GITAI
Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.
Kanadská společnost MDA Space oznámila 1. dubna plány na koupi izraelského výrobce družicových čipů SatixFy za 269 milionů dolarů.
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Čína dňa 29.3.2025 o 17:05 hod. SEČ úspešne vypustila experimentálnu družicu TJS-16 pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.
Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.
V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.
Velitelství Space Systems oznámilo 27. března, že Rocket Lab a Stoke Space se připojí k Blue Origin, SpaceX a United Launch Alliance (ULA) v programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3 Lane 1.
Bílý dům předložil Senátu 24. března nominaci Grega Autryho na pozici finančního ředitele agentury NASA. Autry byl nominován na pozici CFO NASA v červenci 2020, několik měsíců po odchodu Jeffa DeWita. Senát jeho nominaci tehdy neschválil.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Mezinárodní kosmická stanice ISS se právem řadí mezi nejvýznamnější kosmonautické projekty všech dob. Největší stavba, kterou lidstvo dokázalo vybudovat mimo zemský povrch přiměla státy ze všech koutů světa táhnout za jeden provaz. Vědecké a technologické pokroky dosažené na její palubě bude lidstvo využívat ještě dlouho. Jenže nic netrvá věčně a jednou přijde den, kdy tento symbol mezinárodní spolupráce z oběžné dráhy zmizí. Na téma zániku Mezinárodní kosmické stanice přednášel koncem listopadu 2024 Michal Václavík z České kosmické kanceláře na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí v rámci tradičního semináře Kosmonautika a raketová technika. Jelikož přednáška celou problematiku velmi dobře shrnula, oslovil jsem Michala s žádostí o rozhovor na toto téma. V tomto článku na Vás čeká výsledek. Začněme nejprve otázkou, kterou můžeme vidět na mnoha místech internetu – proč musíme zničit ISS? Nešlo by ji třeba posunout na vyšší dráhu, nebo nabídnout soukromým firmám? Hned na úvod bude určitě dobré zmínit, že ISS zničit nemusíme. Neexistuje tu nějaká mezinárodní a všespásná legislativa, která by to nařizovala. Ale je třeba také hned dodat,
Rozhovor s Dušanem Majerem a Vítězslavem Škorpíkem byl natočen pro podcast Zjisti víc. Sestříhaná verze je už k dispozici na YouTube. 13. července 19:20
V pořadu Jadrná věda patřícím pod internetovou televizi Talk TV vyšel rozhovor s Dušanem Majerem a Vítězslavem Škorpíkem, redaktory našeho portálu. Moderátorem byl spisovatel, novinář a skeptik Leoš Kyša alias František Kotleta. 12. ledna 5:00
Rozhovor s Lukášem Krincvajem, projektovým manažerem firmy esc Aerospace, která momentálně pracuje na sondě LVICE², jež soutěží o realizaci v rámci projektu ESA a ministerstva dopravy ambiciózní projekty. Ten vybere jednu či dvě přihlášené mise z celkových sedmi, které jsou kompletně v režii českých firem a institucí a zajistí jejich realizaci. Sonda má plnit rozsáhlý vědecký program na oběžné dráze Měsíce a v meziplanetárním prostoru a taktéž má přinést nové zkušenosti akademickým pracovištím a firmám v českém kosmickém průmyslu. Její mise bude rozdělena do dvou částí, kdy na oběžné dráze Měsíce bude monitorovat sluneční vítr a sledovat jeho turbulence spolu s ionizujícím zářením a ve druhé části se přesune do libračních bodů L4 a L5 systému Země-Měsíc. Tam bude měřit koncentraci prachu v teoretizovaných Kordylewského oblacích.
Start mise ExoMars 2022 měl být jedním z vrcholů právě končícího roku. Po několika letech složitého vývoje a technologických problémů byl hardware připraven ke startu. Čáru přes rozpočet však udělala ruská invaze na Ukrajinu. Evropská kosmická agentura v reakci na tento útok nejprve pozastavila spolupráci s agenturou Roskosmos na tomto projektu a poté ji i ukončila. Připomeňme, že ruská strana měla zajišťovat především nosnou raketu, přistávací plošinu a některé vědecké přístroje vozítka Rosalind Franklin. O stavu projektu ExoMars jsme si v květnu letošního roku povídali s Michalem Václavíkem z České kosmické kanceláře, který se projektu dlouhodobě aktivně věnuje a účastní se jednání expertů o dalším postupu v této otázce. Jelikož od rozhovoru uplynulo už více než půl roku a za tu dobu se odehrálo mnoho důležitých věcí, přinášíme Vám aktuální povídání se stejným expertem.
Projekt ExoMars, tedy společný podnik Evropské kosmické agentury a ruské agentury Roskosmos, patří bezesporu mezi nejočekávanější projekty dalších let. Ať už se zaměříme na technologické výzvy nutné k jeho realizaci, nebo na potenciál vědeckých objevů, vždy nám bude tento projekt okupovat přední příčky. Zatímco první část (označovaná jako ExoMars 2016) již probíhá a přináší zajímavé vědecké objevy, její nástupce (ExoMars 2020), který počítá s přistávací plošinou a pohyblivým vozítkem, zatím na svůj start čeká. Oslovili jsme proto Michala Václavíka z České kosmické kanceláře s žádostí o rozhovor na toto téma. V tomto článku Vám přinášíme jeho odpovědi, ve kterých se detailně věnuje všem aspektům této mise – od těch potěšujících až po ty nepříjemné.
Projekt „nástupce ISS“, tedy stanice, která má vyrůst u Měsíce, zažil v posledních týdnech mnoho změn. NASA se dočkala návrhu rozpočtu na příští rok, kde se s touto stanicí počítá a odborníci zapojení do projektu měli ve svých diářích hned několik komplexních jednání. Jedním z nich byl i Michal Václavík z České kosmické kanceláře, kterého jsme požádali o rozhovor na toto téma. Ještě, než se začtete do aktuálních odpovědí, musím podotknout, že respondent tentokrát neopakoval informace, které nám sdělil na konci loňského roku. Pokud jste tedy náš minulý rozhovor nečetli, doporučujeme Vám jej před dnešním článkem.
Kosmické stanice mají mnoho úkolů, nad kterými však bezkonkurenčně ční věda. Stejně jako je ISS unikátní vědeckou laboratoří, která umožňuje provádět výzkumy z mnoha oborů z prostředí, které se nedá napodobit nikde na Zemi, bude i její nástupce zaměřený na vědecký výzkum. Stanice Deep Space Gateway má začít vyrůstat ve dvacátých letech v tzv. cislunárním prostoru. Jaké experimenty se tam budou řešit, co nás má tato stanice naučit, nebo co je potřeba vyřešit předtím, než se začnou pro stanici navrhovat experimenty? Na tohle všechno i na mnoho dalších otázek jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který je členem skupiny, která řeší, co se bude dít na DSG a jak bude vypadat.
Evropa a Rusko se chystají na další významnou misi. jejím cílem není nic menšího, než zkusit zjistit, zda na Marsu někdy byl, nebo nebyl život. Celý projekt si v minulých měsících prošel nelehkým obdobím, ale to nejhorší má již zřejmě za sebou. Přesto čeká vývojáře ještě nelehké období, při kterém budou muset bojovat s technologickými překážkami a nelítostnými termíny. Některé vědecké přístroje se totiž dostávají do většího či menšího časového tlak. Jak to momentálně s touto toužebně očekávanou misí vypadá, jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře.
Fanoušci kosmonautiky se těší na mnoho projektů. Některé z nich již mají zajištěnou realizaci, jiné naopak musí o své schválení tvrdě bojovat. Některé uspějí, jiné nikoliv. Bohužel se někdy do fáze realizace nedostanou projekty, které jsou mediálně i vědecky atraktivní a které si získaly mezi lidmi značnou podporu. Jedním takovým projektem, který se nedočkal schválení byla evropská sonda AIM, což měla být součást americko-evropské mise AIDA. Evropská AIM a americká DART měly společně prozkoumat duální asteroid Didymos a americká sonda měla do asteroidu i cíleně narazit. Proč přesně nebyla sonda AIM schválená a jaký to bude mít dopad na celý projekt? Na to jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
