DARC
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Společnost SpaceX podala dokumenty pro první veřejnou nabídku akcií 20. května, které odhalily finance společnosti a její obrovské ambice.
U.S. Space Force se připravuje na vypuštění více družic na geostacionární oběžnou dráhu v roce 2027, a to pro dvě samostatné demonstrace služeb ve vesmíru: jednu pro testování doplňování paliva družic a druhou pro testování servisní mise k družicím.
Společnost LatConnect 60 oznamuje zrychlené kolo investic, které má pomoci vybudování konstelace družic v krátkovlnném infračerveném spektru SWIR s nejvyšším rozlišením v souladu s AUKUS.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Zakončení mise Artemis II. To byla hlavní událost, která provázela právě končící týden. V sobotu v 02:07 SELČ úspěšně přistála posádka výpravy, která obletěla Měsíc. My si tuto misi krátce připomeneme a přidáme některé snímky z bohaté nadílky fotek, které astronauti během letu pořídili. V dalších tématech nás čekají informace o odkladu startu rakety Spectrum, anomálie při testování druhého stupně New Glennu či start nákladní lodě Cygnus. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
2. dubna v 0:35 vzlétla z rampy LC-39B na Kennedyho kosmickém středisku raketa SLS na svou druhou misi, čímž začala výprava Artemis II. Ta potrvá lehce přes 9 dnů a je výjimečná tím, že se při ní po cca 53 letech lidstvo vrátí k Měsíci. Takovou mimořádnou událost si nemůžeme nechat ujít a proto jsme pro Vás připravili psaný online přenos, ve kterém vám budeme informovat o aktuálním dění kolem této mise. Aktualizace budou většinou přicházet s rozestupem několika hodin. Není tedy potřeba mít článek neustále otevřený. Nové příspěvky se vám na již otevřené stránce neukáží automaticky – v takovém případě musíte stránku ručně aktualizovat.
Ať už mise Artemis II odstartuje za pár minut, za několik dní, či někdy později, jedna věc je jistá. Čtyřčlenná posádka na palubě bude muset během své cesty k Měsíci a zpět něco jíst. A právě stravě při misi Artemis II je věnován dnešní článek. Jídlo, které bylo pro tuto misi vybráno, má být pro posádku především zdravé a podpořit její pracovní výkonnost při letu k Měsíci. Nemohou se přitom spoléhat na žádné zásobovací mise, ale ani na ledničku, či možnost dodání na poslední chvíli. Všechna jídla proto byla pečlivě vybrána, aby zůstala i po delší době stabilní a bezpečná, snadno se připravovala a konzumovala v lodi Orion. Výběr pokrmů byl proveden ve spolupráci s experty přes stravování i s posádkou, aby se jednalo o rovnováhu kalorických potřeb, hydratace a příjmu živin při zachování individuálních preferencí členů posádky. NASA na toto téma připravila sérii odpovědí na často kladené dotazy. Tento článek obsahuje jejich český překlad.
Pokud víte co je dnes za datum, jistě Vás musela napadnout myšlenka, že se jedná o povedený aprílový žert a tento článek nemá ani cenu číst. Ovšem toto skutečně není apríl, jakkoliv to tak může působit. Dostupná startovní okna potřebná pro let k Měsíci jsou skutečně otevřená od 1. do 6. dubna, jedná se tak o lehce vtipnou shodu okolností. Zaměřme se ale konečně na to hlavní. Lidská posádka se po více než půl století vrací k Měsíci! Sice ne přímo na jeho povrch, ale i při této misi se budou lámat rekordy. Kosmická loď Orion se se svou čtyřčlennou posádkou vydá až 7 600 kilometrů za Měsíc a bude se do atmosféry vracet rychlostí přibližně 40 000 kilometrů za hodinu, díky čemuž se stane zároveň nejrychlejší a nejvzdálenější pilotovanou misí v historii.
Astronauti, kteří mají už za pár týdnů obletět Měsíc vstoupili v pozdějších pátečních hodinách do karantény. Reid Wiseman, Victor Glover a Chrisitna Koch z NASA a Jeremy Hansen z kanadské agentury CSA se tímto krokem snaží zajistit, aby z okolí nechytili nějakou nemoc, které by mohla opozdit jejich misi. Omezení jejich vystavení ostatním ve dnech před startem je v tomto směru optimálním opatřením. Toto období, označované jako program zdravotní stabilizace, typicky začíná 14 dní před startem. To, že karanténa začala nyní, zachovává flexibilitu v práci týmu vstříc potenciálním možnostem pro únorové termíny startu. V tuto chvíli agentura ještě nestanovila termín startu, jelikož zkoušky rakety i kosmické lodi stále probíhají. Na základě výsledku zkoušky WDR (wet dress rehearsal) či dalších provozních faktorů bude posádka moci karanténu opustit a opět se do ní vrátit 14 dní před jakýmkoliv termínem startu.
Máme tu poslední den roku 2025 a tak se přímo nabízí využít jej k informování o tom, co nás v příštím roce čeká na poli pilotované kosmonautiky. Plynule tak navážeme na včerejší článek, který informoval o očekávaných událostech bezpilotní kosmonautiky. Tyto články jsou součástí čtyřdílné série z přelomu roku, ve které se nejprve seznámíme s očekávanými událostmi příštího roku a poté si zrekapitulujeme rok 2025 v nepilotované i pilotované kosmonautice. Ale dost už bylo úvodních slov, pojďme rovnou k tématu.
Než se testovací mise Artemis II vydá s čtyřčlennou posádkou k Měsíci a zase zpět, musí členové posádky i pozemních týmů na Kennedyho středisku pečlivě trénovat různé scénáře, které mohou nastat v den startu. 11. a 12. srpna se pracovníci Exploration Ground Systems Program společně s astronauty Reidem Wisemanem, Victorem Gloverem, Christinou Koch a Jeremy Hansenem pustili do nácviku činností spojených se startovním dnem, pokud by mělo ke startu dojít v nočních hodinách. Simulovalo se vše, co šlo – od oblékání skafandrů, přes odvoz astronautů na rampu až po mimořádné procedury evakuace, ke kterým by došlo při nepravděpodobných problémech během předstartovního odpočtu.
Poté, co jsme si předevčírem představili nejočekávanější události roku 2024 v nepilotované kosmonautice, přichází čas na článek, který se zaměří na nejočekávanější momenty kosmonautiky pilotované. A i když nákladní kosmické lodě ve svých útrobách nevozí žádné astronauty, bude tato kategorie zařazena do tohoto článku. Nákladní lodě totiž vozí zásoby na kosmické stanice, kde je využívají právě kosmonauti. Kromě dění na ISS lehce nevynecháme ani témata, která se týkají komerčních letů na oběžnou dráhu. Zapomínat nesmíme ani na Indii, která sice v roce 2024 ještě člověka na oběžnou dráhu nedostane, ale připravuje letové testy, které do tohoto výpisu zcela jednoznačně patří.
Astronauti Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Koch z USA a Jeremy Hansen z Kanady, kteří tvoří posádku mise Artemis II, svými podpisy ozdobili adaptér OSA, který spojí raketu Space Launch System (SLS) s kosmickou lodí Orion. K tomuto symbolickému činu došlo 27. listopadu na Marshallově středisku v alabamském Huntsville. Zmíněný adaptér OSA se nachází v nejvyšší části rakety SLS, která vyrazí na misi Artemis II s touto čtveřicí astronautů v lodi Orion určené k pilotovanému obletu okolo Měsíce.
V červenci a v srpnu byly v areálu West Park severně od montážní haly VAB dokončeny úpravy mobilní vypouštěcí plošiny ML-1, zajišťující bezpečnou podporu předstartovních příprav a startu mise Artemis II, prvního kosmického letu s posádkou k Měsíci od programu Apollo. Dne 16. srpna byl pod plošinu přesunut pásový transportér CT-2. Po hydraulickém vyzdvižení se transportér s plošinou vydal směrem ke startovní rampě 39B. Před rampou se transportér na několik hodin zastavil a plošinu umístil na její pozici až následující den. Po dokončení příprav zahájily pozemní týmy na rampě řadu zkoušek s cílem ověřit činnost nových systémů. První zkouška byla provedena 20. září. Cílem testu bylo zajistit, aby pozemní týmy a posádka mise Artemis II byly v den startu připraveny podpořit časovou osu odpočítávání. Zkouška zahrnovala pobyt v ubikacích pro posádku v budově O&C, oblékání skafandrů OCSS, příjezd na rampu ve vozidlech Canoo, výjezd výtahem ve věži mobilní vypouštěcí plošiny k rameni CAA a přestup do bílé místnosti.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.