Adrianos Golemis
První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.
Americké Vesmírné síly vybraly Lake Kickapoo v Texasu jako preferované místo pro třetí a poslední stanoviště globální radarové sítě, kterou společně budují Spojené státy, Austrálie a Spojené království. Síť má sloužit ke sledování družic a dalších objektů v hlubokém vesmíru.
Společnost Stoke Space Technologies, která se blíží k prvnímu letu plně znovupoužitelné nosné rakety, získala 1 miliardu dolarů na urychlení vývoje větší rakety.
Dnes bylo oznámeno, že s Thomasem Pesquetem (velitel) a Alešem Svobodou (pilot) poletí také Řek Adrianos Golemis, který se specializuje na vesmírnou medicínu. Čtvrtý člen posádky je zatím neznámý.
Společnost The Exploration Company získala 450 milionů dolarů, které jí mají pomoci dokončit vývoj nákladní kosmické lodi a položit základy pro budoucí velkou nosnou raketu.
Federální komunikační komise (FCC) se chystá potvrdit svou dlouholetou praxi, podle níž jsou družicové konstelace vyňaty z povinnosti podstupovat posuzování vlivu na životní prostředí. Děje se tak uprostřed bezprecedentní vlny návrhů, které počítají s více než milionem datových center na oběžné dráze.
Americké Vesmírné velitelství oznámilo, že dokončilo své první cvičení zaměřené na dynamické manévrování vojenských družic na oběžné dráze. Při cvičení byly využity skutečné družice na nízké, střední i geosynchronní oběžné dráze.
Indický startup Pixxel, zaměřený na hyperspektrální snímkování, 6. září oznámil získání 100 milionů dolarů. Financování chce využít k navýšení výroby družic, a to včetně výroby ve Spojených státech, protože usiluje o získání dalších zakázek od vládních institucí.
První z nové řady malých astrofyzikálních kosmických družic NASA, Pandora, zahájila provoz a nyní poskytuje jak vědecká data, tak cenné poznatky pro budoucí mise.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nejnovější teleskop určený k hledání planet mimo Sluneční soustavu, tedy TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) již poskytuje vědcům cenná data. Ta by měla pomoci objevit a studovat nové exoplanety. NASA se zároveň pochlubila i detailním snímkem jižní oblohy, který pořídily všechny čtyři širokoúhé vědecké kamery. Na snímku je krásně vidět velké množství hvězd a dalších objektů včetně hvězd, o kterých již z dřívějška víme, že kolem nich obíhají exoplanety.
Americká kosmická agentura NASA jakožto hlavní lídr na poli průzkumu vesmíru již řadu let rozvíjí možnosti rozvoje a zapojení soukromého sektoru do tohoto odvětví. Jedním z mnoha způsobů zrychlení komercializace vesmíru bylo založení skupiny Venture Class Launch Services v roce 2015. Počátkem roku byly vyzvány společnosti z aerokosmického průmyslu k vytváření návrhů nosných raket pro nově se rozvíjející trh s malými satelity. V řijnu pak NASA poskytla financování třem vítězným soukromým subjektům za účelem podpory vývoje lehkých kosmických nosičů. Tyto společnosti se zavázaly vyvinout malé rakety schopné vynášet cubesaty a malé satelity v řádech desítek kilogramů za ceny menší než 10 milionů dolarů za start.
Webbův teleskop úspěšně absolvoval dva komunikační testy a je zase o něco blíž planovanému startu v roce 2021. Zdroj 17. září 7:30
13. září sonda začala naplno využívat systém SACS (Solar Array Cooling System), který je prvním svého druhu. SACS má chránit solární panely sondy, které vyrábí elektrickou energii před intenzivním slunečním žárem. Panely jsou totiž citlivé na přehřátí, takže Parker Solar Probe, která se ke Slunci přiblíží víc, než jakákoliv sonda před ní, dostala aktivně vodou chlazené panely. Tekutina protéká skrz drobné kanálky zabudované do solárních panelů a odebírá z nich teplo. Ohřátá voda pak míří do čtyř radiátorů, které uvolní nasbírané teplo do okolního vesmíru. Jelikož budou solární panely ochlazené, budou moci efektivněji vyrábět energii.
V 90. letech a kolem přelomu tisíciletí tvořily rakety Delta II jeden z hlavních pilířů americké kosmonautiky. Na svém kontě mají 155 startů, z čehož jen dva byly neúspěšné. Na oběžnou dráhu Země vynesly 24 družic GPS, Spitzerův teleskop nebo teleskop WISE, ale mířily i mimo zemské gravitační pole. Na jejich palubě se do vesmíru vydaly namátkou sondy Deep Impact, MESSENGER, Dawn, Phoenix nebo dva marsovské rovery MER. Dnes bychom měli do kroniky těchto raket zapsat poslední kapitolu. Na rampě Vandenbergovy základny stojí poslední exemplář rakety Delta II v konfiguraci 7320, jehož úkolem je vynést družici ICESat-2, která bude sledovat změny v množství ledu.
První letový test má za sebou inovativní systém ADEPT (Adaptable Deployable Entry Placement Technology), který na první pohled vypadá jako nějaký hypermoderní skládací deštník. Ve skutečnosti však toto skládací zařízení po rozevření vytvoří kruhový pevný tepelný štít – tzv aeroshell. Tato technologie má předpoklady k tomu, aby změnila systém, jakým uvažujme o tepelných štítech. Pokud se štíty na principu systému ADEPT ujmou, mohly by se i velké štíty snadno vměstnat do rakety s omezeným průměrem aerodynamického krytu. Ve výsledku bychom tak mohli na povrchy planet a světů s atmosférou posílat mnohem větší náklady, než je momentálně možné.
Joan „Jody“ Singer se jako první žena stala 13. září ředitelkou Vesmírného letového centra NASA, které v jeho začátcích vedl Wernher von Braun. 14. září 18:00
O cestě mobilní odpalovací plošiny pro raketu SLS na startovní rampu 39B jsme Vás na konci srpna již informovali – stejně tak i o jejím přesunu do montážní haly VAB o týden později. Nyní se však k tématu vracíme ještě jednou. Na YouTube se totiž objevilo video, které by Vám rozhodně nemělo uniknout. S pomocí dronu se podařilo natočit úctyhodné záběry z přesunu celé 120 metrů vysoké konstrukce, která i s pásovým dopravníkem vážila skoro 7500 tun. Záběry z obletu kolem rampy jsou pak skutečnou lahůdkou. Člověk jen trochu přivře oči a už na plošině vidí stát i obří raketu Space Launch System. Video má navíc špičkové parametry – bylo natočeno v ultravysokém rozlišení 4K a 60 snímků za sekundu zajišťuje krásně plynulé podání pohybu.
Situace kolem otvoru v orbitálním úseku lodi Sojuz MS-09 je sice z technického hlediska vyřešená – díru se podařilo zalepit a vzduch neuniká. Ovšem spekulace o původu otvoru nabírají stále bizarnějších podob. Pomyslnou korunu nasadil celé situaci ruský list Kommersant, podle kterého je hlavní vyšetřovací verzí sabotáž ze strany americké posádky. Důvodem, který k tomu měl Američany vést, měla být snaha o dřívější návrat kvůli neupřesněným zdravotním problémům nespecifikovaného astronauta. K situaci se vyjádřil i velitel aktuální expedice na ISS Andrew Feustel: „Mohu jednoznačně říct, že posádka na oběžné dráze s tím nemá nic společného, bez jakýchkoliv pochybností. A myslím si, že je to ostuda a také je to trošku ponižující, že někdo mrhá čas mluvením o tom, že by do toho mohla být posádka nějak zapojená.“
Sonda OSIRIS-REx putuje vesmírem již dva roky. Za tu dobu urazila miliardy kilometrů a k cíli jí zbývá už pouze několik měsíců. Míří k fascinujícímu asteroidu jménem Bennu, ke kterému by měla dorazit v prosinci letošního roku. Sonda zde pak zahájí téměř dvouletý výzkum tohoto kosmického balvanu, zmapuje jeho terén a bude hledat bezpečné a přitom zajímavé místo, ze kterého by mohla odebrat vzorky. V červenci 2020 se na několik sekund zlehka dotkne povrchu a nasbírá minimálně 60 gramů prachu a kamínků. Teoreticky může nabrat až dva kilogramy materiálu, což by byl největší odběr z mimozemského tělesa od éry programu Apollo. Sonda pak materiál uloží do návratového pouzdra, které má v roce 2023 přistát v poušti v americkém Utahu, kde už na něj budou čekat vědci. Mnohaletá mise, která patří mezi nejsložitější svého druhu, se celá točí kolem asteroidu Bennu. Ten je však jen jedním ze zhruba 780 000 známých asteroidů ve Sluneční soustavě. Nabízí se tedy otázka, proč si vědci vybrali právě tento objekt? NASA před několika dny vydala článek s deseti důvody, který
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.