GOVSATCOM
Evropská komise 28. října navrhla, aby členské státy EU schválily rozhovory s Ukrajinou o její účasti na vládním programu družicové komunikace známém jako GOVSATCOM.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská komise 28. října navrhla, aby členské státy EU schválily rozhovory s Ukrajinou o její účasti na vládním programu družicové komunikace známém jako GOVSATCOM.
Ukrajinská telekomunikační společnost Kyivstar 31. října oznámila, že se připravuje na testování služby Starlink Direct to Cell od společnosti SpaceX ve většině země, s výjimkou pohraničních oblastí.
Lotyšsko podepsalo Artemis Accords a připojilo se tak nyní ke skupině 60 zemí.
Společnost Momentus 30. října oznámila partnerství se společností DPhi Space, jejímž cílem bude začátkem příštího roku provozovat hostovanou platformu pro užitečné zatížení švýcarského startupu.
Bulharská společnost EnduroSat oznámila 30. října další investici rizikového kapitálu ve výši 104 milionů dolarů na rozšíření své výrobní kapacity malých družic.
Čínská komerční firma StarDetect získala předběžné finanční prostředky, aby se etablovala jako poskytovatel řešení pro sledování vesmíru a družicové výpočetní techniky.
Společnost SpaceX oznámila, že vyvíjí zjednodušenou architekturu pro přistání na Měsíci a zároveň obhajuje pokrok, kterého dosáhla na lunárním modulu Starship pro program Artemis.
Saúdskoarabská telekomunikační společnost stc Group podepsala desetiletou smlouvu, která zahrnuje závazek předem splatit 175 milionů dolarů za využívání plánované vesmírné mobilní širokopásmové sítě společnosti AST SpaceMobile.
Společnost Slingshot Aerospace jedná s dalšími zeměmi o vytvoření nebo rozšíření kapacit pro sledování vesmíru poté, co prodala optické senzory Spojenému království, což je první obchod této kalifornské společnosti s hardwarem, který stojí za jejím monitorovacím softwarem.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Transportní letoun NASA C-130 Hercules i s týmem palubních techniků vyrazila na přepravní misi do indického Bengaluru, což znamená důležitý posun v přípravě americko-indické mise NISAR (NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar). Letadlo vzlétlo 15. října ze základny Wallops Flight Facility ve Virginii a vydalo se na několikadenní cestu s několika zastávkami. Jeho cesta vedla z jednoho pobřeží USA na druhé a pak napříč Tichým oceánem s několika zastávkami na ostrovech, než dorazilo do svého cíle v Indii. Úkolem bylo zajistit bezpečný přesun reflektoru pro systém radarové antény, což je jeden z hlavních podílů agentury NASA na misi NISAR. Právě v Indii pak proběhne integrace dílu se zbytkem družice. Celá přeprava včetně návratu zabrala skoro 80 hodin letu a měřila okolo 45 000 kilometrů. Harmonogram obnášel strategické zastávky i volné dny určené k servisu letounu i úlevě posádky od únavy z dlouhých letů a z několika změn časových pásem. První zastávkou C-130 byla March Air Reserve Base v kalifornské Riverside County, kde došlo k vyzvednutí zmíněného anténního reflektoru z Jet Propulsion Laboratory. Mezi další zastávky na cestě patřily třeba Hickman Air Force Base na Havaji,
Říjen se ukázal jako měsíc extrémně bohatý na kosmonautické události. Ještě jsme ani pořádně neochladli ze zážitku spojeného s letem Super Heavy Starship a hned startoval Falcon Heavy s misí Europa Clipper! V našem pravidelném přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí se však v hlavním tématu podrobněji podíváme na milánské představení skafandrů, které budou astronauti programu Artemis používat na Měsíci. V dalších tématech nás čeká třeba stále odkládaný konec mise Crew-8 či vynesení družic OneWeb. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
NASA představila nový tým, který posoudí možné úpravy architektury programu pro návrat vzorků z Marsu. Jeho cílem je přivézt vědecky vybrané vzorky z Marsu, což je klíčovým krokem ve snaze NASA lépe porozumět naší soustavě a pomoci odpovědět na otázku, zda jsme ve vesmíru sami. Už před několika měsíci NASA zadala svým pracovníkům a osmi firmám designové studie zaměřené na to, jak dopravit ve 30. letech na Zemi vzorky z Marsu při snížení nákladů, rizika a komplexnosti mise. Nový tým pro přezkum strategie zhodnotí jedenáct studií od průmyslu, středisek NASA, JPL a Johns Hopkins Applied Physics Laboratory. Tým doporučí NASA primární architekturu kampaně včetně souvisejících nákladů a termínových odhadů. „MSR bude vyžadovat pestrost názorů a nápadů, abychom udělali něco, co tu ještě nebylo – odstartovat s raketou z jiné planety a bezpečně dopravit vzorky na Zemi ze vzdálenosti více než 53 milionů kilometrů,“ uvedl administrátor NASA, Bill Nelson a dodal: „Je nezbytné, aby byla mise MSR uskutečněna cenově příznivě a efektivně. Těšíme se, až se seznámíme s doporučeními týmu pro přezkum strategie, abychom dosáhli svých cílů
NASA uvedla, že použije Crew Dragon pro misi Crew-10 k ISS, která je plánována na únor 2025, tak pro misi Crew-11 naplánovanou na červenec. Důvodem je vyhodnocení zda bude nutné provést další zkušební let kosmické lodi Starliner.
Na Mezinárodním astronautickém kongresu dne 16. října společnosti Axiom Space a Prada odhalily podrobnosti o obleku Axiom Extravehicular Mobility Unit (AxEMU), který Axiom vyvíjí pro lunární mise v rámci programu Artemis.
NASA po jednáních s firmami Boeing a SpaceX oznámila své plány na mise, které příští rok zamíří k Mezinárodní kosmické stanici v rámci programu CCP (Commercial Crew Program). Ačkoliv tyto mise budou potřebovat ještě hodně času na přípravu, agentura očekává, že příští rok bude na oběžné dráze probíhat mnoho činností. Je proto potřeba naplánovat jednotlivým týmům pro dané mise časová okna, na která se budou moci zaměřit v závislosti na technické připravenosti a provozu na stanici.
Thales Alenia Space v srpnu úspěšně dokončila ve svém výrobním závodě v italském Turíně statické zátěžové testy obytného modulu HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway. Při zkouškách bylo potvrzeno, že konstrukce modulu odolá silám, kterým bude vystavena při vynesení na oběžnou dráhu a provozu v kosmickém prostoru. Modul byl během strukturálních zátěžových zkoušek umístěn v testovacím stanovišti vertikálně, s bočními uzly ve spodní polovině, tedy stejně jako při startu. Thales Alenia Space nyní pokračuje v instalaci letových svazků datových a napájecích kabelů a dalších komponent. Po přepravě modulu do výrobního závodu hlavního dodavatele, společnosti Northrop Grumman v texaském Gilbertu, bude zahájena instalace kapalinového potrubí a dalších subsystémů. Modul bude podroben testům v tepelně vakuové komoře a poté se bude pokračovat v montáži vybavení. Připravenost ke společnému vynesení s modulem PPE raketou Falcon Heavy je odhadována na konec roku 2027.
Když se hovoří o místech ve Sluneční soustavě, která by mohla mít podmínky vhodné pro život, velmi často bývá zmiňován Jupiterův měsíc Europa. Podle dosavadních poznatků jeho povrch tvoří několik kilometrů silná vrstva ledu, pod kterou se zřejmě nachází desítky kilometrů hluboký oceán kapalné vody. Prozkoumat Europu a především to, zda opravdu skýtá podmínky pro život, bude úkolem americké sondy Europa Clipper. Její start na raketě Falcon Heavy nás čeká možná už zítra – 14. října v 18:06 našeho času.
Ačkoli jsou všechny smysly fanoušků kosmonautiky nyní zaměřeny na pátý integrovaný let sestavy Super Heavy Starship, kosmonautika v celé své šíři poskytla i celou řadu dalších zajímavých věcí. My se v pravidelném přehledu toho nejzajímavějšího, co uplynulý týden přinesl, v hlavním tématu zaměříme na průběh a dopady hurikánu Milton. Ten zasáhl Floridu a částečně dotčen byl i kosmodrom. V dalších tématech nás čeká třeba přistání zajímavé čínské návratové mise z oběžné dráhy Země, návrat posádky Crew-8 z ISS či vypuštění evropské mise Hera. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Kosmická loď Orion má vozit astronauty do hlubšího vesmíru a tak je musí ochránit před drsnými podmínkami, které tam panují. Na bezpilotní misi Artemis I výzkumníci z NASA i dalších organizací umístili na palubu lodi Orion několik přístrojů k měření, jakou dávku radiace by dostali potenciální astronauti na palubě. O měření v Orionu se staralo 5600 pasivních senzorů a 34 aktivních detektorů. Ty během 25,5 dne trvající mise k Měsíci a zpět poskytovaly důležitá data o radiační zátěži v různých fázích letu včetně průletu skrz van Allenovy radiační pásy.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.