Konec vyšetřování anomálie Raptorů
Letecký úřad FAA uzavřel vyšetřování nestandardního chování motorů na SuperHeavy během mise IFT-12. Vyčistila se tak administrativní překážka pro 13. letový test.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Letecký úřad FAA uzavřel vyšetřování nestandardního chování motorů na SuperHeavy během mise IFT-12. Vyčistila se tak administrativní překážka pro 13. letový test.
Floridský startup spustil komerční demonstraci technologie pohonu družic na jaderný pohon. Mise City Labs testuje zdroj elektrické energie poháněný tritiem, který by mohl umožnit budoucím kosmickým lodím a autonomním sondám provoz po celé roky, aniž by se musely spoléhat výhradně na solární panely nebo konvenční baterie.
Čínský vládní orgán zveřejnil seznam členů národního konsorcia pro komerční vesmírné projekty, který nabízí vzácný ukazatel toho, které společnosti stát považuje za zavedené hráče.
Federální komunikační komise schválila projekt družice společnosti Reflect Orbital, která bude testovat schopnost odrážet sluneční světlo do nočních oblastí. Tento projekt ostře kritizují astronomové i environmentalisté.
Ve věku 74 let zemřel v pátek 10. července 2026 druhý bulharský kosmonaut Alexandr Alexandrov. Do vesmíru se podíval v rámci programu INTERKOSMOS. Při této misi se podíval v roce 1988 na ruskou stanici MIR při misi Sojuz TM-5.
Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.
Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.
Nová singapurská kosmická agentura podepsala dohodu o spolupráci se svým japonským protějškem v rámci svého úsilí o vybudování kosmického průmyslu v zemi.
Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
NASA se drobnými krůčky posouvá vstříc prvnímu startu rakety SLS, která má při třetím startu v roce 2024 pomoci dostat na Měsíc první ženu a dalšího muže. Jedním z významných testů, který je i vizuálně velmi atraktivní, je zkouška vodních chrličů na mobilní odpalovací plošině, ke které došlo na floridské rampě 39B. První test systému proběhl už v červenci a inženýři při něm sbírali informace. Ty pak využili k drobným úpravám, které ověřovali v pátek 13. září. Test měl za úkol prověřit systém pro eliminaci hluku z raketových motorů, který se poprvé v ostrém provozu dostane ke slovu u startu mise Artemis I.
Souběžně s využíváním Mezinárodní kosmické stanice je na příští desetiletí připravováno obnovení pilotovaných letů k Měsíci. Oblet Měsíce kosmickou lodí Orion s čtyřčlennou posádkou by se měl uskutečnit pod hlavičkou NASA již za tři roky. Následovat by měl turistický oblet Měsíce lodí Starship, připravovaný společností SpaceX v rámci projektu DearMoon. Nové kosmické lodě, použitelné pro lunární mise, chystá i Čína a Rusko. Na oběžné dráze Měsíce, tedy v kosmickém prostředí, které se velmi liší od prostředí na nízké oběžné dráze Země, bude umístěna připravovaná kosmická stanice Gateway. Ta se má stát finančně i logisticky udržitelnou infrastrukturou, podporující další průzkumné cíle. Stanice bude podporovat pilotovaný i robotický přístup na povrch Měsíce a sloužit k získání zkušeností potřebných pro budoucí pilotované lety k Marsu. V rámci zpětné vazby se k nám v komentářích pod články vrací myšlenky čtenářů o těch pravých pilotovaných kosmických letech, o nejvýznamnější události od Apolla a o tom, že v pilotované kosmonautice aktuálně není zajímavější téma než první kosmická stanice u jiného vesmírného tělesa.
Devatenáctá dlouhodobá expedice na orbitálním komplexu Mir prošla před svým započetím poměrně velkými změnami oproti původním plánům. Nešlo ani tak o personální složení, byť i zde se malé zemětřesení událo. Podle ustáleného zvyku se záložní posádka osmnácté expedice měla stát hlavní posádkou expedice následující. V tomto kontextu tedy nebyla nominace zkušeného Anatolije Solovjova a nováčka Nikolaje Budarina coby hlavní posádky EO-19 žádným překvapením. Ovšem v záložní posádce, která zprvu trénovala ve složení Jurij Onufrijenko a Alexandr Poleščuk, udělali menší čistku muži v bílých pláštích. V dubnu 1995 vystavili lékaři stopku Alexandru Poleščukovi a k Onufrijenkovi byl přiřazen Jurij Usačov, který se před necelým rokem vrátil z velmi úspěšného dlouhodobého pobytu na Miru. Druhou velkou změnou byl termín startu a způsob dopravy na stanici. Když byly v roce 1993 oznámeny nominace do posádek EO-18 a EO-19, počítalo se s tím, že v květnu 1995, tedy v průběhu osmnácté expedice dojde ke spojení amerického raketoplánu se stanicí. Raketoplán poté nazpátek na Zem odveze Normana Thagarda a jeho parťáci Vladimir Děžurov a Gennadij Strekalov na stanici pobudou až do srpna, kdy je
NASA přidělila firmě Advanced Space z coloradského Boulderu 13,7 milionu dolarů na vývoj a provoz cubesatu, který bude umístěn na stejnou oběžnou dráhu kolem Měsíce jako chystaná stanice Gateway. Projekt CAPSTONE (Cislunar Autonomous Positioning System Technology Operations and Navigation Experiment) by se měl stát prvním lidským výtvorem na dráze označované jako NRHO (near rectilinear halo orbit) kolem Měsíce. Na této speciální dráze se bude cubesat otáčet s Měsícem podle toho, jak bude obíhat Zemi – v perilunu (nejnižší bod dráhy) bude jen 1600 km nad Měsícem, a v apolunu (nejvyšší bod) pak celých 70 000 km daleko.
V neděli v době oběda pro vás již tradičně vychází Kosmotýdeník – pravidelný souhrn událostí z kosmonautiky v uplynulém týdnu. V jeho aktuálním vydání se vypravíme opravdu daleko. Budeme zkoumat důvody vzniku podivných jezer na měsíci Titanu a to, jak k objasnění jejich vzniku pomohla nyní již neexistující sonda Cassini. Podíváme se také na padající led na Marsu, anebo na úpravy floridské rampy 39A pro starty systému Starship Superheavy. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
29. srpna připravili inženýři pro vozítko Mars rover 2020 důležitou zkoušku. Zařízení vážící 1040 kg bylo umístěno na speciální otočnou konstrukci, která začala rotovat jak ve směru hodinových ručiček, tak i opačně – pokaždé s rychlostí otáčení zhruba 1 otočky za minutu. Marsovský rover se na tento pomalý kolotoč nedostal proto, aby si před startem užil nějakou zábavu. Zkouška na zařízení zvaném spin table proběhla v Jet Propulsion Laboratory za jasným účelem – přesně určit těžiště roveru, tedy místo, ve kterém je hmotnost roveru perfektně vyvážená.
Zástupci agentury NASA a firmy Boeing se na základně White Sands Missile Range věnovali nácviku činností v rámci přistání lodě Starliner a trénovali i postupy používané pro výstup posádky z této lodě, která bude vozit astronauty na ISS a zpět. Ve středu 11. září nedaleko města Las Cruces v Novém Mexiku se rozjel konvoj vozidel, které bude Boeing používat při každém přistání své lodi. Ke zkouškám nebyl použit žádný letový exemplář – pouze velmi jednoduchá maketa obsahující všechny základní prvky návratové kabiny. To však plně stačilo k testování všech nezbytných postupů hezky v klidu a nanečisto, aby v ostrém provozu všechno šlapalo.
Ten příběh může leckomu připomínat nekonečné televizní seriály a nechybí mnoho, aby se zařadil po bok projektů, které se odkládají v řádu let jako jsou Nauka či první Falcon Heavy. Řeč je o americké družici ICON (Ionospheric Connection Explorer) určené k výzkumu zemské ionosféry. Její start se odkládá téměř již dva roky a momentálně je plánován na 10. října, ale buďme zatím opatrní. Tahle mise si v loňském roce vytrpěla hned několik velkých odkladů vinou technických problémů s nosnou raketou Pegasus-XL. Pozitivní však je, že se v tomto týdnu rozběhly přípravy na start.
Spektr byl považován za jakési hlavní energetické centrum Miru. Jeho solární panely o celkové ploše přes 130 metrů čtverečních měly pro komplex, jehož energetická bilance byla dlouhodobě velmi nepříznivá, vyrábět porci tolik potřebné elektrické energie. Před jeho příletem bylo běžné, že pokud chtěli kosmonauti provádět experiment náročný na spotřebu elektřiny, typicky například tavbu v píckách modulu Kristall, museli přerušit provádění méně důležitých pokusů a pozorování. Asi není třeba dodávat, že toto neustálé žonglování s příkonem neprospívalo časovým plánům jednotlivých expedic. Situace se navíc s postupem času pozvolna horšila s tím, jak pomalu degradovaly solární články na stávajících panelech komplexu. Podepsalo se na nich stáří, znečištění motorky stanice samotné i přilétajících a odlétajících lodí, své udělala i neuvěřitelně jemňoučká, přesto však permanentní vrstvička atmosféry, kterou kolem sebe stanice generovala, mnoho článků také trpělo kolizemi s kosmickým smetím a mikrometeoroidy. Těsně před příletem Spektru navíc přestalo poslouchat jedno křídlo solárních baterií na Kvantu-2. Křídlo se zaseklo v jedné poloze a neotáčelo se za Sluncem, takže jeho účinnost byla výrazně nižší. Podle všeho byl za zaseknutím
Pásový transportér s mobilní plošinou se vydal zpět k rampě 39B, odkud byla uklizena před hurikánem Dorian. 9. října 18:55
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.