LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Na Kennedyho kosmickém středisku probíhají přípravy na starty silnější verze rakety SLS Block 1B, která si svou premiéru odbude při misi Artemis IV. 9. května se týmy pracovníků a inženýrů z NASA a firmy Bechtel National Inc. pustili do přesunu primární struktury základu mobilní vypouštěcí plošiny ML-2 (mobile launcher) na její finální podpěry. A i když plošina zatím není ani zdaleka dokončena, byl k přesunu její kostry použit legendární crawler transporter.

Zhruba před rokem vyšel na našem webu článek „Nová slitina pro 3D tisk odolává žáru“ věnovaný materiálu s označením GRX-810. Investice NASA do této přelomové superslitiny vyvinuté pro extrémní teploty a drsné podmínky kosmických letů je nyní na prahu komerčního uplatnění. NASA licencovala tento objev čtyřem americkým firmám, což je postup, který je pro americkou ekonomiku přínosný, neboť se tak vrací investice daňových poplatníků. GRX-810 je využitelná při kovovém 3D tisku, odolává vysokým teplotám a díly z ní vyrobené povedou k pevnějším a odolnějším letadlům i sondám, protože si poradí s větším namáháním, než dosáhnou bodu selhání.
Více než 40 členů sněmovny podepsalo dopis požadující výrazné navýšení vědeckého rozpočtu NASA na rok 2025. Dopis adresovaný předsedovi a členu podvýboru sněmovního výboru pro obchod, spravedlnost a vědu, žádal apropriátory, aby poskytli alespoň 9 miliard dolarů. 9. května 8:00

Kosmické lety s posádkou jsou ze své podstaty odvážné a ani kampaň Artemis není výjimkou. Bezpečný pilotovaný let Artemis II k Měsíci a zpět provází řada jedinečných výzev a rizik, kterým NASA nečelila od éry Apolla. Zkušební nepilotovaný let Artemis I z listopadu a prosince 2022 byl významným úspěchem, protože přinesl důležitá data a poučení z testování hardwaru, softwaru a procesů, které jsou využívány při přípravě na další misi. Artemis I byla navržena jako nepilotovaný test určený k identifikaci problémů, které by se mohly vyskytnout a které modelování nebo pozemní testování nemohlo předvídat. NASA očekávala, že vzniklé problémy vyřeší před misí Artemis II. Tento proces hledání a řešení technických problémů je přirozenou součástí procesu návrhu, testu a následných oprav chyb s cílem maximalizovat pravděpodobnost úspěchu dalšího letu.

Kosmická loď Orion, která bude vozit astronauty k Měsíci a zpět bude spoléhat na evropský servisní modul dodávaný agenturou ESA. Jeho úkolem bude poskytovat elektrickou energii, pohon, řízení teploty, ale také skladování spotřebních materiálů a to vše od startu až do chvíle, než se oddělí od návratové kabiny před návratem do zemské atmosféry. Prvních šest misí lodí Orion (tedy mise po Artemis VI) budou NASA a ESA jakožto hlavní pohonný systém lodi Orion využívat zásoby motorů OMS (Orbital Maneuvering System) z programu raketoplánů. Po misi Artmeis VI však budou zapotřebí nové motory.

Družice SWOT (Surface Water and Ocean Topography), společný projekt americké a francouzské kosmické agentury by mohl zlepšit předpovědi, kde a kdy dojde k rozvodnění řek, jezer a dalších vodních ploch. Tyto tepny života naší planety rozvádějí životodárnou vodu, ale když se koloběh vody roztočí moc rychle, může přinést povodně, které nejenže život nedávají, ale mohou jej i brát a navíc ničí majetky. Toto riziko se zvyšuje, protože klimatická změna mění vzory srážek a stále více lidí po celém světě žije v oblastech náchylných k záplavám. Vědci a vodohospodáři využívají k předpovědím povodní mnoho různých typů dat. Letos do svého arsenálu přidali nový nástroj – data o sladké vodě z družice SWOT.

Nový výkonný kosmický teleskop by mohl pomoci najít odpověď na otázku, zda jsme (či nejsme) ve vesmíru sami. NASA se už nyní připravuje na svou novou vlajkovou misi, která přijde po Teleskopu Nancy Grace Roman (start zatím naplánován na rok 2027). Návrh teleskopu Habitable Worlds Observatory (zkráceně HWO) vychází ze dvou dřívějších návrhů misí označovaných LUVOIR (Large Ultraviolet Optical Infrared Surveyor) a HabEx (Habitable Exoplanets Observatory) bývá někdy označován také jako „Super Hubble“. Pokud se dočká realizace, bude schopen přímého zobrazení exoplanet o velikosti naší Země. S využitím ultrapřesné optiky a zrcadla o velikosti, toho, kterým disponuje Teleskop Jamese Webba, by HWO mohl důkladně prostudovat atmosféry těchto světů a pátrat v nich po stopách života.

Kosmická loď Starliner po letech problémů, odkladů a zpoždění dospěla ke své zatím nejdůležitější zkoušce. Po bezpočtu testů a ověřování, kterým dominovaly dva bezpilotní lety na oběžnou dráhu, přichází mise CFT, při které budou poprvé na palubě této kosmické lodě lidé – američtí astronauti Barry Wilmore a Sunita Williams. Pro obyvatele středí Evropy je start rakety Atlas V naplánován na velmi nepříjemný čas 4:34, ale i přesto věřím, že si náš živě a česky komentovaný přenos nenecháte ujít.

Kolem Měsíce od září obíhá sonda Čandraján-2 — mise, kterou si mnozí spojují s neúspěšným pokusem o přistání v jižní oblasti Měsíce. Stroj měl ale dvě části a ta první úspěšně provádí průzkum z oběžné dráhy. Sonda obíhá Měsíc po kruhové dráze s parametry 100 x 100 km. Orbiter má na své palubě osm vědeckých přístrojů. Dva z nich jsou vylepšené verze podobných přístrojů ze sondy Čandraján-1 a mezi nimi jsou též kamery s vysokým rozlišením. Na základě nasbíraných dat se již skládají studie a některé z nich ukazují, že v dostupných hloubkách na Měsíci je více ledu než se počítalo. Nedávná studie odhaluje důkazy o zvýšené možnosti výskytu vodního ledu v polárních kráterech Měsíce. Studii provádějí vědci Space Applications Center (SAC)/ISRO ve spolupráci s výzkumníky z IIT Kanpur, University of Southern California, Jet Propulsion Laboratory a IIT (ISM) Dhanbad. To naznačuje, že množství podpovrchového ledu v prvních pár metrech je asi 5 až 8krát větší než množství na povrchu v oblastech obou pólů.

Dalších sedm dní uteklo jako voda a před vámi je opět k nedělnímu poledni přichystán pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které kosmonautika za zmíněné období přinesla. Tentokrát se v hlavním tématu Kosmotýdeníku podíváme na řadu inovativních studií, které mají za úkol udělat cesty k Marsu častější a levnější. Jako obvykle se pro splnění tohoto požadavku spojila NASA s komerčním sektorem. Týká se to také MSR. V dalších tématech nás čekají hned dva nové skafandry. Jeden jsme už viděli a nyní byl poprvé testován ve zkušebním bazénu a druhý byl poprvé představen v sobotu. Věnovat se budeme také nadcházejícímu startu Starlineru a startu čínské mise Chang’e 6. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.