sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Diffraqtion získal od investorů, mezi něž patří Lockheed Martin a Sumitomo, investici ve výši 10 milionů dolarů na rozvoj technologie vesmírných kamer, která slibuje zobrazit detaily, jež běžné kamerové systémy nedokážou rozlišit.
Společnost OHB získala kontrakt v hodnotě více než jedné miliardy dolarů na výrobu družic pro vrstvu evropské konstelace na střední oběžné dráze Země (MEO).
Druhá hyperspektrální družice Tanager společnosti Planet a 18 družic SuperDove dorazily na základnu Vandenberg Space Force Base. Jejich start je plánován nejdříve na říjen, a to v rámci společné mise SpaceX Transporter-18.
NASA a společnost AeroVironment pokračují ve vývoji sady vrtulníků určených k vyslání na Mars v rámci demonstrační mise jaderného pohonu, jejíž start je plánován na konec roku 2028.
Podle společnosti LeoLabs se horní stupeň čínské rakety Dlouhý pochod 6C rozpadl na oběžné dráze, a to jen několik dní poté, co tento stupeň vynesl sedm družic.
Americký prezident podepsal 28. srpna výkonné nařízení, kterým zřídil komisi, jejímž úkolem je prověřit možnost založení federální vesmírné akademie, obdobné vojenským akademiím jednotlivých složek ozbrojených sil.
Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.
Společnost LeoLabs získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 20,68 milionu dolarů na dodání upravené verze svého přenosného radaru Scout a předvedení této technologie pro obrannou misi, která jde nad rámec jejího dosavadního využití pro sledování družic a kosmického odpadu na oběžné dráze.
Výrobce malých družic a poskytovatel služeb pro kosmické mise Blue Canyon Technologies, který je součástí divize Raytheon společnosti RTX (NYSE: RTX), představil svůj nejnovější subsystém pro kosmická zařízení s názvem FleXbus. Jedná se o připravenou a letově ověřenou sadu komponentů, včetně špičkového subsystému FleXcore.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Ani tuto neděli nepřijdete o pravidelný souhrn toho nejzajímavějšího, co přinesl uplynulý týden na poli kosmonautiky. Pokud nestíháte číst každý den naše články a přesto si chcete udržet přehled o aktuálním dění, je právě seriál Kosmotýdeník ideální volbou. Dnes nás čekají tři velká témata – poplach na ISS, který se naštěstí ukázal jako planý, pravděpodobný konec íránské kosmické agentury a začátek vědecké mise sondy New Horizons. Kromě toho jsme pro Vás připravili i tři menší témata.
Minulý rok uběhl jako voda a nyní je na čase otočit svůj zrak z minulosti do budoucnosti. Vloni jsme se dočkali bezpočtu zajímavých momentů a už nyní můžeme říct, že rok 2015 nebude nijak nudný. Je naplánováno hned několik událostí, které ponesou punc jedinečnosti. V našem dnešním článku se proto pokusíme vyjmenovat ty nejočekávanější chvíle. Ale jak historie už mnohokrát ukázala, realita může být jiná. Kdo ví – třeba bude největším momentem roku 2015 úplně nečekaná událost, o které zatím nemáme tušení. Možná se některé plány odloží, ale s tím se zkrátka musí počítat. Na co se tedy můžeme v následujícím roce těšit
Jsou týdny, kdy jsou vody kosmonautiky klidné a je těžké vybrat nějaké zajímavé zprávy pro aktuální vydání kosmotýdeníku. A jsou týdny, kdy autor neví, co dříve psát. A právě ten druhý případ nastal tentokrát. Nejsledovanější událost za poslední dobu a společně s misí Rosetta letošní nejočekávanější kosmická událost – první mise lodi Orion, má za sebou úspěšně svůj let. Tu samozřejmě nemůžeme vynechat. Podíváme se však i na probuzení očekávané mise New Horizons, která se nezadržitelně blíží k Plutu. Velké zprávy uzavřeme v Japonsku, odkud se na svoji cestu k asteroidu vydala sonda Haybusa 2. Přejeme příjemné čtení a hezkou neděli.
Ve včerejším článku jsme se si letmo připomněli počátek mise, průlet kolem Jupiteru, pravidelná roční testování, úspěšnou navigaci palubní kamery LORRIE a poslední uvedení přístrojů do stavu hlubokého spánku. I to bude už za chvíli minulostí a rozběhne se program, jenž nám poprvé umožní prohlédnout si zblízka druhou největší planetku kuiperova pásu – poněkud rozporuplné těleso, které přišlo o status planety v roce 2006 na mezinárodním kongresu astronomické unie v Praze , což je dodnes předmětem emotivních sporů.
Poslední hibernace skončí dnes ve 21:00 SEČ. Po dalších 90 minutách odešle sonda Zemi hlášení o vstupu do aktivního režimu. Tento signál bude rychlostí světla cestovat k naší planetě další čtyři hodiny a nacelých dvacet pět minut. Potvrzení proto očekáváme až v neděli ve 03:30 SEČ. V tu dobu bude sonda 4,6 miliard kilometrů od nás a pouhých 260,7 milionů km od systému Pluto – to je méně než 2 au.
29. srpna uvedla letová kontrola NASA naposledy do hibernace sondu New Horizons. Poslední období jejího odpočinku končí 6. prosince po 99 dnech. Za dalších šest týdnů pak začne samotná fáze průletu kolem planetky Pluto. Vyvrcholit by měla 14. července 2015 ve 13:49:59 SLČ, kdy sonda po devíti a půl letech proletí 10 000 km od trpasličí planety a 27 000 km od měsíce Charon relativní rychlostí 13,78 km/s (49 600 km/h). Pojďme si u příležitosti zahájení plného provozu v dnešním článku připomenout, co se kolem mise New Horizons dělo letos, abychom si v dalším textu přiblížili, co se bude se sondou dít v roce následujícím.
Nedělní poledne již tradičně patří souhrnu toho nejzajímavějšího, co se za posledních sedm dní odehrálo v kosmonautice – kosmotýdeníku. Dnes nás čekají dvě velká témata a několik malých. V první řadě se podíváme na velký úspěch Evropské kosmické agentury, které se podařilo navést sondu Rosettu na orbitu komety. V druhé zprávě se podíváme na dění kolem SpaceX, plánech na její nový kosmodrom, místo pro budoucí přistávání prvních stupňů jejich raket, nebo nový záznam z dosednutí jednoho z prvních stupňů na hladinu oceánu. Nebude samozřejmě chybět ani menší souhrn zpráv. Přeji příjemné čtení.
O nejzajímavější události letošního roku – misi sondy Rosetta píšeme na našem blogu poměrně často. Ale nyní je čas zaměřit svou pozornost na největší moment roku následujícího. S největší pravděpodobností bude tento titul patřit průletu americké sondy New Horizons kolem trpasličí planety Pluto. Poprvé nahlédneme na povrch tohoto vzdáleného tělesa. Ale co bude potom? Dostane sonda po průletu kolem Pluta ještě možnost na prodloužení své unikátní mise? Bude v jejím okolí nějaký zajímavý cíl, který by mohla navštívit?
27. února letošního roku absolvovala sonda New Horizons další drobný ale důležitý milník. Překonala vzdálenost čtyř astronomických jednotek od planetky (čtyřikrát vzdálenost Země – Slunce), což činí 598 milionů kilometrů.
„Jsme teď tak blízko systému Pluto – blíž než může být planeta Země od Jupiteru“, říká šéf mise New Horizons Alan Stern ze Southwest Research Institute v Boulderu. „A to rozhodně není vše, držte si klobouky, to nejlepší teprve příjde. Pro nás všechny je to čím dál tím zajímavější“, dodává.
Od startu 19. ledna 2006 sonda urazila 4,62 miliard kilometrů. Vlétě letošního roku se dočkáme jednoho zajímavého výročí v historii dobývání meziplanetárního prostoru. 25. srpna bude sonda míjet oběžnou dráhu planety Neptun – a to přesně 25 let poté, co kolem tohoto ledového obra proletěl Voyager 2. Když dorazí 14. července příštího roku k systému Pluto, bude dosahovat nejvyšší rychlosti, jakou kdy měla sonda zkoumající cílový objekt v rámci svého primárního programu.
Dobrý den, nedělní poledne má na našem blogu rezervovaný seriál Kosmotýdeník. Je tedy jasné, že ani tento týden nepřijdete o aktuální informace z kosmonautiky. Tentokrát na nás čeká výstup v podání americko – italské dvojice astronautů. Druhým tématem bude úspěch americké sondy New Horizons, která dokázala vyfotit plutův měsíc Charon. Třetí téma se bude věnovat prvním podrobnějším informacím o novém americkém vozítku, které by mělo v dalších letech zamířit k Marsu. nemá zatím název, není jisté,zda se dočká realizace. Ale jeho plány zní velmi zajímavě.
Jedna z hlavních událostí tohoto týdne je určitě skok rakouského parašutisty Felixe Baumgartnera z výšky 39 kilometrů. Svým skokem překonal hned tři rekordy. Dále se podíváme na možné problémy sondy New Horizons, která právě teď míří k trpasličí planetě Pluto a na novou technologii přistání, která se testuje ve slavné montážní hale VAB v Kennedyho vesmírném středisku.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
