Další týden přinesl mnoho zajímavých kosmonautických událostí. Aleš Svoboda získal svoji misi, posádka byla přidělena také k výpravě Artemis III a třeba Parker Solar Probe provedla 28. oběh kolem Slunce! A právě poslednímu tématu se budeme věnovat v hlavním tématu Kosmotýdeníku. Dále nás čeká start japonské rakety H3, čínský start rakety CZ-5, či pokrok v přípravě očekávané mise Dragonfly. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Když vědci agentury NASA v srpnu 2025 poprvé pozorovali rádiový záblesk ze Slunce, nebylo na něm nic mimořádného. Ale tento záblesk trval a trval a trval. Typicky jsou podobné sluneční rádiové záblesky dlouhé jen pár hodin až dní. Ale tenhle konkrétní byl jiný. Ve chvíli, kdy skončil, měl za sebou 19 dní existence, což dalece překonalo očekávání vědců i předešlý rekord, který činil pouhých pět dní.
Ještě než se sluneční erupce vydá na cestu meziplanetárním prostorem, při které může zasáhnout Zemi a ohrozit zdejší technologie, začíná vše explozivními procesy na Slunci, kterým se říká magnetické přepojení (magnetic reconnection). Pozorování z americké sondy Parker Solar Probe nyní odhalila nové detaily o tom, jak tyto druhy magnetických jevů urychlují částice na nebezpečné rychlosti. Během svého průletu kolem Slunce v roce 2022 sonda prolétávala mezi Sluncem a oblastí magnetického přepojení ve slunečním větru, neustálém proudu částic a magnetických polí vydávaných Sluncem. Jelikož přepojení, které vyvolává bouře, probíhá v těžko pozorovatelné sluneční atmosféře, tak jevy probíhající ve slunečním větru nabízejí možnost přímých měření částic urychlovaných magnetickým přepojením. A přesně to Parker Solar Probe udělala.
Americká sonda Parker Solar Probe dokončila 11. března svůj 27. blízký průlet kolem Slunce a opět vyrovnala svůj rekord ve vzdálenosti od slunečního povrchu – 6,2 milionu kilometrů. Tento průlet umožnil sonda provést měření slunečního větru a sluneční aktivity, což přispěje ke schopnostem lidstva porozumět tomu, jak se atmosféra Slunce mění během solárního cyklu. Odolná sonda se 14. března ozvala letovým dispečerům v Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Laurel v Marylandu – kde byla Parker Solar Probe také navržena a vyrobena – a vyslala signál potvrzující, že její systémy fungují normálně. Sonda PSP, která se pohybovala po dráze kolem Slunce, která omezovala komunikaci se Zemí, byla mimo dosah a fungovala podle plánu autonomně, přibližně od doby měsíc před nejbližším přiblížením i během něj.
během svého rekordního loňského průletu kolem Slunce se americké sondě Parker Solar Probe podařilo zachytit fascinující nové snímky z atmosféry Slunce. Tyto nyní zveřejněné obrázky byly pořízeny blíže Slunci, než kterékoliv starší. Tato data nyní pomáhají vědcům lépe porozumět vlivu Slunce na Sluneční soustavu, včetně událostí, které mohou ovlivnit Zemi. „Parker Solar Probe nás opět přepravila do dynamické atmosféry naší nejbližší hvězdy,“ uvedla Nicky Fox, přidružená administrátorka z ředitelství vědeckých misí v centrále NASA ve Washingtonu a dodala: „Jsme svědky toho, kde začínají hrozby vesmírného počasí pro Zemi, a to na vlastní oči, nejen pomocí modelů. Tato nová data nám pomohou výrazně zlepšit předpovědi kosmického počasí, […]
Americká vědecká sonda Parker Solar Probe 19. června úspěšně dokončila svůj 24. průlet kolem Slunce, během kterého vyrovnala svůj sávající rekord v nejmenší vzdálenosti od povrchu Slunce (6,2 mil km). Po tomto průletu, který byl posledním v základní misi sondy, zůstane Parker Solar Probe na dráze kolem Slunce a i nadále bude provádět svá pozorování. To bude pokračovat až do roku 2026, kdy mají být formálně zhodnoceny další kroky této mise. Sonda se po svém 24. průletu ohlásila 22. června řídícímu středisku na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Marylandu, kde byla navržena a postavena. Podle prozatím přijatých dat jsou její palubní systémy v pořádku a vše pracuje normálně. Sonda byla v době průletu kolem Slunce odříznuta od komunikace se Zemí a všechny činnosti spojené s průletem musela zvládnout autonomně.
Americká sonda PSP má za sebou již 23. setkání se Sluncem, při kterém probíhal sběr vědeckých dat. K aktuálnímu přiblížení došlo 22. března, kdy se sonda dostala do vzdálenosti 6,1 milionu kilometrů od povrchu Slunce. Sonda tím také vyrovnala svůj rychlostní rekord ( 692 000 km/h) vůči Slunci, který stanovila při svém minulém průletu perihelem 24. prosince 2024. Během průletu se o sběr dat ve sluneční koróně staraly čtyři vědecké přístroje. Když sonda 16. března naposledy komunikovala s řídícím střediskem na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v Marylandu, fungovaly všechny její systémy normálně. Od té doby je sonda mimo kontakt se Zemí a funguje v autonomním režimu. Naplánovaný kontakt a začátek odesílání nasbíraných dat má proběhnout 25. března.
Vážení čtenáři, dovolte, abych Vás jménem celé naší redakce co možná nejsrdečněji přivítal v novém roce 2025. Všichni jsme samozřejmě zvědaví, co nám nový rok přinese – z pohledu kosmonautiky jsme ty nejočekávanější události shrnuli ve dvou článcích. První se věnoval kosmonautice nepilotované, druhý pak té pilotované. Nový rok je ale také dobrým místem k ohlédnutí se zpět. Přinášíme Vám proto článek, který se pokusí zrekapitulovat hlavní události v bezpilotní kosmonautice v roce 2024. Zítra pak celou sérii čtyř článků z přelomu roku zakončíme rekapitulací pilotované kosmonautiky v roce 2024.
Přijetí signálu znamená, že sonda po rekordním průletu kolem Slunce (24. prosince prolétla 6,1 milionu km od Slunce) funguje. 1. ledna by mělo začít posílání podrobných telemetrických záznamů.
Americká sonda Parker Solar Probe má za úkol se téměř dotknout Slunce. Sonda, která při průletu slaboučkou vnější atmosférou naší hvězdy dosahuje vůči Slunci rychlosti až 692 000 km/h, musí čelit teplotám až 982 °C. Kontaktní průzkum této oblasti, takzvané koróny, pomáhá vědcům lépe porozumět procesům, které ovlivňují naši nejbližší hvězdu. 24. prosince sonda opět přepsala tabulky historických rekordů, protože se ze všech lidmi vyrobených objektů přiblížila ke Slunci nejvíce. Od svého startu v roce 2018 sonda krouží kolem Slunce a postupně se k němu přibližuje stále více, k čemuž jí posloužily gravitační manévry kolem Venuše, které upravovaly její dráhu kolem Slunce. Tyto průlety však také umožnily vědecký […]
