Muon Space
Společnost Muon Space se po navýšení financování o 90 milionů dolarů snaží rozšířit výrobní kapacity a zaměřit se na rostoucí poptávku po stále výkonnějších družicích v hmotnostním rozmezí 100–500+ kilogramů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Muon Space se po navýšení financování o 90 milionů dolarů snaží rozšířit výrobní kapacity a zaměřit se na rostoucí poptávku po stále výkonnějších družicích v hmotnostním rozmezí 100–500+ kilogramů.
Jihokorejská společnost SI Imaging Services 2. září oznámila uzavření smlouvy na pronájem kapacity družice pro pozorování Země SpaceEye-T evropskému zákazníkovi v hodnotě přesahující 10 milionů eur.
Společnost Rocket Lab 28. srpna formálně otevřela startovací komplex Launch Complex 3 na ostrově Wallops ve Virginii, který bude sloužit pro rakety Neutron.
Bílý dům z důvodů národní bezpečnosti přistoupil k zrušení odborů zaměstnanců NASA a dalších agentur.
Nově získaná dceřiná společnost Geost společnosti Rocket Lab si zajistila rozšíření kontraktu s americkými vesmírnými silami na výrobu dvou optických užitečných nákladů pro mise na geostacionární oběžné dráze.
Čínská provincie Kuang-tung na jihu země usiluje o vytvoření plně integrovaného ekosystému pro komerční letectví a kosmonautiku.
Nuview, americký startup, který buduje konstelaci lidarových družic, 28. srpna oznámil získání 5 milionů dolarů z programu Národního bezpečnostního inovačního kapitálu (NSIC) ministerstva obrany.
Společnost Viridian Space Corp. získala od amerického letectva ocenění AFWERX ve výši 1,25 milionu dolarů za technologii elektrického pohonu pro velmi nízkou oběžnou dráhu Země (VLEO).
Pentagon se chystá přepracovat způsob, jakým spolupracuje se soukromým sektorem, s cílem rychleji zavést technologie nové generace, uvedl 27. srpna náměstek ministra obrany pro výzkum a inženýrství Emil Michael.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Výzkumníci z University of Leeds představili výsledky svého přelomového vývoje, který vedl ke vzniku neuronové sítě schopné přesně zmapovat rozsah ledovců v Antarktidě. Síť je schopna během pouhé setiny sekundy provést analýzu družicových snímků a předložit výsledky. Tento inovativní přístup je nesrovnatelný s doposud využívaným časově náročným procesem, který obnášel intenzivní zapojení lidí. Anne Braakmann-Folgmannová, hlavní autorka výsledků zveřejněných v časopise The Cryosphere, prováděla tento výzkum během svého doktorandského studia na University of Leeds ve Velké Británii. Nyní pracuje na Arktické univerzitě v norském Tromsø a zdůraznila význam velkých ledovců v antarktickém prostředí.
Družice Sentinel-6 Michael Freilich je nejnovějším článkem 30 let trvajícího řetězce misí, jejichž data o výšce mořských hladin mohou vědci využít k porovnání letošního jevu El Niňo s těmi dřívějšími. Ne každé El Niňo totiž vzniká úplně stejně. Výrazně lišit se mohou i jejich dopady. Americko-evropská družice Sentinel-6 Michael Freilich Pomáhá odhadovat tyto dopady v globálním měřítku tím, že sleduje změny ve výšce mořské hladiny v oblasti Tichého oceánu. Voda se při ohřívání rozpíná, takže oblasti s teplou vodou mívají vyšší hladinu. El Niňo je charakterizováno nadprůměrnými výškami hladin a nadprůměrnými teplotami Tichého oceánu v okolí rovníku. Tyto podmínky se mohou šířit k pólům podél západního pobřeží Severní a Jižní Ameriky. El Niňo pak přináší vlhké počasí na americký Středozápad a naopak sucho do lokalit na západě Pacifiku včetně Indonésie. Letošní El Niňo se stále formuje, ale vědci už nyní mohou porovnávat jeho vývoj s nedávnými roky.
Poté, co 8. září zasáhlo Maroko silné zemětřesení, byla v rámci mezinárodní listiny Vesmír a velké katastrofy (Space and Major Disasters) zpřístupněna družicová data, která mají pomoci záchranářům v terénu. Kromě toho se evropská družice Sentinel-1 používá k analýze, jak se vlivem zemětřesení posunul zemský povrch, což nejen pomůže naplánovat případnou rekonstrukci, ale také prohloubí vědecký výzkum. Zemětřesení o intenzitě 6,8. magnitudy zasáhlo večer 8. září pohoří Atlas asi 75 kilometrů od Marrakéše. K otřesům došlo v oblasti, která se nachází podél rozhraní evropské a africké tektonické desky, ale i tak šlo v západním Maroku o vzácnou událost.
Lesy v sobě vážou ohromné množství uhlíku a hrají proto důležitou roli při kompenzaci lidmi vytvořených emisí ze spalování fosilních paliv. Od roku 2015 mohou být tropické pralesy pravidelně pozorovány s bezkonkurenční frekvencí 6 – 12 dní, kterou nabízí evropské družice Sentinel 1 spadající do programu Copernicus. Ve dne i v noci bez ohledu na zakrytí povrchu oblačností, oparem, kouřem či aerosoly, neúnavně sbírají miliony gigabytů, ve kterých je možné nejméně ve dvoutýdenních intervalech sledovat odlesňování a úbytek lesní hmoty.
O tom, že družice plní kromě mnoha jiných úkolů i nezastupitelnou roli při monitorování přírodních katastrof, nemůže být sporu. Už od 24. července bojují hasiči s ohnivým živlem, který zachvátil rozsáhlé území Národního parku České Švýcarsko. Plameny vyhnaly desítky lidí z jejich domovů a rozšířily se i na území sousedního Německa. Kouř z plamenů cítili i lidé na pomezí Čech a Moravy, tedy 200 kilometrů vzdušnou čarou od epicentra požárů. Zuřící živel neušel pozornosti ani družici Sentinel 3 od Evropské kosmické agentury, která monitoruje nejen topografii hladiny moří, či barvu oceánů, ale i povrchovou teplotu moří a pevnin. Její data nyní ukazují, jaká situace byla na místě požáru 25. července 2022 ve 12:00 SELČ.
Od 19. září letošního roku, kdy se k životu probudila sopka Cumbre Vieja, si její láva začala razit cestu skrz domy, silnice i pole. Západní část ostrova La Palma, který je součástí Kanárských ostrovů, tak postihla masivní destrukce. Družicová měření však i v této situaci pomáhají příslušným úřadům sledovat aktuální dění a rozhodovat o dalším postupu. Družice přitom pomáhají mnoha různými způsoby – od fotografování toku lávy, přes sledování vyvržených plynů až po vyhodnocování rizik. Soubor evropských družic z programu Copernicus Sentinel poskytuje místním týmům nenahraditelné informace.
Již několikrát jsme si tu povídali o dálkovém průzkumu Země. Jde o metodu, kdy jevy a objekty na Zemi zkoumáme bez fyzického kontaktu s nimi. V tomto oboru dochází k pořizování, zpracování a analýze leteckých a družicových snímků. K čemu jsou taková data dobrá. Lze si to ukázat na řadě případů. Pomocí dálkového průzkumu můžeme sledovat rozrůstání městských aglomerací, kácení deštných pralesů či vysychání vodních ploch. Zde stojí za zmínku kupříkladu Aralské jezero, kdy prostým porovnáním satelitních snímků na wikipedii můžete názorně vidět, jak v průběhu přibližně 25 let jezero doslova mizí. Díky dálkovému průzkumu lze také monitorovat monitorovat koncentraci některých plynů v na Zemi a měřit tak kupříkladu kvalitu ovzduší. Za zmínku stojí i využití ve vojenství, při zvládání či sledování průběhu přírodních katastrof, kterými bývají hlavně povodně či požáry. Dnes vám netradičně nabídneme přednášející dva. Tím prvním je docent RNDr. Přemysl Štych PhD., z katedry aplikované geoinformatiky a kartografie, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ten bude hovořit hlavně o možnostech a principech dálkového průzkumu Země. Tím druhým účinkujícím bude jeho doktorand, Mgr. Josef Laštovička, Ph.D. Ten
První družice z řady Sentinel 2 se na oběžnou dráhu dostala v roce 2015 a druhá ji následovala v roce 2017. Inženýři proto již pracují na dvojici, která za pár let přebere štafetu pořizování snímků pro bezpočet využití od sledování úrody až po změny množství pozemského ledu. Družice řady Sentinel 2 nesou inovativní multispektrální snímkovací zařízení pořizující fotky ve vysokém rozlišení. To ve spolupráci s 290 kilometrů širokým snímkovaným pásem a častými návraty na dané místo nabízí nesrovnatelné výhledy na Zemi. Na rok 2024 je plánován start družice Sentinel 2C, které teď začalo pět měsíců dlouhé období zevrubných testů, které mají ověřit, že její systémy zvládnou pobyt v kosmickém prostoru.
V listopadu roku 2020 vynesl Falcon 9 z Vandenbergovy základny v Kalifornii na oběžnou dráhu evropsko-americkou družici Sentinel 6A (někdy je též označována jako Sentinel 6 Michael Freilich). Od startu uplynuly měsíce a o družici se moc nemluvilo. To však neznamená, že by se kolem ní nic nedělo – pozemní týmy totiž měly plné ruce práce s postupným aktivováním všech systémů a kalibrací měření. Nyní mohla Evropská kosmická agentura oznámit, že Sentinel 6A prošel orbitální validační fází – právě v ní byly systémy zapínány a sledovalo se jejich chování. Sentinel 6A je první ze dvou identických družic, které v dalších letech zajistí kriticky důležitá měření změn výšky mořské hladiny. O to se postará nový digitální výškoměr Poseidon-4, který používá vyhrazené zpracování dat ještě na palubě, aby mohl poskytovat ještě přesnější měření výšky mořské hladiny.
Zástupci Evropské kosmické agentury a firmy Thales Alenia podepsali společnou dohodu o vývoji nové mise, která bude mít v programu Copernicus vysokou prioritu. Mise ROSE-L (Radar Observation System for Europe in L-band) bude monitorovat změny životního prostředí. U podpisu potřebných dokumentů byli také Riccardo Fraccaro, tajemník úřadu italského předsedy vlády a Jan Wörner, ředitel Evropské kosmické agentury. Mise ROSE-L by měla startovat v roce 2028 a poskytne radarové snímky zemského povrchu, oceánů a ledovců ve vysokém rozlišení bez ohledu na denní dobu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
