sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

GHGSat

Společnosti GHGSat a ExxonMobil Corp. 5. září oznámily partnerství za účelem monitorování a zmírňování emisí metanu pro pobřežní provozy v Severní Americe a Asii.

NASA

NASA očekává, že v rámci revidovaného přístupu agentury k přechodu z Mezinárodní vesmírné stanice vynaloží až 1,5 miliardy dolarů na podporu nejméně dvou společností, které budou demonstrovat použití vesmírné stanice s posádkou.

Americká armáda

Společnost Blue Origin a dodavatel obranných technologií Anduril Industries získali nové kontrakty, které pomohou americké armádě prozkoumat, zda lze komerční rakety použít k přepravě zásob po celém světě.

Kuiper

Projekt Kuiper společnosti Amazon uzavřel svou první leteckou dohodu. Partnerství s JetBlue má od roku 2027 zpřístupnit přibližně 75 letadlům širokopásmové připojení k družicím na nízké oběžné dráze Země.

U.S. Space Force

Více než 80 důstojníků amerických Vesmírných sil minulý týden jako první absolvovalo nový roční kurz pro výcvik důstojníků. Tento program zahrnuje seznamování s vesmírnými operacemi, kybernetickou válkou a zpravodajstvím.

Spacedock

Spacedock, startup sídlící v Silicon Valley, dříve známý jako Orbital Outpost X , 20. srpna oznámil plány na demonstraci univerzálního připojovacího zařízení pro vesmírné systémy při misi, která by měla letět v roce 2026.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

Florida přivítala sondu, které bude hodně horko

Teploty mohou v létě na Floridě dosahovat hodně vysoko, ale Parker Solar Probe bude připravena na mnohem větší výheň. Právě z Floridy totiž letos v létě odstartuje na misi, při které se bez přehánění dotkne Slunce. Přepravní kontejner se sondou již dorazil na kosmodrom, kde je již vše připraveno na závěrečné předstartovní přípravy. Pokud se nic nepokazí, měli bychom se dočkat startu na raketě Delta IV Heavy už 31. července letošního roku.

Umělecká představa lodi Starliner během připojování k ISS.

Boeing chce pro Starliner těžší misi

NASA včera vydala zprávu, která říká, že došlo k aktualizaci kontraktu CCtCap (Commercial Crew Transportation Capability), který agentura má uzavřený se společností Boeing. Změna má umožnit lepší flexibilitu komerčních testovacích letů k ISS. V rámci této změny by mohl první pilotovaný let CFT (Crew Flight Test) nést tři astronauty místo původně plánovaných dvou. Stejně tak by se mohla prodloužit i jeho délka – ze zhruba dvou týdnů na půl roku. Zajímavé je, že návrh iniciovala sama firma Boeing.

Lovec exoplanet pomalu odchází do důchodu

Teleskop Kepler, který otevřel vědcům brány do bohatého světa exoplanet a který je momentálně od Země vzdálený 151 milionů kilometrů, přečkal během své devítileté mise mnoho kritických okamžiků. Od technických závad až po komplikace s kosmickým zářením. Jeho objevy jsou úžasné a vzhledem ke komplikacím, kterým musel čelit jsou ještě úctyhodnější. Úžasná mise tohoto dalekohledu se však již nezadržitelně blíží ke konci. Jeho nádrže jsou stále prázdnější a jelikož není v dosahu žádná benzinka, mělo by Kepleru palivo dojít v příštích měsících.

Cesta k Exploration Mission-1 a 2 (ohlédnutí za 1. čtvrtletím a výhled na 2. čtvrtletí 2018)

Před půl rokem informovali manažeři NASA o novém datu startovní připravenosti k misi EM-1 nejdříve ve druhé polovině prosince 2019. Současně upozornili na rizika budoucích problémů, spojená s tím, že se práce na mnoha systémech dělají poprvé. Největší rizika byla spojena s výrobou motorové sekce centrálního stupně rakety SLS a servisního modulu kosmické lodi Orion. Potenciál těchto rizik byl přepočten na čtyř- až šestiměsíční skluz. S tím, jak práce postupují, byl tento potenciál snížen na tři až čtyři měsíce. Z důvodů integrovaného plánování prací však NASA stále považuje za vhodné cílit k formálnímu termínu startu mezi 16. a 25. prosincem 2019. V závěru minulého tradičního souhrnu příprav na nepilotovaný let Orionu na vysokou oběžnou dráhu Měsíce a zpět byl přidán nový oddíl, věnovaný popisu prací plánovaných na rok 2019. Tento oddíl je nyní z důvodu úspory místa vynechán. Místo něj bude představen předběžný harmonogram příprav na misi EM-2, při které se na oblet Měsíce vydá Orion s posádkou.

Přeprava adaptéru pro Orion na Floridu

V Kennedyho vesmírném středisku na Floridě se již nachází několik dílů budoucí kosmické sestavy, která se při letu Exploration Mission-1 vydá směrem k Měsíci. Tlaková kabina Orionu byla letounem NASA Super Guppy dopravena již v únoru 2016, a nyní je vybavována v budově O&C dalšími systémy nutnými pro kosmický let. V srpnu 2016 byl stejným letounem přepraven tepelný štít pro Orion. V březnu 2017 dopravila nákladní loď Delta Mariner do přístavu na Mysu Canaveral stupeň ICPS, který během kosmického letu urychlí při svém druhém zážehu celou sestavu směrem k Měsíci.

Měsíc - objekt snílků mnoha generací

Gemini – Kosmonautická maturita (18. díl)

Měsíc byl odedávna objektem zájmu mnoha fantastů, snílků, ale i vědců a badatelů. Úsvit kosmického věku v polovině dvacátého století s sebou přinesl možnost prozkoumat našeho souputníka takříkajíc z první ruky. Jakýmsi svatým grálem se pak měl stát pilotovaný oblet Měsíce a přistání člověka na jeho povrchu. První nástiny lunárních výprav se v rámci NASA objevily na konci roku 1958. Už tehdy panovaly obavy, zda Sovětský svaz nemá podobné cíle. Jak se vyjádřil jeden z pracovníků Army Ballistic Missile Agency (ABMA – pozdější Marshallovo středisko), „doufejme, že nás na Měsíci nebudou čekat ruští celníci.“ O rok později se cirkumlunární mise a následné přistání člověka na měsíčním povrchu objevily ve výčtu možných priorit jako součást studie Komise pro astronautiku a výzkum vesmíru v rámci Kongresu. Posléze se tyto cíle objevily i ve zprávě Goettovy komise, o níž byla řeč na začátku seriálu. Zpočátku někteří zúčastnění zastávali názor, že minimálně oblet Měsíce bude možné dosáhnout s upravenou dvoumístnou kabinou Mercury Mark II. Přestože se v polovině roku 1960 začalo pracovat na programu, který posléze dostal název Apollo, ještě

Kosmotýdeník 289 (26.3. – 1.4.)

Málokdy se stane, aby v jeden den proběhly hned tři starty a ještě k tomu výstup do volného prostoru. A to rozhodně nebyla poslední věc, kterou nám uplynulý týden představil. V hlavním tématu se budeme věnovat důvodům odkladu dalekohledu Jamese Webba, jehož nový termín startu – květen 2020 – nemusí být nutně poslední. V Kosmotýdeníku se však podíváme i na důvody přerušení video přenosu při posledním startu Falconu 9 a na další tradiční rubriky. Přeji vám pěknou neděli, během které vás málokdo nachytá a hezké čtení.

Jak bude InSight zkoumat Mars?

Do startu další vědecké mise k Marsu zbývají už jen týdny. Pokud se nic nepokazí, odstartuje raketa Atlas V se sondou InSight 5. května. V listopadu pak přijde přistání v oblasti Elysium Planitia, kde začne vědecký výzkum. Tato stacionární sonda se bude zajímat o podpovrchové složení Rudé planety – jak se Marsem šíří seismické vlny, jak se pod povrchem šíří teplo, nebo jaké je vůbec rozložení podpovrchových vrstev. Za tímto účelem je lander vybaven robotickou paží, která umístí na povrch vědecké přístroje. S jejich pomocí se dozvíme nejen důležité informace o Marsu, ale nepřímo i o všech kamenných planetách a jejich vzniku.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.