LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Ve čtvrtek 27. června NASA oznámila, který ze dvou finalistů aktuálního výběru programu New Frontiers bude vybrán k realizaci. Stály proti sobě dva atraktivní projekty. Na jedné straně byl CAESAR, mise, která měla letět ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko, odebrat z ní vzorky a dopravit je na Zemi. Jelikož byla tato kometa dlouhodobě studována evropskou sondou Rosetta, bylo by možné získané informace zasadit do širšího kontextu poznání. Druhým finalistou byl návrh mise Dragonfly – ten počítal s vysláním sondy na saturnův měsíc Titan, kde zatím přistál jediný lidský výtvor (evropský lander Huygens). Návrh mise Dragonfly počítal s tím, že by se sonda přesouvala z místa na místo pomocí vrtulí. Jinými slovy by šlo o stroj, který připomíná pozemské drony. Mise Dragonfly byla ve srovnání s CAESARem složitější, ale také mnohem atraktivnější. Jak jste už poznali z nadpisu a náhledového obrázku článku, NASA dala tentokrát přednost složitější cestě a my se máme rozhodně na co těšit!
O tom, že je kosmonautika užitečná, není mezi čtenáři našeho webu nutno pochybovat. Každý ví, že výzkum, které kosmické sondy dělají, posouvá naše znalosti vpřed. Nikdo také nepochybuje o tom, že některé činnosti či technologie by bez družic neexistovaly, nebo by fungovaly hodně špatně. Je však potřeba stále ukazovat konkrétní příklady užitečnosti letů do vesmíru. Je nutné dávat najevo, že i cesta může být cílem. Mnohdy je totiž družice či sonda užitečná ještě před svým startem, protože její technologie najde uplatnění i v běžném životě. Dnes vám přineseme jedno konkrétní a možná i trochu nečekané využití.
Čtyřvrtulový dron má létat atmosférou měsíce Titanu a hledat stopy života. Mise odstartuje v roce 2026, k cíli dorazí za 8 let. Připravujeme článek. 27. června 22:47
Dnes ve 22:00 našeho času by měl Thomas Zurbuchen, zástupce administrátora NASA pro vědeckou činnost na tiskové konferenci oznámit výběr nové vědecké mise. Neupřesnila sice, z jakého programu má mise pocházet, nicméně na webu uvádí, že mezi řečníky na konferenci bude i Curt Niebur, což je vedoucí vědecký pracovník programu New frontiers. I časově by to odpovídalo, protože na konci roku 2017 se předpokládalo, že čtvrtá mise z programu New Frontiers bude vybrána na jaře roku 2019, takže je nejvyšší čas. Ve finále jsou dva projekty a oba jsou mimořádně lákavé, posuďte sami.
Obsluha pozemních systémů floridského kosmodromu EGS (Exploration Ground Systems) v uplynulých měsících tvrdě pracovala na dalším významném milníku k misi Artemis 1. Konkrétně je řeč o zkušebním vývozu mobilní odpalovací plošiny ML-1 na rampu 39B na Kennedyho středisku. Jde o významný krok k finální fázi integrace testování kombinace obslužných ramen a samotné konstrukce. Kolos, ze kterého bude startovat raketa SLS zatím čeká v montážní hale VAB, kde strávil několik posledních měsíců. Během dnešního dne by se však měl vydat na několikahodinovou cestu, kterou budete moci sledovat v tomto článku ve vloženém okně.
Třetího prosince loňského roku se z kosmodromu Bajkonur vydala kosmické loď Sojuz MS-11, které velel Rus Oleg Kononěnko a spolu s ním letěla Američanka Anne McClain a Kanaďan David Saint-Jacques, pro které šlo o první kosmickou misi. Tato posádka po dobu několika měsíců pobývala na ISS sama. Vinou loňské nehody Sojuzu MS-10 byla expedice s číslem 58 pouze tříčlenná. V březnu se trojice dočkala návštěvy dalších tří kosmonautů a počet lidí na ISS se rozrostl na šest. V noci na dnešek našeho času přišel pro posádku Sojuzu MS-11 čas návratu. Po přesně 203 dnech, 15 hodinách a 16 minutách v kosmickém prostoru jejich mise skončila. Půl roku dělali vědu na ISS, přijímali různé kosmické lodě včetně prvního exempláře Crew Dragonu. Jejich mise byla úspěšně zakončena přistáním v kazašské stepi u města Džezkazgan.
Nedělní poledne je ideálním časem na shrnutí všech událostí z kosmonautiky za uplynulých sedm dní. Tentokrát bude hlavním tématem Kosmotýdeníku příprava dvou misí pro průzkum Slunce, které chce NASA vyslat jako prostředek pro pochopení kosmického počasí, aby budoucí mise Artemis uměly lépe reagovat na aktivitu Slunce. Podíváme se také na aktualizaci termínu prvních letů soukromých pilotovaných lodí, anebo na fotografie ze startu Ariane 5. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Test záchranné věžičky za letu (AA-2) proběhne 2. července ve 13:00 SELČ. 22. června 19:20
Stane se tak podle dohody podepsané mezi NASA a CNES na Mezinárodní pařížské letecké show. ESA bude rozhodovat o své účasti v listopadu v Seville. 21. června 21:05
Na dvou fotografiích, které Vám dnes chceme představit, jsou zachyceny činnosti z 13. června, kdy pracovníci Jet Propulsion Laboratory instalovali kola a „nohy“ (alias mobilní zavěšení) na pravou polovinu vozítka Mars rover 2020. O den později pak došlo k instalaci zavěšení kol i na druhou stranu. „Teď už je to marsovské vozítko,“ říká David Gruel, manažer JPL zodpovědný za sestavování, testy a start této mise a dodává: „S připojeným zavěšením kolem to už nejen vypadá jako vozítko, ale také už máme instalaci skoro všech velkých systémů za sebou.“
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.