Naši aplikaci již naleznete na Google Play!
Po dlouhém schvalovacím procesu Googlu je naše aplikace konečně oficiálně dostupná v obchodě Google Play pro zařízení Android!
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Po dlouhém schvalovacím procesu Googlu je naše aplikace konečně oficiálně dostupná v obchodě Google Play pro zařízení Android!
Americké vesmírné síly vyřadily z provozu družicovou konstelaci Defense Support Program (DSP) určenou k varování před raketovými útoky. Tím skončilo více než pět desetiletí provozu této řady družic, která Pentagonu poskytovala jedny z prvních možností varování před raketovými útoky z vesmíru.
Společnost ICEYE spolupracuje s firmou Nokia na vývoji zabezpečených širokopásmových družicových konstelací pro vládní zákazníky, přičemž první nasazení družice plánováno na rok 2028. Finský specialista na syntetickou aperturovou radarovou technologii (SAR) tím rozšiřuje své působení i mimo oblast pozorování Země.
Dvě nespecifikované společnosti, které plánují systémy pro výrobu solární energie ve vesmíru, uzavřely dohody o dalším rozvoji svých projektů. Celé odvětví se přitom snaží oslovit energetický sektor a podnítit jeho zájem o tuto technologii.
Čínský začínající kosmický podnik Z-Trak Space získal nové finanční prostředky na vývoj malé znovupoužitelné rakety a její první start plánuje na konec roku 2027.
Federální komise pro komunikace 30. září hlasovala pro formální vyloučení kosmických aktivit, které reguluje, z posuzování podle zákona o národní politice životního prostředí (NEPA). Zároveň zpřístupnila tomuto odvětví více než 1 000 MHz rádiového spektra.
Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala konsorcia vedená společnostmi Airbus Defence and Space a OHB, aby souběžně zpracovala studie budoucí evropsky vedené vesmírné stanice na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Společnost Blue Origin se stále vyrovnává s následky květnové exploze na rampě rakety New Glenn a zároveň žádá o povolení k výraznému zvýšení frekvence jejích startů.
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Šéf hlavního ruského výrobce kosmické techniky vydal před pár dny varovné prohlášení, ve kterém uvedl, že jeho společnost se nachází v „kritickém“ stavu a nemůže v současné podobě pokračovat ve své činnosti. „Situace je kritická: mnohamilionové dluhy, úroky z úvěrů, které „pohltí“ rozpočet, mnoho neefektivních procesů a značná část týmu ztratila motivaci a pocit sdílené odpovědnosti,“ uvedl Igor Malcev, šéf závodu RSC Eněrgija, který se nachází poblíž Moskvy. Malcevovy výroky byly nejprve zveřejněny na Gazeta.ru, jednom z největších ruských zpravodajských webů. Později byly přetištěny na kanálu Telegramu „Odpusť nám, Juro“, jehož název odkazuje na kosmonauta Jurije Gagarina a jehož obsah se zaměřuje především na kritiku ruského kosmického programu. Více zdrojů potvrdilo, že se jedná o autentické prohlášení. Největší společnost v ruském rozlehlém a státem provozovaném kosmickém odvětví, Eněrgija, je pojmenována po legendární sovětské raketě. Sídlí také v průmyslovém městě Koroljovu, kde byla po druhé světové válce dělostřelecká továrna přestavěna na výrobnu raket a kosmických lodí pro vesmírný průmysl. Dnes společnost Eněrgija vyrábí kosmické lodě Sojuz pro přepravu posádky, nákladní lodě Progress i moduly pro

Jeden z pravidelných přispěvatelů na Diskusní fórum Kosmonautixu, Roman89, nás upozornil na rozhovor, který poskytl agentuře RIA Novosti jeden z Hlavních konstruktérů RKK Energija Igor Chamic. Informací o nástupci legendárního Sojuzu je poskrovnu a proto jsme se rozhodli čtenářům našeho portálu přinést jeho překlad. Nejedná se tedy o typický autorský článek, na jaký jste zde zvyklí. Samotný rozhovor se také, co do detailů informací, ani zdaleka nepřibližuje standardům, které nastavil například Jiří Hošek ve svých souhrnech věnovaných programu Artemis. Dovedu si představit, že rozhovor tak vyvolá řadu dalších otázek, na které nebudu znát odpovědi. A spekulací, na které nebudu schopen reagovat. Komunita čtenářů Kosmonautixu je však pestrá a tak doufám, že se v případné diskuzi přece jen některých dalších odpovědí dobereme.

Problémy s financováním nebyly pro stanici Mir na konci devadesátých let nic nového. Už během stavby základního modulu musela být na nějakou dobu přerušena práce, protože sovětská ekonomika první poloviny osmdesátých let nebyla schopna zvládnout současně stavbu orbitální stanice a vývoj mamutího supernosiče Energija a raketoplánu Buran. Ani původní plány na výstavbu a provoz nebyly v období rozvratu sovětského hospodářství realizovatelné. Kosmonautika ustoupila v období Gorbačovovy vlády velmi výrazně do pozadí. A po rozpadu Sovětského svazu už se nikdy nevrátila na pozice, které zastávala v prvních dvou desetiletích své existence. Problémy byly všudypřítomné a také provozovatelé Miru se museli naučit velmi výrazně šetřit. Přestože byl provoz Miru financován státem, tok financí se rok od roku zmenšoval a bylo třeba hledat prostředky, kde se jen dalo. Nezastupitelnou roli měl program Shuttle-Mir, který nalil do ruské kosmonautiky velmi baculatou částku. Výrazný podíl na udržení komplexu naživu měly i kontrakty ohledně expedic občanů jiných států na palubu stanice. Nejčilejší byla v tomto ohledu Francie, která postupně na Mir poslala pět svých „spationautů“. Jenže s přistáním expedice

Předvánoční týden byl hektický nejen v obchodech a nekolabovaly pouze platební terminály, ale mnoho událostí se odehrálo i v kosmonautice. Pojďte si nyní v pravidelném týdenním přehledu toho, co se stalo v kosmonautice, počíst, co se dělo. Tentokrát se v hlavním tématu Kosmotýdeníku podíváme na jeden IT problém stanice, kde jsou kritické systémy Mezinárodní kosmické stanice řízeny prastarými počítači, na které již nemáme součástky a jak se tento problém dá vyřešit. Dále se vypravíme do Číny, kde se chystá start největší čínské rakety CZ-5. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

O tom, že Rusko chce vsadit na raketu Sojuz 5 (dříve známou spíše jako Sunkar) se ví už zhruba rok. Dnes však došlo k významnému kroku vstříc realizaci tohoto nosiče. Zástupci státní korporace Roskosmosmos totiž podepsali smlouvu se zástupci konstrukční kanceláře Eněrgija. Obsah dohody se točí kolem vybudování komplexu právě pro rakety Sojuz-5. Za přítomnosti generálního ředitele Roskosmosu Dmitrije Rogozina dokument podepsali Nikolaj Sevasťjanov, první náměstek generálního ředitele státní společnosti Roskosmos a první náměstek generálního ředitele RSC Eněrgija Sergej Romanov, který je současně hlavním konstruktérem pilotovaných kosmických komplexů.

Tento čtvrtek mělo dojít k prvnímu letu ruské zásobovací lodi Progress po takzvaném superrychlém letovém profilu. Loď měla u Mezinárodní kosmické stanice zadokovat už 3,5 hodiny po startu. Doposud se používal rychlý letový profil v délce trvání šest hodin. Ke startu nakonec nedošlo a v náhradním termínu stanoveném na tuto sobotu bylo nakonec řečeno, že se poletí delším dvoudenním profilu a premiéra rychlejšího profilu se odkládá. To ale nebrání tomu, abychom se na tento zajímavý manévr nepodívali blíže. Možná někoho překvapí, že let k cílovému tělesu v délce trvání 3,5 hodiny není vůbec rekordní. Více už v článku.

Za největší úspěch současné pilotované kosmonautiky můžeme s přehledem označit Mezinárodní vesmírnou stanici. Jenže pomalu a jistě se blíží její konec a tak již teď jednotlivé státy spřádají své plány do budoucna a pokládají si stejnou otázku jako asi většina z nás: „Co bude, až tu nebude ISS? Nebo „jaký osud čeká pilotovanou kosmonautiku v příštích desítkách let?“ To dnes samozřejmě nelze s jistotou říci. Co lze ale s jistotou říci je fakt, že se všechny velké kosmické agentury již teď zajímají o Měsíc a nejen ony. Není žádným tajemstvím, že Evropská kosmická agentura ESA dlouhodobě sní o „vesničce na Měsíci“. Amerika buduje obří dopravní raketu SLS s kosmickou lodí Orion, která slibuje minimálně pilotovaný oblet Měsíce a se kterou Američané dokonce počítají při misích k Marsu. Ba i soukromá společnost SpaceX prý vyšle platící zákazníky na oblet našeho souseda a ani Čína s Indií nezůstávají pozadu, protože již teď mají své osobní „Měsíční úmysly“. Co však plánuje Rusko?
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.