křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnosti SES Space & Defense a Planet Labs se připravují na demonstraci vysokokapacitního přenosu dat mezi družicemi na nízké a střední oběžné dráze Země. Využijí k tomu prototyp komunikačního zařízení, který byl 20. října vynesen do vesmíru na palubě sdíleného letu SpaceX Bandwagon-5.
Americké Vesmírné síly chtějí, aby jejich nejvytíženější kosmodromy dokázaly v budoucnu zvládat nárazově pět až osm významných operací denně. Modernizační plán má zabránit tomu, aby zastaralá infrastruktura začala omezovat rozvoj kosmických aktivit.
Společnost SpaceX plánuje při příštím startu rakety Starship pokus o záchranu obou jejích stupňů. Start by se mohl uskutečnit již příští měsíc, pokud jej schválí příslušné regulační úřady.
Zdá se, že ruská vojenská družice Cosmos 2612 se přiblížila na vzdálenost méně než 500 m ke komerční družici pro radarové snímkování Země, kterou provozuje společnost Iceye.
Velitelství Vesmírných sil USA na Blízkém východě by se v průběhu příštích několika let mohlo rozrůst až na pětinásobek současné velikosti, a to v souvislosti s rozšiřováním role Vesmírných sil v rámci vojenských operací.
Čtyři největší evropští mobilní operátoři 19. října oznámili, že hledají družicového partnera pro zavedení vlastních služeb přímého spojení družic s koncovými zařízeními (Direct-to-Device, D2D). Předtím podepsali dopis o záměru prozkoumat možnost společné nabídky na získání potřebných frekvenčních pásem, která by umožnila poskytovat konektivitu prostřednictvím družic přímo z vesmíru.
Britská kosmická agentura vybrala britskou pobočku společnosti ClearSpace, která má sídlo v Lucembursku, jako hlavního dodavatele pro misi plánovanou na rok 2029. Jejím cílem bude navést dvě nefunkční malé družice z oběžné dráhy zpět do atmosféry. Společnost ClearSpace, která se zaměřuje na servis družic přímo na oběžné dráze, tuto informaci oznámila 15. října.
Společnost Blue Origin plánuje vybudovat další startovací rampy a lodě sloužící jako přistávací plošiny. Jde o součást investic potřebných k tomu, aby bylo možné výrazně zvýšit frekvenci startů rakety New Glenn z Floridy.
Americké Vesmírné síly se připravují na najímání dodavatelských firem, které budou zajišťovat údržbu a podporu při nasazení až 56 systémů pro rušení družicové komunikace po celém světě. Tyto systémy slouží k narušování komunikace protivníků.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dlouhé měsíce to bylo s názvy jednotlivých útvarů na trpasličí planetě sporné, protože sonda New Horizons během svého průletu v roce 2015 nafotila velké množství fotografií, na kterých jsme viděli rozličný terén. Všechny názvy však byly neoficiální a hrozilo, že časem se pro jeden útvar začnou používat různá jména, čímž by vznikl značný zmatek. Naštěstí to už patří minulosti, protože první útvary na Plutu se před pár desítkami hodin dočkaly svých oficiálních jmen. Nás, jakožto fanoušky kosmonautiky může těšit, že několik pojmenování má přímou souvislost s kosmickými sondami. Mezi útvary, které dostaly své oficiální jméno patří i výrazné srdce, které bylo pojmenováno po objeviteli této trpasličí planety – astronom Clyde Tombaugh ji detekoval v roce 1930. Jména se dočkal i kráter na Plutu, který dostal jméno po Venetii Burney, britské školačce, která v roce 1930 navrhla pro nově objevené nebeské těleso jméno Pluto po římském bohu podsvětí.
Americká sonda New Horizons, která se v roce 2015 dokázala dostat i do mainstreamových médií, kdy poprvé pořídila blízké fotografie trpasličí planety Pluto, se pomalu, ale jistě připravuje na svůj další úkol. To, že tento cestovatel proletí na samotném začátku roku 2019 kolem transneptunického objektu označeného jako 2014 MU69, už se ví několik měsíců. Nyní ale operátoři konečně naplánovali, v jaké vzdálenosti k průletu dojde a máme se na co těšit! Vzájemná vzdálenost totiž bude třikrát menší, než během průletu kolem Pluta.
Když dokáží kosmické agentury spolupracovat, mohou dokázat velké věci. Tohle tvrzení se opět potvrdilo při unikátním měření, do kterého se zapojilo rovnou deset sond, které provozují Spojené státy a Evropa. Ještě zajímavější je, že získaná měření pokrývají prakticky celou sluneční soustavu – první „na ráně“ byla evropská sonda Venus Express u Venuše a posledním průzkumníkem byl americký Voyager 2 ve vnějších oblastech našeho solárního systému. Všech deset sond pocítilo vliv sluneční erupce, která se prohnala sluneční soustavou.
Další týden uběhl jako voda a léto je v plném proudu. Odložte ale na chvíli grilovací nářadí, osušte mokrou kůži a vyklepejte písek z vlasů. Přichází tradiční Kosmotýdeník, který se pokusí shrnout všechny důležité momenty uplynulých sedmi dní. Čeká nás především výlet do Mexického zálivu, kde probíhá testování nové americké lodi Orion. Ale tematická paleta je jako vždy mnohem pestřejší – podíváme se na novinky kolem Falconu Heavy a nebo na ruský start s více než 70 družicemi.
Pokud pomineme rádiové signály, které opouští naši soustavu rychlostí světla (a postupně se díky slábnutí ztrácí v přirozeném kosmickém šumu), máme tu ještě sondy, které opouští Sluneční soustavu a míří do mezihvězdného prostoru. Právem je můžeme považovat za velvyslance lidského pokolení. Nesou totiž různé formy zpráv pro případné nálezce. Můžeme je ale chápat i v širším měřítku – s jejich pomocí lidstvo prozkoumává vzdálené končiny svého hvězdného systému. V neposlední řadě pak povídání o těchto sondách pomáhá udělat si představu o neuvěřitelných rozměrech vesmíru. Při pohledu na to, jak dlouho jsou tyto sondy na cestě a na vzdálenost, kterou urazily, si lidé právem připadají nicotní před nekonečnou rozlohou vesmíru.
V týdnu jsme už informovali v krátké zprávě, že jsou k dispozici první výsledky pozorování zákrytu hvězdy planetkou 2014 MU69. Toto transneptunické těleso zatím nemá jméno, ale už dva roky je v hledáčku astronomů a výsledky jejich pozorování netrpělivě vyhlíží také tým sondy New Horizons, která k němu přiletí už za rok a půl. Od objevu pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu jsme moc nových informací nemohli získat, ale právě letos v červnu a červenci nastávají postupně tři výjimečné příležitosti, jak se dozvědět něco o velikosti nebo tvaru planetky, protože přechází před vzdálenými hvězdami. A právě výsledky prvního pozorování přinesly poznatek, že planetka je dost možná pod hranicí spodního limitu předchozího odhadu velikosti nebo že jde o dvojplanetku a ve hře jsou i bláznivější varianty. V článku si přiblížíme, jak se velikost objektů odhaduje, postup, kterým byl poslední výsledek získán i to, že nejde o nic neobvyklého, když se nějaký objekt za Neptunem ukáže úplně jinak velký.
Objekt 2014 MU69, ke kterému letí sonda New Horizons je na spodní hranici (možná i pod ní) odhadované velikosti 20 – 40 kilometrů. Zřejmě je i světlejší, než se čekalo. Zdroj 5. července 21:36
Je tu nedělní poledne a tudíž nastává ideální čas pro týdenní souhrn nejzajímavějších událostí, které nám přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na rošádu v nosičích pro dva italské satelity, které podmínily start lovce exoplanet evropského satelitu CHEOPS a také náklad první mise Red Dragonu v roce 2020. V dalších tématech prověříme, jak probíhalo balení nákladní lodi Cygnus, také jak se zabalila posádka odlétající z ISS a podíváme se i na další zprávy. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Stalo se již tradicí, že i na štědrý den vychází na Kosmonautixu článek. Takový článek je specifický. Vzhledem k pohodové atmosféře, klidu a míru, který má o Vánocích panovat, se článek snaží za něčím ohlédnout, nebo navodit správnou vánoční a kosmickou náladu naráz. V roce 2014 jste tak dostali návod, jak slavit Vánoce ve vesmíru. V roce následujícím jsme se ohlédli za nejsilnějšími nejen vánočními okamžiky strávenými ve vesmíru. Letos budeme opět bilancovat. K vánočnímu času patří i ohlížení se za uplynulými dny, měsíci a roky a hodnocení toho, co se za tu dobu změnilo. Dnes se ohlédneme za událostmi, které se udály v minulých pěti až šesti letech. Je to jednak doba shodná s existencí portálu Kosmonautix a také období, kdy se výrazně změnila kosmonautika a to velmi výrazným způsobem.
Připravujete nedělní oběd? To je krom jeho konzumování také čas, na vydání aktuálního dílu Kosmotýdeníku. Co přinesla kosmonautika a vesmír za uplynulých 168 hodin? Třeba to, že se objevila zajímavá studie o podpovrchovém oceánu trpasličí planety Pluto, který jako nejvěrohodnější vysvětlení řeší některé záhady známého srdíčka na Plutu. Podíváme se ale také na úterní start čínského komunikačního satelitu, který má zajímavé poslání. Nevynecháme dění v Rusku, ani snímek, či video týdne. Přeji vám pěkné nedělní poledne, dobrou chuť a příjemné čtení.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
