HydRON
Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala kanadského provozovatele družic Kepler Communications, aby vedl misi s hostovaným nákladem, jejímž cílem bude otestovat interoperabilitu terminálů pro HydRON, družici optické reléové sítě agentury ESA.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala kanadského provozovatele družic Kepler Communications, aby vedl misi s hostovaným nákladem, jejímž cílem bude otestovat interoperabilitu terminálů pro HydRON, družici optické reléové sítě agentury ESA.
Společnost Amazon představila anténu Amazon Leo Aviation, kterou by její připravovaná družicová konstelace používala k poskytování gigabitových rychlostí komerčním letadlům.
Společnost Aerospace Corp. plánuje nabídnout průmyslu přístup ke svým odborným znalostem a zařízením prostřednictvím nového programu s názvem Government Furnished Talent (GFT).
Americký prezident podepsal 13. dubna zákon o inovacích a ekonomické bezpečnosti malých podniků (Small Business Innovation and Economic Security Act ), kterým obnovil klíčové zdroje financování pro začínající kosmické společnosti.
Čínský výrobce družic Spacety dokončil několik kol kapitálového financování v hodnotě 190 milionů dolarů na rozšíření svého vertikálně integrovaného modelu výroby družic a datových služeb.
NASA uvolnila zdrojový kód velitelského i lunárního modulu mise Apollo 11 jako open-source na vývojářskou platformu GitHub.
Společnost Rocket Lab získala kontrakt od japonské společnosti iQPS, která se zabývá radarovými družicemi, na tři další starty při kterých raketa Electron vynese tyto družice.
Společnost Sophia Space zahájí koncem roku 2026 nasazování rozhraní edge computing na družicích Kepler Communications na základě strategické dohody oznámené 13. dubna.
Společnost HawkEye 360 10. dubna oznámila, že podala žádost o první veřejnou nabídku akcií (IPO), a stala se tak další kosmickou společností zaměřenou na obranu, která zkouší veřejné trhy.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Společný start pěti družic Iridium Next a dvou GRACE-FO na Falconu 9 z Kalifornie se kvůli vytížení kosmodromu odkládá na 22. května. 16. května 11:07
Od prosince 1995 do září 2003 zkoumala sonda Galileo největší planetu Sluneční soustavy – Jupiter. Sonda vypuštěná raketoplánem Atlantis v roce 1989 je dnes již na první pohled pouhou kapitolou v dějinách kosmonautiky. Nicméně nenechme se zmást. Když zkombinujeme moderní přístupy se staršími daty, můžeme ze starých informací vyzkoumat spoustu nových drobností. Tentokrát se však mezi starými daty z doby výzkumu Jupiteru sondou Galileo našlo něco opravdu zajímavého! Sonda totiž při jednom z blízkých průletů nad měsícem Europa prolétla gejzírem vody z tohoto měsíce! V té době to však nikdo netušil. Jev, který teprve nedávno potvrdil svým pozorováním Hubbleův kosmický dalekohled, můžeme zpětně podrobně zkoumat.
Záběry z kamer na rampě 39B ukazují, že práce na deflektoru plamenů jsou již téměř hotové. 14. května 15:10
Od září 2017 do března 2018 proběhly intenzivní testy nového reaktoru pro vesmír Kilopower. Závěrečná série byla věnována provozním testům v letových podmínkách ve vakuové komoře. Vzhledem k obnovenému zájmu o Měsíc a Mars by se tentokrát mohly reaktory opravdu začít ve vesmíru využívat. Podívejme se na současnou situaci i reaktor podrobněji. V posledních letech se obnovil zájem o návrat člověka na Měsíc a lety na Mars. Znovu se uvažuje o letech automatů k velkým planetám a do vnějších oblastí Sluneční soustavy, případně až za její hranici. O letech k Marsu neuvažují jen státní instituce, ale také soukromníci. Energetické potřeby takových projektů v tomto případě nelze zajistit bez využití jaderných zdrojů založených buď na radionuklidových generátorech, nebo štěpných reaktorech. Podrobně jsou možnosti popsány v článku o jaderných zdrojích pro vesmírnou kolonizaci a v dřívějším článku o jaderných zdrojích.
Z aktuálního týdne už zbývá jen 12 hodin a to znamená, že je čas ohlédnout se za událostmi, které jsme v uplynulých sedmi dnech prožívali. Kosmotýdeník se v hlavním tématu zaměří na nové objevy amerických družic MMS, které zkoumají mimořádně zajímavé procesy v zemské magnetosféře, které nejsou okem viditelné. Kromě toho se můžete těšit na první fotky z evropské družice Sentinel 3B, na fotky z premiérového startu Falconu 9 ve verzi Block 5 nebo na informace o dalším čínském startu.
Horní vypouštěcí adaptér s dvojicí družic GRACE-FO se na Vandenbergově základně chystá na spojení se spodním adaptérem s 5 satelity Iridium NEXT. 12. května 10:30
Jo! Na tuhle zprávu jsme čekali několik měsíců. Prakticky už skoro dva roky fanoušci kosmonautiky spekulují, zda NASA ke své misi Mars rover 2020 přidá vrtulový dron či nikoliv. Včera konečně přišla zpráva s definitivním rozhodnutím a opravdu máme důvod k radosti. NASA totiž dala projektu prvního létajícího zařízení na jiné planetě zelenou! Mars Helicopter je malé autonomní zařízení vybavené rotory, které by mělo spolu s vozítkem odstartovat k Marsu v červenci 2020. Jeho úkolem je ověřit technologie a možnosti těchto strojů, což by mohlo do budoucna otevřít dveře potenciálním větším průzkumníkům, kteří by létali v atmosféře Marsu, ačkoliv jsou těžší než „vzduch“.
NASA nedávno vydala novou žádost o informace (RFI – Request For Information), podle které je jasné, kdy bude muset chystaná raketa Space Launch System (SLS) přejít na vylepšené urychlovací motory, které ji jednak osvobodí ze závislosti na hardwaru, který zbyl po raketoplánech, ale také umožní navýšit její nosnost. Podle zveřejněného dokumentu k tomu musí dojít nejpozději při jejím devátém letu. Důvodem je především omezený počet existujících exemplářů, které zbyly z éry raketoplánů. NASA si proto chce obstarat dalších šest sad urychlovacích bloků ještě předtím, než vyčerpá své skladové zásoby.
Vývoj mimořádných projektů často naráží na mnoho technických problémů, protože je potřeba připravit systémy buďto mimořádně přesné, nebo mimořádně velké – někdy dokonce platí obě tyto podmínky. Inženýři proto musí často vyšlapávat novou cestu, se kterou ještě nemají zkušenosti. Příprava velkých projektů, kterým se často právem říká vlajkové lodě, je tedy drahá a dlouhodobá činnost. Své o tom ví lidé zapojení do přípravy vlajkové lodě astronomie příštího desetiletí – Dalekohledu Jamese Webba. Jejich projekt totiž potkalo už několik komplikací a nyní čelí další.
17. srpna sonda OSIRIS-REx vyfotí asteroid Bennu ze vzdálenosti 2 milionů kilometrů a oficiálně začne finální přibližovací fáze. 9. května 18:20
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.