EchoStar
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
Společnost SpaceX získala kontrakt v hodnotě 81,6 milionu dolarů na vynesení americké vojenské družice WSF-M2 pro monitorování počasí v roce 2027.
Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.
Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.
Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.
Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.
Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.
Společnost Rocket Lab 25. června oznámila, že od Evropské kosmické agentury získala kontrakt na vynesení dvou malých družic k testování navrhované budoucí konstelace LEO-PNT na nízké oběžné dráze Země.
Američtí poskytovatelé družicových snímků zintenzivňují svá varování před navrhovanými škrty v rozpočtu Národního průzkumného úřadu na komerční snímky a tvrdí, že tyto škrty představují rostoucí riziko pro národní bezpečnost a životaschopnost domácího kosmického průmyslu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nedávno avizovaný odchod Dmitrije Rogozina z pozice ruského vicepremiéra pro zbrojní oblast mohl naznačovat pozitivní trend vývoje ruské kosmonautiky. Dmitrij Rogozin je totiž poměrně kontroverzní osobností z hlediska svých prohlášení. V minulých letech se celosvětově proslavil ne zrovna šťastnými výroky, které se týkaly i kosmonautiky. Mnohé z nich už na internetu zlidověly – například jeho prohlášení o tom, že se Američané mohou na ISS dostat pomocí trampolíny. Nyní je však možné, že Rogozin pouze vymění křeslo a přesune se do pozice, která je s kosmonautikou spjata mnohem těsněji.
Jak na našem fóru uvedl Michal Václavík z České kosmické kanceláře, Roskosmos brzy oznámí termín vypuštění modulu – na přelomu 3. a 4. čtvrtletí 2019. 15. května 12:10
Sonda Trace Gas Orbiter (TGO), která je součástí evropsko-ruského programu ExoMars začne už brzy pátrat po plynech, které mohou být spojovány s aktivní činností na Marsu. Tato činnost může být jak geologická, tak i teoreticky biologická. Sonda dorazila k Marsu už 17. října 2016 a v několika dalších měsících jsme o ní moc neslyšeli. Prováděla totiž úpravu oběžné dráhy – takzvaný aerobraking, při kterém využila svých solárních panelů. Ty při průletu horními vrstvami atmosféry kladly okolnímu prostředí odpor a sonda tak s minimální spotřebou paliva zklesala z původně silně protáhlé dráhy (200 × 98 000 km) na kruhovou ve výšce 400 kilometrů. Touto změnou se zkrátila i oběžná doba – zatímco na původní dráze trval jeden oběh dva dny, teď jsou to jen dvě hodiny.
Projekt „nástupce ISS“, tedy stanice, která má vyrůst u Měsíce, zažil v posledních týdnech mnoho změn. NASA se dočkala návrhu rozpočtu na příští rok, kde se s touto stanicí počítá a odborníci zapojení do projektu měli ve svých diářích hned několik komplexních jednání. Jedním z nich byl i Michal Václavík z České kosmické kanceláře, kterého jsme požádali o rozhovor na toto téma. Ještě, než se začtete do aktuálních odpovědí, musím podotknout, že respondent tentokrát neopakoval informace, které nám sdělil na konci loňského roku. Pokud jste tedy náš minulý rozhovor nečetli, doporučujeme Vám jej před dnešním článkem.
Tento čtvrtek mělo dojít k prvnímu letu ruské zásobovací lodi Progress po takzvaném superrychlém letovém profilu. Loď měla u Mezinárodní kosmické stanice zadokovat už 3,5 hodiny po startu. Doposud se používal rychlý letový profil v délce trvání šest hodin. Ke startu nakonec nedošlo a v náhradním termínu stanoveném na tuto sobotu bylo nakonec řečeno, že se poletí delším dvoudenním profilu a premiéra rychlejšího profilu se odkládá. To ale nebrání tomu, abychom se na tento zajímavý manévr nepodívali blíže. Možná někoho překvapí, že let k cílovému tělesu v délce trvání 3,5 hodiny není vůbec rekordní. Více už v článku.
Jaký byl právě uplynulý týden v kosmonautice? Byl plný zajímavých událostí. Na některé z nich se dostane i v Kosmotýdeníku. Krom shrnutí zpráv, o kterých jsme vás již informovali, přijde na řadu i jedna opravdu pečlivě izolovaná nádrž, která má otevřít okno náročným úpravám dráhy v hlubokém vesmíru. Podíváme se také na fotografie ze startu Atlasu 5, na přistání Falconu 9 a na řadu přijdou i další události. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Za největší úspěch současné pilotované kosmonautiky můžeme s přehledem označit Mezinárodní vesmírnou stanici. Jenže pomalu a jistě se blíží její konec a tak již teď jednotlivé státy spřádají své plány do budoucna a pokládají si stejnou otázku jako asi většina z nás: „Co bude, až tu nebude ISS? Nebo „jaký osud čeká pilotovanou kosmonautiku v příštích desítkách let?“ To dnes samozřejmě nelze s jistotou říci. Co lze ale s jistotou říci je fakt, že se všechny velké kosmické agentury již teď zajímají o Měsíc a nejen ony. Není žádným tajemstvím, že Evropská kosmická agentura ESA dlouhodobě sní o „vesničce na Měsíci“. Amerika buduje obří dopravní raketu SLS s kosmickou lodí Orion, která slibuje minimálně pilotovaný oblet Měsíce a se kterou Američané dokonce počítají při misích k Marsu. Ba i soukromá společnost SpaceX prý vyšle platící zákazníky na oblet našeho souseda a ani Čína s Indií nezůstávají pozadu, protože již teď mají své osobní „Měsíční úmysly“. Co však plánuje Rusko?
Jediná trvale obydlená kosmická stanice, kterou má lidstvo k dispozici je současně unikátní vědeckou laboratoří, která nemá konkurenci. Technická životnost je sice až do roku 2032, ale Mezinárodní vesmírná stanice má zatím schválené setrvání do roku 2024. Politická životnost se ale dá prodloužit. Velmi dobrým znamením je zpráva čelních představitelů dvou největších agentur, které se na stavbě ISS podílely – NASA a Roskosmos se nebrání tomu, aby se provoz ISS prodloužil o další čtyři roky do roku 2028. Signál je to určitě pozitivní, ale čeká nás ještě běh na dlouhou trať.
Nástupce kosmických lodí Sojuz se rodí pomalu a ztěžka. Svědčí o tom také minimum opravdu hutných zpráv o jeho vývoji, které se navíc objevují izolovaně a obrázek o aktuálním stavu programu se tak skládá velmi obtížně. O to víc potěšil souhrn, který na startu nového roku připravil ruský komentátor kosmického výzkumu Anatolij Zak. Zalovme tedy v jeho informacích. Z pohledu svého účelu by měla nová ruská kosmická loď PTK (dříve PPTS a vloni slavnostně, byť jen virtuálně, pokřtěná na Federaci) uskutečnit původní zadání pro lodě Sojuz.
Ve chvíli, kdy je tento článek publikován, měl být ve vesmíru dávno být Sojuz MS-02. Současně měla Mezinárodní kosmická stanice hostit šestičlennou posádku Expedice 49. Poprvé měly také u stanice kotvit výhradně transportní lodě Sojuz nové specifikace MS. Nicméně Murphyho zákon praví, že nakonec je všechno vždycky jinak. Bohužel, ani kosmonautice se Murphyho zákony nevyhýbají a posádka ISS je v těchto dnech stále ještě trojčlenná. Anatolij Ivanišin, Takuja Oniši a Kathleen Rubins si budou muset na své tři kolegy ještě nějakou dobu počkat, stejně tak si na svůj let bude muset počkat druhá polovina Expedice 49 ve složení Sergej Ryžikov, Andrej Borisenko a Shane Kimbrough, přičemž speciálně nedočkavý musí být Sergej Ryžikov, pro nějž má být start premiérou. Také termíny startů Sojuzů a Progressů v předchozích dnech malinko připomínaly trhací kalendář. A za vším přitom stojí taková banalita…
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
