Pohled pod kůži

  • Pohled pod kůži: OSIRIS-REx (vědecké přístroje)

    Pohled pod kůži: OSIRIS-REx (vědecké přístroje)

    Přichází čas na další článek určený pro milovníky technických detailů. Je tu další díl seriálu pohled pod kůži, ve kterém podrobně rozebíráme technické řešení důležitých kosmických sond. Dnes budeme pokračovat v představování mise OSIRIS-REX, přičemž konstrukci sondy jsme rozebrali v minulém díle, na dalších řádcích se budeme věnovat představení všech vědeckých přístrojů, které sonda nese. V dalším díle se naše pozornost zaměří na odběrný mechanismus TAGSAM a přespříští díl představí samotné návratové pouzdro. Pokud jste tedy připraveni na dlouhé čtení, náš článek je připraven. Pokud preferujete krátké články, tak tento nebude pro Vás – originální zdroj, ze kterého překládáme do češtiny obsahuje téměř 4500 slov.

  • Pohled pod kůži: OSIRIS-REx (konstrukce)

    Pohled pod kůži: OSIRIS-REx (konstrukce)

    Start sondy OSIRIS-REx patří mezi nejdůležitější momenty letošního roku. Je proto jasné, že se téhle sondě budeme věnovat podrobněji, než ostatním projektům. To ostatně dokládá i dnešní článek. Do seriálu Pohled pod kůži se totiž dostanou jen ty nejvýznamnější projekty, u kterých stojí za to sepisovat opravdu dlouhé články zaměřené na jejich technické řešení. Jak jste si již zvykli, bude i povídání o této sondě rozděleno do více článků. V prvním se podíváme na konstrukci samotné sondy, v příštím se detailně zaměříme na vědecké přístroje, třetí díl bude speciálně věnován odběrovému mechanismu vzorků a v závěrečném čtvrtém díle si popíšeme návratové pouzdro na vzorky.

  • Pohled pod kůži: EDM/Schiaparelli (vědecké přístroje)

    Pohled pod kůži: EDM/Schiaparelli (vědecké přístroje)

    Ještě než se začtete do dnešního článku, dovolte mi malou omluvu. Od vydání minulého dílu tohoto nepravidelného seriálu uplynulo téměř přesně čtvrt roku. Ačkoliv se seriál Pohled pod kůži skládá vlastně jen z překladů originálních článků na webu spaceflight101.com, není to zrovna snadné psaní a na vytvoření podobně velkého článku bohužel nebyl čas – nebudu zapírat, svou roli v tom kromě tradičního pracovního vytížení hrálo i hokejové a fotbalové mistrovství. Ale dost už bylo slov na úvod, pojďme zakončit minisérii čtyř článků, které pojednávají o evropsko-ruském programu ExoMars 2016.

  • Pohled pod kůži: EDM/Schiaparelli (konstrukce)

    Pohled pod kůži: EDM/Schiaparelli (konstrukce)

    Pokaždé když na našem blogu rozjíždíme nový seriál, zažíváme při jeho premiéře velkou trému, jak bude našimi čtenáři přijat. Čím rozsáhlejší daný projekt je, tím je pochopitelně tréma větší. Stejné pocity nás provázely i u rozjezdu seriálu Pohled pod kůži, ale jak první, tak i druhý díl, které se věnovaly sondě Trace Gas Orbiter, měly skvělé ohlasy, za které Vám děkujeme. Dnes Vám tedy přinášíme díl s pořadovým číslem tři a jeho náplní bude rozbor základní konstrukce zařízení EDM, které letí k Marsu společně se sondou TGO. V příštím díle se pak můžete těšit na vědecké přístroje na palubě EDM.

  • Pohled pod kůži – Trace Gas Orbiter (vědecké přístroje)

    Pohled pod kůži – Trace Gas Orbiter (vědecké přístroje)

    První díl našeho seriálu Pohled pod kůži se věnoval základnímu konstrukčnímu řešení evropsko-ruské sondy TGO, která momentálně letí k Marsu a setkal se s mimořádně kvalitními ohlasy od Vás, čtenářů. to je pro nás velmi potěšující a proto Vám nyní přinášíme pokračování, které zůstane zaměřené na sondu TGO, ale tentokrát bude řeč o vědeckých přístrojích, které bychom naši na její palubě. Úkolem této sondy je pátrat po přítomnosti plynů, které jsou v atmosféře Marsu málo zastoupené. Doufáme, že se Vám bude tento díl líbit stejně, jako ten předchozí.

  • Pohled pod kůži – Trace Gas Orbiter (konstrukce)

    Pohled pod kůži – Trace Gas Orbiter (konstrukce)

    Tento článek začne trochu netradičně – malým pohledem do fungování redakce našeho blogu. Někdy se nové seriály rodí dlouhé týdny – promýšlí se, jak je nejlépe pojmout a z jakých zdrojů čerpat, jindy zase stačí dobrý námět a nápad na seriál vykvete prakticky sám. Právě druhý případ nastal u článku, který právě čtete. Oficiálně jde o první díl nepravidelného seriálu, který si klade za úkol přinášet trochu detailnější technické informace o nově vypuštěných kosmických sondách. Všechno to začalo tím, že portál spaceflight101.com vydal sérii čtyř článků, ve kterých důkladně rozebírá technické aspekty sondy TGO a pouzdra EDM, tedy dvou součástí mise ExoMars 2016. Při pohledu na tyto články jsme si řekli, že by byl hřích nepřeložit je do češtiny a neumožnit k nim našim čtenářům přístup.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

  • U.S. Space Force

    Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

  • Virgin Galactic

    Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

  • MP Space

    Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗