simulace

  • Co všechno nám ještě vesmír tají: Vítězslav Škorpík nejen o budoucnosti kosmických observatoří (2.)

    Co všechno nám ještě vesmír tají: Vítězslav Škorpík nejen o budoucnosti kosmických observatoří (2.)

    Týden utekl jako nic a druhý díl povídání s fyzikem Vítěslavem Škorpíkem z naší redakce pokračuje. Tentokrát se společně vydáme ještě hlouběji do tajemství vesmíru. Je vesmír simulace? Existuje vše sjednocující teorie? Jaké otázky dnes astronomové řeší a kam až sahají možnosti našeho poznání? I o tom bude řeč v pokračování našeho rozhovoru.

  • Evoluce systému Big Falcon Rocket (3)

    Evoluce systému Big Falcon Rocket (3)

    Náš pětidílný seriál mapující vývoj připravované rakety BFR od společnosti SpaceX se dnešním vydáním přehoupne do své druhé poloviny. I dnes se podíváme na přeloženou část obřího článku, který vyšel před několika týdny na webu nasaspaceflight a který má dohromady kolem deseti tisíc slov. Na přípravě tohoto anglicky psaného originálu pracovalo několik měsíců několik specialistů z tamního fóra a právě díky tomu se podařilo do článku dostat ověřené a v mnoha případech i doposud nezveřejněné informace. Minulý díl končil v roce 2014, kdy se experti z webu NSF pustili do simulací a předpokladů podoby rakety BFR, o které byly k dispozici jen hrubé náznaky.

  • Dubnová kosmoschůzka

    Dubnová kosmoschůzka

    Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub o.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Tentokrát vás čekají dvě témata. Prvním bude orbitální manévr zvaný gravitační prak a vše, co s ním souvisí. Druhá přednáška se bude věnovat vylaďování optimálních vlastností raketových nosičů a představení jednoduché simulace s okamžitým výstupem.

  • Ruští kosmonauti simulovali přistání na Marsu

    Ruští kosmonauti simulovali přistání na Marsu

    Michail Kornijenko a Scott Kelly se před týdnem vrátili z téměř ročního pobytu na palubě ISS. Tato unikátní expedice, zaměřená na dlouhodobou studii lidského těla ve stavu beztíže byla zatím nejdelší, jakou Mezinárodní vesmírná stanice pamatuje. Scott Kelly se s 340 dny stal americkým rekordmanem v délce souvislého pobytu ve vesmíru. Na druhém místě je Michael Lópéz-Alegria, který má na kontě “pouze” 215 dní. Rusové ale mají s dlouhodobými pobyty mnohem vice zkušeností. Celkem tři kosmonauti strávili na stanici Mir dobu delší, než jeden rok. Absolutním rekordmanem je potom Valerij Poljakov se 437,7 dny ve vesmíru. Michail Kornijenko a Sergej Volkov, který se také vrátil z ISS, I když jenom ze standardní půlroční expedice, podnikli ještě s dalším ruským kosmonautem Alexandrem Misurkinem po přistání Sojuzu TMA-18M velmi zajímavou sérii experimentů – simulované přistání na Marsu.

  • Prožijte znovu dobu Apolla!

    Prožijte znovu dobu Apolla!

    Pokud jste se třeba během úterý na našem blogu začetli do článku o Jacku Schmittovi, možná jste na chvíli zalitovali, že jsou časy Apolla pryč. Vzrušující doba, kdy kosmonautika coby nové odvětví lidské činnosti konala převratné kroky jako na běžícím pásu a každý z nich s sebou nesl zhmotněnou budoucnost, je už bohužel minulostí. Od sedmdesátých let jsme se v oblasti pilotovaných letů nedostali dál, než na nízký orbit, přes všechny naděje a sliby nejrůznějších činitelů a politiků. Přednost dostává údajné řešení problémů zde, na Zemi. Abych byl upřímný, nezdá se mi, že by problémy ubývaly – spíše naopak. Přesto, nebo možná právě proto, kosmonautika ve srovnání třeba s vojenskými rozpočty živoří na kraji zájmu. Je pro mě těžko pochopitelné, že vojenský rozpočet USA z roku 2011 by zaplatil veškeré projekty za celou dobu existence NASA. Zkrátka, priority politiků (a bohužel i velké části voličů) jsou jinde, než ve vesmíru. Proto nám zejména v oblasti pilotovaného programu nezbývá, než se…

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Úřadu pro kosmický obchod

    Ředitel amerického Úřadu pro kosmický obchod uvedl, že mezi jeho hlavní priority pro nadcházející rok patří odstraňování regulačních překážek a zajištění toho, aby na mezinárodní scéně zaznívaly „americké hlasy“.

  • Sophia Space

    Společnost Sophia Space poprvé nasadila ve vesmíru svůj operační systém Sophia Orbital Operating System. Udělala tak krok k vytvoření základní softwarové vrstvy pro svou budoucí výpočetní infrastrukturu na oběžné dráze.

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

  • Space Cargo

    Evropská společnost Space Cargo Unlimited, specializující se na výrobu ve vesmíru, dokončila vývojový model opakovaně použitelného kosmického zařízení REV1 určeného k dopravě užitečného zatížení do vesmíru a jeho následnému návratu na Zemi.

  • NASA

    Administrátor NASA Jared Isaacman představil vizi agentury, která se při zajišťování kosmických lodí a přepravních služeb spoléhá na komerční firmy, ale zároveň si zachovává odborné znalosti a zázemí potřebné k vývoji technologií, do nichž by se soukromý sektor sám nepustil kvůli příliš vysokým rizikům nebo nákladům.

  • Mitsubishi Electric

    Společnost Mitsubishi Electric plánuje při druhém zkušebním letu nosné rakety Miura 5 vypustit demonstrační družici pro připravovanou víceúčelovou megakonstelaci. Španělská kosmická společnost PLD Space, která raketu Miura 5 vyvíjí, plánuje její první start v první polovině roku 2027.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗