Rusko

  • Roskosmos zrušil dohodu na stavbu rampy raket Angara

    Roskosmos zrušil dohodu na stavbu rampy raket Angara

    Dušan Majer20 komentářů

    Nová rodina ruských raket čelí dalšímu problému – tentokrát je spojen se stavbou startovní rampy na kosmodromu Vostočnyj. Absence této rampy představuje pro ruské naděje na návrat na komerční trh nosičů významnou překážku. Státní korporace Roskosmos totiž zrušila dohodu s firmou PSO Kazaň, která měla stavbu zajistit. Kontrakt na vývoj druhé fáze nového kosmodromu obsahující i rampu pro rakety Angara byl přitom po mnoha odkladech podepsán vloni na podzim. Zástupce premiéra, Jurij Borisov, který má v ruské vládě na starosti kosmický a obranný program, oznámil tuto novinku 23. ledna po schůzce s premiérem Dmitrijem Medveděvem, kde se řešily finanční problémy Roskosmosu. Medveděv zmínil právě Vostočnyj jako příklad špatného managementu. Pouze pět z devatenácti zařízení byly na Vostočném oficiálně dokončeny v rámci první fáze před uzávěrkou. Setkání za zavřenými dveřmi skončilo vystoupením Borisova před novináře. Zástupce premiéra oznámil, že zrušení kontraktu na rampu raket Angara přinese nejméně půlroční zpoždění, ve výsledku by se celkové dokončení mohlo odložit i o dva roky.

  • Výzkum na ISS – Biologické hodiny a hoření ve vesmíru

    Výzkum na ISS – Biologické hodiny a hoření ve vesmíru

    Dušan Majer5 komentářů

    Posádka na ISS provádí desítky různých vědeckých experimentů, které si připomínáme v rámci nepravidelného seriálu Věda na ISS. V dnešním díle se podíváme na ukončení dvou vědeckých experimentů, které souvisí s biologií. Kromě toho přijde řeč i na lehce nevědecké, ale zato technicky zajímavé téma – natáčení zkušeností s virtuální realitou. Do vědeckého prostředí se zase naplno vrátíme údržbou zařízení pro studium hoření ve vesmíru. Posádka kromě vědy neustále udržuje stanici v dobrém stavu, takže se zmíníme i o údržbě systémů podpory života.

  • Svět nad planetou (16. díl)

    Svět nad planetou (16. díl)

    Ondřej Šamárek36 komentářů

    Vlající úseky tepelné izolace na návratovém úseku Sojuzu TM-9 nepředstavovaly žádné bezprostřední riziko. Podle tepelných modelů vypracovaných specialisty z Energije se teplota na odhaleném plášti úseku ani nepřiblížila maximálním nebo minimálním přípustným limitům. Problém možná mohl nastat s kondenzací vody na chladných stěnách, ale Sojuz byl prostřednictvím vzduchové hadice neustále větrán, takže ani tento faktor nebyl nijak závažný. Malinko problematickým bylo chování izolace během práce orientačních motorků, nicméně už přestykování k zadnímu uzlu napovědělo, že se v tomto ohledu nebude dít nic dramatického. Další obavou mohlo být chování úseku v okamžiku, kdy směřoval během přistávacího manévru k Zemi. Vlající izolace mohla zakrýt infračervená čidla vertikály. S tím by si ovšem kosmonauti měli být schopni poradit. Nakonec tady byl poslední problém, který však už nabýval reálné podoby: během rozdělování úseků před přistáním se mohla izolace zachytit za anténu Kursu na orbitálním úseku nebo za některý z konstrukčních prvků přístrojového úseku. Ani v tomto případě nehrozilo kosmonautům smrtelné nebezpečí, nicméně návratová kabina…

  • Svět nad planetou (15. díl)

    Svět nad planetou (15. díl)

    Ondřej Šamárek21 komentářů

    Původní posádka páté expedice začala původně trénovat scénář mise, kdy budou k Miru připojeny dva doplňkové moduly – 77KSD (Kvant-2) a 77KST. Posouvání jejich startu směrem doprava a posléze přenos startu modulu 77KST až do roku 1990 však znamenalo, že se Viktorenkovi a Serebrovovi uprázdnil v letovém programu prostor, jenž byl promptně zaplněn vědeckými experimenty. Jenže kosmonauti chvílemi připomínali příslovečné myšky v kolečku – hnáni neúprosným časovým plánem sotva stíhali plnit daný program. Aby ušetřili čas, natáhli v interiéru stanice provazy, pomocí nichž se dokázali přesouvat rychleji, než pouhým poletováním. I tak ale citelně chyběly fixační body pro nohy v místech, kde byly experimenty prováděny. Podle svých slov oba muži navíc trávili až 80 % času sestavováním a uklízením aparatury, na provádění samotné vědecké práce tak padlo pouhých 20 % pracovní doby. Navíc měli kosmonauti zákaz vyhazovat vaky s odpadem skrze malou přechodovou komůrku v základním bloku a ke konci jejich pobytu se v interiéru stanice nahromadilo několik desítek vaků,…

  • Svět nad planetou (14. díl)

    Svět nad planetou (14. díl)

    Ondřej Šamárek22 komentářů

    Na přelomu prosince 1989 a ledna 1990 plnila pátá stálá expedice na Miru určený letový program, který zahrnoval mimo jiné i pozorování a snímání povrchu Sovětského svazu. Při té příležitosti Viktorenko a Serebrov odhalili, že Aralské jezero už není jednolitou vodní plochou, ale dvěma separátními jezery. I z vesmíru tak bylo možné vidět výsledek bláhové lidské snahy spoutat přírodu bez ohledu na zdravý selský rozum a bez ohledu na budoucnost. Paradoxně právě budoucností se Alexandr Serebrov zabýval dlouhodobě – budoucností v osobách dětí. Už od dob studia na moskevském Institutu fyziky a technologie se podílel na pořádání televizních olympiád pro školáky. A teď, ve vesmíru, mohl dát svému poslání ještě další rozměr. 28. ledna vysílal spolu se svým kolegou z paluby Miru několik televizních lekcí pro školáky, kteří přijeli do řídicího střediska z různých koutů SSSR. Datum, které pro lekce zvolil, nebylo náhodné. Serebrov a Viktorenko tak chtěli vzdát hold učitelce Christě McAuliffe, která čtyři roky předtím zahynula při startu…

  • Jediný ruský vědecký teleskop v problémech

    Jediný ruský vědecký teleskop v problémech

    Dušan Majer19 komentářů

    Ruská kosmonautika se mohla od roku 2011 chlubit teleskopem Spektr-R, který v rámci širšího projektu RadioAstron umožňoval radiová měření vzdálených vesmírných zdrojů. Pro Rusko byl tento teleskop s anténou o průměru deseti metrů jediným vědeckým projektem posledních let, ale nyní jej potkaly komplikace. Tři a půl tuny těžké zařízení na silně protáhlé oběžné dráze (10 651 × 338 541 km) přestalo odpovídat na pokyny pozemních operátorů. Nikolaj Kadaršev, šéf střediska RadiAstron však avizuje, že teleskop stále posílá data z měření. Podle Jurije Kovaleva, šéfa výzkumného týmu, však aktuální problém znemožňuje zaměřit se na konkrétní úkol.

  • Další zpoždění v jízdním řádu FKP

    Další zpoždění v jízdním řádu FKP

    Jiří Hošek33 komentářů

    Pomineme-li starty k Mezinárodní vesmírné stanici, bylo na loňský rok v rámci Federálního kosmického programu Ruské federace plánováno šest kosmických startů. Toto číslo nezahrnuje všechny ruské kosmické mise, ale pouze ty, které jsou financovány ze státního rozpočtu skrze Státní korporaci pro kosmické aktivity „Roskosmos“. Po skončení roku můžeme rekapitulovat, že z těchto šesti se uskutečnily dva. V únoru vynesla raket Sojuz-2.1a s horním stupněm Fregat-M z kosmodromu Vostočnyj dvojici družic Kanopus-V č. 3 a 4. Stejná konfigurace vynesla v prosinci družice s pořadovými čísly 5 a 6.

  • Svět nad planetou (13. díl)

    Svět nad planetou (13. díl)

    Ondřej Šamárek29 komentářů

    Onen prosincový pátek, kdy Alexandr Viktorenko a Alexandr Serebrov poprvé otevřeli příklop a vpluli do nitra nového modulu Kvant-2, znamenal velký posun v možnostech Miru, ale hlavně v komfortu, který mohl komplex poskytnout posádkám. Během předchozích směn kosmonauti doslova zakopávali jeden o druhého zejména v okamžicích, kdy na palubě pobývala návštěvnická posádka a celkový počet osob na stanici se vyšplhal na číslo šest. Krom omezeného prostoru znamenala dosavadní konfigurace právě v období práce návštěvnických posádek obrovský nápor na environmentální systém stanice, nehledě k faktu, že přes solidní vybavení Kvantu-1 nevyužíval Mir naplno svůj vědecký a technologický potenciál, jež mu jeho tvůrci dali do vínku. To měl přílet Kvantu-2 do značné míry změnit. Krom výše zmíněného bylo možno také očekávat obrovské usnadnění práce v otevřeném prostoru díky plnohodnotné přechodové komoře s průlezem o průměru 1 metr – dosud se kosmonauti dostávali ven skrze relativně úzké průlezy ve stísněném přechodovém modulu. Přechodová komora měla navíc objem 9 m3, což byl oproti 5,6…

  • Vesmírné výzvy – prosinec 2018

    Vesmírné výzvy – prosinec 2018

    Dušan Majer6 komentářů

    Naši odběratelé na YouTube dostali hodinu po začátku nového roku dárek – na nejslavnějším videoportálu jsme pro ně zpřístupnili archiv 111 dílů pořadu Vesmírné výzvy. Ty totiž od Nového roku vychází právě tam. Důkazem budiž i nejnovější díl, který rekapituluje prosinec a k jehož sledování Vás nyní zveme. Jelikož se toho v prosinci událo hodně, jedná se o nejdelší díl v historii – najdete v něm třeba osm hlavních témat (přílet sondy OSIRIS-REx k asteroidu Bennu, start lunární sondy Chang’e 4, třetí použití prvního stupně Falconu 9, start mise lodi Dragon CRS-16, start Falconu 9 s navigační družicí GPS, start Sojuzu MS-11, ruský výstup do volného prostoru k inspekci navrtaného Sojuzu a návrat Sojuzu MS-09).

  • Svět nad planetou (12. díl)

    Svět nad planetou (12. díl)

    Ondřej Šamárek20 komentářů

    Pilotované kosmické lodě řady Sojuz procházely v průběhu své služby řadou změn, jež postupně vylepšovaly charakteristiky systémů lodi, zvyšovaly její výkony a spolehlivost. Bylo by bláhové domnívat se, že vylepšení se nebudou týkat také nákladních lodí 7K-TG (Progress). První stroj této řady startoval ve druhé polovině sedmdesátých let a odvedl výbornou práci při podpoře pobytu kosmonautů na palubách orbitálních stanic. Přibližně v polovině osmdesátých let začaly práce na modernizaci stroje a v polovině roku 1989 byl ke startu připraven první exemplář nákladní lodi 7K-TGM (Progress M).

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • CesiumAstro

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗