FireSat
Vývojáři družic pro detekci lesních požárů se posouvají nad rámec pouhého poskytování nezpracovaných dat a přidávají nástroje, které hasičům a výzkumníkům ukazují, kdy družic skutečně přeletí nad oblastmi, které sledují.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Vývojáři družic pro detekci lesních požárů se posouvají nad rámec pouhého poskytování nezpracovaných dat a přidávají nástroje, které hasičům a výzkumníkům ukazují, kdy družic skutečně přeletí nad oblastmi, které sledují.
Společnost Viridian Space Corp. podepsala dohodu o společném výzkumu a vývoji (CRADA) s Výzkumnou laboratoří letectva.
Senátní výbor odložil projednání návrhu zákona, který má urychlit přezkum žádostí o licence na družicové vysílání Federální komunikační komisí, a to z důvodu obav, že by návrh mohl být příliš shovívavý.
Vědecký výbor Sněmovny reprezentantů 4. února jednomyslně schválil zákon o autorizaci NASA po přijetí desítek pozměňovacích návrhů.
Saúdská kosmická agentura v úterý oznámila jména vítězných týmů globální soutěže DebriSolver, jedné z hlavních iniciativ doprovázejících Konferenci o vesmírném odpadu 2026.
Společnost Transcelestial, startup vyvíjející technologie optické komunikace, podepsala dohodu se společností Gilmour Space Technologies o začlenění její technologie do vesmírných zařízení Gilmour Space.
Společnost SpaceX pozastavuje starty rakety Falcon 9 poté, co se 2. února objevil problém s horním stupněm rakety.
Paul Bate odstoupí z funkce generálního ředitele Britské kosmické agentury (UKSA) na konci března, jelikož se agentura stává samostatným orgánem britského ministerstva pro vědu, inovace a technologie.
Společnost CesiumAstro se připravuje na rychlou expanzi svých aktivit. Díky financování ve výši 270 milionů dolarů ve formě vlastního kapitálu a 200 milionů dolarů ve formě dluhového financování vybuduje své sídlo a výrobní závod na družice.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky se bude odehrávat na oběžné dráze, protože jedno z velkých témat loňského roku byla i první pilotovaná mise kosmické lodi Starliner. Asi nejzajímavějším měsícem roku v kosmonautice byl ale říjen. Nejprve se totiž 8. října vydala k asteroidu 65803 Didymos, aby o několik dní později odstartovala americká sonda Europa Clipper určená k průzkumu Jupiterova měsíce Europa. Pokud jde o zájem divácký, ten jednoznačně představovali čtyři testovací lety lodi Starship americké firmy SpaceX. O všech těchto tématech nám povypráví šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Přednášku můžete shlédnout buď osobně, tedy v budově Přírodovědecké fakulty v Benátské ulici 2 v Praze, nebo na serveru youtube. Přednáška bude pronesena v rámci přednáškového cyklu Pátečníků.
Vážení čtenáři, dovolte, abych Vás jménem celé naší redakce co možná nejsrdečněji přivítal v novém roce 2025. Všichni jsme samozřejmě zvědaví, co nám nový rok přinese – z pohledu kosmonautiky jsme ty nejočekávanější události shrnuli ve dvou článcích. První se věnoval kosmonautice nepilotované, druhý pak té pilotované. Nový rok je ale také dobrým místem k ohlédnutí se zpět. Přinášíme Vám proto článek, který se pokusí zrekapitulovat hlavní události v bezpilotní kosmonautice v roce 2024. Zítra pak celou sérii čtyř článků z přelomu roku zakončíme rekapitulací pilotované kosmonautiky v roce 2024.
Jednou z tradic konce roku na našem webu je to, že Vám přinášíme shrnutí nejočekávanějších kosmonautických událostí nadcházejícího roku. V prvních dnech nového roku Vám také přineseme shrnutí nejdůležitějších událostí roku skončeného. Před několika lety jsme se vlivem rostoucího počtu událostí rozhodli rozdělit oba články na dvě podkategorie – v jedné se věnujeme bezpilotní a ve druhé pilotované kosmonautice. Také na přelomu let 2024 a 2025 se tak můžete těšit na celkem 4 články, přičemž tento je prvním z nich – podíváme se na nejočekávanější události kosmonautiky v blížícím se roce 2025.
Týmy na Kennedyho středisku úspěšně otestovaly systém pro řízení startu, tedy software používaný při startu rakety SLS s kosmickou lodí orion na lunární mise z programu Artemis. Součástí hodnocení, které probíhalo v řídících místnostech Kennedyho střediska, bylo testování správné funkce softwaru, zvukových a obrazových displejů a nácvik scénáře přerušení startu. Inženýři z programu EGS (Exploration Ground Systems) rozdělili test na dvě části. Týmy nejprve zajistily, aby software, který používá tým pro vypuštění rakety SLS, zvládl více vstupů najednou. Po testování softwaru týmy provedly simulaci odpočítávání startu, která začala v čase T minus 2 hodiny a 30 minut do startu a zahrnovala testování „přepínače přerušení“, což je přepínač, který může přepnout pouze ředitel startu a asistent ředitele startu v případě, že je nutné přerušení startu na startovací rampě.
Nejbližším sousedem planety Země je její Měsíc, avšak dodnes lidstvo fyzicky prozkoumalo pouze asi 5 % jeho povrchu. Teprve v roce 2023 vědci na základě dat z éry programu Apollo a podrobnějších studií provedených v letech 2011–2012 americkou sondou GRAIL (Gravity Recovery and Interior Laboratory) definitivně potvrdili, že Měsíc má kapalné vnější jádro, které má v sobě pevné vnitřní jádro. Jak NASA a její partneři pokračují v plánech na průzkum Měsíce v rámci programu Artemis, který připravuje půdu pro budoucí mise s lidskou posádkou na Mars, prohlubování našich znalostí o 4,5 miliardy let starém Měsíci pomůže vědcům a astronautům nalézt nejbezpečnější způsoby, jak provádět výzkum, žít a pracovat na jeho povrchu.
Přijetí signálu znamená, že sonda po rekordním průletu kolem Slunce (24. prosince prolétla 6,1 milionu km od Slunce) funguje. 1. ledna by mělo začít posílání podrobných telemetrických záznamů.
Podruhé za méně než rok se k Měsíci vydá americká technologie, která má nasbírat data o interakci proudu spalin z motoru lunárního landeru s povrchem Měsíce. Soubor kamer SCALPSS (Stereo Cameras for Lunar Plume-Surface Studies) rozmístěných kolem základny lunárního landeru bude pořizovat snímky během sestupu a po něm a během přistání. Tento experiment vyvinuli experti z Langley Research Center v Hamptonu, stát Virginia. Zdejší výzkumníci pak využijí snímky překrývajících se míst k vytvoření trojrozměrného modelu okolí místa přistání landeru Blue Ghost od firmy Firefly Aerospace. Na této misi bude využita verze experimentu SCALPSS 1.1. Starší verzi (SCALPSS 1.0) bychom našli na landeru Nova-C Odysseus od Intuitive Machines, který přistál na Měsíci letos v únoru. Vzhledem k mimořádným problémům, které tuto misi potkaly během přistání však SCALPSS 1.0 nebyl schopen zaznamenat snímky interakce proudu spalin s povrchem. Tým však dokázal provozovat tento přístroj během přeletové fáze a pak také na povrchu Měsíce po přistání, což mu dává důvěru v hardware pro 1.1.
NASA oznámila, že 20. prosince udělila zakázky společnostem Intuitive Machines, Kongsberg Satellite Services (KSAT), SSC Space US a Viasat o poskytování služeb na podporu sítě Near Space Network.
133 tun těžká parabolická anténa byla nedávno nainstalována na stanici Deep Space Network 23, což znamenalo klíčový krok na cestě k posílení celé sítě DSN. Tuto síť tvoří soustava obřích rádiových antén, které umožňují kosmickým agenturám (primárně NASA) sledovat kosmické sondy mířící k Měsíci a dál, posílat jim pokyny a přijímat od nich naměřené vědecké údaje. NASA nyní přidává další anténu a zvyšuje jejich celkový počet na 15, aby podpořila zvyšující se zájem o největší a nejcitlivější rádiový telekomunikační systém na světě.
NASA i SpaceX momentálně počítají se startem americké mise IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe) nejdříve na září 2025. Nový termín startu má poskytnout dodatečný čas na přípravu letových systémů ke startu. Mise IMAP bude studovat heliosféru, magnetickou bublinu našeho Slunce, která chrání celou Sluneční soustavu. Cílem je lépe porozumět této ochranné vrstvě. Za tímto účelem bude IMAP odebírat vzorky, analyzovat a mapovat částice mířící k Zemi od mezihvězdného prostoru. Celá mise také pomůže výzkumníkům dozvědět se více o slunečním větru, nepřetržitém proudu částic ze Slunce, ale také o nabitých částicích jako takových, nebo o kosmických paprscích v heliosféře. Tyto částice mohou ovlivnit astronauty v kosmickém prostoru, ale také poškodit nejrůznější technologie. Pravděpodobně také hrají roli v přítomnosti života jako takového ve vesmíru.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.