ExoMars
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Čína dňa 29.3.2025 o 17:05 hod. SEČ úspešne vypustila experimentálnu družicu TJS-16 pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.
Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.
V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.
Velitelství Space Systems oznámilo 27. března, že Rocket Lab a Stoke Space se připojí k Blue Origin, SpaceX a United Launch Alliance (ULA) v programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3 Lane 1.
Bílý dům předložil Senátu 24. března nominaci Grega Autryho na pozici finančního ředitele agentury NASA. Autry byl nominován na pozici CFO NASA v červenci 2020, několik měsíců po odchodu Jeffa DeWita. Senát jeho nominaci tehdy neschválil.
Společnost Gravitics oznámila 26. března, že obdržela navýšení strategického financování, neboli STRATFI, ocenění od SpaceWERX, komerční složky Space Force, v hodnotě až 60 milionů dolarů.
Velitelství vesmírných systémů Space Forces oznámilo 26. března, že dokončilo dlouho očekávanou certifikaci rakety Vulcan po analýze dat ze dvou certifikačních startů rakety v lednu a říjnu 2024.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Kosmická loď Šen-čou 12 s posádkou Nie Chaj-šen, Liou Po-ming a Tchang Chung-po dnes úspěšně přistála v 7:34 SELČ v zpět na Zemi v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Skončila tak dosud nejdelší čínská kosmická mise v délce 92 dní, 4 hodiny a 11 minut. Další posádka se v kosmické lodi Šen-čou 13 k budované čínské kosmické stanici vypraví 16. října 2021. Ještě předtím se provede pokusné předokování nákladní lodi Tchien-čou 2 (TZ-2) a přečerpání pohonných látek. Třetí nákladní loď (TZ-3) odstartuje 20. září 2021.
5. říjen 2003 znamenal v relativně uzavřeném oboru, jakým jsou pilotované kosmické lety, malé zemětřesení. Již nějakou dobu se vyskytovaly náznaky, že elitní klub zemí, jež dosud byly schopny poslat člověka za hranice atmosféry, doplní teprve třetí člen. Ona středa uprostřed října tyto zvěsti potvrdila. Ke Spojeným státům americkým a Ruské federaci se prostřednictvím lodi Šen-Čou-5 přidala i Čínská lidová republika. Na palubě kosmické lodi byl podplukovník čínského letectva Jang Liwei. Během mise, trvající 21 hodin, 22 minut a 45 sekund jeho loď vykonala čtrnáct obletů Země a bezpečně přistála v oblasti Vnitřního Mongolska. Let byl náležitě využit tamními masmédii a k širší veřejnosti se tak dostaly fotografie a videozáznamy z průběhu letu i z okamžiků po přistání. I nezasvěcení si mohli – či spíše museli – povšimnout poměrně zajímavé okolnosti. Mnoho součástí vybavení se nápadně podobalo tomu ruskému. Návratová kabina Šen-Čou byla na první pohled kopií ruského Sojuzu a skafandr, ve kterém Liwei svůj let podnikl, nezapřel podobu s oblekem Sokol KV-2, používaným v ruském kosmickém programu…
Je úterý 11.6., hodinky všech přítomných na čínském kosmodromu Ťiou-čchüan ukazují 17:38. Ve střední Evropě je o šest hodin méně. Odpočítávání oznamuje, že se blíží další start čínské rakety. A co víc – po roce opět letí do kosmu tajkonauti. Trojice natěsnaná v útrobách kosmické lodi Šen-čou 10 sedí na vrcholku rakety Čchang-čeng 2F. Odpočet končí, motory se zapalují a raketa se velmi zvolna odlepuje od rampy. Nežene se prudce k nebi jako třeba Sojuz. Místo toho zvolna nabírá rychlost a spolehlivě stoupá k obloze. Její cíl leží ve výšce skoro 300 kilometrů nad Zemí – tchajkonauti letí na orbitální stanici Tiangong-1. Deset minut po startu už byla 8 a půl tuny vážící Šen-čou 10 bezpečně na oběžné dráze.
V novém Kosmotýdeníku se podíváme na připravovaný švýcarský raketoplán, který by měl vynášet malé satelity na oběžnou dráhu Země. Do výšky deseti kilometrů by ho měl vynášet Airbus A300. Dále nás čeká návštěva Číny, kde se podíváme na přípravy startu lodě Šen-čou 10. A na konec nás čeká převoz rakety Antares na startovní plošinu. Bude se jednat o první a zároveň testovací let. Pokud vše půjde dobře, při třetím startu vynese loď Cyngus na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
