NASA
NASA jmenovala Amita Kshatriyu novým zástupcem administrátora NASA. Amit Kshatriya před nástupem do nové funkce vedl kancelář programu Moon to Mars.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA jmenovala Amita Kshatriyu novým zástupcem administrátora NASA. Amit Kshatriya před nástupem do nové funkce vedl kancelář programu Moon to Mars.
Projekt Kuiper společnosti Amazon uzavřel svou první leteckou dohodu. Partnerství s JetBlue má od roku 2027 zpřístupnit přibližně 75 letadlům širokopásmové připojení k družicím na nízké oběžné dráze Země.
Více než 80 důstojníků amerických Vesmírných sil minulý týden jako první absolvovalo nový roční kurz pro výcvik důstojníků. Tento program zahrnuje seznamování s vesmírnými operacemi, kybernetickou válkou a zpravodajstvím.
Spacedock, startup sídlící v Silicon Valley, dříve známý jako Orbital Outpost X , 20. srpna oznámil plány na demonstraci univerzálního připojovacího zařízení pro vesmírné systémy při misi, která by měla letět v roce 2026.
Společnost AscendArc se sídlem v Portlandu v Oregonu prodala svůj první malou geostacionární komunikační družici společnosti KT Sat, vlajkovému jihokorejskému operátorovi.
Společnost True Anomaly, startup zaměřený na vesmírné technologie a zaměřený na obranu se sídlem v Coloradu, najal Sarah Walterovou, výkonnou ředitelku pro družicový průmysl, na pozici provozní ředitelky.
Bílý dům 2. září oznámil dlouho očekávané přemístění velitelství amerického vesmírného velitelství z Colorado Springs v Coloradu do Huntsville v Alabamě, čímž zrušil rozhodnutí předchozího prezidenta Bidena z roku 2023 ponechat velitelství v Coloradu.
Společnosti General Atomics a Kepler Communications demonstrovaly spojení dvoumotorového letounu De Havilland Canada DHC-6-300 a družice. V demonstraci navázal optický komunikační terminál společnosti General Atomics namontovaný na letadle komunikaci s optickým terminálem Tesat na komunikační družici Kepler.
Společnost Muon Space se po navýšení financování o 90 milionů dolarů snaží rozšířit výrobní kapacity a zaměřit se na rostoucí poptávku po stále výkonnějších družicích v hmotnostním rozmezí 100–500+ kilogramů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V posledních měsících jsme ve všech článcích, které se věnovaly misi EM-1, psali, že tato mise bude nepilotovaná. Let lodi Orion měl mířit na protáhlou retrográdní dráhu Měsíce, odkud by se pak loď bez posádky vrátila na Zemi. První pilotovaný let měl přijít nejdříve roku 2021 a při misi EM-2 se měli k Měsíci vydat lidé. Plány na obě mise detailně ve svém článku před pár týdny popsal Jiří Hošek. Včera se ale po internetu objevila informace, že NASA nyní zvažuje možnost, zda by astronauti mohli usednout do křesel lodi Orion už při misi EM-1.
Kolem Saturnu krouží mnoho zajímavých objektů, které každý den sehrávají zajímavé příběhy. Dnes Vás proto rádi seznámíme se saturnovým měsícem Daphnis. Jeho oběžná dráha leží v prstencích plynné planety a jeho gravitace s sebou strhává některé úlomky z prstenců. Tím vzniká zajímavá zvlněná struktura v Keelerově mezeře v prstenci A. Nově zveřejněný snímek je složený z několika fotek a ukazuje více vln, než dříve. Samotný Daphnis je poměrně malý – v průměru měří jen klem osmi kilometrů, ale i to stačí na to, aby jeho gravitace narušila dráhu drobných částic v prstenci A.
V kalifornské Monrovii probíhá třídenní kongres vědců, který má za úkol zpřesnit, které cíle na povrchu Marsu se dostanou do nejužšího výběru pro místo přistání chystaného amerického roveru plánovaného zatím na rok 2020. Mezi nejžhavějšími kandidáty nyní zůstávají Mawrth Vallis, kde by měla být v minulosti hydrotermální aktivita (horké podzemní prameny), dále známý kráter Eberswalde s říční deltou. Ještě výše v seznamu se nyní zdá být severovýchodní část Syrtis, nejznámějšího tmavého albedového útvaru, kde měla v minulosti též probíhat hydrotermální aktivita. No a nejnadějnějším kandidátem se momentálně jeví kráter s pěkným slovansky znějícím názvem Jezero. Ne náhodou, neboť v minulosti sem ústily vodní kanály a je zde patrná výrazná delta. Kráter Jezero leží poblíž Syrtis a splňuje téměř dokonale všechny podmínky, které mise Mars Rover 2020 potřebuje. Geologicky je navíc velmi pestrý.
Stejně tak jako se v neděli ve dvanáct hodin pravidelně obědvá, tak na Kosmonautixu v ten stejný čas přinášíme pravidelnou kosmickou potravu vaší duše. Jinými slovy, právě vychází další vydání Kosmotýdeníku. Tentokrát vás zavedeme na výpravu na hodně speciální místo, ve kterém proběhla úspěšná výroba takzvané pevné baterie – malého zázraku pro budoucnost skladování energie. Dále zamíříme na Mars ke kráteru, který vypadá jako motýl, navštívíme i poničené středisko NASA v New Orleans a čekají nás klasické rubriky jako snímek, či video týdne. Přeji vám dobré čtení a příjemnou neděli.
Americké sondy MMS (Magnetospheric Multiscale mission) právě v těchto dnech začínají tři měsíce dlouhé putování na novou oběžnou dráhu. Satelity létají kolem Země a u ní i zůstanou, nová dráha je ale dostane dvakrát dál od zemského povrchu, než kdy dříve byly. Nová oběžná dráha je součástí druhé fáze celé výzkumné mise a i v ní budou satelity mapovat základní charakteristiky vesmírného prostředí v okolí Země. Družice MMS mají prolétat přímo skrz místa, kde dochází k velkým „explozím“, které se nazývají magnetické přepojení. Tyto lokality jsme ještě nikdy detailně nezkoumali a družice MMS nám mohou výrazně rozšířit naše obzory.
NASA chystá na začátek příštího desetiletí start sondy, která bude určena k průzkumu Jupiterova měsíce Europa. V minulých měsících jsme několikrát o tomto projektu psali, ale sonda tehdy ještě neměla název. Používali jsme proto různá opisná pojmenování, nebo jsme říkali, že sonda je založena na původním konceptu Europa Clipper. Ale nyní se sonda označuje jako Europa Multiple Flyby Mission (EMFM). Dnešní článek se ovšem podívá podrobněji na lander, který byl od loňského roku zvažován součástí celé mise.
Mezinárodní vesmírná stanice je bezesporu unikátním projektem, který umožňuje provádět široké spektrum vědeckých výzkumů. Kromě jiného ale slouží i jako nenapodobitelný inkubátor nových technologií, které by se jinak prosazovaly jen komplikovaně. ISS se například používá k vypouštění malých družic, takzvaných cubesatů. NASA se nyní rozhodla tuto spolupráci rozšířit, když přijala návrh firmy NanoRacks, která by ráda vyvinula první přechodovou komoru, která bude financována z komerčních zdrojů. O tomto plánu jsme psali už zhruba před rokem, ale nyní se projekt přesouvá mnohem blíže k realizaci.
Kdo by si myslel, že kosmické sondy mohou přijít do problémů až během provozu, ten se mýlí. Historie zná celou řadu projektů, které si to nejhorší vytrpěly v době, kdy třeba ještě nemusel být vyrobený ani jediný díl hardwaru. Nelehkým obdobím v těchto dnech prochází nástupce vozítka Curiosity, s pracovním názvem Mars rover 2020 podle plánovaného roku startu. Podle zprávy, kterou 30. ledna vydal úřad generálního inspektora při NASA má celý projekt hned několik problémů, které mohou v konečném důsledku způsobit odklad startu.
Včera kolem poledne místního času byla v souvislosti s přechodem studené fronty pohybující se přes jižní část Spojených států zasažena velmi silným tornádem výrobní budova NASA Michoud Assembly Facility (MAF) ve východní části New Orleans. Oko tornáda prošlo v těsné blízkosti budovy MAF, rychlost větru byla pomocí radaru odhadnuta přibližně na 240 kilometrů za hodinu. Přesný rozsah poškození budov se zjišťuje, hlášeny jsou i drobné úrazy zaměstnanců NASA. Tornádo vyrazilo otvory ve střeše a stěnách hlavní budovy MAF, kterou NASA v současné době používá pro stavbu centrálního stupně rakety SLS.
Druhého února prolétla americká sonda Juno nejnižším bodem oběžné dráhy kolem Jupiteru. Velmi potěšující je, že při tomto průletu byly v provozu všechny vědecké přístroje na palubě sondy a data sbírala i kamera JunoCam – jediný klasický zobrazovací přístroj, který Juno nese. Dnes Vám proto přinášíme výběr těch nejpovedenějších fotek, které JunoCam pořídila při tomto průletu. Náhledová fotka tohoto článku vznikla 2. února ve 14:52 SEČ, když se sonda pohybovala ve výšce 76 600 kilometrů nad horní vrstvou oblačnosti. Pokud by Vám to bylo málo, můžete se podívat přímo na web celého projektu, kde je fotek nesrovnatelně více.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.