křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Iridium Communications plánuje v příštím roce uvést na trh malý čip, který bude chránit zařízení závislá na navigačních družicích před rušením a spoofingem. Tím posílí jednu z hlavních silných stránek operátora v pásmu L.
Společnost MTN, specialista na sítě se sídlem na Floridě, spustila službu, která umožňuje družicím Starlink provozovat součást soukromě zabezpečeného komunikačního systému. To firmám dává možnost propojit vzdálená místa bez použití veřejného internetu.
Společnost Voyager Technologies 27. října oznámila akvizici společnosti ExoTerra Resource, která se zabývá vývojem pohonných systémů. Podmínky transakce nebyly zveřejněny.
Výrobce družicových antén Kymeta oznámil, že dodá 4. pěší divizi americké armády 138 plochých terminálů Osprey u8 a náhradní díly v rámci pilotního programu na zlepšení pozemní konektivity.
Společnost Astrobotic Technology oznámila, že plánuje vypustit svůj velký lunární modul s komerčním roverem nejdříve v polovině roku 2026.
Australská společnost HEO pořídila snímky a model záhadné čínské družice XJY-7 a odhalila tak dosud neznámé podrobnosti o této družici.
Společnost Novaspace vydala první vydání své zprávy o družicové komunikaci pro obranu a bezpečnost, která zdůrazňuje výraznou transformaci probíhající na trzích vojenské družicové komunikace po celém světě.
Indický startup SatLeo Labs se chystá na začátek příštího roku vypustit svůj první termovizní přístroj. Společnost využívá tepelná data k označování městských tepelných ohnisek a sledování emisí skleníkových plynů v pilotních projektech se společností Tumkur Municipal Corp.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Americké sondě SDO, která už více než šest let sleduje Slunce, se na našem webu věnujeme pohříchu málo. Dnes to napravíme alespoň snímkem, který kombinuje skutečnou fotku naší hvězdy pořízenou touto sondou a počítačově dopočítané siločáry slunečního magnetického pole. Výsledkem je obrázek, který balancuje na pomezí mezi vědou a uměním. Je to jedna z fotek, které zaujmou i laickou veřejnost, která se o téma většinou nezajímá, ale dokáže ocenit krásu mimořádně detailního pohledu na Slunce.
NASA pro nás připravila úchvatné timelapse video, které zachycuje Slunce z pohledu sondy SDO v průběhu celého minulého roku. SDO neboli Solar Dynamics Observatory nepřetržitě pozoruje Slunce už od roku 2010. Observatoř je umístěna na geosynchronní dráze, proto můžete například ve videu pozorovat, že se velikost disku Slunce mění s tím, jak se v průběhu roku mění vzdálenost Země-Slunce. Video zachycuje pozorování mezi 1.1.2015 a 28.1.2016 což znamená, že při 30 snímcích za vteřinu připadají na každý snímek zhruba dvě hodiny skutečného času. Každá vteřina tedy obsahuje snímky za dva a půl dne a jelikož se Slunce otočí zhruba každých 25 dní, na videu to bude 10 vteřin. Slunce je zobrazené ve falešných barvách, protože použité obrázky byly zachyceny na vlnové délce 17,1 nanometrů, tedy v ultrafialovém spektru, které je pro člověka neviditelné.
Sluneční observatoř SOHO (SOlar and Heliospheric Observatory), společné dítě evropské ESA a americké NASA, byla vypuštěna před těžko uvěřitelnými dvaceti lety. U této observatoře se dobře ukázala moje nezkušenost v odhadu výdrže pdoobných družicových observatoří, protože když slavila v roce 2005 své desáté narozeniny, mohl jsem pouze konstatovat, že její služby jsou pro nás nenahraditelné a že lze jen doufat, že ji někdy nahradí nová družice, než nám odejde do zaslouženého důchodu. Místo toho nyní slavíme už dvacet let a zdá se, že jí nedošel dech. Jak se od té doby změnil náš pohled na Slunce? Máme se obávat, až SOHO skončí? Čím se nejvíce proslavila? Jaký obrázek je podle vás nejlepší?
Koho by před dvaceti lety napadlo, když 2. prosince 1995 nosná raketa Atlas dopravila na oběžnou dráhu téměř dvoutunovou sondu SOHO, že půjde o našeho nejúspěšnějšího lovce vlasatic? Dnes už dělíme historii objevů těchto fascinujících ledových cestovatelů sluneční soustavou na dobu před touto sondou a po ní. 13. září letošního roku se v datech kosmického detektoru Solar and Heliospheric Observatory objevila jubilejní kometa s pořadovým číslem 3 000. Než začala sonda pozorovat Slunce a jeho okolí, podařilo se nám objevit něco kolem devíti set komet díky pozemským pozorováním a pouhých pár desítek pomocí kosmických observatoří. Primárním cílem mise, jak už z názvu vyplývá, je nepřetržité monitorování slunečního povrchu a jeho okolí. Dvanáct palubních přístrojů umí nezávisle měřit a pozorovat naši mateřskou hvězdu či její jednotlivé oblasti, nebo dohlížet na provoz jiných zařízení sondy.
Dnešní zatmění Slunce si asi nechal ujít málokdo. Na ulicích, v parcích, na balkonech, na benzinových pumpách – prostě všude možně – stáli lidé a upírali zraky vzhůru, aby na vlastní oči viděli tyto vzácné okamžiky. Jsou ale tací, kteří při pozorování zatmění mohou sklopit zrak dolů. Kosmonauti. Posádky kosmických lodí mohou přitom mít štěstí a proletět přímo stínem Měsíce, anebo – což je mnohem častější – mít možnost z uctivé vzdálenosti sledovat putování stínu po zemském povrchu.
Na oběžné dráze Země působí několik sond, jejichž primárním úkolem je sledovat Slunce. Jedna z nich je evropská Proba-2, která měla to štěstí, že se jí podařilo zachytit sekvenci přechodu Měsíce přes sluneční disk. Snímky byly pořízeny ultrafialovou kamerou SWAT (Sun Watcher with APS detector and Image Processing), která pracuje v extrémních UV délkách 17,4 nm. Dokáže pořizovat snímky s periodou 1 snímek za 1-2 minuty.
Asi všichni fanoušci kosmonautiky se shodnou, že ze všech raket současnosti má nejpůsobivější start americká Delta IV Heavy – nejsilnější nosič dnešní doby. Jelikož je drahá, startuje pouze výjimečně – o to více se na každý její start všichni těší. Dnes se objevila informace, že v roce 2018, konkrétně 31. července 2018 (velmi smělý odhad tři roky dopředu) tato raketa opět předvede své ohnivé divadlo při startu. Vynášeným nákladem bude americká sonda Solar Probe Plus určená k blízkému průzkumu Slunce. Startovní okno má trvat 20 dní.
O tom, že pohled na Slunce bolí, ví už malé děti. Základním pravidlem, které se vtlouká do hlavy všem amatérským zájemcům o pozorování oblohy dalekohledem je, že se nikdy nesmí bez speciálních úprav dívat do Slunce. U profesionálů je ale situace jiná – Slunce sledují a to dokonce pravidelně. Některé satelity mají dokonce sledování naší životodárné hvězdy jako svůj jediný úkol. Vlajkovou lodí tohoto oboru je americká družice SDO, která v těchto dnech slaví pět let na oběžné dráze. Před pár dny jsme vydali speciální článek při výročí sto milionů vyfocených snímků. Dnes přichází na řadu video k pátým narozeninám.
Slunce a jeho aktivitu sleduje mnoho sond. O některých, jako třeba o SDO, je slyšet relativně často, ale existují i tvrdí dříči, o kterých se skoro nemluví. Jedním z nich je i americká sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory), která se do vesmíru vydala na konci roku 1995! Jejím operačním prostorem je librační centrum 1 soustavy Slunce – Země, kam se před pár dny vydala sonda DSCOVR. Sice se říká, že bychom toto centrum našli 1,5 milionu kilometrů od naší planety,ale lidská mysl se s těmito jednotkami srovnává jen těžko. Není proto od věci si jednoduchou infografikou ukázat, jak daleko vlastně toto centrum leží.
Do libračního centra 1 v soustavě Slunce – Země už mířilo hodně družic, ale žádná ještě neměla za úkol sledovat naši planetu na celém jejím disku současně. SpaceX už vynesla několik družic, ale žádná ještě nemířila mimo zemské gravitační pole. Nyní se obě prvenství setkávají. Pokud bude počasí přát, tak se 9. února v 0:10 našeho času vydá k obloze soukromá americká raketa Falcon 9 v1.1, pod jejímž aerodynamickým krytem se bude ukrývat satelit s nepříliš libozvučně znějícím jménem DSCOVR.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
