křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

New Glenn (EscaPADE)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Novaspace

Společnost Novaspace vydala první vydání své zprávy o družicové komunikaci pro obranu a bezpečnost, která zdůrazňuje výraznou transformaci probíhající na trzích vojenské družicové komunikace po celém světě.

SatLeo Labs

Indický startup SatLeo Labs se chystá na začátek příštího roku vypustit svůj první termovizní přístroj. Společnost využívá tepelná data k označování městských tepelných ohnisek a sledování emisí skleníkových plynů v pilotních projektech se společností Tumkur Municipal Corp.

Iridium

Akcie společnosti Iridium se uzavřely 23. října poklesem o více než 7 % poté, co operátor družic opět snížil svůj celoroční výhled tržeb z provozování služeb a zároveň stáhl svůj cíl dosažení 1 miliardy dolarů pro rok 2030. Stalo se tak uprostřed rostoucí konkurence ze strany SpaceX.

Lynk Global

Společnost Lynk Global plánuje sloučení se společností Omnispace s cílem modernizovat své služby přímo na zařízení (D2D) o globálně koordinované spektrum v pásmu S. Spolu se SpaceX a AST SpaceMobile se tak připojí k posílení družicových frekvencí.

Vantor

Společnost Vantor, komerční firma zabývající se pozemskými průzkumy, dříve známá jako Maxar Intelligence, začala poskytovat americkým vesmírným silám snímky z vesmíru ve vysokém rozlišení, čímž zaplnila mezeru ve vojenském dohledu nad nízkou oběžnou dráhou Země

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: roskosmos
Dmitrij Rogozin

Dmitrij Rogozin v čele Roskosmosu?

Nedávno avizovaný odchod Dmitrije Rogozina z pozice ruského vicepremiéra pro zbrojní oblast mohl naznačovat pozitivní trend vývoje ruské kosmonautiky. Dmitrij Rogozin je totiž poměrně kontroverzní osobností z hlediska svých prohlášení. V minulých letech se celosvětově proslavil ne zrovna šťastnými výroky, které se týkaly i kosmonautiky. Mnohé z nich už na internetu zlidověly – například jeho prohlášení o tom, že se Američané mohou na ISS dostat pomocí trampolíny. Nyní je však možné, že Rogozin pouze vymění křeslo a přesune se do pozice, která je s kosmonautikou spjata mnohem těsněji.

Evropsko-ruská sonda u Marsu míří k vědecké fázi

Sonda Trace Gas Orbiter (TGO), která je součástí evropsko-ruského programu ExoMars začne už brzy pátrat po plynech, které mohou být spojovány s aktivní činností na Marsu. Tato činnost může být jak geologická, tak i teoreticky biologická. Sonda dorazila k Marsu už 17. října 2016 a v několika dalších měsících jsme o ní moc neslyšeli. Prováděla totiž úpravu oběžné dráhy – takzvaný aerobraking, při kterém využila svých solárních panelů. Ty při průletu horními vrstvami atmosféry kladly okolnímu prostředí odpor a sonda tak s minimální spotřebou paliva zklesala z původně silně protáhlé dráhy (200 × 98 000 km) na kruhovou ve výšce 400 kilometrů. Touto změnou se zkrátila i oběžná doba – zatímco na původní dráze trval jeden oběh dva dny, teď jsou to jen dvě hodiny.

Možná podoba stanice DSG

NASA nasadila vysoké tempo přípravy stanice u Měsíce

Projekt „nástupce ISS“, tedy stanice, která má vyrůst u Měsíce, zažil v posledních týdnech mnoho změn. NASA se dočkala návrhu rozpočtu na příští rok, kde se s touto stanicí počítá a odborníci zapojení do projektu měli ve svých diářích hned několik komplexních jednání. Jedním z nich byl i Michal Václavík z České kosmické kanceláře, kterého jsme požádali o rozhovor na toto téma. Ještě, než se začtete do aktuálních odpovědí, musím podotknout, že respondent tentokrát neopakoval informace, které nám sdělil na konci loňského roku. Pokud jste tedy náš minulý rozhovor nečetli, doporučujeme Vám jej před dnešním článkem.

Expresní linka na ISS

Tento čtvrtek mělo dojít k prvnímu letu ruské zásobovací lodi Progress po takzvaném superrychlém letovém profilu. Loď měla u Mezinárodní kosmické stanice zadokovat už 3,5 hodiny po startu. Doposud se používal rychlý letový profil v délce trvání šest hodin. Ke startu nakonec nedošlo a v náhradním termínu stanoveném na tuto sobotu bylo nakonec řečeno, že se poletí delším dvoudenním profilu a premiéra rychlejšího profilu se odkládá. To ale nebrání tomu, abychom se na tento zajímavý manévr nepodívali blíže. Možná někoho překvapí, že let k cílovému tělesu v délce trvání 3,5 hodiny není vůbec rekordní. Více už v článku.

Kosmotýdeník 257 (14.8. – 20.8.)

Jaký byl právě uplynulý týden v kosmonautice? Byl plný zajímavých událostí. Na některé z nich se dostane i v Kosmotýdeníku. Krom shrnutí zpráv, o kterých jsme vás již informovali, přijde na řadu i jedna opravdu pečlivě izolovaná nádrž, která má otevřít okno náročným úpravám dráhy v hlubokém vesmíru. Podíváme se také na fotografie ze startu Atlasu 5, na přistání Falconu 9 a na řadu přijdou i další události. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Ruské měsíční plány

Za největší úspěch současné pilotované kosmonautiky můžeme s přehledem označit Mezinárodní vesmírnou stanici. Jenže pomalu a jistě se blíží její konec a tak již teď jednotlivé státy spřádají své plány do budoucna a pokládají si stejnou otázku jako asi většina z nás: „Co bude, až tu nebude ISS? Nebo „jaký osud čeká pilotovanou kosmonautiku v příštích desítkách let?“ To dnes samozřejmě nelze s jistotou říci. Co lze ale s jistotou říci je fakt, že se všechny velké kosmické agentury již teď zajímají o Měsíc a nejen ony. Není žádným tajemstvím, že Evropská kosmická agentura ESA dlouhodobě sní o „vesničce na Měsíci“. Amerika buduje obří dopravní raketu SLS s kosmickou lodí Orion, která slibuje minimálně pilotovaný oblet Měsíce a se kterou Američané dokonce počítají při misích k Marsu. Ba i soukromá společnost SpaceX prý vyšle platící zákazníky na oblet našeho souseda a ani Čína s Indií nezůstávají pozadu, protože již teď mají své osobní „Měsíční úmysly“. Co však plánuje Rusko?

Rusko a Amerika chtějí prodloužit službu ISS

Jediná trvale obydlená kosmická stanice, kterou má lidstvo k dispozici je současně unikátní vědeckou laboratoří, která nemá konkurenci. Technická životnost je sice až do roku 2032, ale Mezinárodní vesmírná stanice má zatím schválené setrvání do roku 2024. Politická životnost se ale dá prodloužit. Velmi dobrým znamením je zpráva čelních představitelů dvou největších agentur, které se na stavbě ISS podílely – NASA a Roskosmos se nebrání tomu, aby se provoz ISS prodloužil o další čtyři roky do roku 2028. Signál je to určitě pozitivní, ale čeká nás ještě běh na dlouhou trať.

Ruská kosmická loď Federace vstupuje do 3D světa

Nástupce kosmických lodí Sojuz se rodí pomalu a ztěžka. Svědčí o tom také minimum opravdu hutných zpráv o jeho vývoji, které se navíc objevují izolovaně a obrázek o aktuálním stavu programu se tak skládá velmi obtížně. O to víc potěšil souhrn, který na startu nového roku připravil ruský komentátor kosmického výzkumu Anatolij Zak. Zalovme tedy v jeho informacích. Z pohledu svého účelu by měla nová ruská kosmická loď PTK (dříve PPTS a vloni slavnostně, byť jen virtuálně, pokřtěná na Federaci) uskutečnit původní zadání pro lodě Sojuz.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.