ThrustMe
ThrustMe, společnost zabývající se družicovým pohonem se sídlem ve Franci, se snaží prosadit na americkém trhu. Společnost 4. února oznámila, že podepsala smlouvy s různorodým souborem amerických firem.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
ThrustMe, společnost zabývající se družicovým pohonem se sídlem ve Franci, se snaží prosadit na americkém trhu. Společnost 4. února oznámila, že podepsala smlouvy s různorodým souborem amerických firem.
Reprezentantka Zoe Lofgren zveřejnila 3. února dopisy, které zaslala úřadující správkyni NASA Janet Petro a dalším vědeckým agenturám ve kterých žádá o informace o tom, jak dodržují prezidentské exekutivní příkazy týkající se opatření pro diverzitu.
Startup OurSky v Los Angeles oznámil 4. února fúzi s výrobcem dalekohledů PlaneWave Instruments. Cílem fúze je vytvoření Observable Space, vertikálně integrované společnosti pro softwarové a hardwarové produkty.
NASA nařídila řadě vědeckých výborů, aby pozastavily svou práci, s odvoláním na nedávné výkonné příkazy prezidentské administrativy. V memorandu se uvádí, že NASA potřebuje zjistit, zda aktivity skupin odpovídají novým výkonným nařízením.
U.S. Space Force uděluje společnosti Viasat kontrakt na poskytování družicových služeb v hodnotě 3,5 milionu dolarů. Kontrakt spadá pod smlouvu o poskytování družicových služeb Proliferated Low Earth Orbit (PLEO).
Kanadský startup Wyvern začal 3. února veřejně sdílet snímky z pozorování Země ze svých družicových senzorů s vysokým rozlišením v rámci programu Open Data Program.
Společnost Boeing oznámila ztráty v programu CST-100 Starliner za rok 2024 více než půl miliardy dolarů. Kumulované ztráty programu tak přesáhly 2 miliardy dolarů.
Dnes v 9:30 SEČ odstartovala z kosmodromu Tanegašima raketa H3 s navigační družicí QZS-6 alias Michibiki-6. Ta nese také aparaturu Kosmických sil USA ke sledování objektů na různých oběžných drahách.
Manažeři vesmírných společností na nedávné konferenci SpaceCom v Orlandu uvedli, že vesmírné společnosti, které se specializují na družicový servis a odstraňování odpadu, znovu pronikají na komerční trhy a snaží se prokázat ekonomickou životaschopnost svých služeb
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Hlavní vědecký pracovník mise New Horizons by měl absolvovat suborbitální let. 14. října 20:36
Začala poslední srpnová dekáda a tak se chýlí k závěru i náš letní seriál. Po dávce čistě kosmonautických témat si dáme opět malé intermezzo a podíváme se dnes na výzkum Sluneční soustavy, který by bez rozvoje kosmonautiky nebyl možný. Astronomové se dlouhá století mohli dozvídat detaily o blízkých tělesech jenom s pomocí pozorování okem u dalekohledu. Později v 19. století přišla na pomoc fotografie a spektroskop, ale kvalita snímků stále nedosahovala toho, co viděli ti nejlepší okem. Dnes už se karta obrátila, takže amatérský astronom si 30cm dalekohledem pořídí kvalitnější snímek, než to šlo přes ty největší dalekohledy před padesáti lety. Jenže v druhé polovině 20. století přišel zlom. Začaly lety do kosmu a s tím i možnosti snímat planety a jejich měsíce zblízka. Ani padesát let poté jsme ale nevěděli, jaký je vzhled objektů Kuiper-Edgeworthova pásu. Byly to právě průlety kosmických sond, které nám otevřely oči a zcela nový obor, planetární geologii.
Astronomové již dlouho měří paralaxy – jde (zjednodušeně řečeno) o efekt, který způsobuje, že se pozice blízkého objektu (v tomto případě hvězdy) mění podle místa, odkud pozorujeme. Tato měření se pak dají použít k výpočtům vzdáleností hvězd. Jsme ale na webu o kosmonautice, jak to tedy souvisí? Hodně! Už za pár hodin – v průběhu 22. a 23. dubna totiž sonda New Horizons provede snímkování dvou nejbližších hvězd – Proximy Centauri a Wolf 359. Nebude je ale snímkovat sama – ve stejné době se totiž na tyto blízké hvězdy zaměří i pozemní observatoře i amatérští astronomové. Do projektu se dokonce můžete zapojit i vy sami! Výsledkem by měla být unikátní a rekordní měření paralaxy na vzdálenost skoro 8 miliard kilometrů.
Z aktuálního roku už zbývá jen posledních pár desítek hodin. Pojďme si proto zhodnotit, co všechno nám přinesl z hlediska kosmonautiky. Rekapitulace to nebude jednoduchá, protože těch momentů bylo opravdu hodně – potěšující je, že většina z nich fanoušky kosmonautiky potěšila – ať už šlo o úspěšné starty či přistání, nebo o zajímavé vědecké objevy. Samozřejmě ani roku 2019 se nevyhnuly smutné zprávy a zklamání, ale takový už je život. Bez selhání bychom si těch úspěchů ani nevážili. V našem tradičním souhrnu končícího roku nebudou chybět ani grafy porovnávající aktivitu a úspěšnost jednotlivých států, které se snaží pronikat do kosmického prostoru.
Objekt 2014 MU69, kolem kterého 1. ledna 2019 prolétla New Horizons, dostal oficiální jméno Arrokoth („nebe“ v jazyce původních obyvatel státu Virginie¨). 12. listopadu 17:25
Tým NASA se pochlubil časosběrným videem od objevení po setkání s objektem Ultima Thule. Zdroj 19. března 10:30
Pokud máte doma 3D brýle, můžete si s nimi prohlížet různé obrázky, které díky nim získají dojem třetího rozměru. Nejrozšířenější (a nejlevnější) formou těchto brýlí jsou ty s různě barevnými skly a právě na ně narazíte na internetu nejčastěji. Výjimkou nejsou ani motivy z kosmonautiky. Je proto logické, že se tuto formu propagace snaží využít i NASA. Nejnovějším přírůstkem do této rodiny jsou snímky transneptunického objektu Ultima Thule, kolem kterého 1. ledna prolétla americká sonda New Horizons.
Pozemní tým sondy New Horizons naplánoval před průletem kolem Ultima Thule zajímavý úkol. Krátce před největším přiblížením měla sonda pořídit snímky z velké blízkosti, které se stanou těmi nejostřejšími fotkami tohoto vzdáleného objektu. Na jejich zaslání došlo až nyní a specialisté zodpovědní za sondu mohli nadšeně potvrdit, že jejich plán na pořízení nejdetailnějších snímků Ultima Thule dopadl dobře. Už na první tiskovce po průletu jsme se dočkali fotky s rozlišením 140 metrů a bylo nám slíbeno, že v paměti sondy jsou snímky s rozlišením 4× lepším. Dnes se tedy připravte na fotku s rozlišením 33 metrů na obrazový bod!
Pomalu končí již šestý týden roku 2019. Je proto čas podívat se na to, co vše zajímavého nám přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník se nyní v hlavním tématu zaměří na přípravu dalekohledu Jamese Webba, o kterém vám přinášíme konečně pozitivní zprávy. Podíváme se také na značně kritickou zprávu francouzského státního auditora ohledně konkurenceschopnosti Ariane 6, anebo se podíváme na konec pokusů o komunikaci s cubesaty MarCo A a MarCo B. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dnes se podíváme na snímky, které sonda New Horizons pořídila jako poslední, když se 1. ledna 2019 vzdalovala rychlostí 50 000 km/h (13,8 km/s) od Ultima Thule. Fotky, o kterých je řeč, vznikly zhruba deset minut po maximálním přiblížení. „Jde o neuvěřitelnou sekvenci snímků. Nic podobného se doposud nepodařilo vyfotit,“ prezentuje nové fotky hlavní vědecký pracovník mise, Alan Stern. Nejde jen o nezvyklost snímků – fotky ukrývají i cenné vědecké informace o tvaru doposud nejvzdálenějšího navštíveného objektu. Už první fotky, které na Zemi dorazily po průletu, ukázaly, že Ultima Thule je tvořena dvěma spojenými tělesy, takže si vysloužila přezdívku sněhulák. Nyní se však ukazuje, že naše představy o tvaru tohoto objektu nebyly správné. Pomohly tomu právě fotky, které sonda pořídila při odletu od Ultima Thule.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
