Siwei Gaojing
Z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa CZ-2C. Na retrográdní oběžnou drahu vynesla družice Siwei Gaojing 2 03 a 04, které budou poskytovat radarové pozorování Země s velmi vysokým prostorovým rozlišením.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa CZ-2C. Na retrográdní oběžnou drahu vynesla družice Siwei Gaojing 2 03 a 04, které budou poskytovat radarové pozorování Země s velmi vysokým prostorovým rozlišením.
Federální úřad pro letectví vydal 20. listopadu aktualizovanou verzi návrhu environmentálního hodnocení pro zvýšení počtu ročních startů a přistání Starship/Super Heavy z Boca Chica. Vydáním aktualizovaného návrhu začíná období pro veřejné připomínky, které potrvá do 17. ledna.
NASA plánuje použít nákladní verze lunárních landerů pro program Artemis, které vyvíjejí společnosti Blue Origin a SpaceX, k dopravě přetlakového roveru Měsíc. Přetlakovaný dopravní prostředek vyvíjí japonská vesmírná agentura JAXA na základě dohody oznámené v dubnu.
Raketa New Shepard, společnosti Blue Origin, vynesla misi NS-28. Kabina RSS First Step New Shepard, která provedla svůj 11. let , přistála asi 10 minut po startu.
Informační portál SpaceNews oznámil jmenování Mika Grusse novým ředitelem pro obsah a strategii (CCSO).
Společnost Anduril získala zakázku od U.S. Space Force za 99,7 milionů dolarů na modernizaci Space Surveillance Network (SSN), využívající umělou inteligenci ke zvýšení povědomí o vesmírné doméně a detekci hrozeb.
Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.
Společnost DirecTV upouští od plánů na koupi Dish Network kvůli neúspěšné nabídce na výměnu dluhu. Odprodej Dish DBS by pomohl mateřské společnosti EchoStar zaměřit se na rostoucí podnikání v oblasti družicové a pozemní komunikace.
Společnost Space Transportation se sídlem v Pekingu plánuje na druhou polovinu roku 2025 první test svého prototypu znovupoužitelného kosmického letounu Cuantianhou. Společnost vystavila model Cuantianhou na výstavě Space Tech Expo Europe v Brémách.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Americké nepilotované mise jsou rozděleny do tří základních programů. Prvním z nich je Discovery, jehož mise se vyznačují velkým vědeckým přínosem, ale i nízkou cenou – například Stardust, GRAIL, Kepler nebo InSight. Opačným extrémem je program Flagship, tedy vlajková loď – sem patří ty největší a nejdražší americké mise – Chandra, MSL, Cassini, nebo Galileo. Někde mezi těmito dvěma programy leží program New Frontiers, v rámci kterého byly realizovány mise New Horizons, Juno, nebo OSIRIS-REx. V těchto dnech začala výzva na již čtvrtou misi v tomto programu.
Minulý čtvrtek byl dnem, ve kterém se uzavřela jedna z nejslavnějších kapitol dobývání vesmíru. Na svůj poslední let nastoupil John Herschel Glenn Jr., americká a světová legenda. Jeho odchodem se definitivně završila existence bájné první skupiny amerických astronautů „Mercury 7“, jejímž posledním žijícím členem Glenn byl. Přestože sedmička prvních amerických astronautů odchodem Johna Glenna nenávratně zmizela, zůstal nám po ní její odkaz a mnohdy zajímavá historie. Na našem webu bychom proto chtěli vzdát hold Mercury 7 a Johnu Glennovi. Rozhodli jsme se učinit tak prostřednictvím seriálu se symbolickým počtem dílů pod názvem „Sedm dní s Johnem Glennem“. V průběhu tohoto týdne se v rámci delších i kratších článků ohlédneme za některými klíčovými okamžiky Glennova života a zajímavými souvislostmi, jež se s jeho osobou pojí.
Na celém světě existují desítky různých raket. jedna má však mezi nimi unikátní postavení – řeč je o nosiči Pegasus-XL. Každá „normální“ raketa startuje z nějaké odpalovací rampy na „normálním“ kosmodromu, Pegasus-XL však tyto standardy boří. Tato raketa totiž startuje z podvěsu pod letadlem. Je jasné, že jsme si nemohli nechat ujít tuto unikátní příležitost, kdy tato raketa vynáší náklad na oběžnou dráhu. Dalším důvodem, který nás přiměl k uskutečnění česky komentovaného přímého přenosu je náklad rakety Pegasus-XL. Jde o osm malých družic CYGNSS, které si dávají nesnadný cíl – pomocí zatím neprozkoumané technologie pochopit chování hurikánů.
Před měsícem jsme Vám přinesli fotky z Marshallova střediska, na kterých jste si mohli prohlédnout testovací exemplář horního stupně ICPS. Tento kus byl určen jen pro mechanické zkoušky a proto neobsahoval všechny díly, které najdeme na letovém hardwaru. Fotka, kterou Vám přinášíme v dnešním článku je ale jiná. Vidíme na ní výrobu skutečného letového exempláře horního stupně ICPS, který bude součástí premiérového letu rakety SLS na podzim roku 2018 a který pošle nepilotovanou kosmickou loď Orion k Měsíci.
Které jídlo udělá astronautům největší radost? Lidé jsou různí, ale nejčastěji to bývají pokrmy čerstvé – ideálně šťavnaté – jako je třeba vlastnoručně vypěstovaný salát. Nyní se na ISS dělají v tomto směru první kroky, které by mohly najít využití v příštích desetiletích, až se lidstvo vydá na delší toulky vesmírem. Experimentu VEGGIE, který umožňuje astronautům pěstovat na ISS různé plodiny pro konzumaci jsme se věnovali již před pár dny, ale nyní se k tomuto tématu vracíme znovu, jen z lehce jiného pohledu. Podíváme se totiž, jak kosmické zemědělství může pomáhat zemědělcům pozemským.
Ozubená kolečka jsou již po celá staletí nedílnou součástí všech možných mechanismů od kapesních hodinek až po mnohatunové těžební stroje. Neobejde se bez nich prakticky žádný robot včetně těch kosmických. Kolečka umožňují provádět jemné a přesně plánované pohyby, které je možné velmi rychle zastavit. Je jasné, že nekvalitní kolečka toho tolik nevydrží – mohou se třepit, praskat, nebo lámat. Když má váš robot odebrat vzorek mimozemského materiálu, nebo se zachytit za výstupek, nemůžete do něj dát obyčejné součástky z obchodu pro kutily.
V padesátých letech dvacátého století pracoval raketový konstruktér Wernher von Braun na vizi utopické orbitální stanice s umělou gravitací. Vycházel přitom ze studií Konstantina Ciolkovského, Hermanna Obertha a Hermana Potočnika, který spíše používal pseudonym Herman Noordung. Von Braun tušil, že taková obří stavba ve vesmíru by mohla mít velký význam pro lidstvo. Sám v ní spatřoval především jakýsi mezistupeň, odkud by se člověk mohl jednou „odrazit“ k měsíci a později i planetám. Jeho obří rotující kolo mělo mít 76 metrů v průměru, tři patra a místo na palubě pro 80 lidí rozdělených do několika různých sekcí. Navzdory tomu, že se tato vize těšila velké oblibě u veřejnosti, zůstala pouze na papíře. Zato jiný, mnohem méně honosný projekt, se lidstvu o mnoho let později přeci jenom podařilo uskutečnit. V roce 1998 na oběžnou dráhu Země dopravila ruská nosná raketa Proton-K modul Zarja (Úsvit), první a klíčovou část ruského segmentu budoucí Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). O pouhých pár dní později se na svou cestu vydal také americký raketoplán Endeavour s dalším modulem Unity v nákladovém prostoru. Obě části
V současné době vyšel první článek v recenzovaném vědeckém časopise, který popisuje testy s mikrovlnným motorem. Testy realizované v laboratoři NASA byly první, při kterých se využívalo torzní zařízení pro měření extrémně slabých tahů umístěné ve vakuu. Proto je dobré si nyní situaci okolo mikrovlnného pohonu podrobněji shrnout. Jde o velmi jednoduché zařízení, skládající se z měděného dutinového rezonátoru kónického tvaru. V podstatě se jedná o měděný trychtýř, u kterého je konec s menším průřezem uzavřen dielektrickým rezonátorem. Uvnitř dutiny je pak anténa generující mikrovlnné záření (většinou magnetron) s frekvenci v oblasti gigahertzů. Předpokládá se, že se tímto specifickým tvarem vytváří rozdíl tlaku na předním a zadním konci zařízení. Ve směru k menšímu konci se tak má generovat sice velmi malý, ale podle některých experimentů znatelný tah.
Na náhledovém snímku dnešního krátkého článku vidíme techniky ze společnosti Janicki Industries, která sídlí v Houstonu, jak konstruují letový exemplář tzv. Orion stage adapter (OSA). Tento díl poslouží ke spojení kosmické lodi Orion a horního stupně ICPS (interim cryogenic propulsion stage) při premiérové misi rakety SLS. Snímek zachycuje pracovníky, jak instalují speciální membránu, jejímž úkolem je izolovat plyny z rakety od samotné kosmické lodi. Membrána je tvořena mnoha vrstvami uhlíkových vláken, které jsou navíc zpevněny pryskyřicí.
Připravujete nedělní oběd? To je krom jeho konzumování také čas, na vydání aktuálního dílu Kosmotýdeníku. Co přinesla kosmonautika a vesmír za uplynulých 168 hodin? Třeba to, že se objevila zajímavá studie o podpovrchovém oceánu trpasličí planety Pluto, který jako nejvěrohodnější vysvětlení řeší některé záhady známého srdíčka na Plutu. Podíváme se ale také na úterní start čínského komunikačního satelitu, který má zajímavé poslání. Nevynecháme dění v Rusku, ani snímek, či video týdne. Přeji vám pěkné nedělní poledne, dobrou chuť a příjemné čtení.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
