sociální sítě

Přímé přenosy

Načítám data o přenosech…

krátké zprávy

Boeing

Společnost Boeing se snaží více sladit své družicové operace s dceřinou společností Millennium Space Systems, aby konkurovala nové generaci nízkonákladových dodavatelů.

NordSpace

Kanadská společnost NordSpace si zajistila včasné financování od kanadské vlády pro vývoj družice na velmi nízké oběžné dráze Země (VLEO), čímž dále rozšiřuje své úsilí o budování suverénních vesmírných kapacit.

Pentagon

Pentagon 20. dubna oznámil, že formálně ukončil provoz systému operačního řízení nové generace (OCX), čímž ukončil 15leté úsilí o modernizaci pozemního systému, který provozuje družice globálního pozičního systému americké armády.

NASA

Nové skafandry pro lunární mise Artemis a Mezinárodní vesmírnou stanici nemusí být hotové dříve než po konci dekády, varuje zpráva generálního inspektora NASA.

Boeing

Společnost Boeing se snaží více sladit své družicové operace s dceřinou společností Millennium Space Systems, aby konkurovala nové generaci nízkonákladových dodavatelů, kteří mění tvar trhu s obrannými a kosmickými technologiemi.

Tchaj-wan

Generální ředitel tchajwanské kosmické agentury vyzval ostatní země, aby se spojily v rámci společné komunikační konstelace, která by odpovídala rozsahu a rostoucímu strategickému významu sítí, jako je Starlink.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: sergej-krikaljov

Cestování časem – realita či fikce?

Kdo z nás někdy netoužil po návratu časem? Jak krásné by bylo vrátit se o pár let zpět a udělat klíčové životní rozhodnutí, kterého hořce litujeme, jinak, nebo dokonce vrátit se o stovky či tisíce let a zabránit významné katastrofě. Jen si to představte, mohli byste zamezit zničení Alexandrijské knihovny, napadení Pearl Harbor japonskou armádou či dokonce dopadu meteoritu Chicxulub do Mexického zálivu a na Yucatanský poloostrov. Někteří méně morální by zase mohli preferovat například sázení na sportovní zápasy, společenské události nebo loterie u nichž by věděli výsledky. Mnozí by naopak možná zase chtěli podívat se na technologický posun lidstva ve vzdálené budoucnosti. Možná vás to překvapí, ale cestování časem fyzika v principu nezakazuje. Cestování do budoucnosti je dokonce v principu, nikoliv však bohužel v praxi, poměrně jednoduché. Co nám k cestování časem říká fyzika? A jak to souvisí s kosmonautikou? Odpovědi společně nalezneme v dnešním příspěvku.

20 let nonstop obydlená ISS

Přesně před 20 lety v 8:52:47,241 SEČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Sojuz-U ďábelského výrobního čísla A15000-666. Po 8 minutách a 50 sekundách letu úspěšně dopravila na oběžnou dráhu pilotovanou kosmickou loď Sojuz TM-31 (výrobní číslo 205). Na její palubě byla trojice kosmonautů – velitel Jurij Pavlovič Gidzenko, palubní inženýři Sergej Konstantinovič Krikaljov a William McMichael Shepherd. Posádka to byla mezinárodní a také mířila k zárodku Mezinárodní kosmické stanice ISS tvořeného dvěma ruskými moduly Zarja a Zvezda a americkým modulem Unity se dvěma přechodovými tunely PMA-1 a -2.

Českou republiku navštíví několik kosmonautů

Naši republiku čas od času navštíví nějaká osobnost, která zažila pohled na zemi z výšky několika set kilometrů v povznášejícím stavu mikrogravitace. Ale aby bylo takových osob během pár dní hned několik, to se povede jen výjimečně. A právě takové období se právě blíží – ve druhé polovině září se v Praze a v Brně uskuteční několik akcí pro veřejnost, kterých se zúčastní tři ruští kosmonauti (Sergej Krikaljov, Alexander Viktorenko a Roman Romaněnko) a Američanka Dorothy Metcalf-Lindenburger. V Praze budou astronauti ve zdejším planetáriu (součást akce Kosmický podzim), na Ruském středisku vědy a kultury v Praze a na Americkém centru. V Brně máte šanci návštěvníci Hvězdárny a planetária.

Gennadij Padalka

Na ISS se přepisují historické tabulky

V kosmonautice je možné sledovat mnoho statistik. Od těch málo vypovídajících, až po ty, které o rekordmanech leccos prozradí. Třeba statistika souhrnné délky pobytů ve stavu beztíže ukazuje, jak jsou kosmonauti dobří. Samozřejmě, všichni jsou profesionálové, ale na vrchol se mohou dostat jen nejlepší z nejlepších. Od roku 2005 držel rekord v této královské disciplíně ruský kosmonaut Sergej Krikaljov (viz jeho životopis na našem webu) s úctyhodným „skóre“ 803 dní pobytu ve stavu beztíže. Když právě Krikaljov vybral do 43. a 44. dlouhodobé expedice na ISS svého krajana Gennadije Padalku, bylo jasné, že se bude pořadí na prvním místě měnit. Padalka měl v době startu 710 dní 6 hodin 23 minut ve stavu beztíže. 28. června přišla historická chvíle, kdy se právě Gennadij Padalka stal světovým rekordmanem v délce souhrnného pobytu ve vesmíru. S každým dnem se hodnota jeho rekordu zvyšuje.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.