Štítek ‘Sentinel’

ŽIVĚ A ČESKY: Vega vypustí další Sentinel

Rodina evropských družic Sentinel, které sledují Zemi by se již brzy měla dočkat posily. Na jihoamerickém kosmodromu v Kourou stojí na startovní rampě raketa Vega, která pod svým aerodynamickým krytem ukrývá téměř tunu vážící družici Sentinel 2B. Ta se usadí na polární oběžné dráze kolem naší planety a bude obíhat přesně na druhé straně oběžné dráhy své sesterské družice Seninel 2A. Díky tomu, že jsou obě družice prakticky identické, bude možné sbírat data rychleji. Satelity totiž častěji přeletí nad každým sledovaným místem.

Evropský Sentinel se dočká posily

Pokud se nic nepokazí, měla by se 7. března ve 2:49 našeho času vydat k obloze nejslabší evropská raketa Vega. Poletí na polární dráhu, kde uvolní evropskou družici Sentinel 2B. Ta se s pomocí vlastních motorů usadí na identické dráze, jako její sesterská sonda Sentinel 2A vypuštěná v červnu 2015. Oba satelity bude na oběžné dráze dělit 180°, takže společnými silami dokáží pokrýt každé místo světa jednou za pět dní. Řada Sentinel 2 spoléhá na mimořádně kvalitní snímkovací aparaturu, která pracuje se 13 spektry. Snímky mají šířku záběru 290 kilometrů a dají se uplatnit v mnoha oborech – zemědělci s jejich pomocí mohou předvídat úrodu, lesníci sledovat změny v zalesněnosti velkých území, záchranářům se hodí při povodních, nebo sesuvech půdy.

Praskající led pohledem evropských Ochránců

Sentinel-2 a vizualizace jeho snímkování

Evropské satelity Sentinel mají široké využití, které se velmi těsně dotýká života běžných lidí. Sentinel můžeme do češtiny přeložit jako Ochránce a právě tuhle roli satelit plní. Pro nejnovější příběh se musíme vypravit až k nejjižnějšímu kontinentu – k ledem pokryté Antarktidě. Když totiž vědci objevili velkou prasklinu v ledovém příkrovu blízko výzkumné stanice Halley VI, odborníci sáhli po datech z družic Sentinel 1 a Sentinel 2. S pomocí aktuálních a hlavně mimořádně přesných informací mohli specialisté rozhodnout o dočasném uzavření této stanice. Dnes Vás seznámíme s dalším příběhem z nepravidelného seriálu Kosmonautika pomáhá.

Kosmotýdeník 229 (30.1. – 5.2.)

Za námi je dalších sedm dní historie lidstva a s nimi i sedm dní vědeckého zkoumání a kosmického výzkumu. Kosmotýdeník se nyní na těchto sedm dní ohlédne a přinese vám zajímavé informace, které se nedostaly mezi běžné články vycházející na Kosmonautixu. Dnes se podíváme velmi netradičně na problémy jedné lanovky v Alpách. Abychom se vrátili do vesmíru, prozkoumáme osamocenou horu na trpasličí planetě Ceres a pokusíme se najít její dávné horské společnice. To a další drobné informace naleznete uvnitř článku. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Kosmotýdeník 226 (9.1. – 15.1.)

Další týden máme za sebou a výhodou internetu je, že o svou pravidelnou dávku informací nepřijdete ani přes sněhovou kalamitu, která v těchto dnech zasáhla Českou republiku. Hlavním tématem bude tajná zakázka pro málo využívanou soukromou raketu, ale kromě toho se podíváme i na několik krátkých témat. Vynechat nemůžeme třeba úspěšné dokončení přístupových pater v montážní hale VAB, nebo přípravu na další zásobovací misi lodi Cygnus k Mezinárodní vesmírné stanici. Chybět nebudou ani tradiční rubriky Snímek týdne a Video týdne, které se tentokrát vybíraly hodně složitě, protože konkurence nebyla malá.

Monitoring zemětřesení z oběžné dráhy

Evropské družice Sentinel-1 a Sentinel-2 poskytují pozemním odborníkům skvělá data, kterými je možné nakrmit výkonné počítače a čekat na jejich zpracování. Výsledkem je podrobné monitorování evropských oblastí, kde se objevují zemětřesení. Satelity z programu Copernicus hledají na zemském terénu posuvy v řádu milimetrů. Používají k tomu radar – technologii, která vznikla v minulém století pro sledování letadel, která letí rychlostí několik set kilometrů za hodinu. Dnešní radary jsou mnohem pokročilejší a dokáží na vzdálenost několika set kilometrů zaznamenat i běžným okem neviditelné posuny, které se dějí rychlostí srovnatelnou s tím, jak rychle nám rostou nehty.

Sentinely spojily své síly

Evropský program Sentinel obsahuje několik typů družic, přičemž každá z těchto vývojových řad míří na jinou metodiku sledování naší planety. Celý program byl spuštěn v dubnu 2014, kdy se na oběžnou dráhu vydala družice Sentinel 1A. Písmeno A v jejím názvu napovídalo, že se má dočkat pomocníka. Všechny vývojové řady družic Sentinel totiž mají disponovat dvojicí družic. Sentinel 1B vyrazil na oběžnou dráhu 25. dubna letošního roku a momentálně se připravuje na spuštění vědecké fáze. zatím všechno běží podle plánu a nový satelit zároveň ukázal, že si bude se svým identickým kolegou skvěle notovat.

Příprava Sentinelu 1B na start

Už dvakrát překazily start rakety Sojuz 2-1A z kosmodromu v Kourou silné nárazy větru ve vyšších vrstvách atmosféry. Další možnost ke startu se otevírá dnes ve 23:02 středoevropského letního času. V dnešním článku Vám přinášíme dvě povedená videa, která nám umožní nahlédnout „za oponu“. Uvidíte, jak probíhala finální příprava samotné družice, její uzavírání do aerodynamického krytu, ale nebudete ochuzeni ani o působivý pohled na vývoz rakety Sojuz na startovní rampu.

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý radarový Sentinel startuje

Evropský program Sentinel sdružuje družice sledující Zemi. Tyto satelity jsou rozděleny do několika vývojových řad, které se označují číslicemi. Zatímco Sentinel 1 disponuje radarovou anténou, Sentinel 2 zkoumá především pevninu, Sentinel 3 se zaměřuje na oceány. Zatím byly vypuštěny tyto tři družice, ale chystají se i další vývojové řady. Důležité je, že každá vývojová řada bude disponovat dvojicí družic, aby bylo možné sbírat data ze stejných přístrojů ze dvou různých míst ve stejném čase. Zatímco Sentinel 1A už kolem země krouží od dubna 2014, jeho téměř identický kolega, Sentinel 1B se do vesmíru podívá až nyní. Rozhodli jsme se, že Vám tento start zprostředkujeme prostřednictvím našich komentovaných přenosů.

První věda z nového Sentinelu

Poté, co nový evropský satelit Sentinel 3A poslal na Zemi první krásné fotky naší planety, jsme se dočkali informací i z dalšího vědeckého přístroje – výškoměru, který zkoumá výšku vln a změnu této hodnoty. Již krátce po jeho uvedení do provozu začalo skenování severní části Atlantiku, což je mimochodem díky Golfskému proudu jedna z nejdynamičtějších lokalit světových oceánů.