USSF-87
United Launch Alliance plánuje zahájit rok 2026 misí USSF-87 v rámci které se její raketa Vulcan Centaur připravuje na vynesení nákladu pro americké vesmírné síly. Start mise je naplánován na 2. února.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
United Launch Alliance plánuje zahájit rok 2026 misí USSF-87 v rámci které se její raketa Vulcan Centaur připravuje na vynesení nákladu pro americké vesmírné síly. Start mise je naplánován na 2. února.
NASA se rozhodla pro návrat čtyř členů posádky Mezinárodní vesmírné stanice kvůli zdravotním problémům jednoho z nich. Jedná se o posádku mise Crew 11. Je to poprvé, co NASA zkrátila misi kvůli zdravotním problémům posádky.
Jarred Isaacman, administrátor NASA, na dnešní tiskové konferenci uvedl, že po vyhodnocení všech okolností dospělo vedení agentury k závěru, že v kontextu současného vývoje dává smysl uspíšit návrat posádky mise Crew-11. Konkrétní datum návratu zatím neznáme.
Společnost Terran Orbital, součást skupiny Lockheed Martin, dnes oznámila jmenování Michaela Vishiona viceprezidentem pro řízení programu.
Společnost SkyFi, která se zabývá komerčními geoprostorovými informacemi, přidala na svou platformu družicové snímky od společnosti Vantor, čímž rozšířila přístup k datům z pozorování Země ve vysokém rozlišení pro komerční i vládní uživatele.
NASA uvedla, že pokračuje v přípravách na možný start mise Artemis 2 již v únoru.
Společnost L3Harris Technologies 5. ledna oznámila, že prodá většinový podíl ve svém podniku v oblasti vesmírných pohonů soukromé investiční společnosti AE Industrial Partners.
Čínský astronautský sbor dokončil téměř měsíční výcvik v podzemní jeskyni, který byl částečně proveden za účelem přípravy na budoucí mise s posádkou na Měsíci.
ARCHE ORBITAL SYSTEMS, globální společnost zabývající se vesmírnými technologiemi specializující se na pokročilý návrh misí a provoz služeb na oběžné dráze, podepsala memorandum o porozumění (MoU) s Maledivskou organizací pro výzkum vesmíru (MSRO).
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
S tím, jak pokračují přípravy na start družice Sentinel-2C, ke kterému by mělo podle aktuálního plánu dojít 4. září, mohly týmy expertů na evropském kosmodromu ve Francouzské Guyaně naposledy zamávat svému cennému nákladu, který byl vzápětí uzavřen do aerodynamického krytu a schoval se tak pohledům okolí. Po dosažení nízké oběžné dráhy naší Zeměkoule bude Sentinel-2C poskytovat snímky zemského povrchu ve vysokém rozlišení pro široké spektrum aplikací v monitorování zemských pevnin, vodních ploch, ale i atmosféry, což už teď dělají jeho starší sourozenci, evropské družice Sentinel-2A a Sentinel-2B.
Start evropské družice Setinel-2C z evropského kosmodromu v jihoamerické Francouzské Guyaně je naplánován na 4. září. Družice je proto již kompletně natankovaná 133 kg hydrazinu a její nádrže byly natlakovány heliem na potřebných 21 barů. Sentinel-2C je na kosmodromu již od 22. července a připravuje se zde na svůj start na raketě Vega. Samotný program Sentinel-2 tvoří dvojice identických družic (Sentinel-2A byl vypuštěn v roce 2015 a Sentinel-2B následoval v roce 2017), které jsou na stejné oběžné dráze, pouze jsou vůči sobě posunuty o 180°, což optimalizuje pokrytí a také čas mezi opětovným nasnímkováním jednotlivých oblastí.
Oxid dusičitý je látka znečišťující životní prostředí, která má výrazný vliv na kvalitu ovzduší, klima i biosféru. Ačkoliv družice mapují koncentrace tohoto plynu od 90. let, jejich rozlišení bývalo většinou příliš hrubé na přesnou lokalizaci jednotlivých zdrojů, jakými jsou třeba elektrárny. V nedávné studii se výzkumníci rozhodli vůbec poprvé využít snímky z evropských družic Sentinel-2 a pozorovat na nich oblaka obsahující oxid dusičitý. Tento inovativní přístup znamená významný pokrok ve sledování znečištění ovzduší.
Výzkumníci z University of Leeds představili výsledky svého přelomového vývoje, který vedl ke vzniku neuronové sítě schopné přesně zmapovat rozsah ledovců v Antarktidě. Síť je schopna během pouhé setiny sekundy provést analýzu družicových snímků a předložit výsledky. Tento inovativní přístup je nesrovnatelný s doposud využívaným časově náročným procesem, který obnášel intenzivní zapojení lidí. Anne Braakmann-Folgmannová, hlavní autorka výsledků zveřejněných v časopise The Cryosphere, prováděla tento výzkum během svého doktorandského studia na University of Leeds ve Velké Británii. Nyní pracuje na Arktické univerzitě v norském Tromsø a zdůraznila význam velkých ledovců v antarktickém prostředí.
Družice Sentinel-6 Michael Freilich je nejnovějším článkem 30 let trvajícího řetězce misí, jejichž data o výšce mořských hladin mohou vědci využít k porovnání letošního jevu El Niňo s těmi dřívějšími. Ne každé El Niňo totiž vzniká úplně stejně. Výrazně lišit se mohou i jejich dopady. Americko-evropská družice Sentinel-6 Michael Freilich Pomáhá odhadovat tyto dopady v globálním měřítku tím, že sleduje změny ve výšce mořské hladiny v oblasti Tichého oceánu. Voda se při ohřívání rozpíná, takže oblasti s teplou vodou mívají vyšší hladinu. El Niňo je charakterizováno nadprůměrnými výškami hladin a nadprůměrnými teplotami Tichého oceánu v okolí rovníku. Tyto podmínky se mohou šířit k pólům podél západního pobřeží Severní a Jižní Ameriky. El Niňo pak přináší vlhké počasí na americký Středozápad a naopak sucho do lokalit na západě Pacifiku včetně Indonésie. Letošní El Niňo se stále formuje, ale vědci už nyní mohou porovnávat jeho vývoj s nedávnými roky.
Poté, co 8. září zasáhlo Maroko silné zemětřesení, byla v rámci mezinárodní listiny Vesmír a velké katastrofy (Space and Major Disasters) zpřístupněna družicová data, která mají pomoci záchranářům v terénu. Kromě toho se evropská družice Sentinel-1 používá k analýze, jak se vlivem zemětřesení posunul zemský povrch, což nejen pomůže naplánovat případnou rekonstrukci, ale také prohloubí vědecký výzkum. Zemětřesení o intenzitě 6,8. magnitudy zasáhlo večer 8. září pohoří Atlas asi 75 kilometrů od Marrakéše. K otřesům došlo v oblasti, která se nachází podél rozhraní evropské a africké tektonické desky, ale i tak šlo v západním Maroku o vzácnou událost.
Lesy v sobě vážou ohromné množství uhlíku a hrají proto důležitou roli při kompenzaci lidmi vytvořených emisí ze spalování fosilních paliv. Od roku 2015 mohou být tropické pralesy pravidelně pozorovány s bezkonkurenční frekvencí 6 – 12 dní, kterou nabízí evropské družice Sentinel 1 spadající do programu Copernicus. Ve dne i v noci bez ohledu na zakrytí povrchu oblačností, oparem, kouřem či aerosoly, neúnavně sbírají miliony gigabytů, ve kterých je možné nejméně ve dvoutýdenních intervalech sledovat odlesňování a úbytek lesní hmoty.
O tom, že družice plní kromě mnoha jiných úkolů i nezastupitelnou roli při monitorování přírodních katastrof, nemůže být sporu. Už od 24. července bojují hasiči s ohnivým živlem, který zachvátil rozsáhlé území Národního parku České Švýcarsko. Plameny vyhnaly desítky lidí z jejich domovů a rozšířily se i na území sousedního Německa. Kouř z plamenů cítili i lidé na pomezí Čech a Moravy, tedy 200 kilometrů vzdušnou čarou od epicentra požárů. Zuřící živel neušel pozornosti ani družici Sentinel 3 od Evropské kosmické agentury, která monitoruje nejen topografii hladiny moří, či barvu oceánů, ale i povrchovou teplotu moří a pevnin. Její data nyní ukazují, jaká situace byla na místě požáru 25. července 2022 ve 12:00 SELČ.
Od 19. září letošního roku, kdy se k životu probudila sopka Cumbre Vieja, si její láva začala razit cestu skrz domy, silnice i pole. Západní část ostrova La Palma, který je součástí Kanárských ostrovů, tak postihla masivní destrukce. Družicová měření však i v této situaci pomáhají příslušným úřadům sledovat aktuální dění a rozhodovat o dalším postupu. Družice přitom pomáhají mnoha různými způsoby – od fotografování toku lávy, přes sledování vyvržených plynů až po vyhodnocování rizik. Soubor evropských družic z programu Copernicus Sentinel poskytuje místním týmům nenahraditelné informace.
Již několikrát jsme si tu povídali o dálkovém průzkumu Země. Jde o metodu, kdy jevy a objekty na Zemi zkoumáme bez fyzického kontaktu s nimi. V tomto oboru dochází k pořizování, zpracování a analýze leteckých a družicových snímků. K čemu jsou taková data dobrá. Lze si to ukázat na řadě případů. Pomocí dálkového průzkumu můžeme sledovat rozrůstání městských aglomerací, kácení deštných pralesů či vysychání vodních ploch. Zde stojí za zmínku kupříkladu Aralské jezero, kdy prostým porovnáním satelitních snímků na wikipedii můžete názorně vidět, jak v průběhu přibližně 25 let jezero doslova mizí. Díky dálkovému průzkumu lze také monitorovat monitorovat koncentraci některých plynů v na Zemi a měřit tak kupříkladu kvalitu ovzduší. Za zmínku stojí i využití ve vojenství, při zvládání či sledování průběhu přírodních katastrof, kterými bývají hlavně povodně či požáry. Dnes vám netradičně nabídneme přednášející dva. Tím prvním je docent RNDr. Přemysl Štych PhD., z katedry aplikované geoinformatiky a kartografie, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ten bude hovořit hlavně o možnostech a principech dálkového průzkumu Země. Tím druhým účinkujícím bude jeho doktorand, Mgr. Josef Laštovička, Ph.D. Ten
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.