sociální sítě

Přímé přenosy

New Glenn (EscaPADE)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

D-Orbit

Italská společnost D-Orbit, která se zabývá vesmírnou logistikou, oznámila 6. listopadu ukončení soutěže CTRL+Space, první evropské soutěže v kybernetické bezpečnosti Capture-the-Flag (CTF) na oběžné dráze.

EchoStar

Provozovatel geostacionárních družic EchoStar prodává další část rádiových frekvencí, aby pomohl zlepšit služby SpaceX pro přímou komunikaci s buňkami ve Spojených státech, výměnou za akcie společnosti v hodnotě 2,6 miliardy dolarů.

Sceye

Společnost Sceye vyvíjející stratosférické platformy pro telekomunikace a související aplikace získala ocenění od agentury NASA za využití této platformy pro monitorování životního prostředí.

BlackSky

Společnost BlackSky, která se zabývá satelitními snímky, 6. listopadu uvedla, že tržby společnosti ve třetím čtvrtletí nedosáhly očekávání. Důvodem je úprava výdajů americké vlády v rámci důležité zpravodajské smlouvy, ve které došlo ke škrtům ze strany Bílého domu.

ESA

Evropská kosmická agentura upřesnila svůj plán pro program European Resilience from Space (ERS) a nastínila rozsah programu v hodnotě 1 miliardy eur, který přímo propojí pozorování Země, telekomunikace a navigaci s rostoucími potřebami Evropy v oblasti obrany a bezpečnosti.

Astranis

Společnost Astranis 5. listopadu oznámila plány na spuštění mobilní ad-hoc síťové služby s názvem Vanguard, která bude využívat její malé geostacionární družice k rozšíření dosahu komunikace typu point-to-point pro pomoc při katastrofách nebo pro bezpečné obranné operace.

Čínský institut

Čínský institut nedávno dokončil pozemní testy toho, co popisuje jako rekonfigurovatelnou flexibilní výrobní platformu na oběžné dráze, zaměřenou na budoucí velkoobjemovou a nízkonákladovou výrobu ve vesmíru.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: osiris-rex
Takto si Dream Chaser u ISS představuje Mack Crawford.

Kosmotýdeník 397 (20.4. – 26.4.)

Týden se s týdnem sešel a je ten nejvyšší čas na další Kosmotýdeník. Jako každou neděli vám přineseme přehled těch nejzajímavějších událostí, které přineslo na poli kosmonautiky uplynulých sedm dní. Začneme malým raketoplánem Dream Chaserem, který se dočkal svých prvních letových křídel, které by se s ním měly podívat do kosmického prostoru. Nevynecháme však ani dění kolem příprav Starship SN-4 a vypravíme se i za týmem stojícím za vozítkem Perseverance, který je nyní rozeset po celých Spojených státech. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Když tweety vypráví příběh zkoušky OSIRIS-REx

V noci na středu provedla sonda OSIRIS-REx cvičný sestup k povrchu planetky Bennu. Detailní informace o plánovaném průběhu zkoušky Checkpoint jsme Vám přinesli před pár dny v našem článku, ale nyní se podíváme na celý test ještě jednou. Na fotky sice zatím můžeme zapomenout, ale zaměříme se na jeden faktor, který na první pohled není zajímavý, ale když do něj člověk pronikne, pozná jeho komplexnost. Tím faktorem je přístup NASA k popularizaci této události. Agentura totiž na twitterovém profilu mise průběžně informovala o tom co se děje. Správci si pro odběratele připravili povedený mix infografik, průběžných aktualizací i odlehčených průpovídek. V našem dnešním krátkém článku bychom Vás chtěli s celým takto vytvořeným příběhem seznámit.

Blíží se nácvik odběru z Bennu

Letos v srpnu čeká na robotickou sondu OSIRIS-REx velká chvíle – poprvé v historii NASA se její výtvor pokusí o sestup k povrchu planetky, kde odebere vzorky určené k dopravě na Zemi. Aby bylo možné tento složitý úkol splnit, vyvinuly pozemní týmy nové techniky, které sondě umožní spolehlivě fungovat v prostředí mikrogravitace kolem planetky Bennu. Zatím ale nemají ostré zkušenosti s letem sondy v těsné blízkosti povrchu, aby mohli všechno prověřit. Je potřeba otestovat orientaci sondy v prostoru, zjistit, zda funguje sledování povrchových útvarů pro orientaci v reálném čase a mnoho dalších systémů. Proto ještě předtím, než dojde v létě k dosednutí do lokality Nightingale, proběhne zkouška všech potřebných činností, které budou potřeba i na konci srpna při skutečném sestupu, při kterém dojde k odběru materiálu.

Kosmotýdeník 392 (16.3. – 21.3.)

Máme za sebou dalších sedm dní, které jsou poněkud odlišné od těch týdnů, na které jsme normálně zvyklí. I hlavní téma Kosmotýdeníku, který shrnuje dění v kosmonautice za poslední týden, bude věnováno aktuálním dopadům světové pandemie koronaviru COVID-19 na kosmický výzkum. Podíváme se, jaké má pandemie aktuální dopady na programy NASA. Věnovat se však budeme i dalším tématům, od startů Falconu 9 a Sojuzu 2-1b, až po novou globální mapu planetky Bennu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Cílem mise je odběr vzorků z povrchu Bennu

Systém, který dostane OSIRIS-REx k povrchu a zpět

Již letos v létě čeká na sondu OSIRIS-REx úkol, který zatím žádná americká sonda nedělala – dotkne se povrchu planetky, odebere zde vzorky a vrátí se zpět (všichni věří, že tak učiní bezpečně). Od chvíle, kdy sonda dorazila k planetce Bennu však pozemním týmům nedává spát nečekaná výzva – jak zajistit bezpečný odběr na planetce, jejíž povrch je posetý balvany o velikosti domů. V řídícím středisku jsou však šikovní lidé, kteří umí improvizovat – rozhodli se použít balvany jako navigační body a vytvořili přesnou metodu, která by si s touto výzvou měla poradit.

OSIRIS-REx se dnes rekordně přiblíží k planetce Bennu

Sonda se momentálně nachází v tzv. Průzkumné fázi C, v rámci které má vykonat přelety nad odběrnou lokalitou Nightingale v nízké výšce. 3. března má dojít na přiblížení na rekordní vzdálenost – sondu bude od povrchu dělit pouhých 250 metrů. Sonda je momentálně na oběžné dráze vzdálené kilometr od povrchu – na ni se po průletu zase vrátí motorickým manévrem. Primárním úkolem této fáze je pořízení snímků s vysokým rozlišením. Na jejich základě pak specialisté vyberou nejvhodnější místo v již vybrané lokalitě, odkud by bylo optimální odebrat vzorky.

Studentský přístroj na OSIRIS-REx spatřil černou díru

Studenti univerzit a výzkumníci mise OSIRIS-REx, která studuje blízkozemní asteroid, se dočkali nečekaného pozorování jevu vzdáleného 30 tisíc světelných let. Vloni na podzim studenty postavený přístroj REXIS (Regolith X-Ray Imaging Spectrometer) sledoval okraj asteroidu Bennu a zaznamenal záblesk černé díry ze souhvězdí Holubice. REXIS má rozměry krabice od bot a jeho úkolem je měřit rentgenové záření vydávané povrchem planetky v reakci na dopadající sluneční záření. Přístroj detekující záření o vysoké energii vznikl jako spolupráce mezi MIT a Harvardskou univerzitou s cílem ukázat studentům, jak v praxi vypadá účast na kosmickém projektu.

Kosmotýdeník 387 (10.2. – 16.2.)

Máme za sebou další povedený týden, ve kterém jsme se rozhodně nenudili. Evropská kosmická agentura se dočkala startu své vědecké mise Solar orbiter, k ISS vyrazila zásobovací loď Cygnus, ale dělo se toho mnohem více. V hlavním tématu článku se podíváme na významnou posilu týmu SpaceX, zmíníme se o problému, který potkal jeden přístroj na sondě OSIRIS-REx, řeč bude také o cubesatu, který má vyšlapat cestu ke stanici Gateway a nezapomeneme ani na novinky kolem vozítka Mars rover 2020. Chybět nebudou ani tradiční rubriky, na které jste zvyklí, pokud Kosmotýdeník čtete pravidelně.

Na co se těšit v roce 2020?

Nový rok je tu a lidé se ptají, co jim přinese, na co se mohou těšit a co se očekává. Dělají to lidé všech zájmů a výjimku netvoří ani fanoušci kosmonautiky. Na našem webu se stalo již tradicí, že v prvních dnech nového roku vydáme článek, který se pokouší shrnout alespoň ty nejočekávanější momenty nastupujícího roku. I letos Vám přinášíme takový souhrn a jako vždy je potřeba upozornit, že v kosmonautice mohou kromě těch očekávaných událostí přijít i ty nečekané, které nás překvapí ať už pozitivně či negativně. Věřme, že v roce 2020 bude více těch pozitivních.

Jaký byl rok 2019?

Z aktuálního roku už zbývá jen posledních pár desítek hodin. Pojďme si proto zhodnotit, co všechno nám přinesl z hlediska kosmonautiky. Rekapitulace to nebude jednoduchá, protože těch momentů bylo opravdu hodně – potěšující je, že většina z nich fanoušky kosmonautiky potěšila – ať už šlo o úspěšné starty či přistání, nebo o zajímavé vědecké objevy. Samozřejmě ani roku 2019 se nevyhnuly smutné zprávy a zklamání, ale takový už je život. Bez selhání bychom si těch úspěchů ani nevážili. V našem tradičním souhrnu končícího roku nebudou chybět ani grafy porovnávající aktivitu a úspěšnost jednotlivých států, které se snaží pronikat do kosmického prostoru.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.