sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon Heavy (ViaSat-3 F3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

NASA

Členové vědeckého výboru Sněmovny reprezentantů zamítli navrhovaný rozpočet NASA na fiskální rok 2027 kvůli rozsáhlým škrtům. Administrátor agentury argumentoval tím, že by se dalo udělat více s menšími náklady.

Velitelství vesmírných systémů

Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command), akviziční složka amerických vesmírných sil (USA), udělila společnosti SpaceX kontrakt v hodnotě 57 milionů dolarů na demonstraci komunikace mezi družicemi pomocí Link-182, což je standard rádiového datového spojení, který vesmírné síly přijaly pro svou síť pro přenos dat MILNET.

FCC

Federální komunikační komise (FCC) se rozhodla omezit práva stávajících operátorů na spektrum mobilních družicových služeb a zamítla tak nabídky společností SpaceX a dalších na přístup k frekvencím, které jsou stále více ceněny pro připojení přímo k zařízení (D2D).

Leidos a MapLarge

Americké vesmírné síly udělily zakázky firmám Leidos a MapLarge, které se zabývají analýzou dat, na podporu toho, co armáda nazývá řízením bitev a velením, řízením procesu porozumění tomu, co se děje na oběžné dráze, rozhodování o tom, co to znamená, a řízení reakce.

Boeing

Společnost Boeing se snaží více sladit své družicové operace s dceřinou společností Millennium Space Systems, aby konkurovala nové generaci nízkonákladových dodavatelů.

NordSpace

Kanadská společnost NordSpace si zajistila včasné financování od kanadské vlády pro vývoj družice na velmi nízké oběžné dráze Země (VLEO), čímž dále rozšiřuje své úsilí o budování suverénních vesmírných kapacit.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

Stavba Orionu pro první ostrou misi

Nová americká kosmická loď Orion sice už absolvovala jeden zkušební let, ale mise EFT-1 v prosinci roku 2014 měla ověřit jen základní systémy jako byl tepelný štít, nebo padáky. Skutečnou zkoušku ohněm, kdy bude vystaven reálným podmínkám, jaké jej čekají v ostrém provozu, bude až mise EM-1. V jejím rámci loď bez posádky poletí k Měsíci a pak se zase vrátí na Zemi, kde přistane. Do startu této mise sice ještě zbývají skoro dva roky, ale pokroky v montáži jsou jasně vidět. Dnešní krátký článek Vám přináší několik týdnů staré fotografie, které před pár dny zveřejnila NASA a ESA.

První Block 5 neměl upravené heliové nádrže

Před startem družice Bangabandhu-1 se všude (včetně našeho webu) psalo o tom, že jde o premiéru finální verze Falconu 9, do které se již nebude (až na drobná vylepšení) zasahovat. Takzvaný Block 5 měl disponovat vylepšením všech možných systémů, přičemž jejich cílem bylo kromě usnadnění znovupoužitelnosti i zvýšení bezpečnosti. Necelé dva týdny po startu však vyšlo najevo, že jedna z těchto novinek na palubě nebyla a že se použije až při jednom z pozdějších letů. Jedná se o nádrže se stlačeným heliem, které slouží k tlakování nádrží – právě jejich selhání vedlo v září 2016 ke zničení Falconu 9 s družicí Amos 6.

InSight upravil dráhu vstříc Marsu

Sestava tvořená sondou InSight, tepelným štítem, přeletovým prstencem a zadním panelem se do vesmíru dostala 5. května na palubě rakety Atlas V 401. 22. května přišla první korekce dráhy, při které se zažehly k tomu určené trysky. Těchto manévrů může sestava během přeletu použít až šest a o jejich použití rozhodují pozemní týmy na základě analýzy dráhy sondy. „První korekce bude ze všech největší,“ oznámil ještě před zážehem Fernando Abilleira z JPL, manažer navigace této mise a dodal: „Trysky se zažehnou na 40 sekund a změní rychlost sondy o 3,8 m/s.“

Čím zkoumat povrch Europy?

To, že americká agentura NASA připraví v nejbližších letech misi Europa Clipper je již téměř hotová věc. Sonda má již několik let politickou podporu a zajištěné financování. Ještě minulý týden se sice stále nevědělo, jaká raketa ji bude vynášet (a tedy ani to, jak dlouho bude trvat její přelet mezi Zemí a Jupiterem), ale to byly spíše kosmetické detaily, které by samotnou realizaci mise ohrozit neměly. Minulý týden navíc bylo rozhodnuto, že nosičem bude nová americká superraketa SLS. Je proto na místě začít psát i o misi, která by měla následovat po projektu Europa Clipper. Už samotný pracovní název projektu, který se již brzy začne formovat, prozradí vše – Europa lander.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 poslouží vědě i Iridiu

Falcony startovaly s komunikačními družicemi Iridium již pětkrát, ale tentokrát to bude určitě jiné. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že družic není deset, ale jen pět a společně s nimi poletí i dvě americko-německé družice GRACE-FO, které mají zkoumat změny zemského gravitačního pole, čímž nám prozradí, jak se pohybují vodní masy. Při této misi se sice nebude s prvním stupněm přistávat, ale na oplátku se můžeme těšit na další let prvního stupně, který je již jednou použitý a podle všeho to vypadá, že bychom se mohli dočkat i pokusu o záchranu aerodynamického krytu.

Cygnus veze cubesaty, které otestují nové technologie

Včera ráno našeho času odstartovala z kosmodromu ve Virginii raketa Antares, která vynášela zásobovací loď Cygnus. Jejím cílem je Mezinárodní vesmírná stanice, kam veze více než tři tuny vědeckých experimentů, potřeb pro výstupy astronautů do volného prostoru a zásob pro posádku. Nesmíme ale zapomínat ani na kategorii, která v posledních letech získává stále větší význam – cubesaty. Na palubě bychom totiž našli tři družice o velikosti krabice na cereálie, které mají za úkol vyzkoušet a ověřit zatím ještě neozkoušené technologie pro sledování Země.

GRACE-FO

Sledování vody z vesmíru: GRACE-FO

Pozorování planety Země a zejména studium klimatu je jedním z hlavních úkolů současné kosmonautiky. Ať chceme nebo ne, ať už si to uvědomuje či nikoliv, i drobné změny v klimatu mohou mít dalekosáhlé globální následky, které se ve výsledku odrazí nejen na stavu naší planety, ale také na způsobu, jakým funguje naše společnost. Zemské klima je velmi úzce spjato s vodou, jejím pohybem a výskytem na různých místech planety ve všech skupenstvích. Pokud tedy chceme porozumět dlouhodobým změnám klimatu a jeho vývoji, zcela logicky musíme sledovat zemské vodstvo a pohyby vodních mas. A právě toto pozorování je hlavním úkolem dvojice sond označovaných jako GRACE-FO, které se zaměřují na studium gravitace naší rodné planety. Ptáte se, jak voda souvisí s gravitací? To už se dozvíte ve videu v tomto článku.

Kosmotýdeník 296 (14.5. – 20.5.)

Jak těžké je vrtat do Marsu? O tom by nám mohlo vyprávět vozítko Curiosity a zejména pak jeho tým operátorů a inženýrů, kteří už druhým rokem řeší problém se zaseknutou vrtačkou. Nyní si snad vozítko opět zavrtá. To je také hlavní téma Kosmotýdeníku, který vám shrne kosmonautické dění v uplynulém týdnu, nicméně dále vás čeká třeba pohled na přípravu na start rakety Antares, anebo detaily ohledně dvou 6U cubesatů, které se řítí k Marsu. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.