Jared Isaacman
Administrátor NASA Jared Isaacman uvedl, že agentura „unikla kulce“ díky nečekanému odkladu čínské lunární mise, zatímco Spojené státy závodí s Čínou o to, která země jako další dopraví lidi na Měsíc.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Administrátor NASA Jared Isaacman uvedl, že agentura „unikla kulce“ díky nečekanému odkladu čínské lunární mise, zatímco Spojené státy závodí s Čínou o to, která země jako další dopraví lidi na Měsíc.
Společnost Starfish Space příští měsíc vypustí svou první družici Otter pro servisní operace na oběžné dráze, aby otestovala technologie pro inspekci a dokování.
Společnost HawkEye 360 oznámila 24. září několik kontraktů pro zákazníky z Blízkého východu v celkové hodnotě přibližně 18 milionů dolarů.
Agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency) hledá nabídky od průmyslových společností na kontrakt v hodnotě až 369 milionů dolarů na rozšíření celosvětové pozemní infrastruktury podporující její konstelaci družic na nízké oběžné dráze Země určených k varování před raketami a jejich sledování.
Evropská kosmická agentura a Evropská komise udělily kontrakty dvěma týmům na provedení studie architektur konstelace družic pro snímkování Země, která by měla sloužit bezpečnostním účelům.
Americké Vesmírné síly udělily společnosti Impulse Space kontrakt v hodnotě až 31,2 milionu dolarů na misi zaměřenou na sledování situace ve vesmíru, plánovanou na rok 2029. Mise bude využívat optický senzor na nízké oběžné dráze Země ke sledování objektů až do vzdálenosti geosynchronní oběžné dráhy.
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
Americké Vesmírné síly hledají družice, které by bylo možné udržovat v pohotovosti, rychle je vypustit na oběžnou dráhu a vyslat k přiblížení a inspekci jiných kosmických zařízení na orbitě.
Albánie je nejnovější zemí, která podepsala Artemis Accords.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Lesy v sobě vážou ohromné množství uhlíku a hrají proto důležitou roli při kompenzaci lidmi vytvořených emisí ze spalování fosilních paliv. Od roku 2015 mohou být tropické pralesy pravidelně pozorovány s bezkonkurenční frekvencí 6 – 12 dní, kterou nabízí evropské družice Sentinel 1 spadající do programu Copernicus. Ve dne i v noci bez ohledu na zakrytí povrchu oblačností, oparem, kouřem či aerosoly, neúnavně sbírají miliony gigabytů, ve kterých je možné nejméně ve dvoutýdenních intervalech sledovat odlesňování a úbytek lesní hmoty.
O tom, že družice plní kromě mnoha jiných úkolů i nezastupitelnou roli při monitorování přírodních katastrof, nemůže být sporu. Už od 24. července bojují hasiči s ohnivým živlem, který zachvátil rozsáhlé území Národního parku České Švýcarsko. Plameny vyhnaly desítky lidí z jejich domovů a rozšířily se i na území sousedního Německa. Kouř z plamenů cítili i lidé na pomezí Čech a Moravy, tedy 200 kilometrů vzdušnou čarou od epicentra požárů. Zuřící živel neušel pozornosti ani družici Sentinel 3 od Evropské kosmické agentury, která monitoruje nejen topografii hladiny moří, či barvu oceánů, ale i povrchovou teplotu moří a pevnin. Její data nyní ukazují, jaká situace byla na místě požáru 25. července 2022 ve 12:00 SELČ.
Od 19. září letošního roku, kdy se k životu probudila sopka Cumbre Vieja, si její láva začala razit cestu skrz domy, silnice i pole. Západní část ostrova La Palma, který je součástí Kanárských ostrovů, tak postihla masivní destrukce. Družicová měření však i v této situaci pomáhají příslušným úřadům sledovat aktuální dění a rozhodovat o dalším postupu. Družice přitom pomáhají mnoha různými způsoby – od fotografování toku lávy, přes sledování vyvržených plynů až po vyhodnocování rizik. Soubor evropských družic z programu Copernicus Sentinel poskytuje místním týmům nenahraditelné informace.
Již několikrát jsme si tu povídali o dálkovém průzkumu Země. Jde o metodu, kdy jevy a objekty na Zemi zkoumáme bez fyzického kontaktu s nimi. V tomto oboru dochází k pořizování, zpracování a analýze leteckých a družicových snímků. K čemu jsou taková data dobrá. Lze si to ukázat na řadě případů. Pomocí dálkového průzkumu můžeme sledovat rozrůstání městských aglomerací, kácení deštných pralesů či vysychání vodních ploch. Zde stojí za zmínku kupříkladu Aralské jezero, kdy prostým porovnáním satelitních snímků na wikipedii můžete názorně vidět, jak v průběhu přibližně 25 let jezero doslova mizí. Díky dálkovému průzkumu lze také monitorovat monitorovat koncentraci některých plynů v na Zemi a měřit tak kupříkladu kvalitu ovzduší. Za zmínku stojí i využití ve vojenství, při zvládání či sledování průběhu přírodních katastrof, kterými bývají hlavně povodně či požáry. Dnes vám netradičně nabídneme přednášející dva. Tím prvním je docent RNDr. Přemysl Štych PhD., z katedry aplikované geoinformatiky a kartografie, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ten bude hovořit hlavně o možnostech a principech dálkového průzkumu Země. Tím druhým účinkujícím bude jeho doktorand, Mgr. Josef Laštovička, Ph.D. Ten
První družice z řady Sentinel 2 se na oběžnou dráhu dostala v roce 2015 a druhá ji následovala v roce 2017. Inženýři proto již pracují na dvojici, která za pár let přebere štafetu pořizování snímků pro bezpočet využití od sledování úrody až po změny množství pozemského ledu. Družice řady Sentinel 2 nesou inovativní multispektrální snímkovací zařízení pořizující fotky ve vysokém rozlišení. To ve spolupráci s 290 kilometrů širokým snímkovaným pásem a častými návraty na dané místo nabízí nesrovnatelné výhledy na Zemi. Na rok 2024 je plánován start družice Sentinel 2C, které teď začalo pět měsíců dlouhé období zevrubných testů, které mají ověřit, že její systémy zvládnou pobyt v kosmickém prostoru.
V listopadu roku 2020 vynesl Falcon 9 z Vandenbergovy základny v Kalifornii na oběžnou dráhu evropsko-americkou družici Sentinel 6A (někdy je též označována jako Sentinel 6 Michael Freilich). Od startu uplynuly měsíce a o družici se moc nemluvilo. To však neznamená, že by se kolem ní nic nedělo – pozemní týmy totiž měly plné ruce práce s postupným aktivováním všech systémů a kalibrací měření. Nyní mohla Evropská kosmická agentura oznámit, že Sentinel 6A prošel orbitální validační fází – právě v ní byly systémy zapínány a sledovalo se jejich chování. Sentinel 6A je první ze dvou identických družic, které v dalších letech zajistí kriticky důležitá měření změn výšky mořské hladiny. O to se postará nový digitální výškoměr Poseidon-4, který používá vyhrazené zpracování dat ještě na palubě, aby mohl poskytovat ještě přesnější měření výšky mořské hladiny.
Zástupci Evropské kosmické agentury a firmy Thales Alenia podepsali společnou dohodu o vývoji nové mise, která bude mít v programu Copernicus vysokou prioritu. Mise ROSE-L (Radar Observation System for Europe in L-band) bude monitorovat změny životního prostředí. U podpisu potřebných dokumentů byli také Riccardo Fraccaro, tajemník úřadu italského předsedy vlády a Jan Wörner, ředitel Evropské kosmické agentury. Mise ROSE-L by měla startovat v roce 2028 a poskytne radarové snímky zemského povrchu, oceánů a ledovců ve vysokém rozlišení bez ohledu na denní dobu.
Máme za sebou týden plný příprav na misi Crew-1, nepodařeného testu Starship, očekávaných startů a mnohých dalších kosmonautických událostí. Pojďme si nyní v Kosmotýdeníku připomenout ty nejzajímavější. Hlavním tématem však bude podpis smluv o realizaci tří nových misí družic Sentinel, které podepsala ESA a Evropská komise. Podíváme se však také na fotografie z příprav startu první operační mise lodi Crew Dragon, anebo na přípravu první návratové mise prvního stupně rakety Electron společnosti RocketLab. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Drobné posuny zemského povrchu na území celého Německa se podařilo vůbec poprvé zmapovat díky evropským radarovým družicím Sentinel 1. Deformace zemského povrchu postupné sedání materiálu, nejčastěji nastávají v důsledku změn, které probíhají pod povrchem – ať už jde o odčerpávání podzemní vody, těžbu, prudkou urbanizaci, nebo přirozenou konsolidaci sedimentů. Takový pohyb může představovat riziko – ať už k němu dojde ve městech či na venkově. Dlouhodobé drobné účinky mohou ve výsledku vést k poškození budov, silnic, mostů, říčních koryt a dalších částí infrastruktury. Může se také změnit způsob, kterým se voda po povrchu pohybuje a kde se akumuluje. Všechny tyto jevy mají ekonomické dopady.
Dnes se opět obrátíme směrem na Slovensko. Téma dnešní přednášky je velice zajímavé, raketa vynášející meziplanetární družici či posádku k ISS je totiž krásná věc, ale většina lidí to patrně neocení. Řada kosmických družic a technologií však již dnes patří neodmyslitelně k našemu životu. V první řadě jsou to telekomunikační družice, které nám všem umožňují sledovat dění na opačné straně naší Země. Další oblastí, kde nám kosmonautika jednoznačně pomáhá, jsou pak meteorologické družice, bez jejich údajů by předpovědi počasí byly méně přesné. Družicová navigace nám naproti tomu umožňuje přesně dojet takřka na libovolné místo. Když nevíte, kde to je, prostě si naťukáte adresu a pak už jen nastartujete auto a můžete vyrazit. Dálkový průzkum Země pomocí družic je naproti tomu méně viditelná část kosmonautiky, na pohled bez výraznějšího přesahu do běžného života, ale je o to důležitější. Jedná se totiž o sledování hladiny moří, rychlosti větrů, biomasy či přírodních katastrof. O všech těchto tématech nám dnes bude hovořit doc. RNDr. Pavol Valko, PhD., který vyučuje na Slovenské technické univerzitě
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.