Astrobotic Technology
Společnost Astrobotic Technology oznámila, že plánuje vypustit svůj velký lunární modul s komerčním roverem nejdříve v polovině roku 2026.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Astrobotic Technology oznámila, že plánuje vypustit svůj velký lunární modul s komerčním roverem nejdříve v polovině roku 2026.
Australská společnost HEO pořídila snímky a model záhadné čínské družice XJY-7 a odhalila tak dosud neznámé podrobnosti o této družici.
Společnost Novaspace vydala první vydání své zprávy o družicové komunikaci pro obranu a bezpečnost, která zdůrazňuje výraznou transformaci probíhající na trzích vojenské družicové komunikace po celém světě.
Indický startup SatLeo Labs se chystá na začátek příštího roku vypustit svůj první termovizní přístroj. Společnost využívá tepelná data k označování městských tepelných ohnisek a sledování emisí skleníkových plynů v pilotních projektech se společností Tumkur Municipal Corp.
Akcie společnosti Iridium se uzavřely 23. října poklesem o více než 7 % poté, co operátor družic opět snížil svůj celoroční výhled tržeb z provozování služeb a zároveň stáhl svůj cíl dosažení 1 miliardy dolarů pro rok 2030. Stalo se tak uprostřed rostoucí konkurence ze strany SpaceX.
Evropská kosmická agentura dokončuje balíček programů v hodnotě 22 miliard eur pro ministerskou konferenci, která se bude konat příští měsíc.
Společnost Lynk Global plánuje sloučení se společností Omnispace s cílem modernizovat své služby přímo na zařízení (D2D) o globálně koordinované spektrum v pásmu S. Spolu se SpaceX a AST SpaceMobile se tak připojí k posílení družicových frekvencí.
Společnost Vantor, komerční firma zabývající se pozemskými průzkumy, dříve známá jako Maxar Intelligence, začala poskytovat americkým vesmírným silám snímky z vesmíru ve vysokém rozlišení, čímž zaplnila mezeru ve vojenském dohledu nad nízkou oběžnou dráhou Země
Startup Venus Aerospace zabývající se raketovými pohony 22. října oznámil, že Lockheed Martin Ventures získal strategický podíl ve společnosti.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Na teleskopu Spektr-RG najdeme pouze dva vědecké přístroje a v obou případech jde o rentgenové dalekohledy – jde o ruský ART-XC a německý eROSITA. V dnešním díle se zaměříme na druhý jmenovaný přístroj, který má zajímavou historii. Své místo v ní má třeba selhání jeho předchůdce, ale také plány na jeho umístění na vnější platformu Mezinárodní kosmické stanice.
Společnost OneWeb, která buduje na nízké oběžné dráze Země družicovou konstelaci, která má za cíl zajistit celosvětové připojení k internetu, již od začátku ruské invaze na Ukrajinu není schopná vypouštět další družice k dokončení své konstelace, jelikož vynášení těchto družic obstarávaly ruské rakety Sojuz. Původně si společnost myslela, že bude konstelace dokončená do konce tohoto roku. Kvůli situaci na Ukrajině byly ovšem starty Sojuzů s družicemi OneWeb pozastaveny poté, co společnost odmítla podmínky stanovené Roskosmosem, které zahrnovaly zákaz využití družic OneWeb k vojenským účelům a zbavení se podílu britské vlády ve společnosti.
Po mnoha komplikacích, změnách, zpožděních a odkladech se německo-ruská observatoř Spektr-RG dočkala startu. Raketa Proton-M s horním stupněm Block DM-03 splnily svůj úkol na výbornou. Spektr-RG se tak mohl po několika plánovaných korekcích dráhy stát prvním umělým kosmickým tělesem, které bylo do některého z Lagrangeových bodů systému Slunce-Země dopraveno ruskou technikou.
Mohlo by se zdát, že po problémech popsaných v minulém díle, kterými prošel projekt rentgenové kosmické observatoře Spektr-RG, nastal v 90. letech klid. Ale opak byl pravdou. Projekt se začal výrazně prodražovat a nabíral stále větší zpoždění. Opakovaně dokonce balancoval na hraně úplného opuštění. Nakonec však i díky úpravě původních plánů, které mezitím stihly zastarat, přečkal všechny komplikace. Observatoř dostala jinou družicovou platformu a změnily se i palubní vědecké přístroje.
Válečný konflikt na Ukrajině stále pokračuje, a fakticky čím déle bude trvat, tím horší dopady bude mít. Kosmonautiky nevyjímaje. Nejvíce ovšem doposud všechny akce paradoxně bolí nejvíc právě Roskosmos, potažmo Rusko, které je v rétorice nejhlasitější. Zákazníci se stahují a spolupráce vázne, a to dokonce i na Mezinárodní kosmické stanici, která dlouho odolávala politické situaci na Zemi. Jedním z největších komerčních zákazníku rakety Sojuz posledních let byla společnost OneWeb. Ta po nedávném odchodu od Roskosmosu hlásí, že má řešení. Je to sice zcela logické rozhodnutí, byť nečekané zároveň. Navíc přišlo rychleji, než by asi kdokoli čekal. A rychlých změn je víc.
Současná situace na Ukrajině se bohužel týká i vesmírné spolupráce v kosmu. Bude se jí věnovat první reportáž Vesmírných výzev. Dále uvidíte kalibraci teleskopu Jamese Webba, starty zásobovacích lodí k ISS, konkrétně Progress MS-19 a Cygnus NG-17, ruský výstup do volného prostoru. Z nepilotované kosmonautiky vás čekají starty misí CSG-2, NROL-87 a trojlístku Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Již čtyř stý devadesátý týden vám pokaždé v neděli v poledne přinášíme přehled těch nejzajímavější událostí z kosmonautiky v Kosmotýdeníku. Ani dnes tomu nebude jinak. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na vědecký náklad, který pošle loď Cygnus na ISS po polovině února. Jsou to experimenty velmi zajímavé. Dále se budeme zajímat o ruský start rakety Sojuz z kosmodromu Pleseck, vývoj nové ruské pilotované lodi Orel, anebo o rekordní startovní kadenci raket Falcon 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Ruská nosná raketa Angara A5 se připravuje na svůj třetí let. Rodinu raket Angara vyvinulo Státní kosmické vědeckovýrobní středisko M. V. Chruničeva. Raketa Angara v konfiguraci A5 má nahradit ruskou raketu Proton. Jak již název napovídá, skládá se z celkem pěti modulů URM-1. Konfigurace A5 zvládne na nízkou oběžnou dráhu vynést až 24,5 tun těžký náklad, ten ovšem nebude na této misi nic zajímavého, jelikož se jedná pouze o hmotnostní simulátor, proto se raději zaměřím na raketu.
Tento týden přinesl nejen řadu startů, ale třeba i nové americké kosmonauty. V aktuálním přehledu toho nejzajímavějšího, co v kosmonautice přineslo právě uplynulých sedm dní, se proto v hlavním tématu zaměříme na deset nových kandidátů na kosmonauty NASA. V dalších tématech si zopakujeme nedávný start rakety Electron, první Rusku, která se vypraví do kosmického prostoru v americké soukromé pilotované lodi, či se podíváme na turisty, kteří aktuálně pobývají na ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi a před vámi je nyní čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších novinek z kosmonautiky. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal aktuální dění na základně Starbase, kde se SpaceX připravuje k prvnímu orbitálnímu testu rakety Super Heavy a lodě Starship. Podíváme se, kdy bychom se tohoto letu mohli dočkat. Dále nás bude zajímat například průlet sondy Solar Orbiter kolem Země, nevynecháme však ani starty Falconu 9 a rakety Sojuz. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.