HEO
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
Americké Vesmírné síly hledají družice, které by bylo možné udržovat v pohotovosti, rychle je vypustit na oběžnou dráhu a vyslat k přiblížení a inspekci jiných kosmických zařízení na orbitě.
Albánie je nejnovější zemí, která podepsala Artemis Accords.
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.
Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.
Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dva neviditelné pásy, které svým tvarem připomínají typickou americkou koblihu, se nazývají van Allenovy radiační pásy. Slovo radiační se v jejich názvu objevuje proto, že obsahují velké množství nabitých částic. Družice Van Allen Probes, dříve nazývané RBSP, vypuštěné v srpnu 2012, se nyní postaraly o další zajímavý objev v této málo prozkoumané lokalitě. Z jejich měření vyšlo najevo, že kolem pásů je téměř neproniknutelná bariéra. Samozřejmě je neproniknutelná pouze pro subatomární částice. Brání například silně nabitým elektronům aby dosáhly naší planety.
Jestli mám v popularizaci kosmonautiky něco opravdu rád, pak je to dobrý nápad. Pokud někdo přijde s novou, neotřelou ideou, díky které je možné zaujmout veřejnost, vždycky mám velkou radost. NASA začala před několika týdny na oficiálním Flickru nové lodi Orion vydávat sérii Orion od A do Z. Nápad je to jednoduchý – každé písmeno reprezentuje jedno slovo, které s Orionem souvisí. Díky postupnému vydávání se tak mohli fanoušci postupně dozvědět mnoho zajímavostí o lodi, která dopraví americké astronauty dál, než kdy dříve. Jelikož už jsou všechna písmena vydaná, můžeme si je shrnout na jednom místě a navíc v češtině.
Štětec malíře klouže po papíru a zachycuje nejen rysy jeho tváře, ale snad i myšlenky, létající kolem jeho hlavy. Pevně semknuté rty a pohled, který chvílemi směřuje do neurčita. Procedury při oblékání skafandru vykonává jakoby bezmyšlenkovitě, přesto jeho pohyby dávají tušit nesčetné hodiny tréningu. Přestože má podle všech měřítek být odpočatý, tohle ráno prozrazují stíny pod jeho očima jistou mentální únavu a nervozitu. Snaží se odhánět nepříjemné myšlenky a soustředit se na procedury v případě přerušeného startu. Je si dobře vědom toho, že některé z nich v případě, že je bude muset využít, povedou k téměř jisté smrti jeho samého i jeho parťáka, nedovolí však své mysli, aby u takových myšlenek setrvávala příliš dlouho. Raději přemýšlet v rámci akronymů a suchých čísel, ta mu odjakživa poskytovala útěchu, když to potřeboval. RTLS… TAL… AOA… ATO… vystřelovací sedadla… spaliny motorů budu mít 2700°C… katapultáž určitě nepřežijí… Ksakru, už zase myslí na to, co by měl co nejvíce vytěsnit! A štětec dál a dál vykresluje jeho tvář a jeho skryté obavy. Je ráno 12. dubna 1981 a v místnosti OCB na Cape
Kosmická loď Sojuz TMA-15M by se dnes ve 22:01 měla vydat vstříc Mezinárodní vesmírné stanici, kam na půlroční pobyt ve stavu beztíže dopraví Antona Škaplerova z Ruska, Samanthu Cristoforetti z Itálie a Terryho Virtse z USA – představení posádky včetně jejich životopisů najdete v tomto článku na našem webu. Nosná raketa Sojuz už stojí několik desítek hodin na startovní rampě (fotky z vývozu najdete zde) a všechny přípravy zatím probíhají přesně podle plánu. V našem dnešním krátkém článku si můžete zopakovat videozáznam ze startu.
Pokud půjde všechno podle plánu, tak se v březnu 2016 na Vandenbergově základně zažehnou motory rakety Atlas V, která na cestu k Marsu vynese další sofistikovanou sondu. Tentokrát nepůjde ani o družici, která má obíhat kolem planety ani o vozítko, které bude brázdit povrch Rudé planety. Mise InSight bude lander – statický průzkumník, který přistane na Marsu a bude zkoumat jeho vnitřní strukturu včetně seismických změn. Do startu momentálně zbývá 16 měsíců, takže je potřeba začít pracovat na konstrukci landeru. V našem dnešním krátkém článku najdete fotku ze stavby i video věnované významu celé mise.
Mezinárodní vesmírnou stanici momentálně obývají pouze tři lidé – Maxim Surajev a Jelena Serovová z Ruska a s nimi Američan Barry Wilmore – zárodek 42. dlouhodobé expedice. Jenže posádky na Mezinárodní vesmírné stanici bývají šestičlenné, takže je potřeba doplnit sestavu na plný počet. K tomu poslouží kosmická loď Sojuz TMA-15M, která na stanici dopraví trojici nových kosmonautů. Nebo ještě přesněji – dva muže a jednu ženu. Do vesmíru se podruhé podívá Rus Anton Škaplerov i Američan Terry Virts. Premiéru si naopak odbude italská astronautka Samantha Cristoforetti. V našem dnešním článku si celou posádku představíme.
Každý týden se v kosmonautice děje mnoho zajímavých věcí. Témata jsou často vyrovnaná a čtenáře lákají všechna zhruba stejně. Jednou za čas se ale objeví týden, ve kterém jedno téma zcela bezkonkurenčně zastíní ostatní. Právě to se stalo v uplynulých sedmi dnech. Není se co divit – historicky první přistání lidského výtvoru na kometě je událostí minimálně roku, možná i delšího časového období. Vývoz dokončené lodi Orion na startovní rampu, ani stejná manipulace s první těžkou verzí rakety Angara se nemohou rovnat tomu, co předvedlo evropské přistávací pouzdro Philae.
Nový americký satelit, který má za úkol monitorovat vlhkost půdy, se připravuje ke svému startu, který je naplánovaný na leden příštího roku. Technici v minulých dnech dokončili další výrazný krok, který satelit přiblížil ke startu. Naplnili totiž jeho palubní nádrže palivem – konkrétně šlo o 90 kilogramů hydrazinu pro korekční trysky. Družice SMAP (Soil Moisture Active Passive) je v tuto chvíli již téměř připravena ke startu. Odborníci, kteří se podílejí na jejích přípravách shodně tvrdí, že už zbývají poslední drobné úpravy. Náš dnešní článek tedy ukáže, v čem je tento satelit zajímavý a proč má smysl se na něj těšit.
Zhruba před měsícem jsme Vám v našem krátkém článku představili atraktivní video popisující všechny významné aspekty prvního testovacího letu Orionu označovaného jako EFT-1 (Exploration Flight Test-1). Dnes už do tohoto očekávaného startu zbývá pouhý měsíc a tak je vhodné si opět misi trochu připomenout. Letošní první start nejsilnější rakety současnosti – americké Delty IV Heavy – se odehraje na floridském kosmodromu 4. prosince a raketa pošle nejpokročilejší pilotovanou kosmickou loď na její první testovací let. Orion bude připojen k maketě servisního modulu, na jehož vývoji v současné době pracuje Evropská kosmická agentura. Servisní modul pak bude připojen ke kryogenickému hornímu stupni Delty IV Heavy po celou dobu letu. V naší dnešní infografice, kterou jsme pro Vás přeložili, si můžete prohlédnout jednotlivé fáze mise krok za krokem.
Mars je hned po Zemi nejdůkladněji prozkoumanou planetou Sluneční soustavy. V současné době máme na jeho povrchu a oběžné dráze nejvíce sond v historii, které jej zblízka zkoumají a každodenně nám přinášejí nové informace. I to však není dost pro dostatečné pochopení všech souvislostí a proto se k rudé planetě chystají další mise. Ty se budou zabývat oblastmi a výzkumem, na které se doposud žádný z jejich předchůdců nezaměřil. Jednou z těch prvních, jejíhož startu se dočkáme, bude americká mise InSight, která přistane na povrchu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.