Rusko

  • Ruská snaha o metanovou raketu

    Ruská snaha o metanovou raketu

    Dušan Majer32 komentářů

    V roce 2017 Rusko určilo, že projekt Sunkar se stane základem nové generace raket, čímž se zrodil plán na raketu Fenix, později pojmenovanou Sojuz 5, která je dnes známá jako Irtyš. Vývoj však pokračuje i nadále a konstrukční kancelář Progress pracuje na kosmickém nosiči, který by spaloval kapalný metan. Tato raketa byla často označována jako Sojuz 7, přičemž nejčastěji se mluvilo o používání motorů RD-0164. V letošním roce však bylo označení Sojuz 7 použito pro nově navrženou raketu, která má na prvním stupni používat motor RD-180. Podle všeho se zdá, že i přes menší zmatky v pojmenování stále „metanová verze“ žije – aktuálně se ukrývá pod zkratkou RN SPG.

  • Gateway (září 2019)

    Gateway (září 2019)

    Jiří Hošek49 komentářů

    Souběžně s využíváním Mezinárodní kosmické stanice je na příští desetiletí připravováno obnovení pilotovaných letů k Měsíci. Oblet Měsíce kosmickou lodí Orion s čtyřčlennou posádkou by se měl uskutečnit pod hlavičkou NASA již za tři roky. Následovat by měl turistický oblet Měsíce lodí Starship, připravovaný společností SpaceX v rámci projektu DearMoon. Nové kosmické lodě, použitelné pro lunární mise, chystá i Čína a Rusko. Na oběžné dráze Měsíce, tedy v kosmickém prostředí, které se velmi liší od prostředí na nízké oběžné dráze Země, bude umístěna připravovaná kosmická stanice Gateway. Ta se má stát finančně i logisticky udržitelnou infrastrukturou, podporující další průzkumné cíle. Stanice bude podporovat pilotovaný i robotický přístup na povrch Měsíce a sloužit k získání zkušeností potřebných pro budoucí pilotované lety k Marsu. V rámci zpětné vazby se k nám v komentářích pod články vrací myšlenky čtenářů o těch pravých pilotovaných kosmických letech, o nejvýznamnější události od Apolla a o tom, že v pilotované kosmonautice aktuálně není zajímavější téma než první kosmická stanice u jiného vesmírného tělesa.

  • Svět nad planetou (49. díl)

    Svět nad planetou (49. díl)

    Ondřej Šamárek8 komentářů

    Devatenáctá dlouhodobá expedice na orbitálním komplexu Mir prošla před svým započetím poměrně velkými změnami oproti původním plánům. Nešlo ani tak o personální složení, byť i zde se malé zemětřesení událo. Podle ustáleného zvyku se záložní posádka osmnácté expedice měla stát hlavní posádkou expedice následující. V tomto kontextu tedy nebyla nominace zkušeného Anatolije Solovjova a nováčka Nikolaje Budarina coby hlavní posádky EO-19 žádným překvapením. Ovšem v záložní posádce, která zprvu trénovala ve složení Jurij Onufrijenko a Alexandr Poleščuk, udělali menší čistku muži v bílých pláštích. V dubnu 1995 vystavili lékaři stopku Alexandru Poleščukovi a k Onufrijenkovi byl přiřazen Jurij Usačov, který se před necelým rokem vrátil z velmi úspěšného dlouhodobého pobytu na Miru. Druhou velkou změnou byl termín startu a způsob dopravy na stanici. Když byly v roce 1993 oznámeny nominace do posádek EO-18 a EO-19, počítalo se s tím, že v květnu 1995, tedy v průběhu osmnácté expedice dojde ke spojení amerického raketoplánu se stanicí. Raketoplán poté nazpátek na Zem…

  • Nepilotovaný Sojuz mohl otestovat nové systémy

    Nepilotovaný Sojuz mohl otestovat nové systémy

    Dušan Majer2 komentáře

    Pilotovaná kosmonautika je právem považována za technologický vrchol letů do vesmíru. Důvodů je mnoho – od komplexnosti, přes správnou funkci až po spolehlivost všech systémů. Odpovídá tomu i pečlivost při kontrolách všemožných systémů. Staré a ověřené technologie jsou proto těmi novými nahrazovány jen pozvolna a navíc po velmi opatrném prověřování. Nikdo samozřejmě nechce riskovat, že by se nový a neověřený systém mohl nějak pokazit a ohrozit tak zdraví či životy posádky. Inženýři proto uvítali nedávnou misi lodi Sojuz MS-14, která se k ISS vydala bez lidské posádky. Jejím hlavním úkolem bylo prověřit kompatibilitu s nosnou raketou Sojuz 2-1a a certifikovat ji pro vynášení pilotovaných lodí, ale inženýři této možnosti využili i k otestování dalších systémů. Ty se týkaly systému přistání, což je společně se startem vždy ta nejrizikovější část celého kosmického letu.

  • Svět nad planetou (48. díl)

    Svět nad planetou (48. díl)

    Ondřej Šamárek14 komentářů

    Spektr byl považován za jakési hlavní energetické centrum Miru. Jeho solární panely o celkové ploše přes 130 metrů čtverečních měly pro komplex, jehož energetická bilance byla dlouhodobě velmi nepříznivá, vyrábět porci tolik potřebné elektrické energie. Před jeho příletem bylo běžné, že pokud chtěli kosmonauti provádět experiment náročný na spotřebu elektřiny, typicky například tavbu v píckách modulu Kristall, museli přerušit provádění méně důležitých pokusů a pozorování. Asi není třeba dodávat, že toto neustálé žonglování s příkonem neprospívalo časovým plánům jednotlivých expedic. Situace se navíc s postupem času pozvolna horšila s tím, jak pomalu degradovaly solární články na stávajících panelech komplexu. Podepsalo se na nich stáří, znečištění motorky stanice samotné i přilétajících a odlétajících lodí, své udělala i neuvěřitelně jemňoučká, přesto však permanentní vrstvička atmosféry, kterou kolem sebe stanice generovala, mnoho článků také trpělo kolizemi s kosmickým smetím a mikrometeoroidy. Těsně před příletem Spektru navíc přestalo poslouchat jedno křídlo solárních baterií na Kvantu-2. Křídlo se zaseklo v jedné poloze a neotáčelo se…

  • Na Vostočném se pilně pracuje na nové rampě

    Na Vostočném se pilně pracuje na nové rampě

    Dušan Majer45 komentářů

    O stavbě druhé rampy kosmodromu Vostočnyj jsme naposledy psali v únoru, kdy se projekt potýkal s administrativními komplikacemi. Ty jsou však již definitivně vyřešeny a práce se tak mohly rozběhnout. Momentálně tu kmitají domíchávače betonu, které vytváří základy nové rampy. Z nové rampy mají startovat nové ruské modulární rakety Angara, přičemž první start z této rampy by měl přijít v roce 2023, byť některé zdroje stále uvádí rok 2021 – ten je však považován za nereálný. Sluší se ještě připomenout, že na kosmodromu na Dálném východě už jedna rampa stojí – startují z ní rakety Sojuz, kterých odsud vyletělo už pět raket, z toho jedna byla neúspěšná. Kromě aktuálně budované rampy pro rakety Angara by měla na Vostočném v dalších letech vyrůst i rampa pro supertěžkou raketu, která Rusku umožní aktivní podíl na využívání lunární stanice Gateway, ale i mnoho dalších projektů.

  • Svět nad planetou (47. díl)

    Svět nad planetou (47. díl)

    Ondřej Šamárek15 komentářů

    S tím, jak se blížil moment příletu nového modulu Miru, na posádku začal tlačit čas. Bylo třeba provést několik nezbytných operací, bez nichž bylo připojení Spektru nemožné. V první řadě bylo zapotřebí „udělat pořádek“ s panely na modulu Kristall. Ten měl se Spektrem sousedit a jeho solární panely v rozvinutém stavu zasahovaly do pomyslného obrysu solárních panelů Spektru. Již od počátku se počítalo s tím, že panely na Kristallu nezůstanou na svém místě a budou přesunuty na Kvant-1. Ovšem práce se odkládaly a protahovaly souběžně s tím, jak se odkládal start Spektru – kosmonauti měli většinou na práci důležitější věci, než se mořit s panely modulu, když důvod jejich přesunu přiletí kdovíkdy. Během výstupu 17. května 1995 Děžurov a Strekalov sice jeden z panelů konečně přenesli, ovšem nestihli jej rozložit. Nyní bylo třeba, aby započatou práci dokončili, Mir totiž energeticky strádal a elektřiny se vinou snížené plochy solárních panelů nedostávalo. To ale nebylo všechno. Modul Kristall byl na „spodním“ portu…

  • Vesmírné výzvy – srpen 2019

    Vesmírné výzvy – srpen 2019

    Dušan Majer7 komentářů

    Další měsíc uběhl jako voda a je čas na jeho rekapitulaci. Srpen nám přinesl mnoho zajímavých momentů – sedm velkých témat a bezpočet krátkých zpráv. To ve výsledku dává 42 minut a 37 sekund dlouhý díl Vesmírných výzev jako obvykle ve 4K rozlišení pro maximální zachycení detailů a se 60 snímky za sekundu pro jemné podání pohybů. Díl s pořadovým číslem 120 v sobě ukrývá 150 metrů vysoký skok Starhopperu, nepilotovaný start Sojuzu MS-14, americký výstup do volného prostoru, vypuštění družice Amos-17, poslední let jednotrupové Delty IV, plány na znovupoužitelnost raket Electron a na závěr 4 místa vhodná pro odběr vzorků z planetky Bennu. Přijměte proto naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • CesiumAstro

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗