Včerejší start rakety Delta II se nepodařil kvůli dvěma problémům, které se v krátkém startovním okně nedaly vyřešit. Start se tedy odsunul o 24 hodin na středu dopoledne našeho času. Jelikož jde o předposlední start této rakety, která udávala tempo celé dekádě americké kosmonautiky, chceme jej odvysílat živě a s českým komentářem. Budeme rádi, když se k nám přidáte a podíváte se na vůbec poslední let tohoto nosiče s devíti urychlovacími bloky.
1. září přijel na Vandenbergovu základnu v Kalifornii typický americký tahač, který měl za sebou připojený podval s transportním kontejnerem. V něm se ukrývala družice JPSS-1 (Joint Polar Satellite System-1), která z tohoto kosmodromu odstartuje 10. listopadu na raketě Delta II. Po příjezdu byl kontejner v čisté místnosti otevřený a družice se s pomocí jeřábu dostala ven. Tato družice je společným projektem kosmické agentury NASA a meteorologicky zaměřené NOAA.
Tento týden vířila vody kosmonautiky hlavně SpaceX – to je ostatně jejím dobrým zvykem. Dočkali jsme se jednoho startu, jednoho přistání a nového skafandru. Neměli bychom však zapomínat ani na start Minotauru 4 a v Kosmotýdeníku se tentokrát v hlavním tématu podíváme na hurikán Harvey, který bedlivě sleduje NASA a NOAA a jejich předpovědi a zkoumání nenapovídají nic pěkného. Děkujeme, že jste se opět začetli do týdenního souhrnu nejzajímavějších událostí z kosmonautiky. Přeji vám hezké čtení a příjemnou neděli.
Americký astronaut Randy Bresnik, který minulý týden dorazil na ISS už stačil pořídit první opravdu velmi působivý snímek. Do zorného pole jeho fotoaparátu se včera (1. srpna) dostal supertajfun Noru. Jeho střed se v té době pohyboval na souřadnicích 24,7° severní šířky a 137° východní délky, tedy ve Filipínském moři. Rychlost větru se tehdy pohybovala kolem 46 m/s, tedy 165 km/h. Americký astronaut povedenou fotku nasdílel na sociální sítě, kde k nim přidal i svůj pocit: „Supertajfun Noru, úžasná velikost tohohle projevu počasí, doslova z něj cítíte jeho sílu – i z výšky 400 kilometrů.“ Náhledová fotka tohoto článku pak pochází z družice Suomi NPP, kterou provozuje americká agentura NOAA.
Družice GOES-16 vypuštěná 19. listopadu loňského roku na geostacionární dráhu nese i citlivou infračervenou kameru, která před pár dny nasnímala první záblesky blesků. Jedná se o první detektor tohoto typu, který dokáže zaznamenat výboje jak mezi mraky, tak i mezi mrakem a Zemí. Díky údajům o místě, frekvenci a intenzitě blesků mohou meteorologové lépe varovat veřejnost před nebezpečnými bouřkami. GOES-16 je první družicí na geostacionární dráze, která disponuje detektorem blesků. Na nižších oběžných drahách je těchto přístrojů více – jeden nedávno vyrazil i na ISS, ale tyto družice nemají tak široké pokrytí, jaké je možné z geostacionární dráhy.
Dalších 168 hodin nás dělí od vydání minulého Kosmotýdeníku a je proto čas na vydání nové. Právě uplynulý týden nám přinesl jak nepříjemnou zprávu o skonání Eugena Cernana, tak mnoho dalších již radostnějších zpráv. Ne na všechny se dostalo v našich hlavních článcích, a proto se dnes podíváme na ten ne méně zajímavý zbytek. Například v pozici administrátora NASA skončil Charles Bolden. NASA také vydala velmi zajímavé výsledky měření globální teploty za uplynulý rok, které ukazují rekordní čísla. Podíváme se i na to, že následující start Falconu 9 bude tentokrát bez přistání prvního stupně. To a mnohem více v článku. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Na mysu Canaveral je opět rušno. Technici tu v tomto týdnu začali sestavovat raketu Atlas V, která by měla 16. listopadu vynést satelit, který výrazným způsobem vylepší předpovědi počasí – nás může mrzet jen to, že družice GOES-R bude pokrývat oblast Spojených států a jejich okolí. Start je zatím naplánován na 22:42 SEČ a startovní okno bude dvouhodinové. To je ale zatím ještě daleko, v dnešním článku se seznámíme s aktuálním stavem přípravy nosné rakety, ale řeč bude i o samotné družici.
Na Vandenbergově základně v Kalifornii začali technici sestavovat raketu Delta II. Na tom by nebylo nic tak neobvyklého, ale v tomto případě jde o předposlední exemplář tohoto nosiče, který vznikne. Start s meteorologickou družicí je sice naplánován až na leden příštího roku, ale přípravy už začaly. Úkolem techniků je v průběhu dvou týdnů postupně spojit první stupeň, mezistupeň, devět urychlovacích boků na tuhá paliva a horní stupeň. Pod jejich rukama tak na rampě LC 2-West vznikne raketa v konfiguraci 7920.
Každá vědecká mise prochází po dosažení plánované oběžné dráhy několik týdnů až měsíců dlouhým obdobím , kdy se nejprve kontroluje stav vědeckých přístrojů, aby se mohlo později přistoupit k jejich jemné kalibraci. Jakmile tato skončí, zahájí sonda svou hlavní fázi, kdy sbírá vědecká data a posílá je na Zemi. Družici Jason-3 zabrala přípravná fáze téměř dvě měsíce – od vypuštění na oběžnou dráhu 17. ledna letošního roku. Nyní je již připravena posílat specialistům informace o změnách ve výšce mořské hladiny.
Většina z vás určitě sledovala v neděli start rakety Falcon 9 a následný téměř úspěšný pokus o přistání. Nesmíme ale zapomínat, že hlavním úkolem tohoto startu bylo dopravit na oběžnou dráhu družici Jason-3, což se povedlo přesně podle plánu. Satelit Jason-3 je společným projektem Evropy a USA, jehož hlavním úkolem je měření hladiny světových oceánů. Jak už číslice v názvu napovídá, tento satelit navazuje na předchozí mise Topex/Poseidon, Jason-1 a Jason-2, které průběžně monitorovaly hladiny oceánů už od roku 1992. Tato měření jsou velice užitečná při pozorování vývoje mořských proudů a hladiny moře v důsledku klimatických změn a předpovědi jevů jako El Niño a La Niña. Dnes se podíváme jakými přístroji je Jason 3 vybaven pro svojí misi.
