Portal Space Systems
Společnost Portal Space Systems, která vyvíjí zařízení Starburst, spolupracuje s australským startupem Paladin Space, aby nabídla komerční službu odstraňování orbitálního odpadu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Portal Space Systems, která vyvíjí zařízení Starburst, spolupracuje s australským startupem Paladin Space, aby nabídla komerční službu odstraňování orbitálního odpadu.
Společnost Kratos Defense & Security Solutions získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 446,8 milionu dolarů na vybudování a provoz pozemního systému pro novou konstelaci družic varování před raketami na střední oběžné dráze Země.
Společnost Blue Origin je další ze společností, která navrhuje systém orbitálních datových center. V rámci svého návrhu podala plány na konstelaci až 51 600 družic.
NASA navrhuje značné zvýšení počtu misí robotických přistávacích modulů na Měsíc.
ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.
Společnost TransAstra provádí studii financovanou investory a zákazníky, jejímž cílem je prozkoumat technickou proveditelnost přesunu asteroidu o hmotnosti 100 metrických tun na stabilní oběžnou dráhu blízko Země.
Společnost Rocket Lab oznámila, že získala kontrakt od Pentagonu ve výši 190 milionů dolarů na 20 hypersonických testovacích letů.
Čína identifikovala nový cílový asteroid blízko Země pro svou první misi kinetických testů planetární obrany, která je naplánována na prosinec 2027.
Společnost Telesat plánuje vyčlenit 25 % své širokopásmové konstelace Lightspeed pro vojenské pásmo Ka. Důvodem je zpoždění programu, které posouvá poskytování globálních služeb na začátek roku 2028, čímž vytváří více prostoru pro sladění designu s měnícími se geopolitickými prioritami.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V polovině padesátých let konečně skončila korejská válka, ale svět se stále hlouběji nořil do vod války Studené. Sovětský svaz získal vodíkovou bombu a svou sílu udržet si své satelitní státy ukázal při povstání v Maďarsku v roce 1956. Přesto se objevila iniciativa Mezinárodního geofyzikálního roku (IGY), která nabádala státy, aby využily některých technických prostředků k vědeckému výzkumu. V rámci těchto návrhů bylo i využití raket, jako raketových nosičů pro vědecké družice. Mezi účastníky se krom USA přihlásil i Sovětský svaz, což si u mnohých vládních i vojenských činitelů ze Spojených států vysloužilo jistý posměch. Všichni byli přesvědčeni o tom, že SSSR není technologicky natolik vyspělý, aby dokázal postavit raketu.
Americký hľadač exoplanét vesmírny teleskop Kepler má v poslednej dobe veľké problémy. Pred rokom, 14. júla 2012 sa zastavil jeden z jeho zotrvačníkov, ktorý mal za úlohu stabilizovať ďalekohľad. Našťastie na to NASA myslela a Keplera vybavila hneď štyrmi. Na správne fungovanie však stačia iba tri. V januári 2013 sa objavilo zvýšené trenie aj v druhom gyroskope. Tu už šlo o veľa a NASA na desať dní prerušila pozorovanie s nádejou, že sa problém vyrieši. Nič také sa bohužiaľ nestalo a jedenásteho mája sa zastavil aj druhý zotrvačník. Tým pádom sa misia ukončila a začalo sa s pokusmi o nápravu. Nie je samozrejme možné vymeniť poškodené súčiastky, ale oprava na diaľku by sa teoreticky mohla podariť. Momentálne sa konečne po mesiacoch skúmania začali prvé pokusy o vytiahnutie Keplera z dôchodku späť do aktívnej služby.
„Už dlho predpokladáme, že severné nížiny na Marse sú vlastne vyschnuté dno veľkého oceánu, ale dosiaľ sme nenašli dymiacu zbraň“, povedal Mike Lamb, asistent profesora na Caltechu, ktorý je spoluautorom výskumu. „Napriek tomu, že k dôkazu existencie starobylého marsovského oceánu máme ešte ďaleko, toto je dosiaľ najpresvedčivejší argument“, vyhlásil Roman DiBiase, hlavný autor objavu. Väčšina hornej hemisféry Marsu je položená nižšie, než tá južná. To tak trochu pripomína pozemský reliéf morí a oceánov. Hranica medzi nížinami a vysočinami by mohlo byť hypotetické pobrežie. Tieto domnienky potvrdzuje nález prastarej delty marsovskej rieky, ktorá je vzdialená asi tisíc kilometrov od kráteru Gale, kde momentálne operuje pojazdné laboratórium Curiosity.
Ako ste pravdepodobne z nadpisu správne vytušili, americká sonda Cassini ktorá už niekoľko rokov obieha planétu Saturn sa nedávno pokúsila odfotiť Zem v celej jej kráse. NASA sa tak opäť postarala o rozruch a zviditeľnila svoj nepilotovaný kozmický program. Sonda Cassini je zázrakom modernej techniky. Na svoju púť sa vydala 15. októbra 1997 na palube rakety Titan-4B Centaur a k Saturnu dorazila o sedem rokov neskôr. Dodnes funguje a dodáva nám množstvo úžasných fotografií. Späť však k hlavnej téme tohto článku.
Naše Sluneční soustava si za sebou při své cestě Mléčnou dráhou táhne chvost vysokoenergetických částic, silně připomínající ohon komety. Jeho tvar a povaha je výsledkem interakce částic vyvrhovaných Sluncem s částicemi mezihvězdného prostoru, ke které dochází na samé hranici Sluneční soustavy. Vědci již dříve pozorovali tyto chvosty u jiných hvězd, ovšem u našeho vlastního systému to bylo díky pohledu zevnitř poměrně obtížné a do doby, než NASA vypustila sondu IBEX, to bylo spíše takové paběrkování dílčích fragmentů.
Pokud k Vašemu typickému nedělnímu poledni patří kromě svátečního oběda a televizních politických debat i čtení Kosmotýdeníku, jsme velice rádi. I tento týden Vám přinášíme souhrn aktuálních událostí, které přineslo posledních sedm dní. Kdo by čekal, že s letními prázdninami přijde „okurková sezóna“, ten se teď asi hodně diví. Zajímavých témat je totiž opravdu hodně. Budeme se věnovat nebezpečné poruše, která ukončila výstup do volného kosmu, rozebereme možnou příčinu havárie raketyProton a na závěr se podíváme do lehké budoucnosti – konkrétně bude řeč o přípravách prvního letového kusu americké lodi Orion.
Po obrovskom neúspechu so sondou Mars Observer sa NASA rozhodla zmeniť pohľad na výskum Marsu. Miesto drahých sond padlo rozhodnutie poslať tam pri každom štartovacom okne jeden lacný orbiter a jeden lander. Vzniklo hneď niekoľko programov podporujúcich projekty sond a začal sa výskum vesmíru v pravom zmysle slova. Červená planéta bola v centre toho všetkého, a tak sa na ňu štartovalo každé dva roky, vždy keď to výhodné postavenie planét dovoľovalo. V tomto článku sa dočítate o prvej družici, ktorá na tam po dlhých desaťročiach dostala a vydržala viac ako pár dní. Kliatba bola na chvíľu prelomená a nám sa opäť naskytol pohľad na červený povrch zbrázdený kaňonmi a obrovskými horami, dve polárne čiapočky a obrovskú zásobáreň informácií o Slnečnej sústave, tvorbe planét a života.
Ešte pred pristátím roveru MSL na planéte Mars NASA oznámila, že v roku 2020 by chcela na červenú planétu poslať podobné vozítko. Konštrukčne by malo vychádzať z Curiosity, ale malo by niesť nové prístroje. Potom bolo dlho ticho a nedávno sa začali objavovať nepotvrdené informácie o aparatúrach, ktoré sa naň namontujú. Nakoniec sme sa predsa len dočkali. NASA deviateho júla vydala prvé oficiálne info. o novom projekte a zdá sa, že sa máme na čo tešiť. Nie je síce isté, či sa dočkáme aj realizácie, ale celkovo by mal rover vychádzajúci s MSL alias Curiosity stáť „iba“ jeden a pol miliardy dolárov, čo na takú ambicióznu a prínosnú misiu nie je zas tak veľa a vzhľadom na to že Američania by radi okolo roku 2035 pristáli na Marse je nutné pokračovať v aktívnom prieskume. No, uvidíme ako to nakoniec dopadne. Dnes tu pre vás mám menšiu ochutnávku toho, na čo sa môžete v najbližších rokoch tešiť.
Dobrý den, nedělní poledne má na našem blogu rezervovaný seriál Kosmotýdeník. Je tedy jasné, že ani tento týden nepřijdete o aktuální informace z kosmonautiky. Tentokrát na nás čeká výstup v podání americko – italské dvojice astronautů. Druhým tématem bude úspěch americké sondy New Horizons, která dokázala vyfotit plutův měsíc Charon. Třetí téma se bude věnovat prvním podrobnějším informacím o novém americkém vozítku, které by mělo v dalších letech zamířit k Marsu. nemá zatím název, není jisté,zda se dočká realizace. Ale jeho plány zní velmi zajímavě.
Po megaúspešnej americkej misii Viking, pri ktorej sa podarilo dva krát pristáť na červenej planéte a ešte roky sledovať jej povrch a atmosféru sa výskum Marsu na jedno desaťročie stopol. Po dlhom čase sa ďalšie sondy rozhodol poslať Sovietsky Zväz. Ani jeden Fobos však bohužiaľ nebol úspešný a iba krátkodobé fungovanie na obežnej dráhe bolo pre všetkých obrovským sklamaním. Niekde v hĺbke duše to však každý čakal. Pre Rusov bol Mars jednoducho zakliaty. O štyri roky neskôr sa od odpaľovacej rampy odpútala raketa Titan 3 a kozmodróm Cape Canaveral bol svedkom ďalšieho štartu do vesmíru. Pätnásťročné americké mlčanie sa tak prerušilo a všetci očakávali efektný návrat. NASA predsa mala s výskumom nášho červeného suseda bohaté skúsenosti a navyše celá misia stála takmer miliardu dolárov. Nikto nepochyboval, že USA bude mať o pol roka ďalšiu sondu pri cudzej planéte.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.