Štítek ‘SLS’

Rameno CSITU zkušebně umístěno

Na mobilní odpalovací plošinu pro raketu SLS bylo zkušebně připojeno rameno, které bude hlavně odvádět plynný vodík z prostoru nad vodíkovou nádrží. 22. října 21:45

Kosmotýdeník 265 (9.10. – 15.10.)

Máme za sebou týden, během kterého jsme se dočkali sedmi startů. To už je opravdu pěkná dávka. Dva Falcony 9, jeden Sojuz, jedna čínská raketa CZ-2D, japonská H-IIA, ruský Rokot a Atlas 5. K tomu připočítejme ještě dvě přistání prvního stupně na plošině a k této raketové dávce si přidejme pár zajímavých informací a událostí z kosmonautiky. Kosmotýdeník se však krom startů podívá i na další zajímavé informace. U rampy 39B například začalo čerpání pohonných hmot pro raketu SLS, samozřejmě zatím jen na zkoušku. Přeji vám pěknou neděli a příjemné čtení.

Blíží se testy motorů pro druhou SLS

Motor RS-25

Přesněji řečeno, jedna zkouška letového motoru RS-25 pro pilotovanou misi EM-2 se již uskutečnila. Dne 10. března 2016, před sérií testů vývojového motoru č. 0528, byl na stanovišti A-1 ve Stennisově vesmírném středisku při zážehu trvajícím 500 sekund testován pro použití v letu EM-2 letový motor č. 2059. Tento exemplář je přitom jediným motorem, použitým v raketoplánech, který zde byl v tomto desetiletí testován. Cílem tohoto testu byla kalibrace měřicích přístrojů testovacího stanoviště. Program SLS má v inventáři celkem 16 letových motorů RS-25, které postavil Aerojet Rocketdyne v kalifornském Sacramentu. Tyto motory jsou k dispozici pro první čtyři mise SLS, a další dva vývojové motory jsou k dispozici pro pozemní testy. Motory jsou přizpůsobeny požadavkům na výkon SLS, včetně různých vylepšení, jako je například nová izolace trysek a nová řídicí jednotka.

Cesta k Exploration Mission-1 (ohlédnutí za 3. čtvrtletím a výhled na 4. čtvrtletí 2017)

Nová a zřejmě definitivní podoba rakety SLS pro misi EM-1

Zatímco dříve NASA vcelku pravidelně zveřejňovala integrovaný časový plán milníků vedoucích k prvnímu letu kosmické lodi Orion za oběžnou dráhu Země, v důsledku narůstajícího zpoždění ve výrobě centrálního stupně nosné rakety i servisního modulu kosmické lodi se tento souhrn stal neaktuálním. Od loňského července přitom NASA žádnou aktualizaci provázaného koncepčního schématu vedoucího k reálnému termínu startu nevydala. Tato skutečnost se v dubnu stala předmětem kritiky vládního kontrolního úřadu GAO, který upozornil, že Kongresu chybí potřebné podklady k projednání žádosti o rozpočet na fiskální rok 2018, začínající 1. října 2017. V reakci na kritiku slíbil William Gerstenmaier, že NASA připraví do konce září nový harmonogram, zohledňující skutečně probíhající aktivity. Harmonogram je nyní hotový, s novým datem startovní připravenosti nejdříve 15. prosince 2019. Podívejme se tedy na vývoj, kterým program prošel za tři měsíce od předchozího ohlédnutí a připomeňme si další milníky na cestě, která vede k 25dennímu nepilotovanému letu Orionu na vysokou oběžnou dráhu Měsíce a zpět.

Kosmotýdeník 263 (25.9. – 1.10.)

Právě uplynulý týden byl z hlediska kosmonautiky velmi důležitý. Z velké části kvůli budoucím vizím společnosti SpaceXLockheed Martin, ale stalo se i mnoho dalších událostí. V hlavním tématu se podíváme na zajímavé testování přístroje pro sondu Juice zavěšeného pod vrtulníkem. Dále se podíváme na plány firmy Lockheed Martin ohledně Marsu a nevynecháme ani další události tohoto týdne. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Cubesat s plachtou prozkoumá asteroidy

Program NEA Scout počítá se sluneční plachtou

Při premiérové misi rakety SLS poletí jako spolucestující i 13 zajímavých cubesatů. Jedním z nich je NEA Scout – 6U cubesat, který má zkoumat asteroidy potenciálně nebezpečné pro Zemi. Vývoj tohoto cubesatu má za sebou výrazný milník, jelikož se podařilo rozložit jeho solární plachtu. K této události došlo v čisté místnosti firmy ManTech NeXolve v Huntsville, stát Alabama 13. září. Až bude NEA Scout ve vesmíru vypuštěný z rakety SLS, rozloží svou čtvercovou plachtu a s její pomocí bude plachtit na slunečních paprscích a měnit svou oběžnou dráhu.

SLS a Orion začnou stavět stanici u Měsíce

Dlouhé měsíce se o tom spekulovalo a diskutovalo na internetu, ale v posledních týdnech stále častěji přichází oficiální vyjádření, která fanouškům kosmického výzkumu dávají jistotu, že se nejedná jen o nezávazná slova vypouštěná do větru. Řeč teď není o ničem menším, než o nové americké superraketě SLS, lodi Orion a o nástupci Mezinárodní vesmírné stanice, která má vzniknout u Měsíce. Před několika dny totiž proběhla oficiální jednání kosmických agentur, ze kterých vyšly velmi zajímavé informace, které se týkají nejen rakety a kosmické lodi, ale i kosmické stanice, která nás připraví na let k Marsu.

Kosmotýdeník 262 (18.9. – 24.9.)

V Kosmotýdeníku naleznete každý týden souhrn událostí z kosmonautiky za uplynulých sedm dní. Dnes se v hlavním tématu podíváme na misi New Horizons. Zdá se, že po průletu kolem 2014 MU69 v roce 2019 bychom se možná mohli dočkat ještě návštěvy dalšího objektu. Zamíříme také na dnešní start Atlasu 5, nebo si shrneme zánik první čínské nákladní automatické lodi. Přeji vám příjemnou neděli a dobré čtení.

Urychlovací bloky pro SLS v cílové rovince

Pomocný urychlovací blok na tuhá paliva pro raketu SLS

Až se nová americká raketa SLS odlepí od startovní rampy, budou ji k nebi po dobu dvou minut hnát dva urychlovací motory na tuhá paliva, které mnoha lidem připomenou raketoplány. Však jsou také jejich přímými pokračovateli. Rozdíl je třeba v tom, že u raketoplánů byly motory jen čtyřsegmentové, zatímco SLS bude disponovat motory pětisegmentovými. Pro potřeby rakety Space Launch System tak vznikl největší motor na tuhá paliva na světě. Jeden motor bude po sestavení vážit 800 tun a jeho tah bude dvojnásobný. Dvojice těchto bílých válců vysokých 54 metrů tak při startu poskytne 75% tahu celé sestavy.

Kosmotýdeník 259 (28.8. – 3.9.)

Některé týdny jsou doslova napěchovány událostmi z kosmonautiky. Tento byl právě jedním z nich. Událo se spoustu drobných i velmi významných událostí. Kosmotýdeník vám nabídne jejich přehled. V hlavním tématu se podíváme na výbuch indonéského telekomunikačního satelitu Telkom 1. Svým výbuchem ohrožuje další aktivní satelity. Zamíříme také za děním kolem Falconu Heavy. Právě kolem něj je v posledních dnech poněkud živo. Podíváme se i na Mars a nevynecháme tradiční rubriky, kterými jsou snímek a video týdne. Přeji vám pěknou neděli a dobré čtení.