sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Přistávací modul Veněry už ČR nezasáhne

Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.

Sierra Space

Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.

Čína

Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.

Rheinmetall

Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.

Neutron

Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.

ClearSpace

Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.

NASA

Bílý dům 6. května formálně předal Senátu nominaci Matthewa Andersona na pozici zástupce administrátora NASA. Anderson sloužil v letectvu 24 let a do důchodu odešel v roce 2021 v hodnosti plukovníka.

IonQ

Společnost IonQ, která se zabývá kvantovými výpočty a sídlí v Marylandu, 7. května oznámila, že dosáhla dohody o akvizici společnosti Capella Space. Akvizice posouvá plán společnosti IonQ na vytvoření první vesmírné sítě pro distribuci kvantových klíčů (QKD) na světě.

JPL

JPL 7. května oznámila, že Laurie Leshin odstoupí z funkce ředitele JPL s účinností od 1. června. V oznámení byly pro toto rozhodnutí uvedeny pouze osobní důvody a memorandum pro zaměstnance JPL od Thomase Rosenbauma, prezidenta Kalifornského technologického institutu, který řídí JPL jménem NASA.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

První fotky z neznámé oblasti u Saturnu

Americká sonda Cassini si ve středu 26. dubna připsala úctyhodné prvenství – jako první lidmi vyrobený objekt prolétla skrz mezeru mezi planetou Saturn a vnitřním okrajem jejích prstenců. Na fotky z tohoto průletu jsme si museli počkat až do čtvrtka, kdy je sonda začala průměrnou rychlostí 64 kb/s odesílat. Signál letěl kosmickou prázdnotou rychlostí světla zhruba 74 minut a pozemní operátoři se tak mohli dočkat prvních fotek z dosud neprozkoumaného prostoru mezi obří planetou a jejími prstenci. NASA proto v zájmu rychlého šíření informací uvolnila na internet i nezpracované snímky.

Dlouhá cesta SLS po vodě

Pomalu se blíží moment, kdy upravený člun Pegasus opět dostane skutečný pracovní úkol. Po rozsáhlé přestavbě, která souvisela se změnou pracovních povinností, je poprvé připraven převážet díly rakety SLS. Dříve se staral o transport externí nádrže pro raketoplány z New Orleans na Floridu, nyní bude vozit centrální stupně rakety Space Launch System. A vůbec prvním úkolem bude převoz testovacích dílů tohoto nosiče na Marshallovo středisko v Alabamě. NASA k celé události připravila povedenou grafiku a tak jsem se rozhodli, že Vás s ní seznámíme a rovnou jsme ji přeložili do češtiny, aby si ji mohli užít i neangličtináři. Pod infografikou najdete ještě fotky z přesunu prvního testovacího exempláře.

První průlet mezi Saturnem a prstenci

Nová mise začala. Velké finále sondy Cassini je tu. Sonda dnes dopoledne našeho času jako první lidmi vyrobený objekt prolétla skrz mezeru mezi Saturnem a vnitřním okrajem prstenců. Vědci se už nemohou dočkat, až jim sonda pošle první fotky a výsledky měření. Je ale potřeba čekat. Výsledky budeme znát až zítra ráno našeho času. Cassini naváže se Zemí spojení až za několik dlouhých hodin. Dráhu sondy můžete živě sledovat na této adrese. V dnešním krátkém článku jsme připravili souhrn nejdůležitějších termínů (v našem čase), které se k tomuto průletu váží.

Kosmotýdeník 240 (17.4. – 23.4.)

Neděle by nebyla pro mnoho lidí kompletní, pokud by nevyšlo tradiční shrnutí kosmonautiky za uplynulých sedm dní. Proto i dnes vychází nový díl našeho Kosmotýdeníku, který si klade za úkol na jednom místě zrekapitulovat všechny důležité momenty, aby byli stále v obrazu i ti, kdo nemají čas číst všechny články. Dnes bude hlavním tématem soubor několika menších témat, která mají jeden společný jmenovatel – přesun, transport, nebo alespoň přípravy na ně. Kromě toho se podíváme na řešení stávky v Kourou, nebo na nové fotky od sondy Cassini.

Nový velký teleskop v roce 2025?

Odborníci z NASA jsou stále blíže k realizaci projektu WFIRST, který se má zařadit do kategorie velkých observatoří, jejichž nejznámějšími zástupci jsou Hubbleův teleskop a Dalekohled Jamese Webba. Nyní už víme, že WFIRST by měl stát okolo 3,5 miliardy amerických dolarů. Vědci se na něj těší, protože by mohl detailně prozkoumat planety u cizích hvězd. Zároveň se ale ukazuje, že půjde o pěkného cvalíka, který bude potřebovat větší nosnou raketu.

Poslední průlet kolem Titanu

Bohužel už musíme znovu v souvislosti se sondou Cassini použít slovo naposledy. Zítra ráno našeho času tato sonda provede svůj poslední blízký průlet kolem mlhavou atmosférou obklopeného měsíce Titan. Na několik let jde o poslední možnost, jak prozkoumat svět s jezery kapalných uhlovodíků, která se táhnou hlavně po severní polokouli. Nabízí se poslední možnost pro použití silného radaru, který umí proniknout skrz oblačnost a nasnímat povrch. K maximálnímu přiblížení dojde v sobotu 22. dubna v 8:08 našeho času. Cassini rychlostí 21 000 km/h (5,8 km/s) proletí nad povrchem Titanu ve vzdálenosti 979 kilometrů.

Vizualizace průletu sondy Cassini skrz výtrysky na Enceladu.

Kosmotýdeník 239 (10.4. – 16.4.)

V nezadržitelném toku času by se člověk mohl snadno ztratit. Je proto vhodné se čas od času zastavit a ohlédnout zpět. A nejlépe když se takové ohlédnutí dělá pravidelně a stane se z něj rituál – podobně jako to děláme každou neděli už více než tři roky se seriálem Kosmotýdeník. Také dnes jsme si pro Vás připravili jedno velké téma a několik menších událostí, o kterých jsme Vás nestihli informovat v samostatných článcích. Stejně tak nepřijdete ani o souhrn všech článků, které jsme v tomto týdnu vydali, ani o snímek, či video týdne.

Meteodružice ve vakuové komoře

Čas od času nám čtenáři napíší, že mají zájem o kratší články, které se věnují pozemním přípravám a zkouškám nejrůznějších projektů. Rádi jim vycházíme vstříc, pokud se objeví nějaká povedená fotka související s tímto tématem. V březnu byla do termálně-vakuové komory spuštěna americká družice GOES-S, aby otestovala své schopnosti fungovat v chladné prázdnotě vesmíru na geostacionární dráze. Fotka je to povedená a navíc ukazuje rozměry kosmické techniky v přímém srovnání s lidskou postavou.

Kovy v atmosféře Marsu

Když se kosmická sonda posílá na svou misi, má většinou seznam úkolů, které má splnit. Vědci vždy vytipují několik otázek, na které by rádi dostali odpovědi, ale moc dobře vědí, že mnoho misí během své služby přinese také informace, které nikdo nepředpokládal. Něco podobné se nyní děje u sondy MAVEN. Ta totiž dokázala v atmosféře Marsu detekovat elektricky nabité atomy (tedy ionty) kovů. Tento objev by zároveň mohl vysvětlit dříve nepochopitelnou aktivitu v ionosféře – elektricky nabité horní vrstvě atmosféry Marsu.

Europa a Enceladus – místa pro život?

Hubbleův kosmický teleskop a sonda Cassini mají leccos společného – oba projekty provozuje NASA a v obou případech se jedná o veteránské projekty, které už dokázaly udělat mnoho zajímavých objevů. Přesto se v mnohém liší – Hubble sleduje svět na dálku, zatímco Cassini obíhá kolem Saturnu a může zkoumat zajímavé fenomény přímo na místě. Europa a Enceladus mají také mnoho společného – jsou to měsíce plynných planet, které pod povrchem ukrývají oceány kapalné vody, které mohou hostit život. Europa obíhá kolem Jupiteru, Enceladus kolem Saturnu, ale jinak jde o velmi podobné světy – možná si ale říkáte, jak spolu to všechno souvisí.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.