Další týden utekl jako voda a na vlnách odcházejících dní připlul pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které nabídl právě uplynulý týden v kosmonautice. V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměřil na unikátní „živé“ vysílání sondy Mars Express z oběžné dráhy Marsu, čímž se oslavilo neuvěřitelné dvacetileté výročí fungování této evropské sondy. V dalších tématech jsme se podívali na jihokorejský a severokorejský kosmický start, anebo na návrat mise Axiom 2 zpět na Zemi. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Štítek ‘NASA’
Start Starlineru na první pilotovanou misi se posouvá
Agentura NASA a firma Boeing společně 25. května provedly společné zhodnocení Crew Flight Test, které předchází chystanému prvnímu letu této lodi s astronauty k Mezinárodní kosmické stanici. Během této kontroly týmy zodpovědné za průběh mise přezkoumaly zatím nedokončené úkoly, které zbývají před startem, který byl v té době plánován nejdříve na 21. července. Experti se zaměřili také na nově vznikající problémy, které je potřeba vyřešit před rozhodnutím o plnění paliva do kosmické lodi, k čemuž mělo podle tehdy platného harmonogramu dojít v červnu.
Změna místa přistání lunárního modulu Nova-C
Agentura NASA ve spolupráci s firmou Intuitive Machines rozhodla o přesunu místa přistání první mise v rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services) k jižnímu pólu Měsíce. Má jít o důležitý první krok ve snaze snižovat rizika budoucích misí z programu Artemis. V květnu 2019 byla jedna z prvních zakázek na dodání nákladu na povrch Měsíce v rámci CLPS udělena firmě Intuitive Machines. Její první mise (Intuitive Machines-1 alias IM-1) ponese na landeru Nova-C celkem šest zařízení od NASA a přistane s nimi v lokalitě blízko kráteru Malapert A. Tato relativně rovinatá a bezpečná oblast se nachází na krátery poseté vrchovině na polovině Měsíce přivrácené k Zemi.
Kosmotýdeník 558 (22.5. – 28.5.)
Další týden utekl jako voda a je proto čas, aby připlul další tradiční kosmonautický přehled nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní. Dnes si Kosmotýdeník bere jako hlavní téma závěrečnou zprávu společnosti ispace o nehodě jejich prvního komerčního lunárního landeru HAKUTO-R. Závěry jsou velmi zajímavé a nadějné. Podíváme se také na let VSS Unity společnosti Virgin galactic, která po dvouleté pauze opět začíná se suborbitálními lety. Nevynecháme ani start rakety Sojuz, či ohlédnutí za letem Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Když legendární teleskopy spojí své síly
Na našem webu pravidelně vychází seriál S Webem za hlubokým nebem, ve kterém máte možnost seznámit se s nejnovějšími pozorováními a objevy nové vlajkové lodě kosmické astronomie. V dnešním článku si ale ukážeme něco trochu jiného – čtyři snímky, ve kterých se kombinují pozorování Webbova teleskopu se snímky z kosmické observatoře Chandra. Těšit se můžete na dvě galaxie, mlhovinu a hvězdokupu. V každém snímku se kombinují snímky vysokoenergetického rentgenového záření z teleskopu Chandra s infračervenými pozorováními od Webba. Důležité je, že oba tyto typy záření jsou pro lidské oko neviditelné.
Pulsar Timing Arrays, gravitační vlny a Fermiho observatoř
Nedávno jsme si podrobně rozebrali neutronové hvězdy, jejich vznik, vlastnosti či specifika. Řekli jsme si též stručně jaké typy neutronových hvězd známe a čím jsou charakteristické. Dosti podrobně jsme pak rozebrali poměrně častý a pro astronomii i kosmonautiku významný druh neutronových hvězd – pulsary. Právě u pulsarů byly nalezeny první exoplanety, pomohly také potvrdit gravitační vlny, ale s jejich pomocí se dají též třeba navigovat kosmické lodě. My se dnes ale zaměříme na jinou zajímavou metodu, s jejíž pomocí můžeme zkoumat gravitační vlny a kterou mohou využít i některé kosmické sondy.
Mise Tropics odložena
Společnost RocketLab a agentura NASA přesunuly start CubeSatů TROPICS pro sledování tajfunů a hurikánů, na 23. 5. 2023. Důvodem bylo špatné počasí v oblasti startu. 22. května 20:27
Srdce primárního přístroje nového velkého teleskopu
Jádro přístroje WFI (Wide Field Instrument) pro Nancy Grace Roman Space Telescope bylo nedávno doručeno do firmy Ball Aerospace v coloradském Boulderu, kde proběhne jeho integrace do přístroje WFI. Toto srdce se označuje zkratkou FPS (Focal Plane System) a slouží jako základ kamery nového teleskopu. Až jeho mise v roce 2027 odstartuje, budou astronomové tento systém využívat k pořizování fantastických snímků, které pomohou odhalit záhady temné energie a temné hmoty, objevovat exoplanety a prozkoumávat různé obory infračervené astronomie. Samotný systém FPS tvoří velké pole detektorů a s tím související elektronika. O vývoj detektorů se postarali na Goddardově středisku v marylandském Greenbeltu a ve firmě Teledyne Scientific & Imaging z kalifornského města Camarillo.
Kosmotýdeník 557 (15.5. – 21.5.)
Dalších sedm dní je za námi a nedělní poledne vám již tradičně přinese přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. V Kosmotýdeníku se tentokrát můžete v hlavním tématu těšit na popis jednoho unikátního českého přístroje, který se dostal do kosmického prostoru na palubě první družice OneWeb druhé generace. V dalších tématech se podíváme na úpravy rampy pro Super Heavy Starship na Boca Chica, či na dnešek chystanou komerční pilotovanou misi Axiom-2. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.