Americká sonda Parker Solar Probe dokončila 11. března svůj 27. blízký průlet kolem Slunce a opět vyrovnala svůj rekord ve vzdálenosti od slunečního povrchu – 6,2 milionu kilometrů. Tento průlet umožnil sonda provést měření slunečního větru a sluneční aktivity, což přispěje ke schopnostem lidstva porozumět tomu, jak se atmosféra Slunce mění během solárního cyklu. Odolná sonda se 14. března ozvala letovým dispečerům v Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Laurel v Marylandu – kde byla Parker Solar Probe také navržena a vyrobena – a vyslala signál potvrzující, že její systémy fungují normálně. Sonda PSP, která se pohybovala po dráze kolem Slunce, která omezovala komunikaci se Zemí, byla mimo dosah a fungovala podle plánu autonomně, přibližně od doby měsíc před nejbližším přiblížením i během něj.

během svého rekordního loňského průletu kolem Slunce se americké sondě Parker Solar Probe podařilo zachytit fascinující nové snímky z atmosféry Slunce. Tyto nyní zveřejněné obrázky byly pořízeny blíže Slunci, než kterékoliv starší. Tato data nyní pomáhají vědcům lépe porozumět vlivu Slunce na Sluneční soustavu, včetně událostí, které mohou ovlivnit Zemi. „Parker Solar Probe nás opět přepravila do dynamické atmosféry naší nejbližší hvězdy,“ uvedla Nicky Fox, přidružená administrátorka z ředitelství vědeckých misí v centrále NASA ve Washingtonu a dodala: „Jsme svědky toho, kde začínají hrozby vesmírného počasí pro Zemi, a to na vlastní oči, nejen pomocí modelů. Tato nová data nám pomohou výrazně zlepšit předpovědi kosmického počasí, abychom zajistili bezpečnost našich astronautů a ochranu našich technologií zde na Zemi i v celé Sluneční soustavě.“ Parker Solar Probe zahájila své nejbližší přiblížení ke Slunci 24. prosince 2024, když prolétávala jen 6,11 milionů kilometrů od povrchu Slunce. Při průletu vnější atmosférou Slunce, tzv. korónou, ve dnech kolem perihelia, sbírala data pomocí řady vědeckých přístrojů, včetně přístroje WISPR (Wide-Field Imager for Solar Probe).

Americká vědecká sonda Parker Solar Probe 19. června úspěšně dokončila svůj 24. průlet kolem Slunce, během kterého vyrovnala svůj sávající rekord v nejmenší vzdálenosti od povrchu Slunce (6,2 mil km). Po tomto průletu, který byl posledním v základní misi sondy, zůstane Parker Solar Probe na dráze kolem Slunce a i nadále bude provádět svá pozorování. To bude pokračovat až do roku 2026, kdy mají být formálně zhodnoceny další kroky této mise. Sonda se po svém 24. průletu ohlásila 22. června řídícímu středisku na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Marylandu, kde byla navržena a postavena. Podle prozatím přijatých dat jsou její palubní systémy v pořádku a vše pracuje normálně. Sonda byla v době průletu kolem Slunce odříznuta od komunikace se Zemí a všechny činnosti spojené s průletem musela zvládnout autonomně.

Americká sonda PSP má za sebou již 23. setkání se Sluncem, při kterém probíhal sběr vědeckých dat. K aktuálnímu přiblížení došlo 22. března, kdy se sonda dostala do vzdálenosti 6,1 milionu kilometrů od povrchu Slunce. Sonda tím také vyrovnala svůj rychlostní rekord ( 692 000 km/h) vůči Slunci, který stanovila při svém minulém průletu perihelem 24. prosince 2024. Během průletu se o sběr dat ve sluneční koróně staraly čtyři vědecké přístroje. Když sonda 16. března naposledy komunikovala s řídícím střediskem na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v Marylandu, fungovaly všechny její systémy normálně. Od té doby je sonda mimo kontakt se Zemí a funguje v autonomním režimu. Naplánovaný kontakt a začátek odesílání nasbíraných dat má proběhnout 25. března.