DebriSolver
Saúdská kosmická agentura v úterý oznámila jména vítězných týmů globální soutěže DebriSolver, jedné z hlavních iniciativ doprovázejících Konferenci o vesmírném odpadu 2026.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Saúdská kosmická agentura v úterý oznámila jména vítězných týmů globální soutěže DebriSolver, jedné z hlavních iniciativ doprovázejících Konferenci o vesmírném odpadu 2026.
Společnost Transcelestial, startup vyvíjející technologie optické komunikace, podepsala dohodu se společností Gilmour Space Technologies o začlenění její technologie do vesmírných zařízení Gilmour Space.
Společnost SpaceX pozastavuje starty rakety Falcon 9 poté, co se 2. února objevil problém s horním stupněm rakety.
Paul Bate odstoupí z funkce generálního ředitele Britské kosmické agentury (UKSA) na konci března, jelikož se agentura stává samostatným orgánem britského ministerstva pro vědu, inovace a technologie.
Společnost CesiumAstro se připravuje na rychlou expanzi svých aktivit. Díky financování ve výši 270 milionů dolarů ve formě vlastního kapitálu a 200 milionů dolarů ve formě dluhového financování vybuduje své sídlo a výrobní závod na družice.
Návrh zákona o autorizaci NASA, který má tento týden projednat Vědecký výbor Sněmovny reprezentantů, by vyžadoval důkladnější kontrolu vývoje lunárního přistávacího modulu a skafandrů pro program Artemis.
Společnost SpaceX koupila společnost xAI, která se zabývá umělou inteligencí. Jedná se o krok v rámci úsilí o vývoj orbitálních datových center.
Hlavní čínský dodavatel vesmírných projektů oznámil, že v nadcházejících letech se v rámci svého nejnovějšího pětiletého plánu zaměří na nové komerční vesmírné oblasti.
NASA si vybrala společnost Axiom Space pro svou pátou soukromou misi astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici, která je plánována na rok 2027.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V těchto dnech si připomínáme desetileté výročí dopadu Čeljabinského meteoritu, ke kterému došlo 15. února 2013 a o kterém nikdo dopředu nevěděl. Onoho slunečného rána se oblohou nad ruským pohořím Ural rychlostí vyšší než 18 km/s prohnala planetka o průměru zhruba 20 metrů. Tento relativně malý kosmický kámen, který přiletěl k Zemi téměř přesně ve směru od Slunce, explodoval v atmosféře a vytvořil tlakovou vlnu, která poškodila tisíce budov, ve kterých vysklila okna, přičemž letící střepy zranily zhruba 1500 lidí. Šlo o největší zásah Země planetkou za poslední století.
Kosmické agentury její velikost s oblibou přirovnávají k římskému Koloseu – na délku totiž měří jen něco mezi 100 a 200 metry. Řeč je o planetce objevené mezinárodním týmem astronomů, kteří využili data z Teleskopu Jamese Webba. V rámci svého projektu se zaměřili na analýzu údajů, které byly nasbírány při kalibraci přístroje MIRI (Mid-InfraRed Instrument). Při analýze tým náhodou objevil planetku, která prolétávala zorným polem přístroje a byla tak zvěčněna. Velmi pravděpodobně se jedná o nejmenší objekt, jaký zatím Teleskop Jamese Webba pozoroval. Z vědeckého hlediska může mít význam v tom, že se jedná o příklad objektu menšího než 1 kilometr, který pochází z hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Pro více informací i vlastnostech planetky však budou potřebná další pozorování.
Už když v říjnu roku 2021 americká sonda Lucy vyrážela na svou cestou dlouhou téměř šest a půl miliardy kilometrů, bylo jasné, že půjde o misi, která navštíví rekordní počet objektů. Poté, co se počet navštívených objektů rozšířil vloni v létě, když astronomové u planetky Polymele našli měsíček, se nyní seznam navštívených těles opět dočkal rozšíření. Už letos, konkrétně 1. listopadu, se sonda Lucy dostane do těsné blízkosti malé planetky z hlavního pásu planetek. Během průletu má provést inženýrské zkoušky inovativního systému pro sledování planetek.
Zástupci agentury NASA dokončili zevrubný proces technického a programového zhodnocení, který bývá označován zkratkou KDP-C (Key Decision Point C – klíčový rozhodovací bod C). Po jeho dokončení mohli potvrdit, že teleskop NEO Surveyor (další kosmická mise Úřadu pro koordinaci planetární obrany (PDCO)) stanovuje závazek NASA dodržet základní technické, nákladové a časové parametry mise. Přeloženo do srozumitelné řeči – rozhodnutí zavazuje agenturu NASA k základním nákladům na vývoj ve výši 1,2 miliardy dolarů, ale také k závazku, že tato bude připravena ke startu nejpozději v červnu 2028. Závazky týkající se nákladů a harmonogramu uvedené v materiálech pro rozbor KDP-C přizpůsobují misi NEO Surveyor osvědčeným postupům řízení programů, které zohledňují potenciální technická rizika a rozpočtovou nejistotu, jež jsou mimo kontrolu vývojového projektu.
Po desetiměsíční cestě kosmickým prostorem se americké sondě DART (Double Asteroid Redirection Test) podařilo poprvé v praxi demonstrovat metodu planetární obrany. Sonda 27. září v 1:14 SELČ úspěšně zasáhla cílovou planetku, jejíž dráhu se lidstvo poprvé pokusilo změnit. Řídící středisko na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v marylandském Laurelu potvrdilo, že zásah byl úspěšný a proběhl v očekávaném čase. Mise DART, která je součástí širšího programu planetární obrany, měla vyzkoušet účinnost metody odklonu kosmického tělesa. Tyto nasbírané znalosti se budou hodit, až se jednou na kolizním kursu se Zemí objeví nějaká planetka či kometa. Zatím sice o žádném takovém riziku nevíme, ale to neznamená, že se na něj nemůžeme připravit.
První praktický test planetární obrany je tu. V úterý 27. září v 1:14 středoevropského letního času dojde ve vzdálenosti 11 milionů kilometrů od Země ke srážce americké sondy DART s planetkou Dimorphos. Tato planetka o průměru zhruba 170 metrů obíhá ve vzdálenosti přibližně 1,2 kilometru od planetky Didymos, která má průměr okolo tři čtvrtě kilometru. Sonda DART do ní má narazit rychlostí přibližně 22 000 km/h (cca 6,1 km/s) a drobně, ale přesto měřitelně pozměnit její oběžnou dráhu. Vůbec poprvé v historii tak lidstvo vyzkouší metodu, která by se jednou mohla uplatnit ve chvíli, kdyby naší planetě hrozila srážka s kosmickým tělesem. Tuto mimořádnou událost bude pokrývat hned několik přímých přenosů včetně jednoho českého – v tomto článku najdete jejich přehled.
Už jen dny nás dělí od chvíle, kdy americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) narazí do planetky Dimorphos. Ta nepředstavuje pro Zemi žádné nebezpečí a není důvod se obávat, že by ji mohla kolize namířit na naši planetu. Cílem experimentu je drobně pozměnit oběžnou dráhu planetky a pomoci vědcům zpřesnit modely, které by se použily k odklonu planetky, která by v budoucnu mohla Zemi ohrožovat. Americká sonda v současné době míří vstříc dvojici gravitačně spojených planetek, které obíhají kolem Slunce. Tato dvojplanetka je známá jako Didymos a menší ze dvou těles označujeme jako Dimorphos. Právě tento měsíček se stane 27. září v 1:14 SELČ prvním terčem praktické zkoušky tzv. kinetického impaktoru.
Sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) nedávno pořídila první snímek dvojplanetky Didymos, do jejíž menší části, planetky Dimorphos, má 26. září záměrně narazit. Planetka sice pro Zemi žádné nebezpečí nepředstavuje, ale jde o první praktický test metody kinetického impaktu, která by mohla posloužit v rámci planetární obrany. Zmíněný snímek nepořídila kamera DRACO (Didymos Reconnaissance and Asteroid Camera for Optical navigation) „jedním cvaknutím“. Jedná se o složeninu z 243 snímků, které vznikly 27. července. V té době dělilo sondu od cíle zhruba 20 milionů kilometrů a proto Didymos vypadá nenápadně. Experti ani nevěděli, zda kamera DRACO vůbec dokáže na takovou dálku planetku spatřit. Po složení 243 snímků se týmu podařilo zpracovat data tak, aby byla dvojplanetka vidět a mohla tak být určena její pozice na snímku.
Už tento měsíc má americká sonda DART provést plánovaný náraz do menší ze dvou planetek, které tvoří dvojplanetku Didymos. Kolem hlavní planetky Didymos o průměru 780 metrů obíhá jako malý měsíc menší planetka Dimorphos o průměru 160 metrů. Na 26. září je naplánována kolize sondy DART s touto malou planetkou, což by mělo drobně, ovšem měřitelně pozměnit její orbitální dráhu. Tyto změny budou sledovat mezinárodní týmy expertů po celé Zemi. Cílem je pozměnit oběžnou dráhu měšíčku a dosáhnout tak historicky prvního praktického testu metody označované jako kinetický impaktor, která by jedou mohla sloužit k planetární obraně. Na Zemi mezitím evropská mise, která na odkaz sondy DART naváže, dosáhla svého velmi významného vývojového milníku.
Minule jsme si představili nejzajímavější observatoře, které teprve čekají na svou šanci a vědci je intenzivně připravují ke startu a následný sběr dat. Dnes se naopak podíváme na mise, jež nikdy neměly to štěstí do kosmického prostoru zamířit. Všechny sice byly schváleny a technici je chystali na start, nakonec však každá z nich zůstala na naší planetě. Důvody přitom byly různé, od rozpočtových škrtů až po technické obtíže. Společné mají nenaplněná očekávání a zklamání mnoha předních astrofyziků a kosmologů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.