Deutsche Telekom
Společnost Deutsche Telekom plánuje v roce 2028 poskytnout první evropské služby přímého přenosu dat do chytrých telefonů prostřednictvím modernizovaných družic Starlink.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Deutsche Telekom plánuje v roce 2028 poskytnout první evropské služby přímého přenosu dat do chytrých telefonů prostřednictvím modernizovaných družic Starlink.
Společnost Intuitive Machines získala 25. února prodejem akcií 175 milionů dolarů a výtěžek plánuje použít na pomoc s vybudováním komunikační sítě pro hluboký vesmír.
Čínská společnost CAS Space se připravuje na první start své opakovaně použitelné kapalné rakety Kinetica-2 na konci března, která ponese prototyp nákladní kosmické lodi.
NASA poskytla nové podrobnosti o svých plánech na pořízení komunikačního družice pro Mars financované v rámci loňského zákona o sladění rozpočtu.
Čína se chystá na svou první roční misi s lidskou posádkou na stanici Tiangong, zároveň potvrzuje let pákistánských astronautů na krátkodobou misi.
Selhání palivové nádrže během testů v lednu odloží první start rakety Neutron společnosti Rocket Lab nejméně na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Společnost Sierra Space oznámila, že dlouholetý manažer obrany Dan Jablonsky byl s účinností od 2. března jmenován generálním ředitelem.
Společnost CesiumAstro 26. února oznámila akvizici společnosti Vidrovr, startupu specializujícího se na umělou inteligenci pro analýzu multimodálních signálů.
Zakladatel a jediný investor kanadského startupu NordSpace, který se zabývá vypouštěním raket, investoval do společnosti Wyvern, která se zabývá pozorováním Země, a vytvořil novou dceřinou společnost zaměřenou na rozvoj kanadských suverénních vesmírných kapacit.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pomalu končí pro kosmonautiku poměrně důležitý týden, během kterého přibyla na seznam nová kosmická loď, která zatím v nepilotovaném režimu doletěla k ISS a spojila se s ní. V Kosmotýdeníku se krom tohoto budeme věnovat také sondě Solar Orbiter a jejímu blízkému průletu kolem Slunce, který přinesl řadu zajímavých dat a poznatků. V dalších tématech se krom Starlineru zaměříme také na aktuální vysokou kadenci startů rakety Falcon 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Proslulý sluneční fyzik a fyzik plazmatu Eugene Newman Parker, po němž se jmenuje Parker Solar Probe, nás navždy opustil 15. 3. ve věku 94 let. 24. března 19:10

Americká sonda Parker Solar Probe se připravuje na svůj již jedenáctý průlet takzvaným perihelem, což je bod oběžné dráhy, který se nachází nejblíže ke Slunci. Již 25. února se sonda dostane do vzdálenosti pouze 9,2 milionu kilometrů od naší hvězdy! Půjde tedy o vyrovnání rekordu z desátého průletu perihelem, ke kterému došlo vloni 21. listopadu. Pro vědce je mimořádně zajímavé, že při aktuálním průletu se bude sonda nacházet nad stranou Slunce, která je otočena k Zemi! To znamená, že se otevírá mnoho možností ke spolupráci s různými sondami v okolí Země. Ve vědecké praxi totiž platí, že nejcennější jsou data, která jsou v jednu chvíli naměřena na různých místech.

Evropsko-americká sonda Solar orbiter zaznamenala největší sluneční protuberanci, která kdy byla zachycena na jediném snímku i s celým slunečním diskem. Protuberance jsou obří struktury propletených siločar magnetického pole, které udržují hustou koncentraci slunečního plazmatu rozptýleného nad povrchem Slunce. Někdy mohou mít podobu klenutých oblouků. Často jsou spojeny s výrony koronální hmoty, které (pokud jsou vyvrženy přímo k Zemi) mohou ohrozit naše technologie i každodenní život. Ke zmíněnému pozorování došlo 15. února a protuberance se rozšířila do vzdálenosti několika milionů kilometrů. Výron koronální hmoty nemířil k Zemi, ale spíše opačným směrem. Sluneční disk viditelný ze sondy (která se aktuálně blíží ke spojnici Slunce-Země) nenese žádné známky erupce. To znamená, že protuberance musela mít původ na straně Slunce, kterou aktuálně nevidíme.

NASA oznámila výběr dvou nových misí. MUSE (Multi-slit Solar Explorer) a HelioSwarm mají pomoci porozumět dynamice Slunce a propojení naší Zeměkoule s touto životodárnou hvězdou i s neustále se měnícím kosmickým počasím. Vybrané mise mají přinést důležité informace pro lepší ochranu astronautů i družicových systémů jako je GPS, ale třeba i komunikační družice. „MUSE a HelioSwarm poskytnou nový a hlubší pohled na sluneční atmosféru a kosmické počasí,“ vysvětluje Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor pro vědecký výzkum z centrály NASA ve Washingtonu a dodává: „Nejenže rozšíří vědecký přínos dalších heliofyzikálních misí, ale také poskytnou jedinečnou perspektivu a inovativní přístup k řešení záhad naší hvězdy.“

Již za pár měsíců se dočkáme něčeho, na co jsme čekali opravdu dlouho. Mise Artemis I otestuje poprvé za letu super raketu SLS a vyšle loď Orion na nepilotovaný oblet Měsíce. Ve stínu hlavního a důležitého cíle mise však dlí deset velmi zajímavých a ve většině případu zcela unikátních misí CubeSatů, které se mnohdy vydají tam, kam se před nimi žádný CubeSat ještě nevydal. Po deset čtvrtků si proto představujeme jednotlivé mise, které se při Artemis I svezou a v dnešním druhém pokračování vyšla řada na CuSP – celým kostrbatým jménem: The CubeSat Mission for studying Solar Particles. Jeho úkolem bude studium kosmického počasí.

Už podruhé se evropsko-americké sondě Solar orbiter během její mise podařilo proletět skrz ohon komety. Celá událost, která byla vypočítána již v předstihu díky expertům na University College London, pomohla nasbírat mnoho cenných vědeckých dat, na která nyní bude čekat pečlivá analýza. Ačkoliv je sonda Solar orbiter navržena k provádění jedinečného průzkumu Slunce, vytváří si velmi dobré jméno i v oboru průzkumu komet. Tato sonda totiž v průběhu několika dní prolétávala ohonem komety C/2021 A1 Leonard. Střed tohoto průletu byl mezi 13:00 a 14:00 SEČ 17. prosince roku 2021. Během průletu se podařilo nasbírat informace o částicích a magnetickém poli v ohonu komety. To umožní astronomům prostudovat způsoby, jak komety interagují se slunečním větrem – proudem částic a magnetického pole, který vychází ze Slunce a šíří se Sluneční soustavou.

Poprvé v historii můžeme říct, že se nějaká sonda dotkla Slunce. Americká sonda Parker Solar Probe totiž poprvé proletěla svrchní atmosférou naší životodárné hvězdy, takzvanou korónou. Při té příležitosti analyzovala okolní částice a měřila tamní magnetické pole. Dá se říct, že tento milník představuje velký krok pro sondu samotnou a ohromný skok pro výzkum Slunce. Podobně jako přistání na Měsíci umožnilo vědcům porozumět tomu, jak náš průvodce vznikl, první dotek s materiálem, ze kterého je Slunce tvořeno, pomůže vědcům odhalit klíčové informace o naší nejbližší hvězdě a jejím vlivu na celý planetární systém.
Americká sonda poprvé vstoupila do koróny, nejvyšší vrstvy atmosféry našeho Slunce. Nové poznatky shrnuje tým fyziků ve Physical Review Letters. 15. prosince 23:40

Když se malého dítěte zeptáte, zda je důležitější Slunce či Měsíc, můžete se dozvědět, že důležitější je samozřejmě Měsíc, protože ten svítí v noci, když není vidět, zatímco Slunce je méně důležité, protože svítí ve dne, kdy je dobře vidět. Podstatu celé pravdy samozřejmě znáte, Měsíc by bez Slunce neznamenal nic. O tom, co je vlastně Slunce zač, jsme ovšem jako lidstvo mohli dlouhá léta pouze spekulovat, pomohl sice vynález dalekohledu, ale všichni také víme, že koukat dalekohledem není zrovna ten nejlepší nápad. Ale abychom lépe mohli pozorovat Slunce a přitom si nepoškodit zrak, muselo lidstvo zkonstruovat řadu sofistikovaných přístrojů. Jedním z nich je i koronograf, což je dalekohled, který zastíní jasný kotouček Slunce a umožní tak pozorovat sluneční korónu a protuberance. Jako řada jiných astronomických přístrojů i koronograf bývá umisťován na vědecké sondy a vysílán do vesmíru. Když se v únoru 2020 vydala na heliocentrickou dráhu evropská sonda Solar Orbiter, jedním z přístrojů na její palubě byl i koronograf, na němž se podíleli i čeští vědci. Víte o tomto přístroji se pak dozvíte
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.