sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (BlueBird 11-13)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

NASA

Přestavba technologického (inženýrského) modelu marsovského roveru OPTIMISM na skutečný lunární rover by podle odhadů mohla NASA stát více než 1 miliardu dolarů. Tento odhad však administrátor NASA důrazně odmítl.

Čína

Čína ve středu vyslala na zcela nový typ oběžné dráhy dvojici utajovaných družic a zároveň rozšířila své schopnosti komunikačního přenosu dat prostřednictvím retranslačních družic na oběžné dráze.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly udělily společnosti K2 Space kontrakt v hodnotě 22,9 milionu dolarů na testování laserových komunikačních terminálů, které jsou navrženy tak, aby umožňovaly přímý přenos dat mezi družicemi na oběžné dráze.

K2 Space

Společnost K2 Space získala nové financování ve výši 500 milionů dolarů, čímž za pouhých sedm měsíců více než zdvojnásobila svou hodnotu. Výrobce družic se nyní připravuje na přechod od demonstračních misí na oběžné dráze k realizaci velkých komerčních a vojenských zakázek.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly zadaly společnosti SpaceX dvě zakázky na vynesení vojenských družicových konstelací v celkové hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Jde o dosud největší veřejně oznámený soubor misí v rámci programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3.

Sophia Space

Společnost Sophia Space 30. července oznámila udělení patentu, který sdílí s Kalifornským technologickým institutem (Caltech). Patent se týká velkých modulárních datových center umístěných ve vesmíru.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

ŽIVĚ A ČESKY: Odkládaný ICON čeká (opět) na start

Tenhle příběh už se začíná podobat jihoamerické telenovele, ve které se hlavní protagonisté schází a zase rozchází, až se v tom člověk přestává orientovat. Vědecká mise ICON určená ke studiu interakce kosmického a pozemského počasí si prošla hned několika odklady kvůli technickým problémům na nosné raketě Pegasus-XL – změnilo se dokonce i místo startu. Projekt nabral výrazné zpoždění, které přesahuje dva roky, ale zítra brzy ráno našeho času by to snad mohlo vyjít. Shoz rakety z letadla je plánován na 3:25 našeho času, ale meteorologové varují – v tomto termínu je 70% pravděpodobnost špatného počasí. V případě záložního termínu se podmínky zlepší o 30 %. Každopádně my budeme v noci připraveni na živě a česky komentovaný přenos, který Vám slibujeme už dlouho.

Juno dnes potřetí prolétá nejnižším bodem její oběžné dráhy kolem Jupiteru

Juno uhýbala stínu

Přelom měsíců byl pro sondu Juno ve znamení manévru, který trval 10,5 hodiny. Tento na poměry mise dlouhý zážeh měl mimořádně důležitý úkol a bez jeho provedení by mise skončila. Sonda Juno získává elektrickou energii pro palubní systémy z fotovoltaických panelů – při příštím přiblížení k planetě 3. listopadu by totiž pobývala příliš dlouho ve stínu obří planety. Samotný manévr začal 1. října v 1:46 SELČ, zatímco v USA bylo ještě 30. září. Zážeh využil malé korekční trysky a byl vskutku rekordní – trval 5× déle než jakýkoliv předchozí zážeh tohoto systému. Manévr změnil rychlost sondy o 203 km/h, k čemuž potřeboval 73 kg pohonných látek.

Poprvé uskuteční EVA dvě ženy

Říjen a listopad budou na Mezinárodní kosmické stanici ve znamení těžko uvěřitelného počtu vycházek do volného prostoru – EVA. Jen na říjen je aktuálně plánováno pět EVA s tím, že možná přibude šestá – pokud vše půjde dle plánu a v listopadu se pak bude v tomto tempu pokračovat. Nás tentokrát bude zajímat čtvrtá z prvních pěti EVA. Jedná se o první vycházku, v rámci které se do volného prostoru vypraví dvě ženy. Krom této skutečnosti je však čeká velmi nabitý a zajímavý program, který má co dočinění s akumulátory stanice – což je také hlavní program všech prvních pěti vycházek. Podíváme se také na další plánované vycházky, které navážou hned v listopadu.

Kosmotýdeník 368 (30.9. – 5.10.)

Jako již tradičně, naservírovali jsme vám k nedělnímu obědu pravidelný souhrn nejzajímavějších zpráv z kosmonautiky, které se udály za poslední týden. Kosmotýdeník vám tentokrát nabídne pohled na přípravy testu únikového systému soukromé lodi Starliner od Boeingu. Podíváme se také na návrat Sojuzu MS-12 a na velmi osobní výpověď amerického astronauta Nicka Hagueho. Zamíříme ale také na Mars a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Pathfinder dorazil do montážní haly VAB

O tom, že na floridský kosmodrom dorazil transportní člun Pegasus s tzv. Pathfinderem, tedy hmotnostní a rozměrovou maketou centrálního stupně nové americké rakety SLS, jsme na našem webu už před pár dny psali, ale v tomto článku se k celé akci ještě vrátíme. Máme totiž k dispozici nové fotografie a videa, díky kterým si můžeme udělat mnohem lepší představu o rozměrech kolosu, který nyní spočívá v útrobách montážní haly VAB. Člun Pegasus připlul na Kennedyho středisko 27. září a v jeho útrobách se ukrýval 64,5 metru dlouhý a 103,5 tuny těžký Pathfinder. Jeho úkolem je prověřit veškeré pozemní vybavení, které přijde do styku s letovým hardwarem. Pozemní personál si na něm může bez rizika závažného poškození vyzkoušet veškeré integrační postupy, které bude provádět s letovým centrálním stupněm.

Organické látky na ledových zrníčkách z Enceladu

Analýza výtrysků ze saturnova měsíce Enceladu stále překvapuje – odborníci nyní oznámili, že v nich objevili nový druh organické látky – části aminokyselin. Sonda Cassini, která výtryskem prolétla, je již dávno zničená, ale její data se budou analyzovat ještě hodně dlouho. Masivní hydrotermální průduchy vyvrhují materiál z nitra Enceladu, který se mísí s vodou z podpovrchového oceánu – poté, co se materiál dostane do volného prostoru, můžeme pozorovat výtrysk vodní páry a ledových zrníček. Nově objevené molekuly obsahující dusík a kyslík kondenzují na těchto zrnkách.

Cesta k Artemis I a II (ohlédnutí za 3. čtvrtletím a výhled na 4. čtvrtletí 2019)

Od vydání předchozího přehledu, popisujícího postup příprav na nepilotovanou misi Orionu Artemis I na oběžnou dráhu Měsíce a následnou pilotovanou misi Artemis II, uplynulo čtvrt roku. Co vše se kromě červencové letové zkoušky záchranného systému Orionu odehrálo v programu, v jehož rámci se má za tři roky vydat čtveřice astronautů na oblet Měsíce? V jakém stadiu výroby se nachází exemplář Orionu, určený pro pilotovaný let? Nezaostává za jeho tempem výroba dílů pro druhou nosnou raketu SLS? Tyto a další otázky se pokusíme v dnešním článku zodpovědět.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.