LegendSpace
Šestiměsíční čínský startup LegendSpace, jehož cílem je využít umělou inteligenci ke kompresi cyklů vývoje raketových motorů, získal financování ve výši 29,5 milionu dolarů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Šestiměsíční čínský startup LegendSpace, jehož cílem je využít umělou inteligenci ke kompresi cyklů vývoje raketových motorů, získal financování ve výši 29,5 milionu dolarů.
Italský startup ORiS získal 5 milionů eur, aby mu pomohl vyvinout bezdrátovou technologii energetického paprsku pro družice využívající lasery.
Japonská společnost IHI zvažuje přidání hyperspektrálních družic nové generace od finského startupu Kuva Space do své plánované 100členné suverénní konstelace pro pozorování Země s více senzory.
Americké vesmírné síly více než ztrojnásobily strop velkého kontraktu na vynesení družic pro národní bezpečnost z 5,6 miliardy na 17 miliard dolarů, protože armáda se připravuje na prudký nárůst družicových misí.
Ostrovní stát Mauricius podepsal dohody Artemis Accords dne 17. července a stal se tak 70. státem, který se připojil k Artemis Accords.
NASA a společnost Draper ukončily plány na misi přistávacího modulu SERIES-2 na Měsíci po značných zpožděních ve vývoji lunárního landeru.
Úřad pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce) obhájil svůj návrh na systém povolování misí pro nové vesmírné aktivity s argumentem, že by to společnostem poskytlo jistotu a zároveň omezilo regulační zátěž.
Oddělení pro inovace v oblasti obrany (Defense Innovation Unit) hledá komerční nabídky na demonstraci přenosu elektrické energie mezi družicemi z oběžné dráhy na Zemi v rámci dvou let. Cílem je do konce tohoto desetiletí přesunout dlouho studovanou technologii k operačnímu vojenskému využití.
Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX 16. července vynesla 21 družic pro Agenturu pro rozvoj vesmíru Vesmírných sil (Space Development Agency) a po měsících tak obnovila zavádění první operační sítě Pentagonu pro vojenské datové přenosy na nízké oběžné dráze Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Po šesti dekádách letů člověka do vesmíru jsme zvyklí na to, že několikrát do roka vidíme ve zprávách záběry startu pilotované kosmické lodi a stejně několikrát ročně čteme zprávu o tom, že se některá z posádek šťastně vrátila domů. V drtivé většině se jedná o dobré zprávy — let proběhl dobře, muži a ženy na palubě orbitálních stanic posunuli svou prací vědu a lidstvo zase o kousek dál a mise tím pádem splnila své úkoly. Je jen dobře, že právě tyto zprávy kolují žurnalistickým éterem. Přes všechen poprask, který v poslední době kosmonautika zažívá, je paradoxně dobře, když lidé informace o pravidelných letech na ISS přejdou bez vtší pozornosti. Znamená to totiž, že se během těchto letů nestalo nic závažného, co by posádce zajistilo (jistě nechtěný) vysílací čas v hlavních zpravodajských pořadech. V historii kosmonautiky bychom však našli mnoho misí, které nedošly naplnění a posádky se musely z nejrůznějších důvodů vracet na Zemi předčasně. Autor tohoto žebříčku si dal za cíl namíchat koktejl z méně známých a slavných případů předčasných návratů.
Vážení čtenáři, je tady opět léto a vše, co se s ním pojí — prázdniny, dovolené, sluncem prozářené dny, ale také pravidelný seriál Kosmonautixu, Top 5. Ani letos nepřijdete o žebříčky nejrůznějších zajímavostí sepsané členy naší redakce a prezentované každý pátek. Tento seriál spojený s odlehčenou dobou volna začneme paradoxně žebříčkem, který tak úplně odlehčený není. Řeč bude o kosmonautech, kterým k naplnění jejich snu chyběla jedna z hlavních ingrediencí úspěchů všeho druhu — štěstí. Člen oddílu kosmonautů — to je položka, kterou by chtěl mít možnost do svého curriculum vitae napsat nejeden muž či žena. Jenže samotný fakt, že se člověk stane členem oddílu ještě v žádném případě neznamená, že by se dotyčný nebo dotyčná měli skutečně možnost podívat do vesmíru. Časová osa historie pilotované kosmonautiky je lemována malými pomníčky těch, kteří se dostali kosmickému letu doslova na dosah, nicméně jejich životní šance jim byla z nejrůznějších důvodů nakonec odepřena. Právě o těchto případech bude dnešní žebříček Top 5. A předem je nutno uvést, že, jak již bylo řečeno, oněch případů
Dnes v 16:15 SELČ má na Mezinárodní kosmické stanici začít výstup Sergeje Kuď-Sverčkova a Sergeje Mikajeva do volného kosmického prostoru, který by měl trvat okolo pěti hodin. Dvojice má při první ruské vycházce do volného kosmického prostoru mimo jiné nainstalovat experiment pro studium Slunce na modul Zvezda, z modulů Poisk a Nauka naopak odstraní staré vědecké experimenty. Pokud jim to čas dovolí, zkusí vyfotografovat anténu setkávacího systému Kurs-NA na kosmické lodi Progress MS-33, která se po startu nevyklopila. Přímý přenos z celého výstupu bude na svém YouTube kanálu vysílat agentura NASA. Zdroje informací: https://www.youtube.com/ https://en.wikipedia.org/ https://en.wikipedia.org/ Zdroje obrázků: https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2026/05/roscosmosadvisorymay22.jpg
Raketa Zenit patřila k těm nejzajímavějším nosičům, které vznikly na přelomu sovětské a postsovětské éry. Na svou dobu šlo o inovativní a dalo by se říci až o nadčasovou technologii. Byl to takový skrytý klenot. Raketa měla extrémně výkonné motory. První stupeň poháněl legendární RD-171 – dodnes jeden z nejsilnějších kapalinových motorů, jaký kdy vznikl. Zapracovalo se i na obsluze. Zenit byl navržen tak, aby potřeboval minimum příprav a lidí, kteří se o předstartovní procedury starají, a využíval ekologičtější palivo: kapalný kyslík + petrolej (RP-1), žádné toxické hydraziny jako u raket Proton.
Premiérový start ruské rakety Sojuz-5 proběhl včera ve 20:00 SELČ. Raketa odstartovala ze vzletové rampy 45/1, který je součástí komplexu Bajtěrek na kosmodromu Bajkonur. Let byl pouze suborbitální. Podle Roskosmosu pracoval první i druhý stupeň rakety správně a hmotnostní maketa nákladu dopadla do předem vytyčené oblasti v Tichém oceánu. Počátek vývoje sahá až do prvních měsíců roku 2013, kdy byl ještě interní iniciativou konstrukční kanceláře CSKB-Progress. O dva roky později se vývoj rakety Sojuz-5 stal součástí strategického plánu Roskosmosu. Důvodem bylo ukončení spolupráce po ruské anexi Krymu v roce 2014. De facto tak skončila výroba a provozování nosných raket Zenit vyráběných v ukrajinském závodě Pivdenmaš (Južmaš).
S našimi komentovanými přenosy je to různé. Někdy třeba i pár týdnů není žádný a pak se jich najednou do pár po sobě jdoucích dnů sejde hned několik. A občas nastane i situace, kdy se několik přenosů sejde v rozmezí pouhých pár hodin! Takový maraton si dáme právě v noci z pondělka na úterý. Nejprve se podíváme na přílet nákladní lodi Progress k Mezinárodní kosmické stanici a poté bychom měli být svědky startu Atlasu V s družicemi Amazon Leo. Jak můžete sami vidět, bude to zajímavá a pestrá noc. Ať si pustíte naše přenosy oba, nebo jen jeden z nich, budeme moc rádi.
Na Mezinárodní kosmickou stanici zamíří další zásoby. Od startu Progressu MS-33 sice uplynul jen měsíc (startoval 22. března), ale na rampě 31/6 kosmodromu Bajkonur již stojí nová raketa Sojuz-2.1a, pod jejímž aerodynamickým krytem se nachází další nákladní kosmická loď Progress – tentokrát s označením MS-34. Její start vstříc oběžné dráze je zatím naplánován na 0:21 našeho času a náš živě a česky komentovaný přenos bude jako obvykle připraven.
V neděli po poledni jsme společně sledovali start rakety Sojuz-2.1a z opravené rampy 31/6 kosmodromu Bajkonur. Start byl úspěšný a nákladní kosmická loď Progress MS-33 dosáhla oběžné dráhy. Během nedělního odpoledne ale začaly z Ruska přicházet nemilé zprávy. Jak informoval Michal Václavík z české kosmické kanceláře, se na lodi nevyklopila jedna z dvojice antén 2ASF-M-VKA systému Kurs-NA zajišťujícího automatické připojení k ISS. V dalších hodinách sice probíhaly snahy o její vyklopení, ale nebyly úspěšné. Proto agentura Roskosmos rozhodla, ež využije záložní řešení. Sergej Kuď-Sverčkov na palubě ISS bude s pomocí systému dálkového ovládání TORU manévrovat s lodí Progress a zavede ji na dokovací port modulu Poisk. Zítra dopoledne nás navíc čeká pokus o start rakety Electron, která má vynést dvě evropské testovací družice z programu CELESTE, které mají ověřit technologie pro navigační systémy na nízké oběžné dráze. Z obou událostí Vám nabídneme živě a česky komentované přenosy.
Starty nákladních kosmických lodí Progress většinou nepatří k tématům, která by přitahovala davovou pozornost. Přesto se mezi nimi najdou výjimky, které vyvolají větší zájem než obvykle. A takový případ možná přichází právě není. Na kosmodromu Bajkonur se totiž připravuje start rakety Sojuz-2.1a, která má vynést nákladní kosmickou loď Progress MS-33. A v čem je ta zvýšená atraktivita? Půjde o první start z rampy 31/6, která byla při zatím posledním startu vloni v listopadu poškozena. Nyní tedy čeká její servisní plošinu doslova křest ohněm. Pokud chcete vidět, jak to rampa zvládne a také, jak začne nová mise vezoucí zásoby na Mezinárodní kosmickou stanici, můžete sledovat náš živě a česky komentovaný přenos.
Rampa 31/6, v posledních letech jediné místo, odkud je Rusko schopno vypouštět pilotované kosmické mise, byla mimo provoz od 27. listopadu loňského roku. Tehdy z této rampy na Ruskem ovládaném kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu startovala raketa s pilotovanou kosmickou lodí Sojuz MS-28. Ale start s sebou přinesl jedno nemilé překvapení. Proud spalin totiž poškodil rampu, která je branou ruských kosmických lodí k Mezinárodní kosmické stanici. Týmy zodpovědné za postartovní úklid rampy a předaly své postřehy na vyšší místa.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.