sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dnes přichází poslední den roku. Večer se bude spousta lidí bavit, radovat a vítat nový rok. Ale zatím ještě vyčkejme se silvestrovskými oslavami. Pojďme si zhodnotit rok, který právě odplouvá do historie. Scházeli jsme se na našem webu v průběhu roku, abychom sdíleli zážitky z aktuálního dění a proto by bylo fér udělat z roku 2015 nějaké konečné resumé, než jej uložíme do archivu. Dnešní článek má sloužit jako rekapitulace událostí v kosmonautice za pomalu končící rok 2015.
Denně na nás útočí mnoho informací a proto člověk velmi snadno ztratí přehled. Napadlo nás tedy, že bychom pro naše čtenáře mohli připravit tento trochu netradiční článek. Řekli jsme si, že se podíváme na nejbližších 5 let – od roku 2016, do roku 2020 – a v každém zkusíme najít pět zajímavých momentů, které jsou na tento rok plánovány. Je jasné, že kosmonautiku potkávají odklady a komplikace, ale přesto jsme si řekli, že by tento rekapitulační článek mohl mít u čtenářů úspěch. Aby byl přehled pokud možno konzistentní, rozhodli jsme se, že v něm budou v maximální možné míře zastoupeny události nepilotované kosmonautiky – ať už jde o starty, nebo o termíny, kdy má nějaká sonda začít pracovat u svého cíle.
NASA nedávno uveřejnila mozaiku záběrů pořízených kamerou LORRI, které ukazují povrch Pluta v tom nejmenším detailu, který New Horizons při svém zběsilém úprku kolem Pluta stihla pořídit. Nyní byla tato data doplněna o barevnou informaci z trochu méně detailních snímků kamery MVIC. Snímky byly pochopitelně pořízeny už 14. července 2015, ale na Zemi putují postupně v pomalém tempu, jak to umožňuje tento „meziplanetární pradědeček“ dnešního internetu na vzdálenost více než 5 miliard km. Barevná mozaika zahrnuje jen část sekvence, kterou jsme mohli obdivovat zhruba před týdnem.
Další týden je za námi a přichází druhá adventní neděle. Ani v adventu však nepřijdete o pravidelný souhrn událostí, které v uplynulých sedmi dnech přinesla kosmonautiky. Vítejte u čtení Kosmotýdeníku. Tentokrát se vydáme na stupu příčiny výbuchu jednoho vyřazeného satelitu na oběžné dráze, který má známého pachatele, jenž má na svém kontě už více zářezů. Následně se podíváme na spektakulární snímky trpasličí planety Plutu. Nevynecháme čerstvé informace o chystané premiéře letu rakety Falcon 9 po její nehodě a mnoho dalšího. Hezkou neděli a dobré čtení.
Nastává nedělní poledne a s ním vychází aktuální vydání pravidelného souhrnu těch nejzajímavějších událostí v kosmonautice, které přineslo právě uplynulých sedm dní. Tentokrát se toho stalo opravdu mnoho a tak se můžete těšit na pořádnou dávku informací. Podíváme se například do společnosti ULA, která překvapila prohlášením, že bude vysílat některé cubesaty zdarma. Společnost SpaceX zase prošla dalším milníkem na cestě k prvnímu letu astronautů na palubě jejich lodi Crew Dragon. Nevynecháme však ani start čínské rakety CZ-3B, podíváme se na zprávu o českém přístroji, který by měl přistát na Marsu, nebo na aktuální záběry trpasličí planety Ceres. Příjemné čtení a hezkou neděli.
Bývalá planeta Pluto nás neustále udivuje svou rozmanitostí, kterou nám zprostředkovává sonda New Horizons. Sonda proletěla okolo Pluta a jeho měsíců už 14. července. Fotky a zejména vědecká data z arzenálu svých palubních přístrojů bude zasílat ještě dlouho. Ostatně má na to dost času. Další cíl, objekt 2014 MU69, ji čeká až 1. ledna 2019. Na pondělní tiskové konferenci představili vědci z tohoto projektu nové objevy a hypotézy. Mimo jiné nás čekalo odhalení pravděpodobných ledových vulkánů na jižní polokouli této trpasličí planety.
Týden opět utekl jako voda a k nedělnímu obědu jako již tradičně vychází aktuální vydání Kosmotýdeníku. O čem bude ten dnešní? Podíváme se na Mezinárodní kosmickou stanici, kde v sobotu proběhla kosmická vycházka, během které se astronauti pokusili napravit nedodělky z havárie chladicího systému, který stanici postihl v roce 2012. Poté se vypravíme na Floridu, kam dorazila první zásilka satelitů pro první let rakety Falcon 9 po její havárii. Povíme si o tom, jak skončí mise sondy Rosetta, navštívíme sondu Dawn a trpasličí planetu Ceres a nevynecháme ani dění za oběžnou drahou Pluta. To a mnoho dalšího se dozvíte v Kosmotýdeníku. Přeji příjemné čtení a hezký zbytek neděle.
Dva krátery na Charonu – Organa a Skywalker jsou si na první pohled velmi podobné. Ale když vědci dostali detailní data z infračerveného spektromeru, všimli si, že první jmenovaný kráter – Organa – vykazuje nezvyklou absorbci na vlnové délce 2,2 mikronu. Z toho vyplývá, že se jedná o bohaté ložisko zmrzlého čpavku, jehož výskyt na Charonu nemůžeme označit jako hojný. Vedlejší kráter Skywalker je naopak úplně běžným zástupcem povrchu Charonu – z velké části jej tvoří vodní led. „Jak je možné, že dva podobně velké a ne moc vzdálené krátery mají tak odlišné složení,“ ptá se Will Grundy z Lowell Observatory v arizonském městě Flagstaff.
Když se řekne New Horizons, každému se vybaví Pluto, někteří doplní, že tahle sonda snímkovala i největší měsíc Charon. Ale co zbylé měsíce? I na ně sonda pohlédla svými kamerami, ale jelikož jde o malá tělesa, která navíc obíhají relativně daleko od Pluta, bylo už předem jasné, že není možné pořídit mimořádně detailní fotky. Sonda proto zaměřila svou hlavní pozornost na Pluto a Charon. V dnešním článku Vám přinášíme doposud nejlepší snímky tří malých měsíců, které jsou momentálně k dispozici (na náhledové fotce ještě navíc vidíme odděleně měsíc Nix). Je možné, že se časem dočkáme ještě lepších snímků s více detaily, ale nemělo by jít o nic přelomového. Možná si říkáte, kam se poděl Kerberos. Tento měsíček sonda fotila ze všech nejméně a zatím jsme se nedočkali jeho fotek.
Právě uplynulý týden by se z pohledu kosmonautiky dal označit za vizuální. Tisíce nepublikovaných snímků z programu Apollo, modrá atmosféra kolem Pluta a další obrázky startujícího Atlasu V na nás podnikly vizuální frontový útok. Avšak Kosmotýdeník vám představí i další události. Podíváme se, jak pokračuje vývoj malého raketoplánu Dream Chaser. V soukromém sektoru zůstaneme při zprávě o postupu přípravy lodi Cygnus, která poprvé poletí ve vylepšené variantě. Zavítáme i do Číny, kde byly vyneseny čtyři technologické družice. Nebude chybět ani snímek týdne a další doprovodné informace. Přeji vám příjemnou neděli a dobré čtení aktuálního vydání Kosmotýdeníku.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
