Terran Orbital
Společnost Terran Orbital, součást skupiny Lockheed Martin, dnes oznámila jmenování Michaela Vishiona viceprezidentem pro řízení programu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Terran Orbital, součást skupiny Lockheed Martin, dnes oznámila jmenování Michaela Vishiona viceprezidentem pro řízení programu.
Společnost SkyFi, která se zabývá komerčními geoprostorovými informacemi, přidala na svou platformu družicové snímky od společnosti Vantor, čímž rozšířila přístup k datům z pozorování Země ve vysokém rozlišení pro komerční i vládní uživatele.
NASA uvedla, že pokračuje v přípravách na možný start mise Artemis 2 již v únoru.
Společnost L3Harris Technologies 5. ledna oznámila, že prodá většinový podíl ve svém podniku v oblasti vesmírných pohonů soukromé investiční společnosti AE Industrial Partners.
Čínský astronautský sbor dokončil téměř měsíční výcvik v podzemní jeskyni, který byl částečně proveden za účelem přípravy na budoucí mise s posádkou na Měsíci.
ARCHE ORBITAL SYSTEMS, globální společnost zabývající se vesmírnými technologiemi specializující se na pokročilý návrh misí a provoz služeb na oběžné dráze, podepsala memorandum o porozumění (MoU) s Maledivskou organizací pro výzkum vesmíru (MSRO).
Společnost Array Labs, startup ze Silicon Valley, který vyvíjí radarové družice pro pozorování Země, 5. ledna oznámila, že v rámci kola financování série A získala 20 milionů dolarů, aby usilovala o uvedení levnějšího radaru se syntetickou aperturou.
Španělská vojenská komunikační družice SpainSat NG 2, vypuštěná v říjnu 2025, byla zasažena něčím, co její operátor popsal jako vesmírnou částici. Tento incident by mohl ohrozit misi družici.
Americké vesmírné síly modernizují počítačové sítě, které jsou základem jejich operací, a zadávají nové zakázky v rámci kontraktu v hodnotě 12,5 miliardy dolarů, který vede letectvo. Jeho cílem je přepracovat stárnoucí vojenskou infrastrukturu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Družice Sentinel-6B z programu Copernicus, která byla vypuštěna v listopadu letošního roku, poslala z oběžné dráhy své první datové soubory, které ukazují variace mořské hladiny v oblasti severního Atlantiku. Tato data ukazují, jak bude tato mise pokračovat v posilování sběru dlouhodobých záznamů o výšce mořské hladiny, což je klíčový parametr změny klimatu. Družice odstartovala 17. listopadu a už 26. listopadu byla přijata první data z palubního výškoměru Poseidon-4. Níže přiložený snímek je kombinací dat z tohoto výškoměru, který je přítomný na obou družicích Sentinel-6 – jak na novém Sentinelu-6B, tak na jeho starším dvojčeti, kterým je družice Sentinel-6 Michael Freilich, vypuštěná v roce 2020. Snímek nám ukazuje Golfský proud v severním Atlantiku u východního pobřeží USA a Kanady.

V pondělí 17. listopadu je z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii plánován start Falconu 9 s družicí Sentinel-6B. Ta se přidák k již dříve vypuštěné družici Sentinel-6A a bude mít stejný úkol, tedy zaměřit se na vysoce přesné měření výšky mořské hladiny, což vědcům lépe pomůže pochopit proces klimatických změn. Primárním vědeckým přístrojem na palubě je POSEIDON4, nebo-li radarový výškoměr vyvinutý Evropskou kosmickou agenturou. Sentinel-6B zamíří na nízkou oběžnou dráhu s výškou 1 336 kilometrů a sklonem 66° vůči rovníku. Závěrečný přehled: Čas a datum startu: 17. listopadu v 06:21 SEČStartovní okno: 06:12 – 06:32 SEČMísto startu: Rampa SLC-4E, Vandenbergova letecká základna, KalifornieRaketa: Falcon 9 Block 5 (první stupeň B1097, který poletí potřetí)Primární náklad: Družice Sentinel-6BHmotnost nákladu: 1 196 kgDoručovací oběžná dráha: Nízká oběžná dráha s výškou 1 336 kilometrů a sklonem 66° vůči rovníkuPrvní stupeň: Pokusí se o přistání na pevninské přistávací ploše LZ-4 Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 06:05 SEČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu, čímž se dostanete na YouTube stránku tohoto přenosu. Zdroje

Rok 2025 představuje pro kosmický program Evropské unie další milník. Po úspěšném rozšíření programu Copernicus v podobě vypuštění projektů Sentinel-5A a Sentinel-4A má 4. listopadu vyrazit z kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně družice Sentinel-1D. Jejím úkolem bude zajistit pokračování služeb pro široké spektrum koncových uživatelů na celém světě. Sentinel.-1D se přidá k družici Sentinel-1C vypuštěné v prosinci 2024. Obě družice disponují přijímači signálů družic Galileo pro přesné určení pozice na oběžné dráze, ale také nesou zařízení AIS (Automatic Identification System), které přijímá signály z plavidel. Podporuje tím povědomí o námořních oblastech i odhalování neoprávněných činností na moři. Vypuštění družice Sentinel-1D na palubě Ariane 6 odráží rostoucí schopnost Evropy umisťovat své družice na oběžnou dráhu podle vlastních podmínek, což posiluje odolnost služeb Copernicus a strategickou autonomii EU.

Nejnovější družice určená k měření výšky hladin moří, Sentinel-6B z programu Copernicus, vyrazil na svou cestu z Evropy na Vandenbergovu základnu, odkud má v listopadu startovat. Družice zabalená v kontejneru s pečlivě řízeným prostředím aktuálně cestuje přes Atlantik na nákladní lodi Industrial Dolphin. Sentinel-6B má kráčet ve stopách svého předchůdce, Sentinelu-6 Michael Freilich, od kterého převezme roli referenční mise radarových výškoměrů a bude pokračovat v záznamech výšky mořských hladin nejméně do roku 2030.

Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré. Vezměte si třeba dnešní pokus o start indické rakety PSLV-XL s dvojicí družic z evropského projektu Proba-3. Všichni bychom jistě byli raději, kdyby se na nákladu neobjevila žádná chyba, kterou pak kontrolní mechanismy zachytily, což způsobilo odklad startu. Všichni bychom chtěli, aby raketa úspěšně doručila náklad na oběžnou dráhu, ale realita je taková, že tu máme odklad o zhruba 24 hodin. A co je na tom dobré, ptáte se? Třeba to, že díky odkladu budeme moci tento start okomentovat živě a česky. V tomto článku ale najdete také přehrávač přímého přenosu ze startu další evropské mise – rakety Vega-C s radarovou družicí Sentinel-1C. I ten Vám nabídneme s českým komentářem.

S tím, jak se blíží start evropské družice Sentinel-1C, je ideální čas ukázat si mnoho různých způsobů, kterými družice z řady Sentinel-1 už několik let pomáhají díky svému radaru sledovat naši planetu. Tyto družice dokážou provádět radarová měření za každého počasí, ve dne i v noci, nad pevninami i oceány po celém světě. Celá mise i data z ní podporují kriticky důležité obory, jako je správa životního prostředí, reakce na přírodní katastrofy či výzkum změn klimatu. Družice Sentinel-1 se podílejí na celé řadě služeb a aplikací programu Copernicus – od sledování polárních ledovců přes mapování námořních cest až po měření rychlosti pohybu ledovců. Tyto družice také hrají důležitou roli při dohledu nad mořskými ekosystémy – například při úniku ropy do oceánu, ale i při sledování pohybu lodí z hlediska jejich bezpečnosti či z pohledu nelegálního rybolovu.

Evropská družice Serntinel-1C, tedy třetí zástupce družicové řady Sentinel-1 z programu Copernicus, dorazila na kosmodrom ve Francouzské Guyaně, odkud má ještě před koncem letošního roku odstartovat na raketě Vega-C. Úkolem této družice bude pokračovat v důležité práci, kterou rozjeli její předchůdci. Sentinel-1C bude dodávat radarové snímky zemského povrchu, které najdou uplatnění v širokém spektru služeb programu Copernicus a vědeckých aplikacích. Základ Sentinelu-1C vznikl ve francouzském Cannes a poté zamířil do italského Turína. Tady se na něj dále pracovalo a nakonec mohl být na zdejším letišti naložen do transportního letounu Antonov, který s ním bezpečně přistál ve Francouzské Guyaně. Tady projde sérií předstartovních příprav, které zajistí, že je připraven na start.

Družice Sentinel-1B, tedy druhý zástupce řady Sentinel-1 z programu Copernicus, dokončil svůj proces přípravy na likvidaci. Ten obnášel třeba snížení oběžné dráhy, pasivaci palubních systémů a zajištění, že družice vstoupí do zemské atmosféry za méně než 25 let. Celý pečlivě plánovaný proces je ukázkou odhodlání Evropské kosmické agentury i Evropské unie přistupovat ke kosmickému provozu bezpečně a udržitelně. Zároveň díky tomu inženýři získají cenné zkušenosti pro zakončování provozu současných i budoucích družic.

Pokud se nestane něco nečekaného, uzavře se zítra velmi brzy ráno příběh evropské rakety Vega. Vyrazí totiž na svou úplně poslední cestu k oběžné dráze. Po zítřejším vynesení družice Sentinel-2C bude klasická Vega nahrazena vylepšenou variantou Vega-C. Loučení s nejmenší evropskou orbitální raketou si nemůžeme nechat ujít a proto bude připraven živě a česky komentovaný přenos. Pokud Vás tedy neodradí čas startu ve 3:50 SELČ, rádi Vás vezmeme na virtuální výlet do Jižní Ameriky, konkrétně do Francouzské Guyany.

Éra evropské kosmické rakety Vega se pomalu, ale jistě chýlí ke svému konci. Nosič, který si odbyl premiéru v roce 2012 zatím startoval 21× a z toho dvakrát selhal. Tato raketa, kterou má nahradit vylepšená Vega-C, sloužila k vynášení malých (a hlavně lehkých) nákladů na nízkou oběžnou dráhu Země. Při své dvaadvacáté misi tomu nebude jinak – zhruba 1150 kilogramů těžká družice Sentinel-2C určená k pozorování Země, jejímž pracovištěm bude sun-synchronní oběžná dráha ve výšce 786 kilometrů. Přípravě nákladu jsme se věnovali v několika předešlých článcích a nyní už je vše připraveno. Aerodynamický kryt s nákladem byl usazen na vrchol poslední rakety Vega.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.