Solestial
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dění okolo vlajkové lodi astronomie příštího desetiletí, Dalekohledu Jamese Webba začínají nabírat na obrátkách. Nedávno jsme se radovali z dokončení primárního zrcadla a nyní máme za sebou další významný krok. Rodící se teleskop už není jen kusem kovu (byť precizním), ale dočkal se i vědeckých přístrojů. Ani nebudeme moc přehánět, když jednotku ISIM (Integrated Science Instrument Module) přirovnáme k srdci rodícího se teleskopu. Na náhledové fotografii vidíte ISIM v detailním pohledu. V útrobách této struktury jsou uloženy čtyři vědecké přístroje (NIRCam, NIRSpec, MIRI a FGS/NIRISS), které pomohou prozkoumat vesmír tak, jak jsme ještě nikdy nemohli.
Nedávno jste se u nás mohli dočíst o konceptu Evropské kosmické agentury, který se týkal vybudování malé vesnice na povrchu Měsíce. Americká společnost Orbital ATK přišla s dalším návrhem na měsíční základnu, ta by se ale neměla nacházet na jeho povrchu, nýbrž na oběžné dráze. Stanice by neměla být trvale obydlená (oproti ISS) a měla by poskytnout dočasný prostor pro 4 astronauty. Ambiciózní plán dále hovoří, že by se první části stanice měly vybudovat a poslat k Měsíci ještě před rokem 2020. Tato stanice by sloužila nejen jako nástupce zastarávající ISS, ale také by mohla poskytnout dostatek příležitostí nové těžkotonážní raketě SLS a lodi Orion, pro které v současné době zatím neexistuje moc velké využití.
Jaro na Zemi je v plném proudu a také na Marsu roboti nezahálejí. Věnujme jim proto malé ohlédnutí. Podíváme se na to, jaké výzkumy plánuje tým kolem stařičké Opportunity a co zajímavého právě prováděla větší Curiosity. V úvodu článku vidíme mimořádný snímek. Pořízen byl sice již 31. března tohoto roku během solu 4332, ovšem podobných záběrů jsme se nedočkali již léta. Na snímku je krásně vidět větrný prachový vír (anglicky dust devil), který se proháněl pláněmi uvnitř velkého kráteru Endeavour (kráter o průměru 22 km je tak velký, že vypadá jak rovná pláň s dunami). V popředí jsou svahy tvořící vlastně valy kráteru a stopy vozítka v nich. Opportunity totiž aktuálně opět popojíždí a cílem jsou smektity. To je minerál ze širší skupiny jílovitých minerálů, které by měly být v této oblasti Marsu hojné.
Program Space Shuttle, v rámci něhož NASA provozovala své raketoplány, je již několik let minulostí. Poslední start raketoplánu proběhl před pěti lety, 8. července 2011. Kola orbiteru Atlantis se naposledy dotkla přistávací dráhy o necelých třináct dní později. Tím okamžikem se uzavřela jedna z významných kapitol dobývání vesmíru. Raketoplány a jejich příslušenství čekalo „odstrojení“, konzervace a převod do sbírek vybraných muzeí. Nejatraktivnějšími exponáty jsou samozřejmě orbitery Discovery, Atlantis a Endeavour, nicméně ani další dobové artefakty nezůstaly opomenuty a nacházejí si pomalu cestu do expozic. Ovšem jak ukázaly události těchto dní, ani tyto cesty nemusí být vždy přímočaré a prosté vzrušení…
Nedělní poledne značí vydání čerstvého dílu pravidelného přehledu těch nejdůležitějších událostí v kosmonautice za uplynulý týden. 191. díl Kosmotýdeníku vám tentokrát přiblíží úspěšné ukončení zásobovací mise CRS-8, kterou završilo přistání lodi Dragon do vln Pacifiku. Dále se podíváme na možné plány pro destrukci ISS, v případě nečekaných komplikací. Nebude chybět první stupeň rakety Falcon, který se vrátil na plošině do přístavu. Prozradíme také příčinu odložení prvního startu z kosmodromu Vostočnyj. Podíváme na novou várku objevů z teleskopu Kepler, který hledá planety mimo naší Sluneční soustavu. Nakonec zamíříme do Číny, kde startovala raketa CZ-2D se satelitem Yaogan 30. To a další informace najdete v aktuálním dílu Kosmotýdeníku, přeji vám příjemné čtení a vydařenou neděli.
V letošním roce je několik momentů, které si žádají větší pozornost, než ostatní a na které se těšíme už několik let. Start mise ExoMars 2016 máme úspěšně za sebou, JUNO se blíží k Jupiteru a ke startu se přibližuje i ostře sledovaný projekt OSIRIS-REx, který má startovat v září na raketě Atlas V. Technici z firmy Lockheed Martin, kteří zodpovídají za stavbu této sondy právě dokončili sérii kontrol, které jsou nezbytné pro odeslání na kosmodrom. Kennedyho středisko bude pro tuto sondu poslední pozemskou štací před vysláním do meziplanetárního prostoru.
Technici na Kennedyho vesmírném středisku úspěšně dokončili sérii testů přetlakové kabiny návratového modulu lodi Orion, která v roce 2018 vyrazí na nepilotovaný oblet Měsíce. Při této misi ještě na palubě nebudou lidé, ale při dalších letech už ano. Je proto potřeba mít jistotu, že konstrukce lodi bude plnit hlavní úkoly, tedy že svary udrží tvar kabiny i při namáhání při startu a návratu na Zemi, stejně tak i to, že kabina udrží atmosféru, kterou bude posádka dýchat. Zkoušky dopadly dobře a tak se může pokračovat v naplánovaném harmonogramu prací.
O programu Red Dragon, který počítá s motorickým přistáním nepilotované lodi Dragon na Marsu jsme již na našem blogu psali. Nyní se k tématu vracíme s krátkým, ale velmi zajímavým dodatkem, který prezentovali na našem fóru uživatelé Mirek Pospíšil a Jiří Hošek. jejich analýza vnáší do celého programu nový pohled a svým způsobem také ukazuje, že NASA může na spolupráci se SpaceX v rámci této mise vydělat. Jak jsme si řekli již dříve, účast kosmické agentury nebude finanční, pouze poskytne SpaceX dosavadní zkušenosti s přistáváním na Marsu a na oplátku od soukromé firmy dostane údaje o procesech, které doprovází motorické přistávání několikatunového tělesa na Marsu, což ještě nikdy nikdo nedělal.
Do jeho startu chybí ještě 4 roky, neznáme ani jeho jméno – známe jej pouze pod označením Mrs rover 2020, které odkazuje na rok jeho startu. Přesto se na něj už nyní těší všichni fanoušci kosmonautiky. Rover, který má navázat na odkaz vozítka Curiosity se v minulých dnech opět o krok přiblížil k očekávané realizaci. Jet Propulsion Laboratory, která za celý projekt zodpovídá, totiž v minulých dnech přidělila hned dva kontrakty na vývoj a stavbu dvou zajímavých technologických součástí vozítka, které může být prvním krokem pro návrat vzorků z Marsu na Zemi.
Pravidelní čtenáři našeho portálu už vědí, že montážní hala VAB prochází v těchto měsících výraznou modernizací, která obnáší především instalaci deseti pater přístupových plošin. Ty v budoucnu obklopí raketu SLS a umožní tak technikům přístup ke všem důležitým místům na sestavované raketě. Jelikož dbáme na zpětnou vazbu od našich čtenářů, víme, že Vás toto téma zajímá a máte zájem o podrobnější informování o průběhu příprav. Dnes Vám proto přinášíme dvě fotky, které jsou zaměřeny na plošinu úrovně J. Na ní technici 28. dubna vyzkoušeli jednak připojení elektrických systémů, takže se její světla úspěšně rozsvítila, ale zkoušel se i výsuvný systém, který zajistí, aby se obě poloviny přístupové plošiny vysunuly tak, jak mají.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
