Americké Vesmírné síly
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.
Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.
Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
Společnost Space Cargo Unlimited podepsala smlouvu na přepravu nákladů na palubě návratového modulu Starfall společnosti SpaceX. Firma tak rozšiřuje širokou nabídku možností pro výzkum a výrobu v podmínkách mikrogravitace.
Americké vesmírné síly dávají společnosti SpaceX volnost při návrhu jedné z nových vojenských družicových sítí na nízké oběžné dráze Země (LEO). Stanovují přitom požadavky na výkon, místo aby předepisovaly počet a konfiguraci družic potřebných k jejich splnění.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Teleskop přerušil 23. dubna pozorování kvůli problému s jedním ze tří měřicích gyroskopů, které měří, jak se teleskop otáčí v prostoru. Podobný problém jej potkal už vloni v listopadu. Experti pátrají po příčině. 27. dubna 0:45

Americký kosmický teleskop TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) vstoupil 8. dubna do tzv. bezpečného režimu a dočasně tak přerušil provádění svých vědeckých pozorování. Pozemní tým nyní pilně analyzuje situaci a pátrá po příčině vstupu teleskopu do tohoto režimu, ke kterému došlo během naplánovaných inženýrských činností. Samotná družice je podle zpráv z agentury NASA v dobrém technickém stavu. Experti budou pokračovat v rozborech anomálie a souběžně se snaží rozjet proces, který by měl v následujících dnech vrátit TESS zpět do režimu sběru vědeckých dat.

V minulých měsících během fáze jemného ladění, postartovní kalibrace přístrojů teleskopu Euclid a jeho příprav na začátek prvního vědeckého průzkumu si experti všimli drobného, ale postupně se zhoršujícího poklesu množství světla hvězd, které přístroj VIS sleduje. Ukázalo se, že Euclid čelí relativně běžnému problému, který zažívají kosmické sondy, když se dostanou do kosmického prostoru. Voda absorbovaná konstrukcí ze vzduchu během sestavování na Zemi se nyní vlivem okolního vakua postupně uvolňuje z určitých dílů. Ve velmi chladných podmínkách, které Euclid potřebuje k práci, pak tyto uvolněné molekuly přimrznou na prvním povrchu, kterého se dotknou. A pokud je tím povrchem vysoce citlivá optika kosmického teleskopu, může nastat problém.

Dvě čínské kosmické sondy, které zřejmě mířily na dráhu kolem Měsíce, jsou nyní pravděpodobně nepoužitelné, jelikož horní stupeň jejich rakety Dlouhý pochod potkala závada. Raketa Dlouhý pochod 2C odstartovala z kosmodromu Si-čchang 13. března ve 13:51 SEČ. Až do čtvrtečního rána přitom neexistovalo žádné oficiální potvrzení startu. Teprve až státní mediální agentura Xinhua oznámila, že družice DRO-A a DRO-B nebyly usazeny na požadovanou dráhu, což měl zajistit horní stupeň Yuanzheng-1S. V současné době neexistují žádné oficiální informace, zda sondy a jejích mise ještě mohou být nějak zachráněny. Dlouho se navíc ani nevědělo, na jaké dráze se objekty nacházejí.

Mise amerického vrtulníku Ingenuity, která psala významnou kapitolu historie, byla ukončena poté, co malý vrtulník překonal očekávání a provedl o desítky letů více, než se původně plánovalo. Ačkoliv helikoptéra stále stojí na svých nohách a komunikuje s pozemním střediskem, snímky z letu, který proběhl 18. ledna a tento týden dorazily na Zemi, naznačují, že jeden z rotorových listů utrpěl při přistání poškození a stroj tak již není letuschopný. Vrtulník Ingenuity byl postaven jakožto technologický demonstrátor, který měl provést během 30 dní až pět experimentálních letů. A výsledek? První vrtulový stroj na jiné planetě fungoval na povrchu Marsu téměř tři roky, provedl stěží uvěřitelných 72 letů, uletěl 14× delší trasu, než se očekávalo a ve „vzduchu“ strávil dohromady okolo dvou hodin.

Jak jsme Vás informovali již včera, premiérový start nové americké rakety Vulcan byl úspěšný, ale náklad několik hodin po oddělení od rakety potkaly problémy. Lander Peregrine od firmy Astrobotic nebyl schopen udržet svou orientaci vůči Slunci a energie uložená v akumulátorech povážlivě klesala. Pozemní tým proto připravil improvizovaný manévr, který zajistil správnou orientaci vůči Slunci, takže lander měl zajištěnou dodávku elektrické energie. Problémy však přetrvávaly. Jak se ukázalo, lander ztrácí pohonné látky a přistání na Měsíci je vyloučeno. Firma Astrobotic se však rozhodla ze své první mise získat alespoň maximální množství vědeckých i technologických poznatků.
Lander po úspěšné zkoušce systémů potkala anomálie, kvůli které nebyl schopen dosáhnout stabilní orientace vůči Slunci. Pozemní tým situaci řeší. 8. ledna 15:55
19., 21. a 23. listopadu vstoupila legendární observatoř do tzv. bezpečného režimu kvůli chybovým hlášením jednoho ze tří měřících setrvačníků. V prvních dvou případech byl provoz druhý den obnoven, ale chyba se opakovala. Vědecká pozorování jsou přerušena. 30. prosince 15:40

V průběhu včerejšího odpoledne / večera našeho času dostala posádka obývající Mezinárodní kosmickou stanici pokyn, aby se přesunuli do modulu Cupola a vizuálním pozorováním zkontrolovali zadní část ISS, kde se nachází ruský segment. Pozemní středisko následně dostalo hlášení, že astronauti pozorují, že z víceúčelového ruského modulu Nauka něco uniká. Později bylo upřesněno, že se jedná o amoniak, který slouží jako chladicí médiu. K jeho úniku došlo na jednom ze dvou na sobě nezávislých chladicích okruhů. Agentura Roskosmos zatím neoznámila rozsah úniku ani jeho příčinu – tu bude bude muset zřejmě odhalit až vyšetřování. „Mezinárodní kosmická stanice ISS ani modul MLM-U Nauka však nejsou v ohrožení,“ uklidňuje Michal Václavík z České kosmické kanceláře a dodává: „Pro bezpečný chod dostačuje termoregulační systém integrovaný do modulu Nauka.“ Dosavadní data ukazují, že by se únik měl nacházet na externím radiátoru RTOd. Ten byl společně s přechodovou komorou ŠK pro experimenty vynesen na modulu Rassvet pomocí raketoplánu Atlantis v rámci mise STS-132 v květnu 2010. Komora i radiátor neměly na Rassvetu zůstat – čekaly zde na přílet

Prvních pár měsíců fungování evropského průzkumníka temných složek vesmíru nebylo úplně v pořádku. Teleskop Euclid nejprve hladce dorazil do libračního bodu L2 soustavy Slunce – Země a dokázal nastavit své zrcadlo vstříc vesmíru, aby pořídil své první testovací snímky, které odborníky překvapily vysokou kvalitou. Jenže již brzy začalo být jasné, že observatoř čelila pár nepříjemnostem. Asi nejvíce znepokojující byly problémy spojené se senzorem velmi přesné pointace, který nebyl schopen detekovat své zaměřovací hvězdy. Tato činnost je přitom naprosto základním předpokladem k tomu, aby teleskop mohl být zaměřen na přesně určenou část oblohy.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.