Štítek ‘Sentinel’

Kosmotýdeník 307 (30.7. – 5.8.)

Dalších sedm dní je za námi a kosmonautika nám toho opět přinesla tolik, že bychom mohli události přehazovat vidlemi. V posledních hodinách zvířila hladinu nominace amerických astronautů do soukromých lodí, ale my se v Kosmotýdeníku jako obvykle zaměříme spíše na témata, která si zaslouží pozornost, ale v průběhu týdne byla z nejrůznějších důvodů odsunuta na druhou kolej a nemohli jsme jim věnovat tolik pozornosti, kolik si zaslouží. Dnes se tedy v první řadě podíváme na návrat kosmické lodi Dragon od ISS, ale zmíníme se třeba i o tom, jak současná vlna veder mění tvář Evropy i při pohledu z vesmíru.

Kosmotýdeník 301 (18.6. – 24.6.)

Týden je v podstatě hned pryč – v měřítkách historie má sedm dní jen mizivý podíl. Přesto se za tento časový úsek může často odehrát velké množství zajímavých momentů. Aby Vám pokud možno žádný takový moment neutekl, máme tu seriál Kosmotýdeník. Ten našim čtenářům připomene, jaké články jsme v uplynulém týdnu vydali a informuje i o událostech, na které se během týdne nedostalo. Kosmotýdeník tak cílí jak na pravidelné čtenáře, tak i na ty, kteří v průběhu týdne nestíhají číst všechny články a rádi by si přitom udrželi přehled o aktuálním dění. V dnešním díle se podíváme na evropské družice sledující Zemi a zmíníme se i o novinkách ve SpaceX.

Kosmotýdeník 295 (7.5. – 13.5.)

Americké sondy MMS

Z aktuálního týdne už zbývá jen 12 hodin a to znamená, že je čas ohlédnout se za událostmi, které jsme v uplynulých sedmi dnech prožívali. Kosmotýdeník se v hlavním tématu zaměří na nové objevy amerických družic MMS, které zkoumají mimořádně zajímavé procesy v zemské magnetosféře, které nejsou okem viditelné. Kromě toho se můžete těšit na první fotky z evropské družice Sentinel 3B, na fotky z premiérového startu Falconu 9 ve verzi Block 5 nebo na informace o dalším čínském startu.

Sentinel 3B je volný

Pozemní středisko obdrželo signál potvrzující úspěšné oddělení Sentinelu 3B od horního stupně Briz-KM. 25. dubna 22:03

ŽIVĚ A ČESKY: Sentinel startuje z armádní základny

Evropský environmentální satelit Sentinel 3B bude studovat především pozemské oceány. Na oběžné dráze se připojí ke svému dvojčeti, Sentinelu 3A, který startoval už před více než dvěma roky. Náš živě a česky komentovaný přenos bychom chtěli spustit přesto, že nosná raketa Rokot odstartuje z ruské vojenské základny Pleseck. Tamní technika není příliš připravena na vysílání na internet, takže není jisté, jakou bude mít přenos kvalitu. ESA však na svém webu uvádí, že přímý přenos pojede. Nezbývá tedy, než si přát, aby to vyšlo.

Potisk Rokotu nalepen

Start evropské environmentální družice Sentinel 3B se blíží a na aerodynamický kryt nosiče Rokot byla nalepena grafika této mise. 21. dubna 17:48

Sentinel 3B uzavřen v krytu

Nová evropská environmentální družice již byla uzavřena v aerodynamickém krytu. Start na raketě Rokot má přijít 25. dubna večer. 18. dubna 16:36

Příprava na start Sentinelu je v plném proudu

Vědecká družice Sentinel 3B již 18. března dorazila na kosmodrom Pleseck, kde se pilně připravuje na start plánovaný na 25. dubna ve 21:57 našeho času. Technici po příjezdu zkontrolovali transportní kontejner, který se hlavně při překládání z letadla na vlak v Archangelsku musel vypořádat s teplotami až -15°C. Následně kontejner otevřeli, aby měli přístup k samotné družici. „S pomocí jeřábu jsme naše děťátko vyjmuli z kontejneru. Hodně práce nám dalo i vybalování veškeré techniky, kterou potřebujeme k otestování družice před připojením k nosné raketě Rokot,“ uvedl Kristof Gantois, inženýr a manažer projektu Sentinel 3B.

Sentinel 3B je na kosmodromu

Evropská družice Sentinel 3B úspěšně dorazila po kolejích z Archangelsku na kosmodrom Pleseck. Zdroj a fotografie 21. března 23:26

Evropská datová dálnice funguje!

Evropský systém EDRS–SpaceDataHighway začal s pravidelným přenášením snímků ze sondy Sentinel-2A na Zemi. Jde o poslední ze čtyř Zemi snímkujících družic, která vstoupila pod křídla programu EDRS. Trvalo to několik měsíců, kdy se všechny systémy zkoušely a ověřovaly, než bylo možné zahájit posílání krásně barevných snímků rychleji než dříve. Celý systém EDRS bude tvořit několik družic na geostacionární dráze, které se pomocí laserů spojí s družicemi na nižších drahách, přijmou jejich data a pošlou je do pozemních středisek. První článek (EDRS-A) již ve vesmíru úspěšně funguje – je součástí družice Eutelsat 9B, která se do vesmíru dostala v lednu 2016.