sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Diffraqtion získal od investorů, mezi něž patří Lockheed Martin a Sumitomo, investici ve výši 10 milionů dolarů na rozvoj technologie vesmírných kamer, která slibuje zobrazit detaily, jež běžné kamerové systémy nedokážou rozlišit.
Společnost OHB získala kontrakt v hodnotě více než jedné miliardy dolarů na výrobu družic pro vrstvu evropské konstelace na střední oběžné dráze Země (MEO).
Druhá hyperspektrální družice Tanager společnosti Planet a 18 družic SuperDove dorazily na základnu Vandenberg Space Force Base. Jejich start je plánován nejdříve na říjen, a to v rámci společné mise SpaceX Transporter-18.
NASA a společnost AeroVironment pokračují ve vývoji sady vrtulníků určených k vyslání na Mars v rámci demonstrační mise jaderného pohonu, jejíž start je plánován na konec roku 2028.
Podle společnosti LeoLabs se horní stupeň čínské rakety Dlouhý pochod 6C rozpadl na oběžné dráze, a to jen několik dní poté, co tento stupeň vynesl sedm družic.
Americký prezident podepsal 28. srpna výkonné nařízení, kterým zřídil komisi, jejímž úkolem je prověřit možnost založení federální vesmírné akademie, obdobné vojenským akademiím jednotlivých složek ozbrojených sil.
Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.
Společnost LeoLabs získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 20,68 milionu dolarů na dodání upravené verze svého přenosného radaru Scout a předvedení této technologie pro obrannou misi, která jde nad rámec jejího dosavadního využití pro sledování družic a kosmického odpadu na oběžné dráze.
Výrobce malých družic a poskytovatel služeb pro kosmické mise Blue Canyon Technologies, který je součástí divize Raytheon společnosti RTX (NYSE: RTX), představil svůj nejnovější subsystém pro kosmická zařízení s názvem FleXbus. Jedná se o připravenou a letově ověřenou sadu komponentů, včetně špičkového subsystému FleXcore.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Je dvanáct hodin v neděli a většina z vás ví, že je čas na Kosmotýdeník. Tento týden byl napěchovaný událostmi a to událostmi, které se alespoň ve dvou, minimálně však v jednom případě dají nazvat revolučními. Podíváme se samozřejmě na to, jak se nafoukl modul BEAM, ale neujde nám ani další úspěšný start a především třetí úspěšné přistání v řadě v podání rakety Falcon 9 v1.2 od SpaceX. Stranou nám však nezůstane ani dění ve zbytku sluneční soustavy. Vydáme se ke kometě 67P, nebo na Pluto. To a mnohem více naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Přeji vám pohodovou neděli a dobré čtení.
Konstatování, že obrázek dokáže ukázat více, než mnoho slov a vět, které danou situaci popisují je známý a každý ho jistě bere jako výrok odpovídající skutečnosti. Ještě více, než v běžných pozemských situacích je toto konstatování platné při výzkumu cizích planet. O tom, jak pomocí studia kráterů a jejich okolí získáváme nečekaně podrobné informace o tělesech sluneční soustavy, vám dnes přinášíme článek. Tento článek je vlastně volným přepisem blogu Veroniky Bray, která se zabývá právě studiem impaktů na planetách. Její povídání nám přibližuje, kolik se toho dá poznat z pouhých fotografií.
Když se hovoří o misi americké sondy New Horizons, pak se v drtivé většině případů mluví, nebo píše o výzkumu trpasličí planety Pluto. Občas někdo také správně poznamená, že sonda při svém průletu v loňském roce prozkoumala i největší měsíc, který kolem Pluta krouží, tedy Charon. Ale na malé měsíce – Kerbera, Styx, Nyx a Hydru se zapomíná. Může to být způsobeno tím, že jsou moc malé a sonda od nich proletěla poměrně daleko, takže se nemůžeme kochat detailními snímky jejich povrchu, ale to neznamená, že by nebyly vědecky zajímavé. Odborníci dokáží z fotek a měření palubních přístrojů prozkoumat i tyto malé měsíce. Sonda New Horizons totiž poslala na Zemi první údaje o složení těchto čtyř malých satelitů, které krouží kolem trpasličí planety. A právě nyní přichází na přetřes měsíc Hydra. Nová data totiž ukazují, že jeho povrch pokrývá vodní led.
Týden, který právě pomalu končí, byl co se týká významných událost pořádně nabitý. Dočkali jsme se nejen prvního startu z nového ruského kosmodromu Vostočnyj, ale vody pořádně rozčeřila i informace od Elona Muska, který prohlásil, že v roce 2018 vyšle nepilotovanou loď Dragon k přistání na Marsu. My se však budeme věnovat i dalším důležitým věcem. Například Indie bez velkého zájmu médií dokončila svůj regionální navigační systém. SpaceX zase získala svoji první armádní zakázku a značně tím mění poměr sil ve vynášení armádních satelitů. To a mnoho dalšího si připomeneme v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Přeji vám pěkný den a dobré čtení.
K nedělnímu poledni tradičně patří souhrn zajímavých kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. V dnešním vydání Kosmotýdeníku se tak dozvíte, kdo ukousl kus Pluta. Krom toho se vypravíme na start evropské rakety Ariane 5, nebo na nezdařený pokus o start Sojuzu, který se stal včera večer. Nevynecháme ani prohlášení Scotta Kellyho o jeho odstoupení z pozice astronauta. To a mnoho dalšího naleznete v článku. Přeji příjemné čtení a hezkou neděli.
Letošní zima fanoušky zimních radovánek příliš nepotěšila – sněhová zpravodajství z tradičních českých lyžařských středisek nepřinášela potěšující zprávy. Možná je na čase poohlédnout se po vzdálenějších lokalitách – takové Pluto má podle sondy New Horizons podmínky velice dobré. Doprava na místo je sice komplikovanější a sníh je navíc metanový, ale lepší, než letošní zima u nás. Pokud tedy budete uvažovat o výletu, zapište si do itineráře jako cíl své cesty lokalitu zvanou Cthulhu. Tato oblast je charakteristická velmi tmavou barvou a táhne se téměř přes polovinu rovníku trpasličí planety. Na snímcích z největšího přiblížení se nachází na západ od světlé oblasti Sputnik Planum ve tvaru srdce. Lokalitu Cthulhu měří na délku cca 3000 kilometrů a na šířku 450 kilometrů, což je pro lepší představu jen o trochu více, než americký stát Aljaška.
Poslední únorová neděle je na svém vrcholu a my vám opět přinášíme tradiční obědový článek, ve kterém se dočkáte shrnutí nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika během posledních sedmi dní. V dnešním Kosmotýdeníku se podíváme na velmi specifický článek o tom, jak probíhá posílání dat ze sondy New Horizons na Zem. Dále se vypravíme do agentury DARPA, kde probíhá vývoj velmi zajímavého raketoplánu. Nevynecháme ani dění v Číně, která se připravuje na vynesení své druhé orbitální stanice. To a ještě několik dalších zpráv naleznete v tomto Kosmotýdeníku, přejeme příjemné čtení a hezkou neděli.
Nové snímky ze sondy New Horizons ukazují, že oblast severního pólu trpasličí planety zdobí dlouhé kaňony. V oblasti, která zatím nese neoficiální název Lowell Regio podle Percivala Lowella, zakladatele Lowellovy observatoře, která pomohla objevit Pluto, měří nejširší kaňon dokonce 75 kilometrů – na níže přiloženém snímku je tato oblast zvýrazněna žlutou barvou. Jen kousek odtud se nachází zeleně zvýrazněné oblasti s kaňony širokými okolo deseti kilometrů. Stěny těchto kaňonů jsou podle dosavadních analýz zbroušeny erozí, což by naznačovalo, že jsou mnohem starší, než jiné struktury na Plutu, které mají stále relativně ostré hrany. Podle některých názorů mohou být tyto kaňony důkazem dávné tektoniky na Plutu.
New Horizons nás stále zásobuje daty, která naměřila během průletu okolo Pluta 14. července 2015. Sonda je v tuto chvíli vzdálena už asi 1,6 astronomických jednotek (střední vzdálenost Země–Slunce) od Pluta a míří za dalším průzkumem Kuiperova pásu. Mezitím vědci zpracovávají data, která sonda průběžně odesílá. Těm trvá i při rychlosti světla celých čtyři a půl hodiny, než k nám od sondy doletí a typická rychlost přenosu je pouze 1–4 kilobity za vteřinu. Dnes se podíváme na několik obrázků, které NASA zveřejnila v posledních dnech.
V dnešním díle se podíváme na zoubek především úspěšnému zážehu prvního stupně rakety Falcon 9, který se na konci prosince zapsal do dějin svým návratem na pevnou zemi. Další řádky pak připomenou další události z kosmonautiky, na které se na našem webu zatím nedostalo. Podíváme se třeba na přípravy na start posledního exempláře rakety Falcon 9 v1.1, ale zopakujeme si i první start letošního roku, který má na svědomí Čína. zastavíme se i v USA, kde bylo dokončeno svařování kabiny lodi Orion pro její misi v roce 2018. Nevynecháme ani trpasličí planetu Pluto, na které jsme možná objevili kryovulkány.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
