Štítek ‘NASA’

Rover ještě nevznikl a už čelí problémům

Vizualizace Mars rover 2020

Kdo by si myslel, že kosmické sondy mohou přijít do problémů až během provozu, ten se mýlí. Historie zná celou řadu projektů, které si to nejhorší vytrpěly v době, kdy třeba ještě nemusel být vyrobený ani jediný díl hardwaru. Nelehkým obdobím v těchto dnech prochází nástupce vozítka Curiosity, s pracovním názvem Mars rover 2020 podle plánovaného roku startu. Podle zprávy, kterou 30. ledna vydal úřad generálního inspektora při NASA má celý projekt hned několik problémů, které mohou v konečném důsledku způsobit odklad startu.

Michoud Assembly Facility zasažen tornádem

Středisko Michoud po zásahu tornádem.

Včera kolem poledne místního času byla v souvislosti s přechodem studené fronty pohybující se přes jižní část Spojených států zasažena velmi silným tornádem výrobní budova NASA Michoud Assembly Facility (MAF) ve východní části New Orleans. Oko tornáda prošlo v těsné blízkosti budovy MAF, rychlost větru byla pomocí radaru odhadnuta přibližně na 240 kilometrů za hodinu. Přesný rozsah poškození budov se zjišťuje, hlášeny jsou i drobné úrazy zaměstnanců NASA. Tornádo vyrazilo otvory ve střeše a stěnách hlavní budovy MAF, kterou NASA v současné době používá pro stavbu centrálního stupně rakety SLS.

Jupiter – galerie nezvyklého umění

Druhého února prolétla americká sonda Juno nejnižším bodem oběžné dráhy kolem Jupiteru. Velmi potěšující je, že při tomto průletu byly v provozu všechny vědecké přístroje na palubě sondy a data sbírala i kamera JunoCam – jediný klasický zobrazovací přístroj, který Juno nese. Dnes Vám proto přinášíme výběr těch nejpovedenějších fotek, které JunoCam pořídila při tomto průletu. Náhledová fotka tohoto článku vznikla 2. února ve 14:52 SEČ, když se sonda pohybovala ve výšce 76 600 kilometrů nad horní vrstvou oblačnosti. Pokud by Vám to bylo málo, můžete se podívat přímo na web celého projektu, kde je fotek nesrovnatelně více.

Kosmotýdeník 229 (30.1. – 5.2.)

Za námi je dalších sedm dní historie lidstva a s nimi i sedm dní vědeckého zkoumání a kosmického výzkumu. Kosmotýdeník se nyní na těchto sedm dní ohlédne a přinese vám zajímavé informace, které se nedostaly mezi běžné články vycházející na Kosmonautixu. Dnes se podíváme velmi netradičně na problémy jedné lanovky v Alpách. Abychom se vrátili do vesmíru, prozkoumáme osamocenou horu na trpasličí planetě Ceres a pokusíme se najít její dávné horské společnice. To a další drobné informace naleznete uvnitř článku. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Mohou být praskliny problém pro SpaceX?

Motor Merlin 1D

Wall Street Journal přišel před pár dny se zprávou, která odhalila problém, o kterém se dříve veřejně prakticky nevědělo. Jde o to, že vládní vyšetřovatelé vydali zprávu, ve které vyjádřili znepokojení týkající se motorů Merlin. Na lopatkách jejich turbočerpadel se totiž prý objevují malé praskliny, které by mohly způsobit havárii. Podle českého portálu elonx.cz už SpaceX o tomto problému ví několik měsíců a pracuje na jeho odstranění. Další informace pak na našem diskusním fóru doplnil uživatel Pospíšil – „Pracujeme na úpravě konstrukce, abychom trhlinám zcela zabránili. Toto bude součástí poslední konstrukční iterace Falconu 9. SpaceX ve spolupráci s NASA připravil plán na kvalifikaci motorů pro pilotované lety,“ uvedl John Taylor ze SpaceX. To by znamenalo, že se konstrukční změny uplatní v závěrečné verzi Falconu 9, která se označuje jako Block 5. Tato verze by teoreticky mohla letět ještě letos.

Cassini se otírá o prstence

Americká sonda Cassini má před sebou jen poslední měsíce, ale to neznamená, že by její mise byla nudná. V žádném případě, právě naopak! Cassini momentálně obíhá po dráze, která vede jen v těsné blízkosti planetárních prstenců. Na Zemi tak chodí dechberoucí fotky těchto působivých útvarů. Rozhodli jsme se proto do dnešního článku zařadit nejnovější snímky. Jde o zatím nejpodrobnější fotky vnějších částí hlavních prstenců a vědci z nich mohou vyčíst mnoho informací o struktuře těchto útvarů. Vždyť tyhle fotky dosahují rozlišení až 550 metrů!

Bonusová práce pro OSIRIS-REx

Starý vtip říká, že pokud budete v práci hodně dobří, dostanete za odměnu další práci navíc. U kosmických sond to funguje podobně – třeba sonda OSIRIS-REx je opravdu velmi dobrá a proto se vědci rozhodli, že její schopnosti využijí ještě předtím, než v roce 2018 dorazí ke svému hlavnímu cíli – asteroidu Bennu. Vědci se rozhodli využít její dráhy a využijí ji k tomu, aby se porozhlédli v okolí a zkusili v něm vystopovat neobvyklý typ asteroidů, které mohou být pozůstatky stavebních bloků, ze kterých vznikala Země.

Zkrátí Juno svou dráhu? Rozhodne se v únoru

Sonda Juno stále krouží kolem Jupitera po eliptické dráze, na které trvá jeden oběh více než 53 dní. V těchto dnech, kdy se pomalu blíží další průlet nejnižším bodem, se opět otevřelo téma, zda sonda přikročí k brzdícímu zážehu či nikoliv. Juno proletí perijovem 3. února a je jasné, že tohohle průletu se žádná změna nedotkne. V průběhu února by ale mělo padnout definitivní rozhodnutí, kdy a zda vůbec dojde ke zkrácení oběžné dráhy.

Velký milník pro silný horní stupeň SLS dokončen

Včera uvolnila NASA zprávu, že pouhý den před odstoupením Charlese Boldena z funkce administrátora NASA, souvisejícího s koncem funkčního období prezidenta Baracka Obamy, tedy dne 19. ledna 2017 úspěšně dokončila předběžný přezkum návrhu (preliminary design review – PDR) horního stupně EUS pro raketu SLS. Osobně se domnívám, že nešlo o časovou náhodu, nýbrž o to, že vzhledem k mezistřediskovému charakteru vyžadovalo formální schválení dokumentu PDR podpis administrátora NASA.

Plán vývoje komerčních lodí NASA na rok 2017

Podobně, jako NASA zrekapitulovala pokrok ve vývoji komerčních lodí za uplynulý rok 2016, se kterým jsme vás seznámili v tomto článku, nabídla nám v minulých dnech také přehled plánovaných milníků tohoto programu, jež mají být splněny během letošního roku 2017. Záměrně mluvíme v podmiňovacím způsobu, protože odklady a zpoždění jsou v kosmonautice poměrně běžné a  nevyhýbají se ani tomuto programu NASA na využívání komerčních kosmických lodí – CCP (Commercial Crew Program).