Psyche

  • Laserový experiment na Deep Space Network

    Laserový experiment na Deep Space Network

    Hybridní anténa sítě Deep Space Network (DSN), schopná přijímat jak rádiové frekvence, tak i optické signály infračerveného laseru, dokázala zachytit a dekódovat laserovou zprávu ze zařízení DSOC, která se nachází na sondě Psyche. Tento experiment ukazuje možnosti dalšího vývoje antén sítě DSN, přes které s pomocí rádiových vln komunikují kosmické sondy. Ukázalo se, že by existující technologii bylo možné dodatečně využít i pro optickou (nebo chcete-li laserovou) komunikaci. Nahuštěním více dat do přenosu otevře laserová komunikace nové možnosti průzkumu a zároveň podpoří síť DSN při rostoucí poptávce po ní.

  • Dušan Majer – Kosmonautické aktuality IV/2023 (08.01.2024) online přednáška v 18:00

    Dušan Majer – Kosmonautické aktuality IV/2023 (08.01.2024) online přednáška v 18:00

    Začali jsme psát nový rok, proto nastal čas podívat se, co nám připravilo poslední čtvrtletí loňského roku v kosmonautice. Jako již tradičně nám uplynulé události shrne šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V měsíci říjnu jsme se dočkali startu meziplanetární sondy Psyche ke stejnojmennému asteroidu a únikového testu nové vyvíjené indické kosmické lodi. Nepříjemnou událostí měsíce pak byl únik chladícího média z modulu Nauka na ISS. Měsíc listopad nám přinesl druhý test rakety Starship firmy SpaceX, sonda Lucy se přiblížila planetce Dinkinesh a dočkali jsme se prvních snímků z nového evropského teleskopu Euclid. V posledním měsíci roku 2023 se na svou sedmou misi vydal miniraketoplán X-37B a první snímky nám poslala sonda Psyche. Ve zbylém čase se přednášející podívá na dění na základně Starbase. Pokud vás zajímá aktuální dění v kosmonautice, nebo prostě jen některá událost, která se ve výzkumu vesmíru nedávno odehrála, přijďte v podvečer 8. ledna roku 2024 do budovy Hvězdárny a planetária Brno, popřípadě si zapněte přenos na…

  • Vesmírné výzvy – Prosinec 2023

    Vesmírné výzvy – Prosinec 2023

    Prosincové Vesmírné výzvy zahájíme misí USSF-52 (OTV-7). Vstříc ISS vyrazí nákladní loď Progress MS-25. Podíváme se na start mise Project 425 F1. Po rubrice krátkých zpráv, zvaných Kosmonautika v kostce, budeme sledovat zahájení mise SARah 2 a 3. V další reportáži nás čekají aktivace a zkoušky systémů sondy Psyche. Závěr bude patřit přípravám na třetí integrovaný let sestavy SuperHeavy a Starship. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

  • Jaký byl rok 2023? (Nepilotovaná kosmonautika)

    Jaký byl rok 2023? (Nepilotovaná kosmonautika)

    Dámy a pánové, dovolte mi, abych Vás jménem celé redakce portálu kosmonautix.cz přivítal v roce 2024. O tom, že nás v tomto roce čeká řada úžasných kosmonautických událostí, není potřeba dlouze diskutovat. Ostatně stačí se podívat na naše nedávné články, které se věnovaly očekávaným událostem v nepilotované i pilotované kosmonautice roku 2024. Dnes se však naopak otočíme zpět a podíváme se na to, jaký byl rok 2023. Také tentokrát začneme kosmonautikou nepilotovanou a zítra si posvítíme na kosmonautiku pilotovanou. V obou směrech byl totiž právě skončený rok velmi bohatý.

  • Ultra-HD video přenesené laserem z hlubšího vesmíru

    Ultra-HD video přenesené laserem z hlubšího vesmíru

    11. prosince dokázal technologický demonstrátor laserové komunikace agentury NASA přenést video v UHD rozlišení na vzdálenost 31 milionů kilometrů (cca 80× vzdálenost Měsíce od Země). Tento milník je součástí technologické demonstrace, která má streamováním objemově náročného videa z hlubšího vesmíru demonstrovat možnosti, které by laserová komunikace nabízela robotickým i pilotovaným misím, které opustí nízkou oběžnou dráhu Země. „Tento úspěch podtrhuje naše odhodlání posouvat vpřed optickou komunikaci jakožto klíčový prvek pro splnění budoucích přenosových potřeb,“ shrnula zástupkyně administrátora NASA, Pam Melroy a dodala: „Rozšíření přenosové kapacity je nezbytné pro dosažení našich budoucích průzkumných i vědeckých cílů. Těšíme se na pokračování pokroků této technologie a transformaci toho, jak komunikujeme při budoucích meziplanetárních misích.“

  • První snímek od sondy Psyche

    První snímek od sondy Psyche

    4. prosince pořídila americká sonda Psyche své první fotografie. V době, kdy se dočkala milníku zvaného první světlo (first light), byla od Země vzdálená 26 milionů kilometrů. tento milník byl jedním z mnoha, které inženýři potřebují dokončit, než sonda dorazí ke svému cíli – kovové planetce 16 Psyche. Sonda by měla k této planetce obíhající kolem Slunce mezi Marsem a Jupiterem přiletět v roce 2029. Psyche byla vynesena 13. října raketou Falcon Heavy z floridské rampy 39A. Několik hodin po startu sonda vstoupila do fáze prvotních kontrol systémů, která má trvat zhruba 100 dní. V této fázi inženýři testují palubní přístroje a systémy, aby si ověřili, že fungují správně. Právě zkouška kamer byla posledním krokem, který měl být v této fázi dokončen.

  • Vesmírné výzvy – Říjen 2023

    Vesmírné výzvy – Říjen 2023

    V říjnu jsme sledovali důležité kosmické události, včetně úspěšného startu sondy Psyche, problémů s únikem chladiva z modulu Nauka, ruské kosmické vycházky a startu mise Shenzhou 17. Dále jsme se dozvěděli o aktuálním dění v kosmonautice, návratu lodi Shenzhou 16 a testu záchranného systému lodi Gaganyaan za letu. Předběžná analýza vzorků z planetky Bennu, testy na základně Starbase a úspěšné vynesení družic Project Kuiper uzavírají aktuální Vesmírné výzvy. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

  • Výročí Deep Space 1

    Dne 24. října uplynulo 25 let od startu mise Deep Space 1 k asteroidu 9969 Braille. Mise testovala dvanáct nových technologií, například iontový motor. DS1 byl technologickým předchůdcem misí Dawn a Psyche. 25. října 6:00

  • Kosmotýdeník 578 (9.10. – 15.10.)

    Kosmotýdeník 578 (9.10. – 15.10.)

    Další týden utekl jako voda a před vámi je čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Tentokrát si Kosmotýdeník jako hlavní téma vzal přípravu na příval obrovského množství dat, které bude produkovat dalekohled nazvaný Nancy Grace Roman Space Telescope. V dalších tématech se podíváme na rekordní lety malého vrtulníčku Ingenuity, který stále úspěšně pracuje na Marsu, anebo vám nabídneme nechat si vynést CubeSat v rámci mise Artemis II. Nepřijdete ani o běžné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Psyche: Návštěva kovového světa

    Psyche: Návštěva kovového světa

    V dobách, kdy byla naše Sluneční soustava ještě velmi mladá, neexistovala žádná Země, ani jiné planety. Kolem relativně mladého Slunce kroužil pouze difuzní disk plynu a prachu, ne nepodobný tomu, co dnes pozorujeme v některých mlhovinách. Během několika milionů let se tento rozvířený mrak prvotního materiálu zhroutil vlastní gravitací a vytvořil stovky nebo možná tisíce malých planetek. Některé z těchto planetesimál, jak je astronomové nazývají, narostly do průměru stovek kilometrů, když ve vířící sluneční mlhovině nabalovaly další prach a plyn. Jakmile dosáhli určité velikosti, teplo z rozpadu radioaktivních prvků uvězněných uvnitř zvýšilo teplotu natolik, že roztavilo jejich vnitřek. Hustší složky této taveniny – železo a další kovy se usadily ve středu a nechaly lehčí silikáty putovat k povrchu. Tyto lehčí materiály se nakonec ochladily a vytvořily pláště ze silikátové horniny kolem těžkých kovových jader. Tímto způsobem bylo hluboko uvnitř těchto planetesimál uvězněno obrovské množství železa a slitin niklu, navždy skryto přímému zkoumání.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Axiom Space

    Společnost Axiom Space úspěšně dokončila kritické přezkoumání návrhu (Critical Design Review, CDR) skafandru, který vyvíjí pro lunární mise NASA v rámci programu Artemis. Současně pracuje na jeho zjednodušené verzi určené pro první přistání astronautů na Měsíci.

  • Electron

    Nosná raketa Electron společnosti Rocket Lab uskutečnila 14. listopadu svůj jubilejní 100. start v rámci mise pro japonského zákazníka. Tohoto milníku dosáhla rychleji než jakákoli jiná komerční raketa v historii.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗