sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pokud k Vašemu nedělnímu obědu patří náš pravidelný seriál Kosmotýdeník, bez kterého by Váš týden nebyl kompletní, máme pro Vás dobrou zprávu. Také dnes se můžete těšit na shrnutí těch nejdůležitějších událostí, které nám v uplynulých sedmi dnech přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se podíváme na novinky okolo vyšetřování havárie rakety Falcon 9 z 1. září a když už budeme u SpaceX, zmíníme se také o dalších drobných novinkách, které prolétly internetovým éterem. Nedělní porce kosmonautických novinek s pořadovým číslem 215 právě začíná.
Pro naše předky byl kvalitní domov otázkou přežití. Podobné nároky máme však i dnes. Pocit bezpečí je pro nás stejně důležitý jako kdysi. Umění stavět v sobě ukrývá odvěkou touhu člověka po hledání dokonalosti, krásy, identity a kultury. Jak s tím však souvisí vesmírná architektura? Zejména tím, že se snaží tyto hodnoty nově uplatnit také ve vesmíru. Vítejte u dalšího dílu našeho seriálu, ve kterém jste již měli možnost seznámit se s historií vesmírné architektury. A myslím, že právě teď je ta vhodná chvíle podívat se také na to, co se pod tímto pojmem vlastně skrývá. Tento obor byl totiž překvapivě definován až v 21. století a to i přesto, že je reálně využíván téměř od počátku pilotovaných letů do vesmíru. Tehdy však nebyl ještě pojmenován. Zatímco architektura na Zemi potřebuje nosné a opěrné body a to zejména vertikály, jako jsou sloupy, klenby, tunely nebo stěny, zkrátka vše, co je nezbytné, aby konstrukce byla schopna unést vlastní tíhu, v prostředí s jinou gravitací se mění pravidla a architekturu zde je třeba chápat zcela jinak.
Na mysu Canaveral je opět rušno. Technici tu v tomto týdnu začali sestavovat raketu Atlas V, která by měla 16. listopadu vynést satelit, který výrazným způsobem vylepší předpovědi počasí – nás může mrzet jen to, že družice GOES-R bude pokrývat oblast Spojených států a jejich okolí. Start je zatím naplánován na 22:42 SEČ a startovní okno bude dvouhodinové. To je ale zatím ještě daleko, v dnešním článku se seznámíme s aktuálním stavem přípravy nosné rakety, ale řeč bude i o samotné družici.
Ze Spojených států přišly v minulých desítkách hodin dobré zprávy. Sonda Juno, která obíhá kolem Jupitera, měla v minulých dnech problémy a musela se přepnout do safe modu. V pondělí 24. října ale Juno úspěšně safe mód opustila, přičemž potvrzení tohoto kroku dorazilo na Zemi v 19:05 SELČ. Sonda tedy byla v bezpečnostním režimu zhruba šest dní. Pozemní týmy sice zatím neznají přesnou příčinu závady, která vedla k restartu řídícího počítače, ale to jim nebrání v tom, aby připravili sondu na další dny a týdny.
Pokaždé, když končí nějaká vědecká mise, objevují se v článcích věty, které připomínají, že ačkoliv primární mise končí, vědci mají k dispozici obrovské množství informací, které budou vyhodnocovat ještě mnoho let. Čtenářům to už možná může připomínat prázdnou frázi, ale dnešní článek je krásnou ukázkou toho, jak je i třicet let po sběru dat možné objevovat nové informace. Konkrétně bude řeč o americké sondě Voyager 2, která v roce 1986 prolétla kolem Uranu a během tohoto přiblížení pořídila 8 000 fotografií. Vědci z dat již v době průletu odhalili deset nových měsíců, ale nyní se zdá, že staré údaje mohou vydat nové informace. Nová studie, kterou vedou odborníci z University of Idaho, naznačuje, že na základě dat získaných od Uranu z Voyager 2 by kolem plynné planety mohly obíhat další dva drobné měsíce, které zatím neznáme. Oba objekty by měly obíhat velmi blízko planetárních prstenců.
K tomuto týdnu by se skoro hodilo dodat, že to bylo nejakčnějších 168 kosmonautických hodin po dlouhých letech. Máme za sebou tři starty, z čehož dva byly s posádkou, jeden pokus o přistání na Marsu a novou orbitální sondu kolem Rudé planety. Na orbitě jsou dvě stanice a zakotvené tři lodě pro lidskou posádku. No, zkrátka jsme si toho užili dost. Pojďme si však v Kosmotýdeníku zopakovat i věci, které pod tíhou těchto velkých událostí možná trochu zapadly. Podíváme se například na ruský záměr snížení počtů členů své posádky na ISS. Zaměříme se také na NASA, která založila institut pro podporu malých satelitů. To a další události v Kosmotýdeníku. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Ruská kosmická loď Sojuz MS-02 se na půlroční vesmírnou misi vydala ve středu dopoledne našeho času na špičce rakety Sojuz-FG. Jelikož se jedná o druhý exemplář modernizované řady MS, rozhodly se pozemní týmy pro ozkoušený dvoudenní profil přibližování k ISS. Včera v 11:52 našeho času, tedy zhruba sedm minut dříve oproti původnímu plánu, se loď úspěšně spojila s modulem Poisk na Mezinárodní vesmírné stanici. Za několik hodin se trojice z lodi (Sergej Ryžikov, Andrej Borisenko, Robert Kimbrough) setkala s trojicí pobývající na stanici (Anatolij Ivanišin, Kathleen Rubins, Takuja Óniši) – 49. dlouhodobá expedice na ISS tak byla kompletní. V dnešním článku si představíme kosmonauty, kteří se právě zabydlují na ISS.
Americká sonda Juno, která momentálně obíhá kolem Jupiteru po velmi protáhlé oběžné dráze čelila ve středu 19. října nečekanému problému. Řídící počítač totiž nečekaně přepnul sondu do takzvaného safe módu, což můžeme přeložit jako bezpečný stav. V tomto režimu se vyřadí z provozu sběr vědeckých dat a sonda čeká na pokyny ze Země. Pozemní týmy posoudí obdržená data, pošlou sondě pokyny, ta je realizuje a vystoupí tak ze safe módu do normálního provozu. Je ale škoda, že aktuální problém přišel v nevhodnou dobu a znemožnil sběr vědeckých dat z blízkého průletu.
Po vyřešení problémů s elektronickou součástkou pod jedním z křesel kosmické lodi Sojuz MS-02, jejíž výměna způsobila téměř měsíční odklad je nyní již vše připraveno. Nosná raketa Sojuz-FG již stojí na rampě kazašského kosmodromu Bajkonur a je připravena vynést tříčlennou posádku ve složení Sergej Ryžikov, Andrej Borisenko a Robert Kimbrough. Také tento start bychom Vám rádi nabídli v rámci našich živě a česky komentovaných přímých přenosů. Svým způsobem tak uzavřeme maraton tří přímých přenosů ve třech dnech.
Základním druhem pohonu výprav po Sluneční soustavě je solární energie. Jak jsme se nedávno přesvědčili díky misi Rosetta a Juno, solárními panely již dokážeme pohánět mise až po dráhu Jupiteru a s dalším vývojem bychom se možná dostali až k Saturnu. Nejvzdálenější mise a sondy letící za dráhu Neptunu, stejně jako speciální mise na povrchu Marsu je ale výhodnější osadit radioizotopovým termoelektrickým generátorem (RTG). Jedny z posledních kilogramů plutonia využije marsovské vozítko chystané pro rok 2020. V současné době víme, že NASA již obnovila produkci plutonia, které je pro RTG potřeba a tak nehrozí, že by další mise, například k Uranu, neměly případně dost paliva. Vývoj se však nezastavil a tak to vypadá, že s využitím nových materiálů se podaří zvýšit výkon nové generace RTG zdrojů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
