Sergej Krikaljov

  • Cestování časem – realita či fikce?

    Cestování časem – realita či fikce?

    Kdo z nás někdy netoužil po návratu časem? Jak krásné by bylo vrátit se o pár let zpět a udělat klíčové životní rozhodnutí, kterého hořce litujeme, jinak, nebo dokonce vrátit se o stovky či tisíce let a zabránit významné katastrofě. Jen si to představte, mohli byste zamezit zničení Alexandrijské knihovny, napadení Pearl Harbor japonskou armádou či dokonce dopadu meteoritu Chicxulub do Mexického zálivu a na Yucatanský poloostrov. Někteří méně morální by zase mohli preferovat například sázení na sportovní zápasy, společenské události nebo loterie u nichž by věděli výsledky. Mnozí by naopak možná zase chtěli podívat se na technologický posun lidstva ve vzdálené budoucnosti. Možná vás to překvapí, ale cestování časem fyzika v principu nezakazuje. Cestování do budoucnosti je dokonce v principu, nikoliv však bohužel v praxi, poměrně jednoduché. Co nám k cestování časem říká fyzika? A jak to souvisí s kosmonautikou? Odpovědi společně nalezneme v dnešním příspěvku.

  • 20 let nonstop obydlená ISS

    20 let nonstop obydlená ISS

    Přesně před 20 lety v 8:52:47,241 SEČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Sojuz-U ďábelského výrobního čísla A15000-666. Po 8 minutách a 50 sekundách letu úspěšně dopravila na oběžnou dráhu pilotovanou kosmickou loď Sojuz TM-31 (výrobní číslo 205). Na její palubě byla trojice kosmonautů – velitel Jurij Pavlovič Gidzenko, palubní inženýři Sergej Konstantinovič Krikaljov a William McMichael Shepherd. Posádka to byla mezinárodní a také mířila k zárodku Mezinárodní kosmické stanice ISS tvořeného dvěma ruskými moduly Zarja a Zvezda a americkým modulem Unity se dvěma přechodovými tunely PMA-1 a -2.

  • Českou republiku navštíví několik kosmonautů

    Českou republiku navštíví několik kosmonautů

    Naši republiku čas od času navštíví nějaká osobnost, která zažila pohled na zemi z výšky několika set kilometrů v povznášejícím stavu mikrogravitace. Ale aby bylo takových osob během pár dní hned několik, to se povede jen výjimečně. A právě takové období se právě blíží – ve druhé polovině září se v Praze a v Brně uskuteční několik akcí pro veřejnost, kterých se zúčastní tři ruští kosmonauti (Sergej Krikaljov, Alexander Viktorenko a Roman Romaněnko) a Američanka Dorothy Metcalf-Lindenburger. V Praze budou astronauti ve zdejším planetáriu (součást akce Kosmický podzim), na Ruském středisku vědy a kultury v Praze a na Americkém centru. V Brně máte šanci návštěvníci Hvězdárny a planetária.

  • Na ISS se přepisují historické tabulky

    Na ISS se přepisují historické tabulky

    V kosmonautice je možné sledovat mnoho statistik. Od těch málo vypovídajících, až po ty, které o rekordmanech leccos prozradí. Třeba statistika souhrnné délky pobytů ve stavu beztíže ukazuje, jak jsou kosmonauti dobří. Samozřejmě, všichni jsou profesionálové, ale na vrchol se mohou dostat jen nejlepší z nejlepších. Od roku 2005 držel rekord v této královské disciplíně ruský kosmonaut Sergej Krikaljov (viz jeho životopis na našem webu) s úctyhodným „skóre“ 803 dní pobytu ve stavu beztíže. Když právě Krikaljov vybral do 43. a 44. dlouhodobé expedice na ISS svého krajana Gennadije Padalku, bylo jasné, že se bude pořadí na prvním místě měnit. Padalka měl v době startu 710 dní 6 hodin 23 minut ve stavu beztíže. 28. června přišla historická chvíle, kdy se právě Gennadij Padalka stal světovým rekordmanem v délce souhrnného pobytu ve vesmíru. S každým dnem se hodnota jeho rekordu zvyšuje.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗