sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.
Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.
Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.
Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.
Společnost Rocket Lab 25. června oznámila, že od Evropské kosmické agentury získala kontrakt na vynesení dvou malých družic k testování navrhované budoucí konstelace LEO-PNT na nízké oběžné dráze Země.
Američtí poskytovatelé družicových snímků zintenzivňují svá varování před navrhovanými škrty v rozpočtu Národního průzkumného úřadu na komerční snímky a tvrdí, že tyto škrty představují rostoucí riziko pro národní bezpečnost a životaschopnost domácího kosmického průmyslu.
Americký rentgenový teleskop pro studium neutronových hvězd přerušil 17. června svá pozorování kvůli závadě na jednom z motorů, které s ním pohybují, aby mohl z paluby ISS sledovat kosmické objekty. Degradace motoru začala ovlivňovat vědecká pozorování.
Slam Corp, fiktivní společnost založená bývalým hráčem MLB Alexem Rodriguezem, žaluje Lynk Global, aby zabránila operátorovi družicového vysílání pro chytré telefony odstoupit od dlouho odkládané fúze.
Konsorcium ukrajinských, severských a východoevropských společností doufá, že získá více než 100 milionů eur na vybudování konstelace více než 70 obrazových družic, které by poskytovaly zpravodajské informace podél ruských hranic.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Americká vědecká sonda Parker Solar Probe 19. června úspěšně dokončila svůj 24. průlet kolem Slunce, během kterého vyrovnala svůj sávající rekord v nejmenší vzdálenosti od povrchu Slunce (6,2 mil km). Po tomto průletu, který byl posledním v základní misi sondy, zůstane Parker Soalr Probe na dráze kolem Slunce a i nadále bude provádět svá pozorování. To bude pokračovat až do roku 2026, kdy mají být formálně zhodnoceny další kroky této mise. Sonda se po svém 24. průletu ohlásila 22. června řídícímu středisku na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Marylandu, kde byla navržena a postavena. Podle prozatím přijatých dat jsou její palubní systémy v pořádku a vše pracuje normálně. Sonda byla v době průletu kolem Slunce odříznuta od komunikace se Zemí a všechny činnosti spojené s průletem musela zvládnout autonomně.
Americká sonda PSP má za sebou již 23. setkání se Sluncem, při kterém probíhal sběr vědeckých dat. K aktuálnímu přiblížení došlo 22. března, kdy se sonda dostala do vzdálenosti 6,1 milionu kilometrů od povrchu Slunce. Sonda tím také vyrovnala svůj rychlostní rekord ( 692 000 km/h) vůči Slunci, který stanovila při svém minulém průletu perihelem 24. prosince 2024. Během průletu se o sběr dat ve sluneční koróně staraly čtyři vědecké přístroje. Když sonda 16. března naposledy komunikovala s řídícím střediskem na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v Marylandu, fungovaly všechny její systémy normálně. Od té doby je sonda mimo kontakt se Zemí a funguje v autonomním režimu. Naplánovaný kontakt a začátek odesílání nasbíraných dat má proběhnout 25. března.
Vážení čtenáři, dovolte, abych Vás jménem celé naší redakce co možná nejsrdečněji přivítal v novém roce 2025. Všichni jsme samozřejmě zvědaví, co nám nový rok přinese – z pohledu kosmonautiky jsme ty nejočekávanější události shrnuli ve dvou článcích. První se věnoval kosmonautice nepilotované, druhý pak té pilotované. Nový rok je ale také dobrým místem k ohlédnutí se zpět. Přinášíme Vám proto článek, který se pokusí zrekapitulovat hlavní události v bezpilotní kosmonautice v roce 2024. Zítra pak celou sérii čtyř článků z přelomu roku zakončíme rekapitulací pilotované kosmonautiky v roce 2024.
Přijetí signálu znamená, že sonda po rekordním průletu kolem Slunce (24. prosince prolétla 6,1 milionu km od Slunce) funguje. 1. ledna by mělo začít posílání podrobných telemetrických záznamů.
Americká sonda Parker Solar Probe má za úkol se téměř dotknout Slunce. Sonda, která při průletu slaboučkou vnější atmosférou naší hvězdy dosahuje vůči Slunci rychlosti až 692 000 km/h, musí čelit teplotám až 982 °C. Kontaktní průzkum této oblasti, takzvané koróny, pomáhá vědcům lépe porozumět procesům, které ovlivňují naši nejbližší hvězdu. 24. prosince sonda opět přepsala tabulky historických rekordů, protože se ze všech lidmi vyrobených objektů přiblížila ke Slunci nejvíce. Od svého startu v roce 2018 sonda krouží kolem Slunce a postupně se k němu přibližuje stále více, k čemuž jí posloužily gravitační manévry kolem Venuše, které upravovaly její dráhu kolem Slunce. Tyto průlety však také umožnily vědecký průzkum Venuše. Jeden z přístrojů na palubě sondy pořizoval snímky planety ve viditelné a blízké infračervené oblasti spektra, což vědcům přineslo nový způsob, jak prohlédnout skrz hustou oblačnost, která halí tuto planetu. Experti tak mohli nahlédnout až k povrchu, což bylo dříve možné pouze s pomocí radaru a infračervených měření. Poslední plánovaný průlet kolem Venuše nastal 6. listopadu 2024 a navedl sondu na dráhu, na které
Sonda Parker Solar Probe proletí 6,1 milionu kilometrů od Slunce dne 24. prosince, což je nejtěsnější přiblížení ke Slunci.
Včera, tedy 6. listopadu, provedla americká sonda Parker Solar Probe svůj poslední gravitační manévr u Venuše, v jehož rámci prolétla 376 kilometrů nad povrchem planety. Tento průlet upravil trajektorii sondy na její konečnou konfiguraci. Dráha Parker Solar Probe kolem Slunce tak má nejnižší bod (perihel) v nevídané blízkosti od Slunce – pouhých 6,1 milionů kilometrů. Při prvním průletu perihelem na této nové dráze, ke kterému dojde mimochodem letos 24. prosince, se Parker Solar Probe opět postará o posunutí svých rekordů. Už teď jí bezkonkurečně patří titul pro lidský výtvor, který se dokázal přiblížit ke Slunci na nejmenší vzdálenost.
17. duben roku 2021 byl na Slunci vlastně skoro stejný jako každý jiný den. To se ale změnilo, když výjimečná erupce vyvrhla z jeho povrchu obří oblak materiálu. Podobné výrony ze Slunce nejsou neobvyklé, ale tento se vyznačoval nezvykle širokým rozptylem, ve kterém vyslal vysokoenergetické protony a elektrony téměř rychlostí světla. Tyto částice postupně zaregistrovalo hned několik kosmických sond, které se pohybují ve vnitřních oblastech Sluneční soustavy. Bylo to dokonce poprvé, kdy byly vysokoenergetické protony a elektrony (zkráceně SEP – solar energetic particles) pozorovány sondami na pěti hodně vzdálených místech mezi Sluncem a Zemí, ale i u Marsu. Nyní tyto odlišné výhledy na sluneční erupci odhalují, že různé druhy potenciálně nebezpečných SEP mohou být vyvrhovány různými jevy na Slunci do různých směrů, takže mají široký rozptyl.
Kdo se někdy nepodíval na oblohu a nepozoroval fascinovaně Slunce. Tento objekt na obloze nám dává spoustu věcí potřebných k životu, jako je světlo nebo teplo, a v přenesené podobě vlastně i skoro všechny další druhy energie. Velká řada způsobů, kterými získáváme na zemi energii, je původně energií sluneční. Slunce bylo navíc velmi důležité i z hlediska měření času, s čímž souvisí obživa lidstva. Není proto divu, že u řady kultur získalo Slunce náboženský význam. Ať už jde o starý Egypt, Řecko, Řím, Mezopotámii, Indii nebo mayskou kulturu, tam všude existovali sluneční bohové. My dnes víme, že Slunce je jen jednou z mnoha hvězd ve vesmíru a že jej ovládají čistě přírodní procesy. Naše vyprávění ale musíme začít právě v dávných dobách, kdy se odehrávaly první seriózní pokusy o pozorování Slunce.
Americká sonda Parker Solar Probe úspěšně zvládla svůj 18. průlet nejbližším bodem dráhy kolem Slunce. Při průletu, který vyvrcholil 29. prosince v 1:56 SEČ sonda vyrovnala svůj rekord ve vzdálenosti od povrchu Slunce – 7,26 milionů kilometrů. V době maximálního přiblížení se sonda vůči Slunci pohybovala rychlostí 635 266 km/h, čímž vyrovnala svůj rekord ze 17. průletu perihelem. 29. prosince při průletu perihelem také nastal poloviční bod fáze 18. blízkého přiblížení sondy ke Slunci, která začala 24. prosince a skončila 2. ledna. Přiblížení sonda zahájila v dobrém stavu a 5. ledna se zprávou o stavu svých systémů ohlásila expertům z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v marylandském městě Laurel, kde sondu navrhli a postavili.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
