LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Přesnější mapy založené na datech z americko-francouzské mise SWOT mohou zlepšit podvodní navigaci a zlepšit znalosti o tom, jak se ve světovém oceánu pohybuje teplo i život. Mapy Měsíce mají vyšší kvalitu, než mapy mořského dna a výzkumníci se už desítky let snaží to změnit. V rámci dlouhodobých snah nedávno tým s podporou agentury NASA publikoval jednu z nejdetailnějších map oceánského dna, k jejímuž vytvoření použil data z družice SWOT, kterou společně provozují americká (NASA) a francouzská (CNES) kosmická agentura. Lodě vybavené sonary mohou provádět přímá a mimořádně přesná měření oceánského dna. Ovšem doposud bylo tímto způsobem zmapováno pouze 25 % dna oceánu. K vytvoření globálního přehledu mořského dna se vědci rozhodli vsadit na družicová data. Přesnější mapy oceánského dna jsou klíčové pro široké spektrum oceánských aktivit včetně navigace a nebo pokládání podmořských komunikačních kabelů. „Mapování mořského dna je klíčem jak pro zavedené, tak i nově vznikající ekonomické příležitosti, včetně těžby vzácných minerálů na mořském dně, optimalizace lodních tras, detekce nebezpečí a vojenských operací na mořském dně,“ vypočítává Nadya Vinogradova Shiffer, šéfka fyzikálně-oceánografických programů v centrále NASA ve
Americká sonda PSP má za sebou již 23. setkání se Sluncem, při kterém probíhal sběr vědeckých dat. K aktuálnímu přiblížení došlo 22. března, kdy se sonda dostala do vzdálenosti 6,1 milionu kilometrů od povrchu Slunce. Sonda tím také vyrovnala svůj rychlostní rekord ( 692 000 km/h) vůči Slunci, který stanovila při svém minulém průletu perihelem 24. prosince 2024. Během průletu se o sběr dat ve sluneční koróně staraly čtyři vědecké přístroje. Když sonda 16. března naposledy komunikovala s řídícím střediskem na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v Marylandu, fungovaly všechny její systémy normálně. Od té doby je sonda mimo kontakt se Zemí a funguje v autonomním režimu. Naplánovaný kontakt a začátek odesílání nasbíraných dat má proběhnout 25. března.
Další týden je za námi a tak nastal skvělý čas na rekapitulaci kosmických aktivit uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral aktuální stav příprav nákladního raketoplánu Dream Chaser. Jak probíhá závěrečné testování raketoplánu Tenacity a dočkáme se ještě letos jeho startu? V dalších tématech se ohlédneme za návratem mise Crew-9, přípravu lodi Orion k misi Artemis II anebo na výstup čínských astronautů z paluby stanice Tiangong. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na briefingu po návratu kosmické lodi Crew Dragon s posádkou Crew-9 z ISS uvedl Steve Stich, manažer komerčního programu posádek NASA, že agentura očekává další zkušební let Starlineru, s lidmi na palubě nebo bez nich, před zahájením misí pro rotace posádek na ISS.
Projekt kosmické lodi Starliner od firmy Boeing, která má společně s Crew Dragonem od SpaceX zajišťovat pro NASA dopravu astronautů na ISS a zpět, se již dlouhé roky potýká se zpožděními a technickými problémy. První bezpilotní testovací let (OFT) na konci roku 2019 ani nedorazil k Mezinárodní kosmické stanici a proto v roce 2022 proběhl reparát v podobě druhé bezpilotní testovací mise OFT-2. Ta už proběhla téměř úplně hladce a proto bylo přistoupeno k pilotované testovací misi CFT, která odstartovala vloni v červnu. Jenže loď se potýkala s problémy pohonného systému a NASA po dohodě s Boeingem vsadila na opatrný přístup – loď se vrátila na Zemi bez posádky a Sunitu Williams s Barry Wilmorem před pár dny dopravila na Zemi kosmická loď Crew Dragon z mise Crew-9.
Podle odhadu NASA ze závěru roku 2023, vypočteného s použitím statistických metod v úrovni pravděpodobnosti 70 %, bude lunární lander Starship připravený na oběžné dráze Měsíce pro misi Artemis 3 v únoru 2028, zatímco moduly PPE a HALO kosmické stanice Gateway budou v té době mít za sebou pouhé dva měsíce z roční přeletové dráhy na oběžnou dráhu Měsíce. Podle odhadu neměly šanci být během mise Artemis 3 využity. Jak vypadá porovnání stavu příprav v březnu 2025?
Vloni v září dorazila k Mezinárodní kosmické stanici kosmická loď Crew Dragon, která sem v rámci mise Crew-9 dopravila netradičně jen dvoučlennou posádku ve složení Nick Hague – Alexandr Gorbunov. Zbylá dvě křesla v kosmické lodi zůstala při startu prázdná, ale mělo to svůj důvod. Mise Crew-9 totiž měla za úkol dopravit na Zemi Sunitu Williams a Barryho Wilmora, kteří na ISS dorazili v červnu na palubě kosmické lodi Starliner. Z důvodu problémů pohonného systému NASA vsadila na předběžnou opatrnost a Starliner odletěl bez posádky. Sunita a Barry se tak měli vrátit s misí Crew-9. Ačkoliv to ještě nedávno vypadalo, že k návratu dojde až zítra, NASA v průběhu včerejška oznámila nový harmonogram, takže Crew-9 se vrací na Zemi už dnes. V tomto článku najdete přehrávač originálního přenosu od NASA, kde budete moci sledovat závěrečnou fázi návratu včetně přistání do moře u Floridy, ke kterému má dojít ve 22:57 SEČ.
Lunární lander Blue Ghost od firmy Firefly Aerospace má za sebou svou misi, ve které splnil sto procent očekávaných úkolů. Začalo to už 2. března, kdy se stal prvním komerčním landerem, který na Měsíci přistál bez problémů. Následovalo 14 dní povrchových činností (celkem 346 hodin denního svitu) a navíc pracoval i po dobu pěti hodin po západu Slunce. Poslední data doputovala na Zemi 17. března v 0:15 SEČ. Díky tomu se jedná o nejdelší službu komerčního zařízení na povrchu Měsíce v celé dosavadní historii.
Ačkoliv následující setkání sondy Lucy s planetkou Donaldjohanson bude sloužit primárně k nácviku postupů pro pozdější sledování planetek na dráze planety Jupiter, nový vědecký článek naznačuje, že tato malá planetka z hlavního pásu může být překvapivá i sama o sobě. Nové modely totiž naznačují, že planetka Donaldjohanson mohla vzniknout před cca 150 miliony let rozpadem většího tělesa – vlastností její oběžné dráhy a rotace se přitom od té doby významně proměnily. Až sonda Lucy 20. dubna 2025 proletí kolem této zhruba pětikilometrové planetky, nasbírá data, která by mohla poskytnout nezávislý pohled na tyto procesy. Získané poznatky budou založeny na jejím tvaru, povrchové geologii a historii kráterů.
V prohlášení ze 14. března agentura NASA uvedla, že administrativa Bílého domu poskytla agentuře týdenní prodloužení termínu k předložení plánu reorganizace a snížení pracovní síly agentury.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.