sociální sítě

Přímé přenosy

Připojení k ISS (Progress MS-35)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

HawkEye 360

Společnost HawkEye 360 reaguje na rostoucí poptávku po suverénních vesmírných kapacitách založením evropské dceřiné společnosti. Ve spolupráci s firmou Leonardo chce evropským zákazníkům poskytovat schopnosti snímání rádiového spektra a zároveň spolupracuje se společností ERA, která je součástí české skupiny Omnipol. Společnost to oznámila 15. září.

SES

Společnost SES 15. září představila plány na vybudování kapacit pro výrobu družic určených pro přímé spojení se zařízeními (direct-to-device, D2D) v Evropě ve spolupráci se společností Elveo Mobile. Cílem je vybudovat regionální dodavatelský řetězec a rozšířit konstelaci družic na nízké oběžné dráze (LEO) provozovatele D2D.

Shield Space

Britský startup Shield Space dokončil kritickou revizi návrhu (CDR) pro misi Broadsword, plánovanou na rok 2027. Mise má demonstrovat schopnosti inspekce družic na oběžné dráze, které by zákazníci z oblasti obrany mohli mít k dispozici už do devíti měsíců od podpisu smlouvy.

Sophia Space

Společnost Sophia Space a specialista na leasing v leteckém a kosmickém průmyslu SLI 14. září oznámili finanční rámec v hodnotě 300 milionů dolarů na vybudování konstelace 10 družic pro edge computing (zpracování dat přímo na okraji sítě, tedy co nejblíže jejich zdroji).

Apex

Společnost Apex pomáhá vybudovat ve Spojených státech specializovanou továrnu na velkosériovou výrobu družic pro přímé připojení zařízení (direct-to-device) pro operátora Elveo Mobile. Ten nedávno vznikl sloučením společností Lynk Global a Omnispace.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab 11. září oznámila, že podává protest proti rozhodnutí NASA udělit společnosti Blue Origin kontrakt v hodnotě 700 milionů dolarů na vývoj a provoz komunikační družice na oběžné dráze Marsu.

stc Group

Saúdský telekomunikační gigant stc Group nahradil jednu ze dvou malých geostacionárních družic, které si mexická telekomunikační společnost Apco Networks objednala v rámci odložené mise Block 3 společnosti Astranis, uvedl mluvčí výrobce

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: raketovy-motor

Mezihvězdné lety – realita či fikce?

Kdo by občas nezatoužil podívat se do vzdálených světů, k jiným hvězdám a jejich planetám. Sen mnoha vizionářů a spisovatelů sci-fi však není dnes, i přes ohromný pokrok naší civilizace, o mnoho bližší než před 200 roky. Do civilizace, jakou známe ze Star Wars máme ještě hodně daleko. Nevíme ani zda budou někdy mezihvězdné lety v této podobě realizovatelné. Co to je za nesmysl, říkáte si možná, vždyť přece několik kosmických sond letí ke hvězdám již nyní. Ano, letí, ale poletí ještě stovky tisíc až miliony let, dokud ve velké vzdálenosti neminou tu nejbližší a v té době navíc už s nimi dávno nebudeme mít žádný kontakt. Nás však budou zajímat mise realizovatelné v průběhu jediného lidského života, tedy zhruba v horizontu 100 roků. Pohovoříme dnes o tom, jaké možnosti ve splnění těchto odvážných cílů máme a jaké překážky, které nám klade fyzika musíme překonat. Dozvíme se i jaké vedlejší důsledky by cestování prostorem na velké vzdálenosti mělo.

OBRAZEM: Letové kusy motorů BE-4

Raketové motory BE-4 spalující kapalný kyslík a kapalný metan mají pohánět hned dvě kosmické rakety. Tyto produkty firmy Blue Origin najdou uplatnění nejen na prvním stupni jejich vlastní rakety New Glenn, ale i na prvním stupni rakety Vulcan od firmy United Launch Alliance. Právě druhý jmenovaný nosič bude jejich prvním příjemcem a kvůli zpoždění v jejich výrobě nabrala zpoždění i raketa samotná. Čekání na raketové motory BE-4 je však již u konce. Šéf United Launch Alliance, Tory Bruno, se nedávno na Twitteru pochlubil fotografiemi letových exemplářů těchto motorů pro první let Vulcanu.

Tomáš Přibyl – Podnikavost (26.4.2016)

Dnes tu po kratší odmlce máme další přednášku. Bude velmi krátká a opět se bude skládat z několika malých podčástí. Budou mít však jedno společné téma, půjde o nepovedené kosmonautické projekty. Jako první přijde na řadu projekt jaderného motoru NERVA, (Nuclear Engine for Rocket Vehicle Application). Jak jsme si řekli již před nedávnem, motor funguje na jednoduchém principu, palivo, v tomto případě vodík se prohání aktivní zónou jaderného reaktoru a poté je tryskou vypouštěn ven. S tímto motorem byly veliké plány, měl být použit jako třetí stupeň rakety Saturn V, na to však nikdy nedošlo. Jako druhou podkapitolku tu máme sovětský raketoplán Buran, který byl vyvíjen od poloviny 70. let. Do vesmíru se pak poprvé a naposledy podíval v roce 1988. Jeho osud rovněž nebyl radostný, v roce 2002 se zřítila střecha hangáru, kde byl letěný exemplář uskladněn a došlo k jeho kompletní destrukci. V poslední části se podíváme na osudy firmy Beal Aerospace, která měla velké plány a plánovala vlétnout do kosmického průmyslu s velkou razancí. To se jí však nepovedlo a po několika letech

Vladimír Kutiš – Raketový pohon a systémy (24.10.2017)

Všechny dosavadní přednášky měli až na jednu výjimku jedno společné, přednášející byli národnosti české. V dnešním týdnu se přesuneme za východní hranice naší země a podíváme se na Slovensko. Přednášejícím bude Ing. Vladimír Kutiš, PhD., který je ředitelem Ústavu automobilovej mechatroniky na Slovenské technické univerzitě v Bratislavě. Pan profesor nám ve své přednášce nejprve pohovoří o historii raket. Poté nám vysvětlí, na jakém principu pracují raketové motory, jaké rozeznáváme základní typy a jaké se v nich používají paliva. Zjistíte také, proč se používají vícestupňové rakety a na závěr se dozvíte, co je to oběžná dráha, jaké typy oběžných drah rozeznáváme a jak se provádí její změna.

Jaroslav Kousal: Elektrické kosmické pohony (live stream, 17:00 16. října 2020)

Dnešní článek vychází naprosto netradičně již ve čtvrtek a má to dobrý důvod. Poprvé Vám v něm totiž nenabídneme záznam přednášky, ale půjde o upozornění na přednášku, která se bude teprve konat a to v pátek 16. října 2020 v 17:00.

Tak jako řada jiných institucí i Pátečníci museli omezit své živé aktivity a přes všechna současná vládní omezení v důsledku epidemie Covidu 19 se pokusili svým pravidelným návštěvníkům zajistit zajímavý a kvalitní program, ikdyž půjde „jen“ o stream. Přednášejícím bude Mgr. Jaroslav Kousal, Ph.D., který vystudoval na Masarykově univerzitě v Brně, doktorát získal na Univerzitě Karlově. Vědecky a pedagogicky působí hlavně na Matematicko-fyzikální fakultě UK a zčásti na Fakultě strojní ČVUT. Jeho domovským“ oborem je fyzika nízkoteplotního plazmatu a tenkých vrstev. Je také velkým fanouškem kosmonautiky, které se v posledních letech věnuje i profesně a snaží se ji i popularizovat. Je členem Kosmoklubu a na našem serveru již vyšly záznamy jeho dvou přednášek. Díky ochotě a laskavosti pořadatelů přednáškového cyklu Pátečníků jsme na tuto přednášku byli upozorněni s předstihem a mohli tak téma celého týdne zaměřit na cestování kosmickým prostorem a pravidelným divákům nabídnout

Petr Tomek – Pohony mezihvězdných lodí (28.2.2015)

Pokud jsme se v nedávných přednáškách nacházeli v oblasti nepříliš vzdálené od naší mateřské planety, v té dnešní zavítáme mnohem dál. Petr Tomek nám v přednášce představí řadu různých motorů, které by mohly být použity při budoucích pozemským misích k nejbližším hvězdám. Již na začátku autor zmíní pojem specifický impuls, takže vám doporučím seznámit se s ním v odkazovaném článku. Poté nám vysvětlí, proč při těchto misích nepůjde použít řada v současnosti využívaných motorů. Řeč bude o projektu Orion, inerciální fúzi, projektu Daedalus, ze kterého mimochodem pochází i náhledový obrázek. Dalšími návrhy v pořadí bude nukleární slanovodní raketa, mezihvězdný ramjet a nakonec dojde i na fotonové motory. Zmíněny budou i pohony, při kterých bude loď urychlována prostřednictvím dálkového přenosu energie. Nejedná se úplně o klasickou přednášku, je to technoseminář, takže občas se stane, že se posluchači během výkladu přímo obrací na autora, kterým je novinář, spisovatel a popularizátor vědy Petr Tomek.

Zážehy korekčních motorů pro přistání na Měsíci

Budoucí lunární landery vyslané k Měsíci v rámci programu Artemis by mohly používat korekční trysky nové generace. Jde vlastně o malé raketové motory, které mají za úkol korigovat dráhu či výšku stroje, stejně tak mohou zajišťovat i vstup na oběžnou dráhu Měsíce nebo sestup k povrchu. Než se však tyto malé raketové motory vydají k Měsíci, aby tam doručily vědecké přístroje a technologické demonstrátory, musí projít zevrubným testováním na pozemských zkušebních stanovištích.

3D vytištěná spalovací komora pro budoucí Vegu

Spalovací komora metanového motoru M10 vytvořená metodou 3D tisku podstoupila první sérii ostrých statických zážehů. Pokud jste o motoru M10 zatím neslyšeli, není se co divit. Zatím totiž není v provozu – s jeho nasazením na horním stupni nejlehčí evropské rakety Vega se počítá až v rámci komplexní modernizace tohoto nosiče po roce 2025. „Výsledky jsou povzbudivé a naše týmy specialistů na pohony jsou na správné cestě k vývoji této nové technologie, která umožní další vývoj raket Vega,“ uvedl Giorgio Tumino, který má v evropské kosmické agentuře na starosti vývoj rakety Vega a zařízení Space Rider, které by umožnilo návrat z oběžné dráhy.

launcher-manufacturing-startups-1

Pohon a znovupoužitelnost nosičů čínských start-upů

Tento článek je dalším z řady pohledů, kterými Jean Deville (kterého zdravím a děkuji za souhlas s převáděním jeho článků do češtiny) zkoumá čínské reálie v pátém roce politiky otevřených dveří pro komerční vesmírný průmysl. V této době vzniklo mnoho start-upů, ze kterých je cca 15 zaměřeno na vývoj nosičů (viz článek Mapování čínských vesmírných start-upů) a všechny doufají, že během 1-3 let budou poskytovat služby vynášení satelitů. Pozorovatelé se shodují, že tento výjimečně vysoký počet výrobců raket povede dříve nebo později ke konsolidacím a bankrotům těch méně úspěšných. Většina z těchto start-upů zřejmě postupně skončí v rukou silných hráčů. Aby zvítězily v tomto čínském závodě nových raket, bude muset každý prokázat kombinaci výjimečné efektivity výroby, silného financování a pokročilého průmyslového managementu. Pro tento článek Jean vybral 11 společností, které uveřejnily alespoň nějaké podrobnosti o svých nosičích.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.