sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V rámci programu NIAC (NASA Innovative Advanced Concepts) agentura NASA podporuje rozvoj technologických návrhů, které by mohly v budoucnu přinést významné pokroky, leč jejich komplexnost vylučuje praktické nasazení v krátko- i střednědobém horizontu. Přesto (nebo právě proto) jsou tyto projekty tak lákavé. Vybočují totiž ze zavedených kolejí, svými měřítky, originálními nápady i kreativitou se přibližují k fantastickým příběhům ze sci-fi. Přesto však nejde o žádné přehnané blázniviny odtržené od reality. NASA pečlivě vybírá, které návrhy v daném roce podpoří. Dnes se podíváme na projekt LUNGS (Lunar Glass Structure).
Plány posuzované v programu NIAC vypadají, jako kdyby vystoupily ze sci-fi příběhů. NASA tento program zřídila, aby zajistila podporu a rozvoj inovativním nápadům, které sice nebudou realizovány ani ve střednědobém horizontu, ale ukrývají značný potenciál a jednou se mohou hodit. Dnes se podíváme na návrh od společnosti ThinkOrbital, která uspěla v letošním výběru projektů, které žádaly o podporu v programu NIAC.
Jak jsme slibovali v minulém díle tohoto seriálu, nekončíme, ani když jsme Vás seznámili se všemi 17 projekty, které byly agenturou NASA v rámci programu NIAC podpořeny k realizaci v minulém roce. I pro rok 2025 totiž NASA vypsala výzvu pro nápady, které v sobě ukrývají značný potenciál, ale vzhledem k technologické náročnosti se nedá očekávat jejich praktické uplatnění v krátkém, ani střednědobém horizontu. Dnes si proto posvítíme na projekt, který by mohl najít uplatnění u letadel. Můžeme to brát i jako připomínku, že ačkoliv na našem webu řešíme primárně kosmonautiku, do tematického ranku agentury NASA patří i letectví. Projekt Hydrogen Hybrid Power for Aviation Sustainable Systems (Hy2PASS) chce prokázat výhody hybridních systémů pohonu vodíkových palivových článků/plynových turbín pro udržitelnou konstrukci dopravních letadel a optimalizovaný výkon. Inovativní povaha navrhované studie nespočívá v širokém pojetí hybridizace, ale spíše v její specifické architektuře a v tom, jak mění základní prvky integrace letadla, jak lze tyto holistické konstrukční změny využít k tomu, aby současně vedly k výraznému snížení energetické náročnosti mise a zároveň prakticky zavedly řešení s nulovými emisemi. Spíše než kombinace elektrické
Již posedmnácté se v našem seriálu podíváme na nějakou technologii, která se sice v blízkém ani středním časovém horizontu nedočká realizace, ale ukrývá potenciál pro vzdálenější budoucnost. V programu NIAC totiž NASA podporuje zajímavé a inovativní technologie, které jsou teprve ve velmi časné fázi vývoje. Dnešním dílem, který bude zaměřen na projekt SCOPE (ScienceCraft for Outer Planet Exploration), také zakončíme příběhy technologií, které byly v rámci tohoto programu oceněny v loňském roce. Ale žádný strach. NASA již oznámila, které návrhy budou podpořeny v roce 2025, takže tento seriál dneškem určitě neskončí.
Vývoj mnoha technologií trvá i desítky let. Aby lidstvo jednou mohlo využívat pokročilé postupy, které se dnes zdají jako vystřižené ze sci-fi, musí se na nich začít pracovat už dnes. Právě proto má agentura NASA program NIAC, který se zaměřuje na podporu projektů, které sice nemohou najít okamžité praktické uplatnění, ale skýtají značný potenciál do budoucna. Právě podpora v časných fázích projektů je totiž důležitá k pochopení celé problematiky a ověření, zda by to opravdu mohlo fungovat tak, jak se předkladatelé domnívají. Dnes si popíšeme návrh projektu FLOAT – Flexible Levitation on a Track.
Jak už bývá v tomto seriálu zvykem, dnes se opět podíváme na zoubek technologii, která je zatím v plenkách a nedá se u ní v blízké době čekat praktické uplatnění. Přesto však v sobě ukrývá potenciál a proto NASA podporuje její prvotní rozvoj. Ten už prošel první fází podpory a nyní je ve druhém kole. Jeho tvůrci chtějí pokračovat v započaté práci na vývoji a demonstraci proveditelnosti revolučního zdroje energie pro mise k vnějším planetám s využitím nového způsobu tepelné přeměny energie, termoradiativního článku (TRC – thermoradiative cell).
Lidstvo zatím ještě nemělo možnost sledovat rádiové signály z vesmíru na nízkých frekvencích. Zemská ionosféra jim brání v průniku k pozemským observatořím a tradiční kosmický přístup k řešení je komplikovaný. Dlouhé vlnové délky (řádově metry až kilometry) by vyžadovaly nereálně masivní teleskopy. Elektromagnetické záření na těchto nízkých frekvencích přitom nese klíčové informace o magnetických polích exoplanet i hvězd (což je důležité pro případnou obyvatelnost vzdálených světů), ale i o mezihvězdném a mezigalaktickém médiu, nebo o nejstarších hvězdách a galaxiích. Vítejte u dalšího dílu ze seriálu o projektech NIAC, kde si představujeme projekty, které mohou mít v budoucnu značný potenciál a proto NASA financuje jejich časné vývojové fáze.
V dnešním díle seriálu, který se věnuje programu NIAC, opět vyrazíme na malou exkurzi do možné budoucnosti. Program NIAC si klade za cíl podporovat rozvoj technologií, které nebudou mít v nejbližších letech praktické využití. Přesto však ukrývají značný potenciál a za nějaký čas mohou být užitečné. Jenže jejich vývoj trvá dlouho a proto je potřeba začít už nyní, když ty projekty ještě vypadají jako ze sci-fi. Také dnes si posvítíme na jeden projekt, který už prošel první fází programu NIAC a uspěl i v jeho druhé fázi.
Před více než měsícem jsme v našem seriálu představili poslední projekt, který byl v roce 2024 podpořen v rámci Fáze 1 programu NIAC. Dnes si proto představíme první z projektů, které se v roce 2024 dočkaly podpory v rámci Fáze 2. Znamená to tedy, že jde o projekty, které již prošly Fází 1, během které nenarazily na žádné zásadní překážky a mohou tak pokračovat dál. Náplň seriálu však bude stále stejná. Představujeme si projekty, u kterých se nedá praktické uplatnění očekávat v nejbližších letech. Experti z NASA v nich ale vycítili potenciál, protože některé technologie by se za pár desítek let mohly hodit. A protože se nové technologie neobjeví lusknutím prstu, ale musí se na nich dlouhodobě pracovat, je tu program NIAC, který podporuje právě inovativní řešení, která jsou často na začátku vývojového procesu.
Dnes se opět podíváme na projekt, jehož praktické uplatnění se nedá očekávat v blízké budoucnosti, ale přesto ukrývá určitý potenciál, který si zaslouží bližší prozkoumání. Právě proto jej NASA vybrala k hlubšímu rozpracování v rámci programu NIAC, který má za úkol finančně podporovat rozvoj technologií, které zatím nemají možnost realizace. Tímto dílem také zakončíme představení projektů, které byly v roce 2024 podpořeny v rámci Fáze 1. Ale žádný strach, náš seriál tím nekončí. Příští díl se bude věnovat prvnímu projektu, které byly letos podpořeny v rámci Fáze 2. Ale teď už k představení projektu s bezkonkurečně nejdelším názvem ze všech.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
