Rusko

  • Kosmotýdeník 267 (23.10. – 29.10.)

    Kosmotýdeník 267 (23.10. – 29.10.)

    Pokud se součástí Vaší neděle stal Kosmotýdeník, máme pro Vás jeho další díl. Podíváme se v něm na ISS, kde nově instalovaný vědecký přístroj začal posílat první užitečná data, ale navštívíme také floridský kosmodrom, na kterém se pomalu ale jistě blíží obnovení provozu na rampě, kterou před rokem zničila exploze Falconu 9. Kromě toho se podíváme i na ISS, kde astronauti sklízeli kosmickou zahrádku a obohatili si tak svůj jídelníček. Chybět nebudou ani tradiční rubriky jako je snímek či video týdne.

  • Tři Rusové na ISS – snad už za rok

    Tři Rusové na ISS – snad už za rok

    Podle plánu z letošního září  by ke startu ruského laboratorního modulu Nauka mohlo dojít 21. března 2019 a po devíti dnech samostatného letu dojde k jejímu připojení ke spodnímu uzlu modulu Zvezda. Už dlouho předtím však budou mít ruští kosmonauti plné ruce práce s přípravami na přílet dvacetitunového modulu, který o třetinu zvýší hmotnost a velikost ruské sekce ISS. Kompletní propojení Nauky se všemi staničními systémy se protáhne až do roku 2020, protože bude potřeba 2000 pracovních hodin včetně 11 výstupů do volného prostoru!

  • Ze Sojuzu MS-02 unikala atmosféra

    Ze Sojuzu MS-02 unikala atmosféra

    Se zpožděním několika měsíců vyšla na veřejnost zpráva o anomálii, která se udála v dubnu letošního roku, když se na Zemi vracela kosmická loď Sojuz MS-02 (Shane Kimbrough, Sergej Ryžikov a Andrej Borisenko). Při vystřelení padáku ve výšce zhruba osmi kilometrů totiž některá z jeho částí nedopatřením narazila do svaru přetlakové kabiny Sojuzu. Výsledkem byla lokální prasklina, ze které začal unikat vzduch. Došlo sice jen k částečné ztrátě vnitřní atmosféry a životy astronautů nebyly v ohrožení, přesto jde o vážný incident.

  • Další let rakety Angara A5 už příští rok?

    Další let rakety Angara A5 už příští rok?

    Do nové rodiny raket Angara vkládali Rusové velké naděje – díky své modularitě totiž tyto nosiče mohly nahradit hned několik momentálně používaných raket a pokrýt široké spektrum nákladů od lehkých po těžké. V roce 2014 došlo k letovým zkouškám lehké (Angara 1.2) i těžké (Angara A5) verze a vše se zdálo na dobré cestě. Rakety absolvovaly testovací lety a k misím pro platící zákazníky už byl jen kousek. Druhý let Angary A5 měl přijít v roce 2016, jenže k němu nedošlo. Problémy při výrobě způsobily nečekaný odklad startu o několik let, takže na druhý start těžké Angary stále čekáme. Nyní se však zdá, že se výrobní mechanismus dostal do pohybu a startu bychom se mohli dočkat v příštím roce.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus o start Sojuzu s Progressem

    ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus o start Sojuzu s Progressem

    V životě mají fanoušci kosmonautiky několik jistot – Falcon Heavy startuje za půl roku, Nauka za dva a Sojuzy nemají odklady. Poslední pravidlo však včera dostalo povážlivou trhlinu – start rakety Sojuz 2-1A se musel odložit. Jedno z ramen, které se odděluje v poslední minutě se odklopilo správně, ale druhé, které se odděluje 15 sekund před startem, zůstalo na svém místě. Rusové proto odložili start o 2 dny, čímž padá i možnost využít superrychlý přeletový profil k ISS. Ani přesto ale tento start nevynecháme a přineseme Vám jej s českým komentářem.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Sonda, která má pět P

    ŽIVĚ A ČESKY: Sonda, která má pět P

    Přesná, pohotová, promyšlená, přelomová a pracovitá – to je pět pé, které charakterizují evropskou sondu Sentinel 5P. Jejím úkolem bude mapovat z oběžné dráhy kvalitu ovzduší na celé planetě se speciálním zaměřením na sloučeniny zastoupené jen ve stopovém množství. Tento průzkumník se do vesmíru vydá už zítra dopoledne našeho času na poměrně málo využívaném nosiči – odstartuje z ruského kosmodromu Pleseck na raketě Rokot. Start bude jistě velmi zajímavý a proto si jej nenecháme ujít v rámci našich živě a česky komentovaných přenosů.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Progress bude sprintovat

    ŽIVĚ A ČESKY: Progress bude sprintovat

    Aktuální nášup živě a česky komentovaných přenosů bude pokračovat vysíláním z kosmodromu Bajkonur, odkud by zítra dopoledne měla odstartovat raketa Sojuz 2-1A. Jejím nákladem bude zásobovací loď Progress MS-07, což pro diváky většinou nebývá příliš zajímavé. Ale pozor! Tento start bude vpravdě unikátní. Rusové totiž chtějí na této lodi vyzkoušet superrychlý přeletový profil dráhy. Od startu do připojení ke stanici mají uplynout tři a půl hodiny přičemž aktuálně používaný rychlý profil trvá šest hodin.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • CesiumAstro

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗